Fenomén morálního zastarávání v oblasti nové spotřební elektroniky

V moderní době dvacátého století došlo k obrovskému rozmachu nových technologií, které dramaticky ovlivnily a dodnes ovlivňují život na Zemi. Mezi nejvýznamnější přínosy lidského bádání jistě patří otevření nových možností v komunikaci mezi lidmi. Komunikace, jakožto hlavní nástroj sdílení a přenosu dat, významným způsobem ovlivňuje rychlost pokroku v kvalitě života. Objev technologie přenosu dat a možnost komunikovat prostřednictvím telefonního aparátu na dálku, vynález rozhlasového přijímače, televizoru, internetu a v neposlední řadě bezdrátového přenosu dat, umožnilo lidstvu sdílet obrovské množství informací v reálném čase na vzdálenosti, kde by dříve takový přenos dat trval dny, týdny či měsíce.

Pro potřeby přenosu dat a využití nových technologií došlo zejména ve druhé polovině 20.století k rychlému pokroku v oblasti vývoje, výroby a distribuce koncových zařízení, která dokázala jednotlivá data a informace přijímat, reprodukovat a obecně řečeno dokázala s daty pracovat. Mezi taková zařízení můžeme zařadit například rozhlasový přijímač, či mobilní telefon.

Vezmeme-li do úvahy, že samotný princip a účel přenosu dat zůstává časem neměnný, potom lze konstatovat, že hlavní změny v čase nastávají zejména u koncových zařízení. V dnešním globálně propojeném světe, kde ekonomika, finance a profit tvoří důležitou roli, logicky na předních příčkách figurují společnosti, které tato zařízení vyrábí a dodávají koncovým uživatelům.

A právě zde se nabízí otázka, co nového tyto společnosti přináší, jaké inovace postupně nabízí a jak si dokáží udržet své postavení na trhu, pokud základní funkcionalita jejich výrobků (sdílení dat a informací) zůstává neměnná?!

V této souvislosti se často hovoří o fenoménu morálního zastarávání. K tomu aby společnosti, jejichž rozsah portfolia neumožňuje přílišnou flexibilitu, udržely svůj podíl na trhu a profit, musí využít efektivního marketingu a nabídky doplňkových produktů. Samotný produkt prochází životním cyklem, který obvykle kopíruje poptávku po tomto produktu. I produkt má svá omezení a životnost – stárne. Stárnutí produktu může nabývat odlišných podob. Můžeme hovořit o fyzickém stárnutí a stárnutí morálním. Fyzické stárnutí lze charakterizovat jako klasické opotřebení materiálu. Oproti tomu morální zastarávání je ovlivněno jinými faktory. Jde zejména o technický pokrok v daném oboru a také myšlení uživatelů, kteří často podlehnou precizní a cílené marketingové strategii společností. Tyto společnosti si ve snaze generovat stálý profit uvědomují, že objem uživatelů není nekonečný a proto musí již stávající uživatele přesvědčovat o nutnosti pořízení si nového zařízení. A to i přesto, že stávající zařízení, které uživatel vlastní zdaleka neztratilo na své funkčnosti.

Morální zastarávání je dvojího druhu. Tím prvním pohledem je pohled samotného uživatele a jeho subjektivního hodnocení přístroje. Uživatel prostě po čase usoudí, že jeho zařízení je staré, protože se na trhu objevily novinky, které jistě budou daleko lepší. Vůbec přitom neuvažuje v rovině, že funkcionalita jeho stávajícího přístroje je plně dostačující, ne-li stejná jako žhavé novinky na trhu. Druhý pohled na morální zastarávání představuje vliv okolí na uživatele. Pokud společnost přijde na trh se zajímavou inovací, jakožto součástí nového zařízení, často se snaží donutit stávající uživatele si nové zařízení pořídit. Například tím, že inovace v podobě např. aplikace do mobilního telefonu není použitelná pro starší verze telefonu. Uživatel si tak uvědomí, že jeho telefon je už „zastaralý“, ovšem často nepřemýšlí, zda by novou aplikaci vůbec využil a že hlavní funkcionalita jeho zařízení (např. mobilního telefonu) je totožná se zařízením novým.

Je to zhruba 100 let, co byl světu představen první rozhlasový přijímač, který dokázal reprodukovat hovor na delší vzdálenost. A po celou tuto dobu až do současnosti si lidé tato zařízení kupují. Během těchto sta let nedošlo k zásadní změně v hlavní funkci rozhlasu. Avšak došlo k zásadním změnám v kvalitě přenosu, v kvalitě materiálů a dostupnosti. Zásadní změny jsou pro společnosti (výrobce) ideálním impulsem pro výrobu nových výrobků a otevření dalších možností jak prodat své nové produkty. Existují však i periody, kde zpravidla nedochází k výrazným posunům a změnám a uživatelé jsou spokojeni se svým zařízením, jelikož neexistuje nic tak zásadního, co by je nutilo přemýšlet o pořízení nového přístroje. V těchto periodách nastupuje ve společnostech již zmiňovaná cílená strategie, která má za cíl přesvědčit uživatele o opaku.

Stejným způsobem, jako tomu bylo u rozhlasových přijímačů, lze očekávat i vývoj v oblasti mobilních telefonů. Dle mého názoru se však nebude již jednat o stoleté období, nýbrž max. několik desítek let. Svým způsobem lze označit periodu mobilních telefonů (tj. životní cyklus) za pomalu končící. Nikoli snad proto, že by základní funkcionalita mobilních telefonů pozbyla poptávky. Na „vině“ je vývoj v technologiích, miniaturizace komponent a zejména dynamický rozvoj v kvalitě a rychlosti bezdrátového přenosu dat. Tyto všechny aspekty směřují k centralizaci dříve oddělených funkcí interpretace dat do jediného přístroje, který už nemůže být nazýván pouze mobilním telefonem. Dnešní varianty takzvaných smartphonů jsou toho důkazem. Dle mého názoru se nová spotřební elektronika bude ubírat právě tímto směrem. V budoucnu se můžeme dočkat zařízení o velikosti dnešních smartphonů, jejichž funkcionalita nám umožní nejen poslouchat rozhlas, sledovat televizor, používat internet či telefonovat. A morální zastarávání takovýchto zařízení? Subjektivní pohled na stáří zařízení zůstane stále neměnné. Druhý pohled, tj. vliv okolí na uživatele se v principu měnit také nebude. Pouze se přizpůsobí inovacím a technologickým možnostem, v nejbližší době bude zcela jistě ovlivněn poskytováním softwaru jako služby. Snad jedině, že by se zcela změnilo vnímání lidské rasy na život na naší planetě a zcela by byl upozaděn boj o moc a zisk. Potom, by vliv okolí na uživatele nebyl opodstatněný, jelikož by zde neexistovala primární motivace zisku. A pak už by bylo úplně jedno, zda někdo vyvinul aplikaci na nesmrtelnost, či transportní jednotku na bázi teleportace. Vše by bylo dostupné a uživatel by byl sám pánem svého přístroje.

Zdroje:

1. SOUKALOVÁ, Radomila. [cit. 2011-03-17]. Výrobek a jeho životní cyklus. FMK, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Dostupné z WWW: odkaz
2. Mobilmania.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Mobily používáme déle, zbytečné výdaje odkládáme, Dostupné z WWW: odkaz
3. Lupa.cz [online]. 2009, DONÁT Jiří, Windows: král,který je nahý, Dostupné z WWW: odkaz
4. Vtm.zive.cz [online]. 2010 CERHOVSKÝ Luboš, Počítače, které ani nejsou, Dostupné z WWW: odkaz
5. Piratskasit.cz [online]. 2009, Jaká je současnost a budoucnost IT?, Dostupné z WWW: odkaz