O výhodách a možnostech, které přináší open source software (OSS) je napsáno mnoho. Povětšinou je k dispozici zdarma, zdrojový kód lze různě upravovat či šířit dál, malá závislost na dodavateli přináší flexibilitu v nasazení a má mnoho dalších podstatných výhod, které proprietární software nenabízí. Proč ale nedošlo k masovému nástupu i po skoro třinácti letech od vzniku OSS? Proč lidé i organizace používají a platí za proprietární software? Na podobné otázky by měly odpovědět následující řádky. Nutno podotknout, že se zde budu zabývat desktop aplikacemi. Mezi neznámější z nich například patří kancelářský balík OpenOffice.org nebo internetový prohlížeč Mozilla Firefox a mnohé další.
Jako hlavní překážku v rozšíření OSS aplikací bych viděl v aktuálním rozvržení trhu, jenž je již nasycen a na poli kancelářských aplikací například převládá MS Office a v oblasti p
rohlížečů je jím Internet Explorer. Proč je tomu tak? Od začátku působení společnosti Microsoft se stává v určitých oblastech monopolním dodavatelem aplikací, na které si uživatelé za roky používání museli chtě nechtě zvyknout. Máme tedy na trhu monopol s velkou dominantní firmou, která poskytuje zákazníkům služby, a oni tak mají pocit, že se o ně někdo v případě potřeby postará. Vnímají, že zaplacené peníze za produkt a služby jsou opodstatněné, protože na daném produktu či službě pracuje celá velká společnost. Jakým způsobem je tedy možné získat část tohoto již zaběhlého trhu? Řekl bych, že velmi těžko, ale částečnou odpovědí by mohl být marketingový mix (product, price, promotion, place), na který by měl být v aktuální situaci trhu brán větší zřetel.
OSS jako produkt
Velmi důležitým krokem pro uvedení produktu na trh je jeho schopnost něčím konkurovat nebo zaujmout zákazníky. Zde ale nacházíme první problém. Většina OSS aplikací začíná jako menší projekt, který časem na danou aplikaci nabaluje další funkcionality, rozšíření a kompatibilitu formátů. Začátky OSS aplikací jsou tedy ne vždy „hotové“ produkty, které je možné v plné míře používat. Často se můžeme setkat s nekompatibilním produktem, se starším vzhledem, s nepříliš uživatelsky přívětivým rozhraním a podobně. Toto je často vytýkáno například aplikaci OpenOffice.org, která třeba se svým malým obsahem šablon, vzhledem připomínajícím MS Office 2003 a absencí poštovního klienta nepůsobí i v nejnovější verzi příliš přesvědčivě. Tyto neduhy koncové uživatele příliš nepřesvědčují o přechodu na OSS. Toto vše je dáno tím, že produkt vyvíjí skupina nezávislých programátorů, kteří si spíš daný produkt přizpůsobí vlastním potřebám a ne potřebám běžných uživatelů nebo organizací.
Kolik za to
Cena je velmi často zmiňovanou výhodou pro přechod na OSS. Ta ale, jak vidno, po zevrubném prozkoumání není tak příznivá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je třeba vycházet z toho, že samotným získáním produktu cena nekončí. Do celkových nákladů je nutno zahrnout například administraci, školení a údržbu aplikací. S těmito všemi náklady organizace kalkulují a velmi si rozmyslí přechod na zdarma nabízený OSS, protože pokud jsou rozhraní, ovládání a funkce jiné, je třeba proškolit stávající zaměstnance nebo najít nové jako administrátory a správce. Další oblastí, která způsobuje nárůst nákladů, je údržba. V případě propritárního řešení je součástí ceny (nebo za poplatek) určitá pomoc, možnost údržby i třeba přizpůsobení produktu. Kdo ale toto všechno zařídí v případě OSS? Zde jsou to vývojáři daného OSS nebo komunita zabývající se touto aplikací. Množství organizací ale spoléhání se na nejistou pomoc v případě potřeby nemůže připustit. Tento faktor by se dal považovat za podstatný z hlediska vlivu na vnímání OSS samotnými lidmi. Lidé, zaměstnanci nebo management by rádi viděli za daným produktem velkou, zdravou a silnou organizaci, na kterou se v případě potřeby mohou obrátit, a ne jen skupinu nadšených programátorů a vývojářů.
Reklama na OSS
Postupně jsme se dostali k velmi opomíjené části OSS, kterou je reklama. Lidé i organizace mají na základě malé reklamy nízké povědomí o OSS aplikacích. Je zároveň jasné, že masivní reklama vyžaduje velké finanční prostředky. Nicméně málo využívané jsou u OSS i dostupné kanály pro komunikaci daného produktu nebo značky. Je to ostatně vidět na organizacích samotných. Pokud mají nějaké povědomí o OSS, tak je vnímají pouze jako doplněk ke stávajícím aplikacím a nikoliv jako alternativu. Vezměme si například postup pozvolného uvolňování verzí MS Office, které zvyšují povědomí o nově vydaném produktu, zvyšují potřebu po dosud neobjevených potřebách uživatele. Nakonec jde i o datum, které vyvolává dlouhé očekávání před uvolněním produktu do oběhu.
Cílová skupina
V neposlední řadě je třeba poukázat i na místo, přesněji řečeno cílovou skupinu zákazníků, kterým je produkt nabízen. Pokud přihlédneme k výše uvedenému, je patrné, že cílová skupina není masovým trhem, ale pouze nadšenci, kteří jsou ochotni vyzkoušet něco nového bez jistého přínosu, který jim vybraný OSS nabídne. Pokud by se produkt měl dostat do nejširší skupiny zákazníků, je třeba v prvé řadě mít produkt, který je plně funkční, schopný obstát současné konkurenci a je dostatečně designově propracovaný. Tento produkt pak následně musí být dostatečně ohlášen a značka musí jasně komunikovat zákazníkovi alespoň zdání jistoty a určitého zázemí, že se na ní v případě potřeby může obrátit. Tímto by se velmi zvýšilo povědomí o produktech OSS a uživatelé by koncepci otevřeného zdrojového kódu nebrali jako bezpečnostní hrozbu, ale jako výhodu a prostor pro zlepšení aplikace.
Budoucnost OSS
Svět je ovšem v pohybu a přístup k OSS se pomalu mění. Podívejme se například na aktuální čísla podílu internetových prohlížečů. Současnou jedničkou na trhu je Internet Explorer, kterému patří necelých 63 procent trhu. Je nutno podotknout, že na začátku roku 2009 měl podíl okolo 70 procent, ze kterých významně ukrojila Mozilla Firefox, která se aktuálně pohybuje na 25 (před rokem 22,5) procentech trhu. Je tedy jasně vidět, že kompletní produkt, který je v dostatečné míře propagován, má šanci konkurovat již lety zaběhlým produktům.
Stále však zůstává otázka, zda se i při ideálních podmínkách (jasně vymezený produkt, vhodná propagace i cílová skupina) podaří OSS prorazit na masový trh a stane se součástí chodu organizací. Pokud přihlédnu k obsahu tohoto předmětu a k trendu, kterým se začínají softwaroví a internetoví producenti a provozovatelé aplikací ubírat, mám na mysli software jako služba, tak OSS nemá nejspíš důvod se dál rozšiřovat. Bude nám totiž jedno, zda zdrojový kód je otevřený nebo nikoliv, nebudeme mít možnost nebo důvod se k němu dostávat. Možná se však v této éře provozování aplikací vymyslí nová oblast (například open SaaS), která nám umožní podobné výhody jako OSS, jenom to nebude na lokálním počítači. Třeba by mohli producenti aplikací dát prostor pro jejich úpravu a jejich využívání za podmínek, že tuto upravenou aplikaci dají k dispozici také jako službu. Uvidíme, budoucnost nám ukáže jakou cestou se OSS a SaaS budou ubírat, nicméně jsme to my uživatelé, kteří o tom mohou rozhodnout.
No comments:
Post a Comment