Proč nevznikla důvěra v oblasti otevřeného softwaru oproti komerčnímu

Ekonomické chování je to, co je do nás od narození vkládáno a nad čím bychom se měli v každé životní situaci měli zamýšlet. Rodina, média, ale především právě VŠE se nás snaží naučit jak správně hospodařit s penězi a majetkem, tak abychom na tom co nejvíce vydělali a co nejvíce vytěžili z potenciálu peněz. Naše ekonomické myšlení je jasné, pokud si máme vybrat mezi něčím, co je ZADARMO a něčím, za co musíme zaplatit a produkty mají jen minimální rozdíly ve své kvalitě, měli bychom si logicky vybrat to, co je zadarmo. Avšak v jednom odvětví to neplatí. Je to právě v oblast softwaru. Na trhu se softwarem je řada tzv. open source produktů, které však nedosahují takového využití lidmi, tak jako software placený. Nad příčinou tohoto stavu se zaměřuji v následující textu.

Tento problém bych nazval nedůvěrou v open source software. Tato nedůvěra je podle mého soudu zapříčiněna těmito pěti dimenzemi.

Marketing

Skutečnost, že jsou open source nástroje volně přístupné a na jejich vývoji se podílí řada programátorů nebo firem má za následek fakt, že neexistuje jednotná marketingová strategie, která by dokázala přilákat více zvědavých uživatelů desktopových počítačů, ale i manažerů odpovědných na správu IT ve svých firmách k tomu, aby tyto free nástoje vyzkoušeli a potažmo je využívali. Tento fakt, se může pro odborníky z IT zdát úsměvný, ale bohužel, dnes stále ještě existuje převážná část lidí, kteří naprosto netuší, že existuje také jiný operační systém než ten od Windows nebo jiný kancelářský balík poskytující než je MS Office. Pokud se zeptáte kohokoliv z ulice nebo svých známých, kteří o počítačích ví pouze základní potřebné informace, které jim stačí pro běžnou uživatelskou práci v zaměstnání, na systémy jako je Linux nebo Open Office nebudou o nich vědět nic. Dalším takový případem je samotný internetový prohlížeč Explorer. Řada lidí ani netuší, že pro přístup na internet může využít jiných druhů prohlížeče jako např. Firefox a pod, které jsou zadarmo.

Bohužel vytvořit jednotnou marketingovou strategii je vlivem vzájemné spolupráce více subjektů na vytváření open source softwaru složité, protože čím více spolupracujících subjektů, tím více jiných názorů a připomínek. Nehledě na to, že finanční nákladnost takovéto propagace není levná záležitost, tím spíše že se jedná o neplacený software.

Možným řešením by bylo zavedení povinného oboru již na základních školách, který by se celou problematikou IT zabýval, kde by se žáci učili poznávat také jiný software, než ten, který vydává Microsoft. Ikdyž uznávám, že problém informovanosti o IT je spíše problémem současných dospělých, kteří ještě vyrůstali v dobách komunismu než současných dětí a mládeže.

Lobby

IT a především oblast výroby a distribuce softwaru je oblast, kde se točí obrovské peníze. Bohužel, jak vidíme z problémů na české politické scéně v posledních letech, takovéto prostředí je ideálním ,,podhoubím” pro nejrůznější lobbistické skupiny, které lobbují za placený software. Příslušní politici, tak mohou získat jistě nemalou ,,nelegální podporu” jenom za to, že daný software doporučí nebo dokonce na něj uvolní peníze. Takovéto rozhodnutí si politik často dokáže obhájit tvrzením, že se jedná o stabilní produkt, který byl již ( např. v případě Microsoftu) využíván a byl označen za spolehlivý. Jsem přesvědčen, že stejný princip se odehrává po celém světě a to jak u orgánů, které rozhodují o softwaru pro státní správu tak i v soukromém sektoru. Síla těchto lobbistických skupin je mnohem u skupin propagující open source software.

,,Virtuální bezpečnost”

Řada manažerů v oblasti IT se domnívá, že komerční systém je mnohem stabilnější a je doprovázen mnohem lepší podporou a bezpečností. Avšak to se mýlí, neboť společnost Symantec potvrdila, že zatímco open-source software je opravován obvykle do jednoho dne, uzavřeným aplikacím to trvá mnohem déle – Internet Exploreru až devět dní.

Druhým vlivem může mít i fakt nedostatečného vysvětlení pojmu open source. Řadu lidí může napadnout myšlenka, že tím, že je kód jednotlivých programů viditelný pro každého uživatele, je více pravděpodobné, že jej budou zkoumat hackeři a budou hledat skulinky v tomto systému – což se také děje. Je potřeba si však uvědomit, že bezpečnost je spíše o lidech, než o softwaru, takže v tomto ohledu, je stejná pravděpodobnost napadení útočníkem jak na open source program tak i komerční.

Tradice

V této dimenzi mají open source nástroje velkou nevýhodu, protože jejich působení na trhu se softwarem je v porovnání s komerčními aplikacemi krátkodobé. Takže řada lidí, ale i firem již nějakou verzi komerčního softwaru v minulosti měla. Současně s přirozeným odporem člověka učit se nových věcem nebo přecházet z jednoho produktu na jiný, uživatel raději sáhne po novější variantě současného komerčního produktu, než aby vyzkoušel jiný, ale neplacený software.

Často se také stává, že by daný kompletní přechod od komerčního na open source software přinesl takové dodatečné náklady, že je výhodnější zakoupit nové licence softwaru stávajícího. Tyto vysoké počáteční náklady na tuto přeměnu, by se však v horizontu několika let vrátily, ba dokonce nakonec by varianta open source vyšla daleko levněji. Bohužel open source nehraje do karet alibismus lidí, kteří o tomto rozhodují, neboť oni se bojí udělat špatné rozhodnutí, aby nepřišli o dobře placené místo a tak doporučí již odzkoušenou variantu.

Nelegální software

Nesporná výhoda neplaceného softwaru, tedy že je ve většině případů zadarmo, není tak významným faktorem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Bohužel pro open source, významná část počítačových uživatelů již má nebo měla zkušenost s využíváním nelegálních kopií placeného softwaru a i nadále jej využívají. Proto tito uživatelé nevidí důvod, proč by měli přecházet na open source produkt, když mají komerční zadarmo. Počet takových uživatelů je tak obrovský, že jejich strach z případného odhalení agenturami, které se na nelegální užívání softwaru zaměřují, je velmi malý.

Tato dimenze je podle mého názoru, tím největším nepřítelem open source.

Podle mého názoru bude však podíl open source nástrojů na počítačích stoupat, neboť jejich vývoj ještě není zdaleka tak rozvinut, jako vývoj těch komerčních aplikací. Jsem také zvědav, jak se na podílu mezi open source a komerčními aplikacemi promítne současné ekonomická krize, která by s tímto poměrem mohla jistě něco udělat.