Software v době SaaS

Obchodní modely v SaaS

Zdarma
Model ZDARMA je velmi využívaný. Na první pohled se jedná o velice nelogický obchodní model. Proč by firma měla dávat na internet aplikaci, kterou za vysokých nákladů jak vyvinula, ale také ji musí provozovat? A přesto to dělá. Podíváme-li se pod pokličku tohoto modelu, zjistíme, že se jedná o velmi úspěšný obchodní tah. Služba se může tímto způsobem velmi rychle dostat do povědomí živitelů a rychle tak proniknout na trh. Důsledek využití tohoto modelu je, že když si uživatel zvykne a oblíbí si danou službu, nebude v budoucnu chtít přejít na jiného poskytovatele služby. V lepším případně uživateli navíc vznikají dodatečné náklady na přechod k jinému poskytovateli služby. Vzniká tím uzamčení zákazníka, které může firma mimo jiné využít i tak, že mu v budoucnu službu nebo dodatečnou její funkčnost zpoplatní a zákazník bude přesto ochoten jí využívat.
Historicky je tento model velice úspěšný. Příkladem jsou společnosti jako Google, YouTube, Facebook, MySpace, LinkedIn, Twitter a spousta dalších, které na jeho základě úspěšně působí na současném trhu.

Reklama

Tento model je typickým představitelem obecných obchodních modelů „partnerský“ a „reklamní“. Dochází kde ke spojení výhod nabízených modelem „zdarma“, díky kterému může firma velmi rychle proniknout na trh a dostat se do širokého povědomí uživatelů a výhod z příjmů z reklamního trhu.
Mediální bussines je kompletně postaven právě na tomto modelu, což můžeme dokumentovat na příkladu webových stránek iDnes.cz. Fungování tohoto webu je podmíněno právě příjmy z reklamy. Informační obsah je zdarma přístupný, čímž je docíleno velmi vysoké návštěvnosti webu, a skupina potenciálních zákazníků, kteří by zde mohli být ovlivněni reklamou je tím pádem velmi široká. Obecně se říká, že příjmy z reklamy v mediálním bussinesu tvoří zhruba 70-80 procent.
Nejvíce je zde využívána kontextová reklama. Ta je výhodná v tom, že uživateli zobrazuje reklamní nabídky související s aktuálně zobrazovaným obsahem. Budu-li si tedy číst článek o výhodách nových modelů vozů Škoda, dost možná se mi zobrazí aktuální nabídka vozů této značky a dalších alternativ. Taková reklama je tedy několikanásobně efektivnější než pouhá necílená reklama, která spíše uživatele obtěžuje. Může být chápána uživatelem dokonce i jako přínosná. V tomto modelu se platí buď přímo za zobrazení reklamy, nebo za klik. Reklamní příjem v tomto modelu může být dále podmíněn například tím, že zákazník učiní na základě zobrazené reklamní nabídky nákup zboží.
Tyto metody plateb se označují jako:
CTP (Cost pay thousand) – za počet zobrazení reklamy, závisí na dopadu reklamního sdělení, tedy na návštěvnosti webu
PPC (Pay per klik) – platba za klik
PPA(Pay per action) – platba až po nákupu zboží, kde se jedná v podstatě o provizi
Velmi dobře využívá kontextové reklamy společnost facebook, kde uživatelé, kteří opět mohou využívat služeb zdarma, o sobě dobrovolně přímo prozradí například, co mají rádi, co je zajímá, nebo to prozradí svým chováním. Kontextová reklama, zde tedy funguje velmi dobře. Uživatelům, kteří se zajímají o hudbu, mohou být zobrazovány reklamní nabídky na nejrůznější hudební nástroje, na hudební přehrávače, na internetová rádia či koncerty. Studentům může tento model zobrazovat nabídky na jazykové kurzy, studijní pomůcky či různé studentské akce.

Platba za užívání

Tento model je charakterizován tím, že zákazník má povinnost za užívání konkrétní služby platit. Typickým příkladem této kategorie jsou modely „Předplatné“ a „Platba za skutečnou spotřebu služby“. Zákazník má tedy možnost platit za službu buď formou předplatného, kdy platí předem smluvený roční nebo měsíční poplatek bez ohledu na to, jak moc či málo službu využívá. Oproti tomu při platbě za skutečnou spotřebu služby platí zákazník právě dle toho, jak moc službu využívá. Poplatky za využití služby mohou být odstupňované například dle počtu transakcí, dle počtu zákazníků v CRM, dle počtu obchodních případů, dle počtu vydaných faktur a další.
Ve skutečnosti je možné a velmi efektivní tyto dva přístupy kombinovat a účtovat měsíční poplatky za jednotlivé balíčky služeb. Výsledek pak může vypadat tak, že za zpracování méně než 1000 platebních transakcí bude poskytovatel účtovat měsíční poplatek například 100$, od 1000 do 10 000 platebních transakcí měsíční poplatek 500$, a za zpracování více než 10 000 platebních transakcí například 2000$. Obdobný příklad můžeme odvodit i pro CRM a další služby.
Ve sféře podnikových informačních systémů se jedná o nejpoužívanější obchodní model.
Provize
Obchodní model založený na platbě provize je možný pouze v konkrétních případech. Příkladem jsou různé aukční a inzertní portály, jejichž využitím, uživatel přímo či nepřímo prodává své zboží nebo služby či elektronická tržiště.
Výhodou tohoto systému je, že uživatel přesně ví, jaký přínos mu využitím takovéto služby přinese a je ochoten za to zaplatit předem smluvenou provizi. Tedy jestliže uživatel nebude mít z používání aplikace žádný finanční výnos, nebude mít ani náklad. Můžeme tak sledovat oboustranný prospěch z využití aplikace. Jinými slovy se dá říci, že na využití služby vydělávají jak poskytovatel, který si účtuje provizi, tak zákazník který má zisk z prodeje zboží a služeb.
Využití získaných informací
Tento model je možné využít pouze, pokud je skupina uživatelů, o kterých získáváme informace je velmi široká. Jedná se o informace, které můžeme extrahovat z velkého množství generovaných dat uživateli. Takto získané informace může firma použít pro účely svého podnikání, poskytnout agregovaná data svým zákaznickým firmám pro posouzení výkonnosti vzhledem ke konkurenci nebo pro porovnání s jednotlivými firmami v oboru, které tuto službu též využívají. Může dokonce tyto informace poskytnout za úplatu třetím stranám pro účely marketingových výzkumů.
V dnešní době se stále více setkáváme s problémem ohledně nakládání s osobními údaji o uživatelích a při použití tohoto obchodního modelu je třeba si uvědomit hranici mezi zachováním soukromí uživatelů a využitím těchto dat. Využitím tohoto modelu může firma dát svým zákazníkům cenou přidanou hodnotu nebo získat dodatečný příjem či informace pro své podnikání.
Příklady obchodních modelů pro jednotlivé služby v praxi:
Google Apps
Google je aktuálně největší firmou na světě, která poskytuje služby ZDARMA, tedy za vkládanou REKLAMU. Nikdo se nad tím nepozastavuje, že právě software od Google je zdarma. U televizí a rádií je zdarma 100% obsahu, u novin a magazínů je cena obsahu pokryta z reklamy zhruba ze 70-80%. V roce 2007 Google vydělal na reklamě 17 miliard dolarů. Jedná se jednoznačně a bezkonkurenčně největší firmu na světě,která kdy poskytovala reklamou placený obsah. Pro porovnání příjmy největších rozhlasových a televizních studií se pohybují kolem 14 miliard dolarů.
Google Apps je balík aplikací pro podniky, školy, soukromé osoby a další subjekty a je navázán na doménové jméno, kde sdílí společné aplikace. Velice jednoduše pod jednou doménou tak může uživatel integrovaně provozovat email, instant messaging, VOIP (Gmail) pro všechny zaměstnance, sdílet kalendář (Calendar), mít jednotný interní portál (iGoogle) a intranet (Sites) a sdílet, sledovat změny ve firemních dokumentech, tabulkách a prezentacích (Docs).

Jednotlivé služby můžou uživatelé využívat ZDARMA, ovšem jsou v tomto případě „omezováni“ kontextovou reklamou, která je vkládána například do jejich e-mailů apod. Je důležité si uvědomit, že toto je klíčem k úspěchu balíku Google Apps na trhu SaaS. Jednotlivé aplikace si oblíbilo a denně je využívá velká skupina uživatelů, protože jsou k dispozici zdarma. Získaly si tak své místo na trhu a nyní je ten správný čas, kdy se Google pokouší o proražení na trh s placeným integrovaným balíkem Google Apps.

Balík aplikací je placen formou paušálu za 40 euro na rok za jednoho uživatele. Nabízí 25 GB diskového prostoru a 99,9% dostupnost. Dále je možné využít API pro integraci se dalšími lužbami, správy uživatelských kont, poštovní brány a nástroje na migraci pošty.

E-Stránky

Jedná se o službu, díky které si zákazník může snadno vytvořit webové stránky bez toho, aby znal jakýkoliv programovací jazyk. Má k tomu k dispozici nespočet šablon, které jsou tematicky nebo oborově roztříděny. V ceně je samozřejmě i hosting webových stránek.

Je zde vidět klasické použití modelu ZDARMA, kdy zákazník může používat službu zdarma, ale jen v rozsahu, které bezplatné užívání dovoluje, což je dobrý způsob, jak proniknout na trh a dostat se povědomí uživatelů. Na obrázku je jasně vidět, co služba poskytuje zdarma a za co si zákazník musí již zaplatit. Je zde ale vidět i model REKLAMY. Při použití služby zdarma je na webové stránky zákazníka umístěna reklama, jejíž druhy jsem popsal výše.

Scrumy Pro

Služba pro plánování a řízení projektů odkudkoliv na světě. Jedná se o obdobu aplikace Microsoft Project. Scrumy je ideální pro středně velké týmy, které mohou být buď soustředěny do jednoho místa, nebo mohou fungovat distribuovanně. Je to webová aplikace, kde každý člen týmu může editovat projektový panel, kdykoliv a odkudkoliv. Používají ji technické týmy učitelé, obchodní týmy k organizaci svých projektů, ale ovšem vhodná i pro individuální jedince k plánování denních aktivit.

Využívá se zde modelu měsíčního nebo ročního předplatného s neomezeným používáním služby. Ovšem je zde patrná evidentní úspora při volbě právě ročního předplatného, kterou si firma snaží zákazníky udržet déle než u předplatného měsíčního.
Sugar CRM
Služba poskytuje funkcionalitu CRM. Jedná se o open source službu, Zákazník se nemusí starat o HW, protože vše, co k provozu svého businessu potřebuje, je webový prohlížeč. Služba umožňuje společnosti řídit vztahy se svými zákazníky skrze celý jejich životní cyklus od marketingových kampaní, přes proces prodeje a jejich podporu.

Využívá se zde modelu měsíčního předplatného s neomezeným užíváním pro jednoho uživatele, který může využít maximálně 25GB diskového prostoru. Navíc, je možné, pokud to zákazník vyžaduje, přidat dalšího uživatele, ovšem s nižšími měsíčními náklady než na prvního uživatele, či rozšíření prostoru o jeden nebo více GB. Je zde patrná škálovatelnost služby, kdy si zákazník službu přizpůsobuje rozsahu svého užívání. Navíc uživatel nemusí toto předvídat dopředu, zkrátka rozšíří službu o dalšího uživatele či diskový prostor kdykoliv se mu to hodí.
eXpreso Pro
Jedná se o rozšíření tabulkového editoru Excel od firmy Microsoft, který ovšem rozšiřuje o další mission-critical funkce, jako jsou řízení dodavatelských řetězců nebo reporting, a doplňuje ho o skupinovou spolupráci v týmu. Je tak možné, aby v reálném čase pracovalo na jednom Excelovském spreadsheetu například deset členů týmu, což je velmi výhodné, protože práce jednoho člena je okamžitě k dispozici pro další členy týmu. Umožňuje verzování spreadsheetů i stažení programu pro offline práci a po připojení se data nahrají na server.

Obchodní model je opět založen na předplatném a to měsíční a ročním. V tomto případě je úspora při volbě ročního předplatného ještě daleko větší (55%). Dále je zde možnost zvolit si různé paušály předplatného dle počtu uživatelů, kteří budou službu využívat, a je vhodné, aby zákazník při nákupu služby již věděl, který paušál se mu hodí. Nabízí se zde také rozšíření o dalšího uživatele stejně jako v případě předchozí služby.
Hardline hosting digital presence
Jedná se o službu pro jednoduchou tvorbu online prezentací, webdesign, změny obsahu webů, blogů, letáků a dalších. K dispozici jsou předpřipravené templaty, moduly blogů nebo webové formuláře.
Opět se jedná o službu na bázi měsíčního předplatného, kde každý balík nabízí více předpřipravených vzorů, více diskového prostoru a více e-mailových účtů.
CZShare
Jedná se o službu, která funguje jako online úložiště dat. Uživatelé mohou na server nahrávat svá data a jiní uživatelé je mohou naopak stahovat.
Jedná se o typického představitele modelu, kde uživatel platí za SPOTŘEBU dané služby. Neplatí paušální předplatné, ale platí za každou spotřebovanou jednotku služby. V tomto případě na GB nahraných či stažených dat. Uživatel platí buď pomocí SMS zprávy nebo pomocí bankovního převodu či kreditní kartou. Po převodu peněz má na svém účtu určitý kredit, za který službu spotřebovává.

Zdroje

Michael Rapa, Business Models on the Web, 2008 http://digitalenterprise.org/models/models.html

Ondřej Raška, Obchodní modely SaaS, 2009 nb.vse.cz/~raskao/2009-01-14_obchodni_modely_saas.pdf

Příspěvky na Wikipedia ohledně SaaS http://en.wikipedia.org/wiki/Software_as_a_service

MySMB Store http://www.mysmbstore.com/marketplace/storefront/

E-Stranky http://www.estranky.cz/

CzShare http://czshare.cz/