Obchodní modely v SaaS

• 1. Zdarma

Model ZDARMA je velmi využívaný. Na první pohled se jedná o velice nelogický obchodní model. Proč by firma měla dávat na internet aplikaci, kterou za vysokých nákladů jak vyvinula, ale také ji musí provozovat? A přesto to dělá. Podíváme-li se pod pokličku tohoto modelu, zjistíme, že se jedná o velmi úspěšný obchodní tah. Služba se může tímto způsobem velmi rychle dostat do povědomí živitelů a rychle tak proniknout na trh. Důsledek využití tohoto modelu je, že když si uživatel zvykne a oblíbí si danou službu, nebude v budoucnu chtít přejít na jiného poskytovatele služby. V lepším případně uživateli navíc vznikají dodatečné náklady na přechod k jinému poskytovateli služby. Vzniká tím uzamčení zákazníka, které může firma mimo jiné využít i tak, že mu v budoucnu službu nebo dodatečnou její funkčnost zpoplatní a zákazník bude přesto ochoten jí využívat.

Historicky je tento model velice úspěšný. Příkladem jsou společnosti jako Google, YouTube, Facebook, MySpace, LinkedIn, Twitter a spousta dalších, které na jeho základě úspěšně působí na současném trhu.

• 1. Reklama

Tento model je typickým představitelem obecných obchodních modelů „partnerský“ a „reklamní“. Dochází kde ke spojení výhod nabízených modelem „zdarma“, díky kterému může firma velmi rychle proniknout na trh a dostat se do širokého povědomí uživatelů a výhod z příjmů z reklamního trhu.

Mediální bussines je kompletně postaven právě na tomto modelu, což můžeme dokumentovat na příkladu webových stránek iDnes.cz. Fungování tohoto webu je podmíněno právě příjmy z reklamy. Informační obsah je zdarma přístupný, čímž je docíleno velmi vysoké návštěvnosti webu, a skupina potenciálních zákazníků, kteří by zde mohli být ovlivněni reklamou je tím pádem velmi široká. Obecně se říká, že příjmy z reklamy v mediálním bussinesu tvoří zhruba 70-80 procent.

Nejvíce je zde využívána kontextová reklama. Ta je výhodná v tom, že uživateli zobrazuje reklamní nabídky související s aktuálně zobrazovaným obsahem. Budu-li si tedy číst článek o výhodách nových modelů vozů Škoda, dost možná se mi zobrazí aktuální nabídka vozů této značky a dalších alternativ. Taková reklama je tedy několikanásobně efektivnější než pouhá necílená reklama, která spíše uživatele obtěžuje. Může být chápána uživatelem dokonce i jako přínosná. V tomto modelu se platí buď přímo za zobrazení reklamy, nebo za klik. Reklamní příjem v tomto modelu může být dále podmíněn například tím, že zákazník učiní na základě zobrazené reklamní nabídky nákup zboží.

Tyto metody plateb se označují jako:

• CTP (Cost pay thousand) – za počet zobrazení reklamy, závisí na dopadu reklamního sdělení, tedy na návštěvnosti webu

• PPC (Pay per klik) – platba za klik

• PPA(Pay per action) – platba až po nákupu zboží, kde se jedná v podstatě o provizi

Velmi dobře využívá kontextové reklamy společnost facebook, kde uživatelé, kteří opět mohou využívat služeb zdarma, o sobě dobrovolně přímo prozradí například, co mají rádi, co je zajímá, nebo to prozradí svým chováním. Kontextová reklama, zde tedy funguje velmi dobře. Uživatelům, kteří se zajímají o hudbu, mohou být zobrazovány reklamní nabídky na nejrůznější hudební nástroje, na hudební přehrávače, na internetová rádia či koncerty. Studentům může tento model zobrazovat nabídky na jazykové kurzy, studijní pomůcky či různé studentské akce.

• Platba za užívání

Tento model je charakterizován tím, že zákazník má povinnost za užívání konkrétní služby platit. Typickým příkladem této kategorie jsou modely „Předplatné“ a „Platba za skutečnou spotřebu služby“. Zákazník má tedy možnost platit za službu buď formou předplatného, kdy platí předem smluvený roční nebo měsíční poplatek bez ohledu na to, jak moc či málo službu využívá. Oproti tomu při platbě za skutečnou spotřebu služby platí zákazník právě dle toho, jak moc službu využívá. Poplatky za využití služby mohou být odstupňované například dle počtu transakcí, dle počtu zákazníků v CRM, dle počtu obchodních případů, dle počtu vydaných faktur a další.

Ve skutečnosti je možné a velmi efektivní tyto dva přístupy kombinovat a účtovat měsíční poplatky za jednotlivé balíčky služeb. Výsledek pak může vypadat tak, že za zpracování méně než 1000 platebních transakcí bude poskytovatel účtovat měsíční poplatek například 100$, od 1000 do 10 000 platebních transakcí měsíční poplatek 500$, a za zpracování více než 10 000 platebních transakcí například 2000$. Obdobný příklad můžeme odvodit i pro CRM a další služby.

Ve sféře podnikových informačních systémů se jedná o nejpoužívanější obchodní model.

• Provize

Obchodní model založený na platbě provize je možný pouze v konkrétních případech. Příkladem jsou různé aukční a inzertní portály, jejichž využitím, uživatel přímo či nepřímo prodává své zboží nebo služby či elektronická tržiště.

Výhodou tohoto systému je, že uživatel přesně ví, jaký přínos mu využitím takovéto služby přinese a je ochoten za to zaplatit předem smluvenou provizi. Tedy jestliže uživatel nebude mít z používání aplikace žádný finanční výnos, nebude mít ani náklad. Můžeme tak sledovat oboustranný prospěch z využití aplikace. Jinými slovy se dá říci, že na využití služby vydělávají jak poskytovatel, který si účtuje provizi, tak zákazník který má zisk z prodeje zboží a služeb.

• Využití získaných informací

Tento model je možné využít pouze, pokud je skupina uživatelů, o kterých získáváme informace je velmi široká. Jedná se o informace, které můžeme extrahovat z velkého množství generovaných dat uživateli. Takto získané informace může firma použít pro účely svého podnikání, poskytnout agregovaná data svým zákaznickým firmám pro posouzení výkonnosti vzhledem ke konkurenci nebo pro porovnání s jednotlivými firmami v oboru, které tuto službu též využívají. Může dokonce tyto informace poskytnout za úplatu třetím stranám pro účely marketingových výzkumů.

V dnešní době se stále více setkáváme s problémem ohledně nakládání s osobními údaji o uživatelích a při použití tohoto obchodního modelu je třeba si uvědomit hranici mezi zachováním soukromí uživatelů a využitím těchto dat. Využitím tohoto modelu může firma dát svým zákazníkům cenou přidanou hodnotu nebo získat dodatečný příjem či informace pro své podnikání.

Příklady obchodních modelů pro jednotlivé služby v praxi:

• Google Apps

Google je aktuálně největší firmou na světě, která poskytuje služby ZDARMA, tedy za vkládanou REKLAMU. Nikdo se nad tím nepozastavuje, že právě software od Google je zdarma. U televizí a rádií je zdarma 100% obsahu, u novin a magazínů je cena obsahu pokryta z reklamy zhruba ze 70-80%. V roce 2007 Google vydělal na reklamě 17 miliard dolarů. Jedná se jednoznačně a bezkonkurenčně největší firmu na světě,která kdy poskytovala reklamou placený obsah. Pro porovnání příjmy největších rozhlasových a televizních studií se pohybují kolem 14 miliard dolarů.

Google Apps je balík aplikací pro podniky, školy, soukromé osoby a další subjekty a je navázán na doménové jméno, kde sdílí společné aplikace. Velice jednoduše pod jednou doménou tak může uživatel integrovaně provozovat email, instant messaging, VOIP (Gmail) pro všechny zaměstnance, sdílet kalendář (Calendar), mít jednotný interní portál (iGoogle) a intranet (Sites) a sdílet, sledovat změny ve firemních dokumentech, tabulkách a prezentacích (Docs).

Jednotlivé služby můžou uživatelé využívat ZDARMA, ovšem jsou v tomto případě „omezováni“ kontextovou reklamou, která je vkládána například do jejich e-mailů apod. Je důležité si uvědomit, že toto je klíčem k úspěchu balíku Google Apps na trhu SaaS. Jednotlivé aplikace si oblíbilo a denně je využívá velká skupina uživatelů, protože jsou k dispozici zdarma. Získaly si tak své místo na trhu a nyní je ten správný čas, kdy se Google pokouší o proražení na trh s placeným integrovaným balíkem Google Apps.

Balík aplikací je placen formou paušálu za 40 euro na rok za jednoho uživatele. Nabízí 25 GB diskového prostoru a 99,9% dostupnost. Dále je možné využít API pro integraci se dalšími lužbami, správy uživatelských kont, poštovní brány a nástroje na migraci pošty.

• E-Stránky

Jedná se o službu, díky které si zákazník může snadno vytvořit webové stránky bez toho, aby znal jakýkoliv programovací jazyk. Má k tomu k dispozici nespočet šablon, které jsou tematicky nebo oborově roztříděny. V ceně je samozřejmě i hosting webových stránek.

Je zde vidět klasické použití modelu ZDARMA, kdy zákazník může používat službu zdarma, ale jen v rozsahu, které bezplatné užívání dovoluje, což je dobrý způsob, jak proniknout na trh a dostat se povědomí uživatelů. Na obrázku je jasně vidět, co služba poskytuje zdarma a za co si zákazník musí již zaplatit. Je zde ale vidět i model REKLAMY. Při použití služby zdarma je na webové stránky zákazníka umístěna reklama, jejíž druhy jsem popsal výše.

• Scrumy Pro

Služba pro plánování a řízení projektů odkudkoliv na světě. Jedná se o obdobu aplikace Microsoft Project. Scrumy je ideální pro středně velké týmy, které mohou být buď soustředěny do jednoho místa, nebo mohou fungovat distribuovanně. Je to webová aplikace, kde každý člen týmu může editovat projektový panel, kdykoliv a odkudkoliv. Používají ji technické týmy učitelé, obchodní týmy k organizaci svých projektů, ale ovšem vhodná i pro individuální jedince k plánování denních aktivit.

Využívá se zde modelu měsíčního nebo ročního předplatného s neomezeným používáním služby. Ovšem je zde patrná evidentní úspora při volbě právě ročního předplatného, kterou si firma snaží zákazníky udržet déle než u předplatného měsíčního.

• Sugar CRM

Služba poskytuje funkcionalitu CRM. Jedná se o open source službu, Zákazník se nemusí starat o HW, protože vše, co k provozu svého businessu potřebuje, je webový prohlížeč. Služba umožňuje společnosti řídit vztahy se svými zákazníky skrze celý jejich životní cyklus od marketingových kampaní, přes proces prodeje a jejich podporu.

Využívá se zde modelu měsíčního předplatného s neomezeným užíváním pro jednoho uživatele, který může využít maximálně 25GB diskového prostoru. Navíc, je možné, pokud to zákazník vyžaduje, přidat dalšího uživatele, ovšem s nižšími měsíčními náklady než na prvního uživatele, či rozšíření prostoru o jeden nebo více GB. Je zde patrná škálovatelnost služby, kdy si zákazník službu přizpůsobuje rozsahu svého užívání. Navíc uživatel nemusí toto předvídat dopředu, zkrátka rozšíří službu o dalšího uživatele či diskový prostor kdykoliv se mu to hodí.

• eXpreso Pro

Jedná se o rozšíření tabulkového editoru Excel od firmy Microsoft, který ovšem rozšiřuje o další mission-critical funkce, jako jsou řízení dodavatelských řetězců nebo reporting, a doplňuje ho o skupinovou spolupráci v týmu. Je tak možné, aby v reálném čase pracovalo na jednom Excelovském spreadsheetu například deset členů týmu, což je velmi výhodné, protože práce jednoho člena je okamžitě k dispozici pro další členy týmu. Umožňuje verzování spreadsheetů i stažení programu pro offline práci a po připojení se data nahrají na server.

Obchodní model je opět založen na předplatném a to měsíční a ročním. V tomto případě je úspora při volbě ročního předplatného ještě daleko větší (55%). Dále je zde možnost zvolit si různé paušály předplatného dle počtu uživatelů, kteří budou službu využívat, a je vhodné, aby zákazník při nákupu služby již věděl, který paušál se mu hodí. Nabízí se zde také rozšíření o dalšího uživatele stejně jako v případě předchozí služby.

• Hardline hosting digital presence

Jedná se o službu pro jednoduchou tvorbu online prezentací, webdesign, změny obsahu webů, blogů, letáků a dalších. K dispozici jsou předpřipravené templaty, moduly blogů nebo webové formuláře.

Opět se jedná o službu na bázi měsíčního předplatného, kde každý balík nabízí více předpřipravených vzorů, více diskového prostoru a více e-mailových účtů.

• CZShare

Jedná se o službu, která funguje jako online úložiště dat. Uživatelé mohou na server nahrávat svá data a jiní uživatelé je mohou naopak stahovat.

Jedná se o typického představitele modelu, kde uživatel platí za SPOTŘEBU dané služby. Neplatí paušální předplatné, ale platí za každou spotřebovanou jednotku služby. V tomto případě na GB nahraných či stažených dat. Uživatel platí buď pomocí SMS zprávy nebo pomocí bankovního převodu či kreditní kartou. Po převodu peněz má na svém účtu určitý kredit, za který službu spotřebovává.

Zdroje

Michael Rapa, Business Models on the Web, 2008 http://digitalenterprise.org/models/models.html

Ondřej Raška, Obchodní modely SaaS, 2009 nb.vse.cz/~raskao/2009-01-14_obchodni_modely_saas.pdf

Příspěvky na Wikipedia ohledně SaaS http://en.wikipedia.org/wiki/Software_as_a_service

MySMB Store http://www.mysmbstore.com/marketplace/storefront/

E-Stranky http://www.estranky.cz/

CzShare http://czshare.cz/

Prosadí se Apple iAd

Schyluje se k velkému boji mezi společnostmi Apple a Google na bitevním poli mobilní reklamy? Vše nasvědčuje tomu, že ano. Na to, jaké trumfy mají obě společnosti v rukávu a s jakými zbraněmi do boje vstupují, se podíváme později. Nejprve si ale představíme novinku z dílny Apple.

Apple iAd je velmi krátce řečeno reklamní platforma, která umožní vkládat reklamní bannery do aplikací v zařízeních, které poběží na operačním systému iPhone OS 4.0. Operační systém iPhone dnes využívají zařízení iPod Touch, iPhone a iPad. Tato reklamní platforma byla uvedena 8. dubna letošního roku při příležitosti představení developer preview operačního systému iPhone OS 4.0 a byla představena jako jedna ze sedmi hlavních novinek, které nový operační systém bude nabízet. Zřejmě nejočekávanější novinkou, kterou charismatický šéf společnosti Apple Steve Jobs představil, je multitasking. Doplnění multitaskingu mimo jiné svědčí o tom, že apple své produkty neustále vylepšuje a snaží se vyslyšet hlasy svých zákazníků.

Potenciál Applu

Už před dvěma lety, tedy v roce 2008 řekl ředitel společnosti Google Eric Schmidt, že společnost bude jednou na mobilních telefonech vydělávat více než na desktopech. Dnes svá slova jen potvrzuje a dodává, že kombinace mobilního telefonu, silného serveru a dostatečně rychlého mobilního připojení je něco, co možná nejvíc ovlivní život nás všech na nejbližších 20 let. Nebudu a ani se nechci přít s Ericem Schmidtem, že kombinace mobilní telefon (mobilní zařízení) a internet se stává fenoménem současnosti. Na druhé straně Google nemusí být jediný, kdo bude na mobilních telefonech vydělávat více než na desktopech, protože o své slovo se hlásí ještě společnost Apple.

Obchodní model Googlu je založen především na příjmu z reklamní činnosti, kdy příjmy z ostatních činností jsou asi 3% a tudíž skoro zanedbatelné. Google by určitě rád svou dominanci v reklamě z oblasti desktopů určitě velice rád převedl i na mobilní telefony, tomu se ale snaží, jak se zdá, zabránit společnost Apple, která si chce taky ukrojit kus z pomyslného koláče. A tento koláč by nemusel být vzhledem k postavení společnosti Apple na trhu s mobilními telefony zase tak malý.

Prodeje Applu

Platforma iAd je svázána s operačním systémem iPhone OS 4.0 a tudíž potenciálním trhem jsou všechna zařízení, která tento operační systém využívají. Od počátku prodeje bylo po celém světě do dubna letošního roku prodáno asi 50 milionů iPhonů a 35 milionů iPod Touch. Dalším zařízením, které využívá tento operační systém je iPad, a i když je v prodeji teprve krátce, tak hned prvním dnu prodeje ukázal svůj potenciál, protože se ho prodalo 300 000 kusů a 8. dubna již bylo prodaných 450 000 kusů tohoto zařízení.

Reklama se má zobrazovat v aplikacích, které si uživatelé stahují z Apple App Store. V současné době je zde umístěno přibližně 185 000 aplikací, a pokud je někdo skeptický k oblíbenosti těchto aplikací, tak vězte, že počet stažených aplikací je přes 4 miliardy.

Sečteno a podtrženo Apple by v budoucnosti mohl dodávat reklamu na zařízení, jejichž počet přesahuje 85 milionů. Tato čísla jsou samozřejmě celosvětová a teprve se uvidí, jak se bude dařit zavádění služeb, které jsou s platformou iAd spojeny, do jednolitých států.

Apple a mobilní reklama

Apple má na rozdíl od Googlu velice široké portfolio svých produktů. Apple prodává počítače (38% příjmů v roce 2009), přehrávače hudby (22%), mobilní telefony (18%), hudební soubory (11%), software (7%), ale i filmy a aplikace. Do budoucna budou velké zisky plynout určitě i z prodeje elektronických knih. Posledním projektem, do kterého se Apple pouští, je mobilní reklama.

Někteří odborníci přirovnávají uvedení iAd k podobným událostem, jako bylo třeba uvedení iTunes, nebo zařízení iPod, iPhone nebo iPad. Apple představil prostřednictvím Steva Jobse mechanismus, jak ze stávajícího postavení na trhu vytěžit ještě více peněz a jak ještě více diverzifikovat portfolio svých produktů. Někoho by ale mohlo napadnout, co vlastně Apple ví o mobilní reklamě? Ještě do nedávna by odpověď mohla znít nic.

Jen velice málo lidí, kteří se nezabývají dopodrobna firmou Apple nebo reklamním průmyslem, zachytilo v lednu letošního roku zprávu, že společnost Apple koupila firmu Quattro Wireless. O částce se pouze spekuluje, ale měla by se pohybovat kolem 300 milionů dolarů. Právě firma Quattro je odpovědí na otázku, co Apple ví o mobilní reklamě, protože Apple nemusí vědět nic, ale firma Quattro je specialistou na mobilní reklamu s důrazem na chytré telefony.

Google a mobilní reklama

Google podnikl kroky ke vstupu do mobilní reklamy už loni v listopadu, kdy za 750 milionů dolarů koupil společnost AdMob, která je lídrem v tomto odvětví a která je mimochodem velice populární na telefonech iPhone. Spojení těchto dvou společností však zastavil americký antimonopolní úřad s tím, že by Google získal monopol v oblasti poskytování reklamy na mobilních zařízeních.

Paradoxně právě představení platformy iAd by mohlo přispět k tomu, že antimonopolní úřad schválí akvizici Googlu a AdMobu, protože Google už prokazatelně nebude jediným poskytovatelem mobilní reklamy. Na tomto trhu tedy vzniknou dva velice silní hráči a bude určitě velice zajímavé sledovat, kdo nakonec zvítězí. Google má určitě výhodu v tom, že jeho mobilní reklama nebude úzce provázána s žádným zařízením nebo operačním systémem. Na druhou stranu iAd by z této specializace mohl vytěžit maximum, protože bude vždy přesně vědět, na jakých zařízeních a s jakou technickou vybaveností se budou reklamy zobrazovat.

Apple iAd

Doménou společnosti Apple je design a důraz na user experience. Lidé se v případě Applu dělí na dva vyhraněné tábory, kdy jedni jejich výrobky zbožňují a druzí je považují jen za tupé a předražené hračky. Podle mě je obrovskou sílou Applu jejich důraz na maximální použitelnost s nabídnutím pouze omezeného množství funkcí. Raději méně funkcí, ale za to dotažených k dokonalosti.

A proto i v oblasti reklamy nelze očekávat nic jiného, než že bude kladen důraz na zážitek uživatele. Podle slov Steva Jobse se v reklamě objevují dva hlavní faktory. Prvním je důraz na interaktivitu a druhým je důraz na emoce, iAd se chce zaměřit na obojí zároveň. Navíc se chce vyvarovat podobných chyb, které každý den zažíváme u reklamy na webu, kdy ji většina z nás už ani nevnímá, nebo ji zlostně zavírá.

Steve Jobs jako Robin Hood

Představení iAd uvedl Steve Jobs slovy, že existují nějaké pokusy, jak do aplikací dát reklamu, ale vesměs stojí všechny za prd. Ceny placených aplikací v App Store se dnes pohybují v rozmezí 99 centů až 5 dolarů za aplikaci. Tyto ceny jsou v celku rozumné a zdají se být rozumné i pro Apple, který se stylizuje do pozice ochránce vývojářů, tím, že jim předkládá další způsob, jak mohou vývojáři za své aplikace získat peníze a tím pádem je i nadále nabízet za minimální poplatky nebo zadarmo.

Ono to s tím ochranářstvím ze strany Applu vůči vývojářům nebude zase tak horké, jak by si Apple přál, aby si všichni mysleli. Ani společnost s jablíčkem ve znaku nebude zdaleka tratit na reklamě, která se v aplikacích objeví. 60% ze zisku z reklamy připadne výrobci aplikace, ale zbytek, to znamená 40%, si ponechá samotný Apple.

Zacílení reklamy

Architektura celého řešení bude taková, že Apple bude reklamu hostovat na svých serverech a zároveň prodávat. Tvůrcům aplikací je dáno k dispozici API, které je nově součástí iPhone OS 4.0, pomocí kterého zakomponují reklamní bannery do svých aplikací.

Tím, že se bude reklama do aplikací dodávat pomocí standardního API, určitě bude možnost využít i jiné funkce ze standardního API, které se v nové verzi hodně rozšířilo (1500 nových API). Vývojáři tak mají možnost přistupovat ke kalendáři, fotografiím, mapám, GPS, záznamy o hovorech a spousty dalším nativním funkcím telefonu. Otevření tolika dalších API otevírá ještě větší možnosti pro tvůrce aplikací, na druhou stranu by mohlo sloužit k daleko cílenější reklamě, která bude uživateli servírována pomocí platformy iAd.

Už dnes je jasné, že Apple se bude snažit cílit reklamu podle umístění uživatele, díky GPS přijímači v telefonu. Může se tak například stát, že půjdete v poledne po Václavském náměstí, otevřete si vaši oblíbenou aplikaci, ze které na vás vyskočí reklama na rychlé občerstvení McDonald’s, které se nachází hned za rohem. A to je jen začátek, kdy se pro zacílení reklamy použil pouze čas a vaše umístění. Představte si, jak bude reklama cílená, když budou mít vývojáři přístup k datům z vašeho kalendáře či z sms.

Jak to vše dopadne

Podle šéfa Applu Steve Jobse, se lidé chovají rozdílně na desktopu a jinak na mobilním zařízení. Na desktopu lidé vyhledávají, a proto může být účinná kontextová reklama. Na mobilních zařízeních lidé nevyhledávají, ale používají aplikace. Podle statistik Applu lidé stráví 30 minut denně používáním aplikací. Když by se každé tři minuty zobrazila reklama, znamenalo by to zobrazení 1 miliardy reklam za jediný den, na všech mobilních zařízeních od Applu.

Zdá se, že to má Apple všechno velice slušně rozehrané a bude velice zajímavé, jak do hry promluví Google. Ve prospěch Applu hovoří to, že tu byl první. Ve prospěch Googlu zase větší zkušenosti z oblasti reklamy.

Otázky na závěr

• Zajímavé bude určitě i sledovat jestli se podaří Googlu proniknout na mobilní zařízení od Applu, nebo si Apple na svých zařízeních udrží monopol.
• Třeba budou nakonec příjmy z reklamy pro vývojáře natolik zajímavé, že budou své aplikace nabízet zadarmo.
• Nebo se může stát, že bude reklama v aplikacích natolik otravná, že ji uživatelé ve velkém odmítnou.
• A co když bude koncept Apple iAd natolik úspěšný, že Apple uvolní svůj operační systém a budou ho moci využít i ostatní výrobci mobilních telefonů.

Zdroje

• http://www.google.com/press/admob/
• http://www.lupa.cz/clanky/apple-predstavil-iad-zacina-bitva-s-googlem/
• http://www.fastcompany.com/1600079/apple-advertising-mobile-google-admob-iad-quattro-wireless-ipad-iphone-ads
• http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2362527,00.asp
• http://events.apple.com.edgesuite.net/1004fk8d5gt/event/

Srovnání "životopisů" úspěšných lidí IT (a ještě něco navíc...)

Pojďme se podívat, co stálo za úspěchem těch známých jmen z IT, konkrétně Billem Gatesem, Michallem Dellem, Larry Pagem a Sergeyem Brinem. Následující text však není pouhý jejich životopis, ale jiný pohled na úspěch těchto lidí. Poselství z této prezentace může být aplikováno na nespočet lidí, proto se pohodlně usaďte a pojďte se se mnou podívat na úspěch trošku z jiné strany (velkou inspirací mi byly knihy Malcolma Gladwella).

Budeme se posouvat po křivce od roku 1950 do roku 2010 a zanášet úspěšné lidi na osu spolu s informacemi, které o nich možná nevíte, ale které byly klíčové pro jejich úspěch... pro to, aby mohli být tam, kde teď jsou.

První, čeho si můžeme všimnout, že Bill, Steve J., Steve B. i Eric se narodili z časového hlediska velice blízko u sebe. I Malcolm uvádí fakt, že narodit se ve správnou dobu je velice důležité a tuto svou teorii demonstruje na hráčích hokeje i fotbalu.

Už jsme tedy na světě a úplně první, kdo na nás zanechá nesmazatelnou stopu, jsou naši rodiče.

Billovi rodiče byli zámožní a oba dobře situovaní. Bill také navštěvoval soukromou školu, která měla jako snad jediná střední škola v tu dobu počítač (ale nepředstavujte si dnešní, jednalo se o terminál, který byl propojený k serverům ve městě nedaleko jeho bydliště a škola nakupovala procesorový čas), takže Bill se k programování dostal v útlém věku. Jeho zájem byl obrovský a programováním trávil všechen čas. Tak to s ním pokračovalo i na vysoké, kterou nedokončil, a když už byl dost zkušený, založil společnost Microsoft a zbytek si můžeme přečíst v jeho CV.

Michaell pocházel z prominentní rodiny stomatologů. A k počítači se dostal také v útlém věku, kdy kolem 15 let se snažil PC rozebrat a zase složit.

Posuňme se dále v čase. Sergeyovi rodiče, ruští matematici, ho vedli už od útlého věku tímto směrem. jeho první krůčky vedly k matematice a dataminingu.

Larry pocházel opět z profesorské rodiny a jako dítě profesorů Computer science na Michiganské univerzitě by si člověk jejich byt mohl pomýlit se silikonovým královstvím různých počítačových součástek. Larry podlehl kouzlu počítačů už v 6 letech a to hlavně díky tomu tomu, že měl tuto možnost od svých rodičů, zkoumat, hrát si a učit se.

Vidíte již tu souvislost s jejich raným vývojem a tím, co pozdějších letech svého života dokázali?

Za 10 a více let po google guys jsme na svět začali přicházet my. A mezi tím již Bill a Steve zakládaly své společnosti.

Teď se nacházíme v poslední části prezentace a to mezi lety 1990 a 2010, kdy vznikly giganti jako Google, HTC, Facebook a Youtube, původně z malé firmičky jsou nyní uznávané společnosti. Tyto společnosti vznikly na přímém spojení s internetem, společnosti Billa a Steva se k tomuto také brzo dopracovaly.

A co bude po roce 2010 záleží na nás.

Takže na závěr. Když se tedy správně narodíme, nemáme ještě vyhráno, ale máme dobrý předpoklad. Ještě potřebujeme být "zralí" ve správný čas. Tedy možnosti, které jsou kolem musí přijít ve správný čas. Nesmíme na ně být moc mladí a nezkušení, ale ani moc staří a například se závazky (rodina).

Dále se musíme chopit příležitostí a mít vášeň pro věc. Příležitosti jsou všude kolem, jen je třeba se koukat. Jistě, že nikdo z nich si původně nemyslel, že dosáhne takového úspěchu, ale všichni věřili v to, co dělají, dali to toho srdce.

A citát na úplný konec:

"Skutečným darem není mimořádné nadání, nýbrž mimořádné příležitosti."

iPad a jaké jsou požadavky uživatelů na mobilní terminály

O Apple iPadu toho již bylo řečeno a napsáno hodně. Podívejme se teď ale iPad z jiného úhlu. Z úhlu, který nemá nic společného s banchmarky a porovnávání papírových funkcí s konkurencí (například: procesor, operační paměť, rozšiřitelnost SD kartami, uzavřenost systému).

Pokud se ale nebojíte, že iPad vás zkazí (a stanete se pouze "hloupým" konzumentem), dle slov amerického prezidenta, pojďte se se mnou podívat na iPad z jiného úhlu.

Z historického hlediska tu již pokusy o "iPad" byly. Pokud se na to podíváme obšírněji, můžeme považovat za mobilní terminál i PDA zařízení, ty se ale ve větší míře neprosadili a iPadu je prodáno už přes milion kusů a to pouze v Americe. Čím to tedy je, že iPad se prodává, i přesto, že je odbornou veřejností kritizován, jsou propírány jeho nedostatky a celkově se mu velké šance na úspěch nedávaly?

Je to prosté. Síla je ve specializaci. iPad pro uživatele dělá jen pár věcí, ale ty jsou dotažené k dokonalosti (prosím slovo dokonalost berte s rezervou). Protože ten kdo nakonec rozhoduje je uživatel. Je člověk, který má využití pro toto zařízení a bude ho používat.

Jednoduchost ovládání televize (pokud nepočítáme složité domácí systémy) boduje. Co tedy já jako uživatel očekávám od "mobilního terminálu" / bráně ke službám?

• rychlý start
• kancelářské aplikace
• komfortní web
• mapy
• dotykový display
• výdrž na baterii
• přenositelnost
• cena
• organizér

Na internetu trávím většinu času ať už prací, nebo zábavou. Prací myslím hledání informací, připrava dokumentů a komunikaci. To jsou snad opravdu základní činnosti, kterým se uživatel na internetu věnuje. Ve větším zobecnění řekněme, že nemůžeme vytvářet obsah / konzumovat obsah. I přes to, že iPad je primárně pro konzumaci, díky webovým službám a SaaS nabízených prostřednictvím webu můžeme iPad proměnit na produktivní terminál.

Tyto charakteristiky musíme vidět v souvislosti s ostatním vývojem kolem internetu a technologií.

• Na webu, pomocí webového prohlížeče můžeme udělat většinu toho, co člověk dělá na webu převážnou většinu času.
• Dostatečné množství specializovaných aplikací i pro "mobilní terminály" (iPad zvlášť, a to díky komunitě uživatelů a velkému počtu vývojářů)

Ale má to svá úskalí. Určitě nepočítejte s Flashem, i když to se možná taky změní, a to díky aktuálnímu vývoji kauzy Apple iPad/iPhone vs Adobe Flash. Prozatím budeme muset zvířátka z FarmVille a rybičky z FishVille krmit ze svého notebooku.

IT je nástroj, ale od stylu uvažování se odvíjí to, jak s ním bude zacházeno. Proto dnes musíme daleko více přemýšlet, protože technologie jako taková nám limity neklade, limitováni jsme myšlením.

Pokud vás můj nástin zaujal, podívejte se na interaktivní prezentaci v Prezi, která je součástí tohoto příspěvku. A také budu velice vděčný za vaše postřehy, jsem otevřený diskuzi.

SaaS Apple iPad on Prezi

Zdroje:

http://technet.idnes.cz/obama-ipady-a-playstationy-odvadeji-pozornost-amerika-potrebuje-vzdelani-15h-/tec_technika.asp?c=A100512_003927_tec_technika_pka

http://notebooky.idnes.cz/ipad-se-prodava-jako-rohliky-za-necely-mesic-milion-kusu-p2p-/vyrobci.asp?c=A100503_153637_vyrobci_jza

http://superapple.cz/2010/04/premysleni-o-flashi-otevreny-dopis-steva-jobse-kompletni-preklad/

Přednáška 10: Slabiny dnešního pojetí informačních systémů

V desáté přednášce se podíváme na jiný pohled na transformaci oboru z platformy PC k platformě internetových služeb. Od produktů komerčního software sestrojených jedinou firmou přechází obor IT k produktům, které vznikají spoluprací řady subjektů nad společnou platformou. Takovou platformou je například samotná konektivita internetu; dnes však nad ní vznikají další, vysoce specializované platformy. Jde zejména o aplikace Web 2.0: Wikipedia, YouTube, společenské (sociální) sítě, včetně sítí, které vytvářejí vlastní platformy (Facebook). Tento trend se nevyhýbá ani oblasti podnikových informací, do které přináší do oboru novou adaptibilitu a konečně tak řeší problémy dnešních "rigidních", "zadrátovaných" ERP řešení, které nejsou schopny dostatečně pružně reagovat na měnící se podnikové prostředí a potřeby firem, kterým mají sloužit.

Apple iPad: Jaký bude mít vliv na podobu a ergonomii webových stránek?

Nepodporuje flash?! A co dynamické a interaktivní prvky na internetu? Co oblíbené hry na facebooku? Co přijde dál?

Apple iPad vstoupil na trh a jak se pomalu ale jistě stává tradicí u novinek od této společnosti, strhl na sebe i iPad hned od počátku velkou pozornost. Důkazem může být např. počet prodaných kusů během prvního dne, zájem novinářů, blogerů a široké věřejnosti. Zájmu se těší také na straně tvůrců aplikací a co je velmi důležité, také na straně tvůrců webových stránek a „silných hráčů“ na internetu. Mezi ně bychom mohli zařadit New York Times, CNN a spousta dalších.

Revoluce nebo evoluce?

iPad představuje mnoho způsobů a možností využití, přičemž jedním z nejdůležitějších pro většinu uživatelů pravděpodobně bude prohlížení webových stránek. Prohlížeč, který využívá, je jak jinak než „mobilní“ Safari. Podporuje nejnovější webové standardy včetně HTML5, CSS3, JavaScript. Na první pohled se zdá, že ve výčtu „něco“ chybí. Tím něco je Flash, který nepodporuje a patrně ani podporovat nebude. Absence Flashe je známa již z jiných iPhone OS zařízení, takže se zase o takové překvapení nejedná.

S příchodem iPhonu na trh se začala transformovat spoustu webů tak, aby byly schopny formátovat jejich obsah. Směry, kterými se k dosažení tohoto efektu postupovalo, existují nejméně dva:

• iPhone optimalizované stránky s uživatelsky přívětivými navigačními prvky
• iPhone aplikace

Se vstupem iPadu na trh lze pozorovat podobné efekty jako při vstupu iPhonu. Jedná se o zařízení, které se také ovládá pomocí prstu, avšak nyní jsou změny, ke kterým dochází mnohem viditelnější a více se dotýkají širší skupiny webů, potažmo vývojářů. Důvodem proč by iPad měl mít mnohem větší dopad na internet než iPhone je ten, že je prostě větší. Displej o velikosti 3,5 palce není zrovna tím nejvhodnějším pro zobrazování webového obsahu. S iPadem mizí největší omezení, tedy „těsnost“ displeje na který je potřeba obsah zobrazit. Tvůrci webů tak pravděpodobně budou velmi zřídka potřebovat vlastní aplikace ke korektnímu zobrazení a vsazení všech potřebných informací. Ve skutečnosti bude stačit provést „pouze“ optimalizaci.

Jak se mění weby

Současný internet je z velké části o video obsahu. Zde iPad naráží na absenci Flashe. Je to problém? Podle toho, jak se zachovalo několik velkých hráčů na internetu, se zdá, že ne. Přímo pro iPad připravili video přehrávač založený na HTML5. Jako příklad můžeme jmenovat video servery Vimeo a Youtube. Také velcí hráči v oblasti zpravodajství a magazínů nezůstávají pozadu. Např. Time a New York Times jsou také opatřeny HTML5 tagy a problém absence Flashe se již nezdá tak znatelný. Zejména díky tomu, že velcí hráči přechází na nové technologie a upravují své weby tak aby byly korektně zobrazitelné i na iPad, dostávají se tyto technologie do povědomí uživatelů a jakoby vyvolávají pocit jejich potřeby.

Apple zveřejnil seznam webů, které jsou „iPad Ready“. Zjednodušeně by se dalo říci, že se prakticky jedná o weby, které nejsou založeny na Flashi. Applu jde o využívání webových standardů a o to, aby na iPadu vypadaly hezky. Pokud si budete chtít zkusit jak vypadají weby na iPad, postačí vám k tomu prohlížeč ve kterém můžete změnit User-Agent. Nejlepšího výsledku samozřejmě dosáhnete při použití prohlížeče Safari, jelikož od ostatních prohlížečů má trochu odlišnou představu o CSS. User-agent pro zobrazení webového obsahu tak jako na iPadu je následující:

Mozilla/5.0(iPad; U; CPU iPhone OS 3_2 like Mac OS X; en-us) AppleWebKit/531.21.10 (KHTML, like Gecko) Version/4.0.4 Mobile/7B314 Safari/531.21.10

Jak to všechno skončí

Je zajímavé sledovat, jak zařízení slibující nejlepší prohlížení webů skutečně hýbe internetem. Není to Apple, kdo se přizpůsobuje. V současné chvíli se zdá, že weby se přesouvají od používání proprietárních formátů, těžkopádných designů a špatně psaných zdrojových kódů k otevřeným standardům, efektivnějšímu rozvržení a jednoduššímu používání. Jednodušší používání a ovládání samozřejmě souvisí také s tím, že iPad se ovládá dotykem prstu a proto jakékoliv malé odkazy či ovládací prvky jsou nežádoucí a je snaha je eliminovat. Naopak dotykové ovládání a multitouch přináší řadu možností a příležitostí. Bude rozhodně zajímavé sledovat, jak budou tvůrci webů těchto příležitostí využívat.

Webové standardy, které Apple nyní tak silně prosazuje s příchodem iPadu prosazoval již dříve. Byl značně zapojený do webových standardů a prací na „WebKit rendering engine“, která pohání Safari, Chrome a většinu mobilních prohlížečů. Fakticky by se dalo říci, že se tím nadefinovaly standardy pro mobilní prohlížení.

Otázkou je, zda všechny standardy a nutné podmínky pro korektní zobrazení webového obsahu na iPadu budou akceptovány většinou tvůrců webových stránek, resp. dodavateli jejich obsahu. Události několika posledních týdnů nasvědčují, že tomu tak opravdu bude. Ve skutečnosti není zase tolik na výběr. Lidí používajících iPhone OS zařízení není zrovna málo. Pokud si myslíte, že není potřeba předělávat design stránek kvůli lidem používajícím iPhone OS zařízení, jelikož stejně nejsou důležitým segmentem trhu, na který se zaměřujete, pravděpodobně se pletete.

Požadavky Apple na budoucí podobu webových stránek a nastupující trend velí jasně. Pryč s Flashem, přichází webové standardy! Flash, „:hover efekt“, vyskakovací okna a proměnlivá šířka stránky, to vše pravděpodobně časem vymizí. Dotykové ovládání se z mobilů začíná přesouvat přes tablety do osobních počítačů, a proto druhým nastupujícím trendem není nic jiného, než uzpůsobování dotykovému ovládání. Budou tak postupně mizet titěrné prvky a malé odkazy. Také se zdá, že optimalizace stránek pro rozlišení 1024x768 jen tak nezmizí.

Je to skutečně tak?

Mnoho článků a diskuzí pod nimi poukazuje na nedokonalý Flash. Upozorňuje na jeho chyby a nedostatky a možná bezpečností rizika s ním spojená. Avšak je ve skutečnosti Flash opravdu tak špatný a zatraceníhodný, nebo ve skutečnosti jde o stokrát opakovanou lež proklamovanou společností Apple, která se pomalu stává skutečnosti? Ano, Flash představuje jistá bezpečnostní rizika a nedokonalosti, ale nejde ve skutečnosti společnosti Apple pouze o ochranu svých iTunes a zachování existujícího obchodního modelu zajišťujícího společnosti nemalé příjmy?

Zdroje

http://www.lupa.cz/clanky/ipad-a-vsechno-co-jste-o-nem-chteli-vedet/

http://gizmodo.com/5504402/how-the-ipad-is-already-reshaping-the-internet-without-flash

http://jablickar.cz/weby-se-pripravuji-na-ipad-bez-flashe/

http://www.zive.cz/bleskovky/absence-flashe-v-ipadu-nevadi-vznikaji-ipad-ready-weby/sc-4-a-151661/default.aspx

http://valka.info/notes/2010/02/web-design-ipad/

Proč se neprosadil Tablet PC v roce 2003 (a Pen Computing v roce 1996) a prosazuje se iPad?

Důvodů, proč se neprosadil Taplet PC a Pen Computing je velmi mnoho, v tomto článku se pokusím nad některými z nich pozastavit a odůvodnit tyto jednotlivé příčiny. Jako referenčního zástupce Tablet PC budu používat HP Compaq TC1100 z roku 2004.

Co je to Tablet PC?

Tablet PC je zařízení, které v sobě obsahuje plnohodnotný počítač (notebook). Umožňuje tedy připojit různé periferie přes USB, firewire nebo číst paměťové karty.
Zpravidla se ovládá pomocí elektronického pera, které bezdrátově komunikuje s displayem Tabletu PC a dotyk a jeho síla je zachytávána samotným perem. Na rozdíl od klasického PDA nebo navigace tedy není horní vrstva displaye odporová.
Operační systémy používané v Tablet PC jsou v podstatě dva. Dříve to byly Windows XP Tablet PC Edition a nyní nastupují Windows 7 s nativní podporou dotykových displayů.

Čím se liší iPad od Tablet PC?

Rozdíl viditelný na první pohled je v absenci klávesnice u iPadu a jeho celková odlehčená konstrukce. Ovládání je řešeno na bázi kapacitního displaye, není tedy k ovládání nutné žádné pero. iPAD neobsahuje USB a ani firewire porty. Operační systém je iPhone OS v modifikované verzi.

Důvody úspěchu iPad a neúspěchu tablet PC.

Cena

Dle mého názoru, zásadním neúspěchem platformy Tablet PC je cena těchto zařízení. V době uvedení HP TC1100 byla pořizovací cena tohoto tabletu přibližně 50.000 Kč. iPAD se nyní prodává za cenu od 10.000 Kč. Ceny notebooků v té době byly také vysoké a důkazem potvrzujícím mé tvrzení je jejich hromadný nástup po snížení jejich cen na úroveň cca 25.000 Kč a jejich srovnání s cenami stolních počítačů.
Obrovským fenoménem současné doby jsou Netbooky, které se začaly prodávat za cenu již od 7.000 Kč. Mimo jiné jim tato cena skutečně zaručila obrovský úspěch a při nastavené ceně za iPad kolem 10.000 Kč by tento faktor neměl být pro člověka se zájmem o nákup iPadu limitující.

Marketing a strategie Apple

Apple se v podstatě, jako jediná firma, zabývající se IT a CE, drží strategie, kdy vydává velmi omezený počet modelů jednotlivých zařízení a vždy před vydáním nové verze či úplné novinky spustí obrovskou marketingovou kampaň, která je navíc podporována zájmem svých, zejména skalních, fanoušků.
Na rozdíl od Apple, například již zmíněné HP, má obrovské množství produktů a modelů. Jsou to desítky tiskáren, notebooků nebo stolních počítačů. Marketing těchto firem je zaměřen zejména na globální propagaci značky a při vydání každého nového notebooku většinou nedochází k žádné masové propagaci a tento model v podstatě zapadne mezi další modely.
O vydání iPadu se hovoří již několik měsíců a celý internet je v podstatě zahlcen informacemi o tomto produktu ještě před prodejem jediného kusu.

Internet

Jedním ze zásadních neúspěchů Tablet PC byla svým způsobem nevhodná doba vydání těchto produktů. Internet v roce 2003 nedával ještě takové možnosti interaktivity uživatelů, nebylo tolik možností, jak na Internetu trávit volný čas a ani připojení nebylo tak rychlé a v takové kvalitě dostupné v běžné domácnosti.
V současné době, kdy uživatel zároveň se spuštěním počítače spouští i internetový prohlížeč je iPad velmi dobrý nástroj, pro prohlížení obsahu dostačuje, fungují na něm programy pro komunikaci přes internet a není nijak velký a ani těžký a ani složitý na ovládání, což se o dřívějších Tablet PC nedalo říci.

Aplikace

Vzhledem k tomu, že Tablet PC dříve obsahoval pouze klasický operační systém Windows XP, daly se na něm provozovat aplikace stejné, jako na obyčejných PC, výhoda oproti těmto obyčejným PC byla pouze v možnosti ovládání. Motivace pro to, pořídit si Tablet PC, tedy nebyla aplikacemi nijak podporována a člověk si tedy musel hodně rozmyslet, zda mu tato přidaná hodnota v podobě ovládání dotykovým perem stojí za o tolik větší náklady na pořízení, než obyčejný notebook.
IPad využívá modifikovanou verzi iPhone OS známého z mobilních telefonů iPhone a v současné době obsahuje tisíce méně i více užitečných aplikací a her. Vzhledem k tomu, že iPad obsahuje pohybový senzor, je možnost ovládání ještě rozšířena o tuto funkcionalitu.

Otázky k zamyšlení

Dosáhne iPad úspěchu i u uživatelů, kteří nejsou pouze zastánci Apple?
Lze použít iPad i k práci, nebo je to jen „hračka“?
Je platforma Tablet PC již mrtvá?

Zdroje:
http://www.svethardware.cz/art_doc-4345E304306A9035C1256C8400535891.html
http://h18000.www1.hp.com/products/quickspecs/11755_na/11755_na.html
http://tn.nova.cz/magazin/hi-tech/pocitace/notebooky-ohrozeny-v-sobotu-se-zacne-prodavat-ipad.html

http://www.zive.cz/clanky/cernobile-tablet-pc-nebo-ipad/sc-3-a-151020/default.aspx

Jak dopadnou snahy o zpoplatnění internetového obsahu?

„Internet by měl být zpoplatněn. A začneme s tím co nejdříve!“ Podobná slova jsme mohli slyšet zhruba v polovině loňského léta od ředitele mediální skupiny News Corp. Ruperta Murdocha, který volal po zpoplatnění internetového obsahu v souvislosti s klesajícími příjmy z reklamy. Bláznivá slova vetchého staříka, co nemá o Internetu ani páru, dalo by se říci. To by se však nesmělo jednat o multimilionáře, vlastnícího konglomerát světoznámých médií, mj. Fox, The Daily Telegraph, The Times, The Wall Street Journal, MySpace…

Jeho prohlášení začalo okamžitě zaplavovat světové zpravodajství a rozběhla se diskuse o budoucnosti Internetu jako takového, pokud by se skutečně zpoplatnění obsahu prosadilo. Diskutuje se v podstatě neustále a nyní opět o něco více, v souvislosti s uvedením nového přístroje od Applu, iPadu. V mém příspěvku se zaměřím na to, jak vypadá obsah na Internetu dnes, čím vydělává a jak (proč) by mohly dopadnout snahy o jeho zpoplatnění.

Internet dnes
Současná situace je zhruba následující – drtivá většina obsahu je nabízena uživatelům zdarma, pouze minoritní část je zpoplatněna. Jedná se přitom zejména o hudbu, video, fotografie, různé odborné texty a knihy. Všechny ostatní informace jsou poskytovány zdarma, pokud tedy pomineme poplatky za samotné připojení k síti. Situace by se tak dala do jisté míry přirovnat k rádiu či televizi. Také zde, pokud si odmyslíme koncesionářské poplatky, dostáváme informace i zábavu zcela zdarma, i když počet poskytovatelů je samozřejmě kvůli nesrovnatelným nákladům diametrálně odlišný.

Jak je ale možné, že neustále dostáváme něco, za co jsme nezaplatili ani korunu? Odpověď je prostá a všichni ji známe: Reklama. Právě příjmy z ní financují jak TV, rádio, tak i internetový obsah. Že se tomuto modelu více než daří, potvrzuje čerstvá zpráva Googlu o 23% meziročním nárůstu příjmů (investor.google.com). Proč se tedy vůbec objevila úvaha o změně stávajícího systému? Důvod byl již zmíněn – souvisí s hospodářskou krizí a dočasným poklesem příjmů z internetové reklamy některých vydavatelů. Hledají se zkrátka další cesty, jak získat v on-line světě peníze.

Internet v budoucnu – co zpoplanit?
Téměř pro všechny články zabývajících se tímto tématem je naprosto zásadní otázka, za jaký obsah bychom měli vlastně platit. Musel by nakonec stejně mít, jako již dnes zpoplatněné služby, vysokou přidanou hodnotu, něco unikátního, co jinde nenajdeme. V opačném případě se může stát, že uživatelé web zcela opustí a najdou si informace u konkurence (tím myslím např. i TV nebo rádio), nebo jich bude tak málo, že příjmy z plateb nepřevýší náklady na jejich vybírání , nemluvě o nákladech na tvorbu obsahu (viz článek na Lupě, část News Day a 35 předplatitelů).

Osobně se domnívám, že takové zpravodajství na webu ještě dlouho nenajdeme a pokud ano, bude ho vyhledávat řádově mnohem méně lidí než reklamou obklopený „free“ obsah. Samostatnou kapitolou jsou pak stále se rozvíjející sociální sítě – nevidím žádný způsob, jak se bránit tomu, aby někdo „vypustil“ ven penězmi chráněnou informaci. Zpoplatnit je také? Docela dobrý vtip – za prvé, ve formě různých fór či blogů jsou jich miliony, za druhé, stačí se podívat na kolik vyjde jen v ČR (!) reklama na Facebooku a jakou má garanci impresí (ceník ARBO Interactive). Nezahrnovat do indexace vyhledávačů? A jsme opět u reklamy. Nikdo si zkrátka dnes nedovolí tento prosperující trh opustit, zvlášť když opět roste, viz obr.:

Reklama v USA 2009 (PricewaterhouseCoopers + IAB):
Meziroční pokles o 3,4 % (23,4 -> 22,7 bil. USD)
Q4 2008 / 2009: nárůst o 2,6 % (6,1 -> 6,3 bil. USD)
Q3 2009 / Q4 2009: nárůst o 13,8 % (5,5 -> 6,3 bil. USD)

Obrázek 1 - Reklama na Internetu – příjmy USA 2009
Zdroj: IAB Internet Advertising Revenue Report (PricewaterhouseCoopers + IAB)

Obrázek 2 - předpověď ZenithOptimedia

Výkřik do tmy?
I přes všechnu výše uvedenou kritiku, nepovažuji tento koncept za zcela odsouzený k zániku. Podle mého názoru bude přibývat skutečně profesionálních webů, nabízejících originální obsah (různé analýzy, interakce s autorem, multimédia) a lidé za něj budou ochotni platit. Navzdory všem rizikům s tím spojeným. A pokud se tak nestane na „tradičním“ webu, je zde velký potenciál úspěchu v moderních mobilních zařízeních – třeba ve zmiňovaném iPadu (či jeho následných klonech, pokud se prosadí). Na videu http://www.youtube.com/watch?v=wwFbwHaP5tE
je představena aplikace zobrazující magazín Wired, který by měl být k dispozici od léta 2010. Téměř se již vyrovná časopisu „v ruce“ a obsahuje dokonce „něco navíc“ (interakci, zvětšování obrázků, komentáře, poznámky), kombinuje nový způsob reklamy (iAd) s placenou aplikací. Podobný obsah má tedy, při rozumně zvolené ceně, podle mého názoru smysl a do budoucna se může začít rozšiřovat. Podobu Internetu jako takového to však nijak zásadně neovlivní a nelze od něj čekat zázraky. Placený obsah se bude spíše pomalu „vkrádat“ mezi neplacený, než aby ze dne na den vtrhl na scénu jako vítěz.

Odkazy:
http://www.lupa.cz/clanky/placeny-obsah-murdochova-opozdena-evoluce/
http://www.lupa.cz/clanky/tri-faktory-pro-uspesne-zpoplatneni-obsahu/
http://www.lupa.cz/clanky/placeny-obsah-na-internetu-je-nevyhnutelny/
http://paidcontent.co.uk/article/419-forecast-tv-internet-will-lead-advertising-back-up-as-print-wanes/
http://www.reuters.com/article/idUKLDE6291AB20100311
http://www.marketwatch.com/story/old-media-expects-too-much-from-the-ipad-2010-04-02
http://www.iab.net/media/file/IAB-Ad-Revenue-Full-Year-2009.pdf
http://gigaom.com/2010/04/07/murdoch-paywalls/
http://www.fastcompany.com/1597098/ipad-wall-st-journal-digital-version-apple-tablet-subscribers-pricing-board-of-directors-pub