Představení systému OS/2
OS/2 je jedním z operačních systémů, jejichž vývoj byl
započat v pozdních 80. letech. Počáteční práce odstartovaly již
v roce 1985 a v roce 1987 byla představena první verze OS/2 1.0. Na
první verzi operačního systému společně pracovaly IBM a Microsoft. První
oficiální release běžel pouze v textovém režimu, což bylo vylepšeno v následující
verzi 1.1, která vyšla o rok později a obsahovala první GUI. Grafické rozhraní
bylo velmi podobné v té době paralelně vyvíjenému OS z dílny
Microsoftu, jímž byl tehdejší Windows 2.1. V budoucích verzích bylo uživatelské
rozhraní postupně vylepšováno a na svět přišel OS/2 v 1.2 a poté i 1.3.
Spolupráce na vývoji
V následujících odstavcích nastíním některé
skutečnosti, jež vedly k tomu, že v současné době používáme Windows a
ne OS/2. Je třeba zmínit, že již od počátku spolupráce mezi IBM a Microsoftem nepanovaly
zcela ideální vztahy. Microsoft se mnohdy snažil zabrat zásluhy za vývoj pro
sebe, což se například projevilo v prezentaci OS/2 z jeho strany pod
názvem MS OS/2. IBM oproti tomu v názvu uvádělo značku svoji i tu
Microsoftu. Další zajímavostí jsou odlišné přístupy k vývoji. Programátoři
z IBM byli zvyklí na tvorbu podrobné dokumentace pro navrhované aplikace a
jejich řádné testování, kdežto vývojáři z Microsoftu nedokázali pochopit,
jak může někdo strávit tolik času s papírováním, místo toho aby psal nový
kód.
Spolupráce Microsoftu a IBM začala vážněji skřípat na
počátku 90. let, konkrétně v roce 1990 kdy na trhu s operačními
systémy silně zabodoval kůň ze stáje Microsoftu. Windows 3.0 po svém uvedení
získal miliony zákazníků a alternativu v podobě OS/2 1.3 překonal. Jedním
z hlavních důvodů tohoto vítězství Microsoftu byl chytrý obchodní tah, kdy
byl operační systém dodáván přímo s novými počítači. OS/2 byl oproti tomu
dostupný pouze jako samostaný SW a chyběly mu předinstalované ovladače pro většinu
dostupných HW perferií, které neměli IBM původ. Další příčinou úspěchu Windows
byla tehdejší cena OS/2 jež byla vyšší než v případě Microsoft
alternativy. Microsoft povzbuzený úspěchem se svým systémem se rozhodl opustit
spolupráci s IBM na OS/2 a čistě se soustředit na vývoj svých Windows.
Další z důvodů, které následovně vedly k ukončení
spolupráce bylo i zaměření OS/2 1.x čistě na procesory Intel 80286 16bit,
jež byly instalované v IBM počítačích PS/2. IBM u nich slíbila svým
zákazníkům podporu OS/2, jež trvala až do roku 1992. Oproti tomu Microsoft měl
v roce 1988 Windows 2.1, a ten podporoval již 32 bitový Intel 80386.
Skutečnost, jež je často spojována s OS/2 byla počáteční
snaha obou společností vydělat na vývojářských nástrojích pro tento systém. Development
kit stál okolo 3000 USD a pro tehdejší programátory, kteří si nebyli jistí
budoucností systému, tato skutečnost zrovna nepřidala na jeho atraktivitě
potenciálním vývoji aplikací. Microsoft se z této chyby poučil a svoje
nástroje již dodával za nízké nebo dokonce nulové ceny.
Windows vs. OS/2
Po rozdělení vývoje Microsoft přišel s prvními Windows
NT 3.1 (NT = New Technology), jež byly přetvořenou verzí kdysi společně
plánovaného OS/2 v 3.0. Po rozdělení se Microsoft k OS/2 začal stavět,
jako kdyby nikdy neexistoval. OS/2 přesto ve Windows NT přežíval až do verze
5.0 (Windows 2000) v podobě subsystémů. V roce 1992 vyšel OS/2 v 2.0,
který již podporoval zmíněnou 32 bitovou architekturu u procesorů Intel 80386 a
zároveň i starší 16 bitovou. Toto hybridní rozvržení u OS/2 vydrželo až po
možná nezdravě dlouhou dobu. Jádro systému bylo napsáno v 16 bitovém Assembleru,
kdežto další části a především hlavně správa paměti byla napsána v 32
bitovém C. Takovýto design nevadil v roce 1991, avšak v následujících
letech bylo stále obtížnější napsat odpovídající ovladače pro 16 bit.
Jednou z hlavních předností OS/2 byla jeho specifická
pracovní plocha. Po zrušení spolupráce s Microsoftem se IBM rozhodlo, že uvede
novou verzi 2.0 s uživatelským prostředím známým pod názvem Workplace
Shell (WPS). To se mělo stát jasně distinktivním prvkem, díky němuž uživatel jasně
rozliší Windows a OS/2. Snaha implementovat toto prostředí zpozdila vydání OS/2
v 2.0 o téměř jeden rok a IBM promarnila krátké okno příležitosti pro příchod
nového 32 bitového systému. Když konečně OS/2 v 2.0 vyšel, rozhodně ještě nebyl
stabilní systémem a co více - vyžadoval více operační paměti než již dostupný Windows
NT 3.1.
Na druhou stranu je však třeba zmínit, že WPS bylo na svoji
dobu revoluční uživatelské prostředí, které bylo extrémně flexibilní a efektní.
V roce 1992 Microsoft dominoval většině trhu s OEM
předinstalovanými systémy a IBM nemělo téměř žádnou šanci uplatnit svůj OS/2 na
jiné než svoje počítače. OS/2 však slavil jisté úspěchy v Evropě,
konkrétně v Německu, kde IBM spolupracovalo s Vobis, Escom a dalšími
výrobci. Pro IBM se dále stal úspěšný také trh v Austrálii, kde je OS/2
populární až do dnes.
Dalším hřebíčkem do rakve OS/2 na poli operačních systémů
byl projekt WPOS – Workplace OS. Šlo o vysoce ambiciózní projekt, někteří by
možná řekli ambiciózní až příliš. Jeho cílem bylo vytvořit nový operační systém
pro IBM počítače PowerPC. Měl za úkol zvýšit softwarovou portabilitu a snížit
náklady na údržbu IBM softwaru. K dosažení tohoto cíle bylo využito
mikrokernelového jádra, jež umožňovalo spuštění většiny tehdy dostupných
operačních systémů. WPOS podporoval DOS, OS/2, Windows, OS/400 a AIX aplikace. Ambicióznost
projektu spočívala ve snaze vytvořit velkou a zcela novou softwarovou platformu,
jež měla fungovat na nové a řádně neotestované platformě hardwarové. V porovnání s dále uvedenou verzí
OS/2 Warp (v 3.0) byl WPOS mnohem modernější a neobsahoval řadu omezení
uvedených ve WARPu. Zásadní chyba se stala při nasazování systému do nových
počítačů PowerPC, kdy je odpovědná divize nestihla nasadit včas. Pro dodržení
včasného nasazení byla dokonce snížená plánovaná funkcionalita a rozsah novinek
uvedených ve WPOS. Bohužel ani to nepomohlo. IBM na tomto projektu utratila
miliardy dolarů a zpětný přínos byl naprosto minimální. Toto selhání probíhalo
stále na počátku 90. let, kdy měla IBM zcela reálnou šanci porazit Microsoft na
trhu s operačními systémy.
Již zmíněná verze OS/2 Warp (v 3.0) vyšla v roce 1994 a
jeho reklamní kampaň byla postavena na Star Trekovém žargonu. Warp symbolizoval
novější, vyspělejší a především rychlejší systém. Na oficiálním uvedení systému
se podíleli i 2 kapitáni hvězdné federace, konkrétně Jean Luc Picard a Kathrin
Janeway. Warp měl zabudovanou mnohem širší HW a multimediální podporu, stejně
tak jako základní kancelářský balík a podporu internetu.
Konec OS/2
Rok 1996 přinesl poslední verzi OS/2 pod křídly IBM. Vedení
se po předchozích neúspěších rozhodlo s vývojem tohoto systému skoncovat. Warp
4 přinesl podporu Javy, softwaru na rozpoznávání lidského hlasu a IBM uvolnilo
jak klasické tak serverové edice. Poslední update byl vydán v prosinci
roku 2001 a podpora OS/2 od IBM byla ukončena k verzi Warp 4.52. OS/2 však
žije dál. Nyní pod hlavičkou firmy Serenity Systems s názvem eComStation.
Systém eComStation se v roce 2011 dočkal zatím poslední verze 2.1 GA. Systém
je stále někde využíván, příkladem mohou být bankovní instituce na hranici
prvního a třetího světa (Brazílie apod.) a samozřejmě zmíněná Austrálie. Kromě
bankovního sektoru se přejmenovaný OS/2 ve větším využívá i v Kanadě
(vlakové dráhy) a Novém Zélandě – síť čerpacích stanic Shell.
Důvody neúspěchu
- Špatná obchodní politika
- Zpoplatněné vývojářské nástroje
- Zpoždění uvedení verze 2.0 na trh díky Workplace Shell
- Workplace OS – špatná komunikace ve společnosti, příliš ambiciózní projekt
No comments:
Post a Comment