Thursday, April 28, 2011

Budoucí podoba TV

Heslem trhu s elektronikou je už dlouhou dobu konvergence. Toto slovo pochází z latinského con-vergere, v překladu ohýbat k sobě, přeneseně se jedná o pojem označující sbíhání, sbíhavost, nebo sbližování. V praxi to znamená, že jedno zařízení můžeme používat na více účelů, někdy i z jiného segmentu spotřební elektroniky. A tak digitální fotoaparát může do jisté míry zastoupit videokameru (a naopak), mobilní telefon navigaci GPS, nebo televize PC. Většinou platí, že za konvergenci se platí určitým kompromisem, tzn. zařízení plní co možná nejlépe své primární funkce, avšak ty přidané mohou mít spíše průměrnou kvalitu. Hezký příklad konvergence mezi DSLR fotoaparátem a kamerou byl uveřejněn v nedávném testu časopisu CHIP: DSLR versus kamkordér. Je pravděpodobné, že trend inovovat zařízení spotřební elektroniky ve smyslu co možná největší vzájemné konvergence přetrvá i nadále a segment TV zařízení bude jedním z nejviditelnějších příkladů.

Televize od dob svého vzniku ušla notný kus cesty. Nyní nemyslím ani tak postupné inovace, od Nipkowova kotouče, přes dlouhou etapu katodových TV, přechod k barevnému vysílání až k plochým zobrazovačům, jako spíše její společenskou roli. S tím jak se televizor stával stále dostupnější, stal se z něj nástroj propagandy, reklamy, informací nebo zábavy. Dodnes mají moderní internetová média (internetové deníky, blogy) mnohem menší vliv, než jedno vysílání večerních zpráv TV NOVA. Z televizního přijímače se stal (možná bohužel) střed většiny světových domácností, s mnohem větším významem, než si dosud přes veškerý svůj boom dokázalo přivlastnit PC. Mozkovým centrem domácnosti zůstává televize, a výrobci HW i SW už dávno pochopili, že pokud chtějí dále expandovat, musí se přeorientovat právě tímto směrem. Sloučit TV a s ní související zařízení (settopbox, konzole) s PC, mobilním telefonem, řídící centrálou domu v jedno zařízení, pokud možno s jejich systémem. Zde se ukrývají možnosti budoucích velkých zisků.

Síla se váže (Archimédes). S tím jak rostl vliv televize, zvyšovala se i její závislost na něm. Vysílání se postupně stalo doménou mocných mediálních domů, které s pomocí tohoto média formují veřejné mínění, a generují velké zisky. Aby si televizní stanice tyto benefity udržely, musí udržovat svou míru sledovanosti. To postupně vedlo k určitému úpadku kvality obsahu, nehledě na to, že většinový obsah často paradoxně neuspokojuje ani většinové publikum. Předpokládá se, že dnešní typ vysílání do značné míry nahradí IPTV, pomocí kterého půjde snadno realizovat TV on Demand neboli televizi na přání. Ta může mít tři formy: "videopůjčovnu", tj. uživatel si zcela navolí obsah, který chce sledovat. "Preferenční TV", tj. systém, který bude z části sám generovat obsah na základě zjištěných uživatelských preferencí a "omlazená TV", tj. standardní televizní pásmo, doplněné o obsah na přání. Z hlediska lidské konformity a určité pohodlnosti se dá předpokládat rozšíření především druhého a třetího modelu.

Nyní se podívejme, co vše vlastně nabízí moderní televize, například Samsung LED TV 9. generace. Především se pyšní velkým (minimálně 32", tedy 81,28 cm) zobrazovacím zařízením s vysokou kvalitou zobrazování, slušnou audio výbavou, paletou moderních konektorů (USB, HDMI, DVI, ethernet, adaptér Wi-Fi). Ze softwarového hlediska výrobce implementoval DLNA technologii (umožňující přehrávat média ze síťového úložiště), videohovory (Skype), Internet (bohužel značně omezený na systém tzv. widgetů, které ani neobsahují internetový prohlížeč!), a nakonec také multimédia. Dnešní TV umí z připojeného přenosného disku zobrazovat fotky, přehrávat hudbu i filmy (včetně HD formátů), nebo z online marketu výrobce stahovat obsah ve formě jednoduchých her, interaktivních rádců (např. kuchařku, nebo fitness cvičitele), nebo e-booků. K tomu samozřejmě nechybějí různé inovativní záležitosti jako 3D zobrazení, nebo full HD rozlišení.

Bude téměř jistou snahou výrobců všechny tyto možnosti, totiž TV on Demand, multimediální vlastnosti a připojení k Internetu sloučit do jedno zařízení, které tak mnohem spíše než televizi bude připomínat standardní PC, naplnitelné podle volby uživatele softwarem a obsahem. K tomuto cíli však míří hned tři cesty:
  • proprietární - každý výrobce má svou vlastní platformu, nekompatibilní s řešeními dalších výrobců, např. Samsung Internet@tv, LG NetCast™ Internet TV. Toto řešení je sice snadno dostupné, uživatel si ho zakoupí s televizí, uvádí ho ale do závislosti na výrobci. Cílem výrobců proprietárních řešení je si vytvořit vlastní obdobu iTunes, a vydělávat na závislosti uživatelů na své platformě.

  • "otevřená" - v současnosti především Google TV, tedy na OS Android běžící settopbox, s podobnými vlastnostmi, jako předešlé řešení. Nevýhodou je malá rozšířenost přímo v televizních přijímačích a tedy nutnost zakoupit si samostatné zařízení. Výhodou připojitelnost k libovolné TV, a díky otevřenému OS Android také určitá otevřenost vzhledem k software. Cílem Google je také vydělávat na vlastním Android Marketu, nabízejícím obsah pro TV. Podobným směrem se vydávají také původně herní konzole, jako Xbox (MS), PlayStation (Sony).

  • domácí řešení - Media center PC, HTPC, neboli čistokrevné počítače, s operačním systémem Linux nebo Windows, s uživatelsky nebo v menší míře dodavatelsky nainstalovanými aplikacemi (MythTV) pro přehrávání multimediálního obsahu. Jejich největší nevýhodou je nutnost dlouhé přípravy takového centra a oproti řešení od Google nenabízejí pro běžného uživatele žádnou zásadní výhodu. Proto se pravděpodobně jedná jen o přechodné řešení.
Proprietární řešení představují pokus výrobců získat si svůj exklusivní podíl na budoucím trhu s internetovou TV. Bohužel toto řešení uvádí uživatele do značné závislosti na výrobci a to může přinášet různé problémy, nejen s úmyslným omezováním uživatelů (nedodání obyčejného internetového prohlížeče!) ale například i s inovačním cyklem, nebo opravou chyb. To se projevilo u jednoho z vedoucích výrobců TV, kdy k hardwarově vynikajícím kouskům nabízel pokulhávající software. Spolu s určitou ignorancí uživatelských stížností to vedlo ke vzniku alternativní komunity SamyGo, která velmi rychle opravila některé ostudně se udržující chyby a navíc ještě nabourala obchodní model společnosti, protože umožnila instalovat aplikace, např. i žádaný internetový browser, zcela zdarma. Reakcí společnosti bylo vydání firmware, který sice neopravoval žádné chyby, zato však znemožňoval nahrání alternativního software, což samozřejmě vyvolalo vlnu nevole. A za určitý čas se komunitě stejně tuto pojistku podařilo překonat. V novějších verzích svých televizí už výrobce internetový prohlížeč začal dodávat. Tento případ jen ukazuje, že proprietární řešení nemají příliš velkou šanci na dlouhodobou existenci. Vývoj se tak bude díky spotřebitelskému tlaku spíše ubírat cestou "like Google TV", kdy z TV zůstane v podstatě jen zobrazovací médium, do kterého si víceméně volně uživatel nahraje aplikace (za poplatek i zdarma) a obsah dle své libosti. Situace bude značně podobná jako dnes v oblasti mobilních telefonů.

Na závěr přikládám několik ukázek současných a budoucích možností univerzální televize:

MS Xbox Kinect, nepříliš oblíbený osobní avatar Milo: http://www.youtube.com/watch?v=CPIbGnBQcJY

No comments:

Post a Comment