Současná situace
Každý uživatel jistě zná ten nepříjemný pocit, kdy jeho
notebook nebo stolní počítač ztratí (třeba i dočasně) přístup k internetu.
Najednou zjistí, pokud tedy na to nebyl předem připraven (odjezd na chalupu a
stažení potřebných materiálů), že jeho notebook ztratil 90 % svoji
funkcionality. Nejde s ním plnohodnotně pracovat, hledat informace na
internetu, komunikovat apod. Právoplatně si připadá, že se vrátil o dobrých pár
let zpátky. Zmíněný fenomén není chválou internetu, ale stručným zamyšlením nad
současnou situací a nastíněním problematiky, který tento článek také řeší.
Dalším podstatným jevem je obecná struktura práce na počítači
nebo spektrum programů, které běžný uživatel používá. Je velmi zajímavé si nainstalovat
program, který vyhodnocuje strávenou dobu u jednotlivých programů a zkoumá
efektivitu práce (například RescueTime). Není nijak překvapivým zjištěním, že
nejvíce času tráví běžný uživatel v internetovém prohlížeči,
v kancelářských nástrojích, ve správci dokumentů, prohlížením fotek či
videí apod. Naskýtá se tedy otázka: Nestačil by pro většinu činností pouze
internetový prohlížeč, který by ke všem ostatním programům přistupoval
v cloudu? Potřeba mít nainstalované jiné programy se o to více snižuje při
používání pracovního počítače (pokud nejsou k práci potřeba speciální programy)
či notebooku například ve škole.
Článek se zabývá víceméně reakcí společnosti Googlu na výše
popsanou situaci a jeho strategii v oblasti operačních systémů nejen pro
mobilní telefony, ale hlavně pro notebooky či tablety.
OS od Googlu
Společnost Google vyvíjí dva druhy OS:
- Android – operační systém pro chytré telefony, tablety, navigace
- Chrome OS – operační systém pro netbook (možná tablety?)
Android
V příspěvku je hlavní pozornost věnována operačnímu
systému Chrome OS, nicméně krátká historie a raketový vzestup systému pro
mobilní telefony přispěje k pochopení, proč chtěl (resp. chce) Google
uspět i na trhu OS pro notebooky. Společnost Android Inc. byla založena roku
2003 a o dva roky později ji odkoupil Google a udělala z ní svoji dceřinou
společnost. O další dva roky Google spolu s předními výrobci mobilních
telefonů, čipů či zařízení (např. HTC, Motorola, Samsung, Intel, NVidia)
založili konsorcium Open Handset Alliance a ohlásili svůj produkt Android
založený na jádře Linux. První komerční
telefon s operačním systémem Android byl uveden na trh v USA
v říjnu 2008 společností HTC. O rok později je možné najít na trhu více
než 20 telefonů se systémem Android. V současné době Android dominuje mezi
chytrými telefony v několika zemích (mimo jiné u nás, na Slovensku, Velké
Británii nebo Číně) a i celosvětově soupeří s iOS od Apple o titul
nejprodávanějšího OS mezi smartphony vůbec.
Chrome OS
Google na situaci popsanou v úvodní kapitole reagoval tím
způsobem, že představil jednoduchý operační systém Chrome OS, který je založen
na prohlížeči Chrome. Chrome OS je především určen pro speciální netbooky
(chrombooky), pro které je typické (patrné už z názvu) používání zejména internetu
a jednoduchých aplikací. Uživatelské rozhranní prvního Chrome OS bylo složeno
pouze z prohlížeče Chrome, přes který bylo možné přistupovat ke cloud
aplikacím. V dubnu 2012 nicméně byla uvedena nová verze s prostředím
Aura (pozor ne Aero), která svým stylem připomíná Windows 7 a Android.
V něm je nové hlavně otevírání více oken a dolní transparentní lišta se
zástupci aplikací. Prostředí Auro vypadá následovně:
Vše je spouštěno jako běžná webová stránka – například i
souborový manažer, který pracuje s lokálními soubory a soubory online. Pro
znalé základních služeb Google není souborový manažer nic jiného než Google
Docs.
Chromium OS vs.
Google Chrome OS
V souvislosti s operačním systémem od Google hovoříme o
dvou pojmech – Chromium OS a Chrome OS. I když oba systémy sdílení společný
základ kódu, jedná se o dva různé produkty. Chromium OS je open-source projekt,
jehož kód je volně přístupný pro vývojáře. Chrome OS je OEM produkt Google,
který je instalován na speciální netbooky (chromebooky) s optimalizovaným
hardwarem pro zvýšení bezpečnosti a výkonnosti. Chromium OS lze stáhnout a
vyzkoušet, Chrome OS je možné nalézt pouze u vybraných modelů od výrobců Acer a
Samsung. Ve fázi očekávání je příchod nové generace chromebooků, kterou by
měl odstartovat Sony doplněním do modelové řady Vaio.
OS pro tablety
Vcelku nasnadě je myšlenka, že by Google mohl instalovat
Chrome OS i do tabletů. Google před dvěma roky potvrdil vývoj Chrome OS pro
tablety, od té doby se ale dál nic nedělo. Pro tablety by se navíc podobně
jednoduchý operační systém hodil a nekladl by vysoké nároky na hardware.
Programátoři, kteří zkoumali volně dostupný zdrojový kód, navíc zjistili, že je
v něm prostor pro virtuální klávesnici, která je pro netbooky zbytečná.
Silné a slabé stránky
projektu
Cílem Googlu je nabídnout jednoduchý, rychlý a bezpečný
operační systém, který je možné používat na sekundárním zařízení (druhý
notebook, netbook, tablet). Téměř veškerá práce s ním probíhá
v internetovém prohlížeči Chrome, přes který uživatel přistupuje ke cloudovým
aplikací. Velkým plusem a současným trendem je přistupovat k aplikacím i
datům vzdáleně. To nese sebou výhody ve formě přístupu z různých zařízení,
automatickou archivaci apod.
Na druhou stranu použitelnost netbooku s Chrome OS je
velmi závislá na tom, zda má zařízení přístup k internetu. Bez připojení
ztrácí přístroj většinu funkcionality. Uživatelské prostředí i
s prostředím Auro nedosahuje takové estetičnosti a kvality jako iOS nebo
Windows 7, což ale velmi závisí na preferencích uživatele. Jako poslední velké
negativum zmíním (snad prozatímní) uzavřenost systému pro aplikace třetích
stran.
Budoucnost Chrome OS
Poslední kapitolu bych rád věnoval zamyšlení nad možným
pokračováním působení Google na trhu operačních systémů. Vcelku logické je
soustředit se na vyzdvihnutí silných stránek a potlačení těch slabých.
V předchozí kapitole byly zmíněny tři negativa: nutnost připojení
k internetu, „nepěkné“ uživatelské rozhranní a uzavřenost systému
k dalším aplikacím. První problém je spíše technologický, kterým by mohl
v blízké budoucnosti sám zmizet pokrokem zejména mobilních připojení. Dále
jsem přesvědčen, že i druhé dva není velký problém odstranit nebo omezit. Pokud
Google chce tedy opravdu vstoupit plnohodnotně na trh OS, musí velmi zapracovat
na zesílení silných stránek a dát tím motivaci výrobcům počítačů a hlavně
koncovým uživatelům si systém koupit. Vsazení na jednoduchost, bezpečnost, rychlost
a moderní přístup k aplikacím a datům nemusí stačit. V nejistém hospodářském
prostředí platí čím dál víc pravidlo, že peníze (resp. cena) jsou „až na prvním
místě“. Platební strategie Googlu není v placení za systém nebo cloudové
služby, ke kterým je základní přístup bezplatný. Google hlavně chce dostat
uživatele ke svým službám. Z této základny je možné dále těžit například
pomocí reklamy nebo prémiové funkcionality, která bude už placená. Lákadlem pro
pořízení chromebooku by byla bezesporu pořizovací cena, která nicméně není dnes
zas tak nízká. Cena očekávaného Sony Vaio Chrome se předpokládá okolo 7000 Kč,
za které se dá pořídit netbook s Windows 7, který splňuje funkci
plnohodnotného systému. Snížením chromebook pod psychologickou hranici 5000 Kč
by jistě přispělo k vyšší popularitě.
Shrnutí
Google svým produktem Chrome OS přináší nekonvenční operační
systémem, který je dnes možné pořídit pouze na speciálním netbooku
(chromebooku). K práci s chromebookem je nezbytné připojení na
internet, protože téměř veškerá práce probíhá v prohlížeči Chrome, ve
kterém uživatelé přistupují ke cloudovým aplikacím Google. V současné době
Chrome OS není náhradou za plnohodnotný operační systém na hlavním přístroji.
Stačí ale na psaní přednášek ve škole, vyřizování emailů, prohlížení webu atd.
K vytvořené práci je navíc možné přistupovat díky uložení v cloudu
z více zařízení. Snížením ceny chromebooků a vyladěním výše popsaných
nedostatků by mohl vzniknout konkurenceschopný systém. Určitě se máme na co
těšit a Google jistě neřekl poslední slovo!
No comments:
Post a Comment