Název tohoto článku může být na
první pohled pro čtenáře značně zavádějící, především z tohoto důvodu bych
hned v začátku vymezil oblasti, kterými se budu v rámci následujících
řádků zabývat. Stěžejní osou tohoto článku je pojednání o vznikajícím obchodním
modelu, který by se ve zkratce dal nazvat knihovnou s elektronickými
knihami (nikoliv knihkupectvím). V rámci tohoto relativně nového
obchodního modelu napojeného na elektronické knihy se budeme dále zabývat jeho
principem a následně i nasazením jak ve světě, tak v České republice.
Princip knihovny (půjčovny) s elektronickými knihami
Celý model je založen na obdobném
principu, na kterém v současné době fungují běžné knihovny, resp. zákazník
přijde do knihovny, založí si členství, zaplatí poplatek (nejčastěji roční),
vybere si knihu z dostupné nabídky knižních titulů a následně si ji půjčí
na omezenou dobu. Jedinými změnami, které v tomto modelu vznikají při implementaci
na elektronické knihy je fakt, že zákazník nemusí nikam chodit (knihy si může
půjčit přes webové rozhraní knihovny).
Tento model s sebou přináší jak
pozitivní, tak i negativní stránky. Za hlavní z pozitivních stránek tohoto
modelu je potřeba zmínit především fakt, že zákazník má ke knihám přístup 24
hodin denně (není limitován otevírací dobou knihovny), danou knihu si může
teoreticky v jeden okamžik půjčit neomezené množství zákazníků (nikdo tedy
nemusí čekat na to, až se daný výtisk vrátí zpět do knihovny) a
v neposlední řadě pak i fakt, že celá distribuce zápůjček je plně
automatická a je možné ji realizovat na dálku, tím odpadají náklady na
knihovnice a na transport zákazníka do knihovny a zpět. Úsporou je i fakt, že
všechny knihy jsou uloženy v počítačové paměti a nemusí být někde složitě
a draze uskladňovány.
Za hlavní negativní stránky je
pak podle mého názoru možné označit nutnost dodatečného zařízení pro čtení
elektronických knih (počítač, mobilní telefon, tablet či čtečku elektronických
knih) a fakt, že výpůjčky dané knihy (resp. elektronické kopie) musí být
nějakým dostatečně robustním způsobem chráněny proti kopírování a musí mít
rovněž implementovaný určitý druh „návratového systému výpůjčky“, který
zajistí, že se soubor sám smaže ze zařízení zákazníka poté, co uplyne povolená
doba výpůjčky a byl tak zachován princip tohoto modelu.
Ochrana elektronických knih sama
o sobě je v současné době značný oříšek, který různí vydavatelé
elektronických knižních formátů řeší různými způsoby, vždy je pak takovéto
řešení souhrnně označováno jakožto DRM schéma ochrany elektronické knihy. I přes
velkou snahu vydavatelů zdokonalit DRM ochranu co možná nejvíce, vždy se po
nějakém čase najde způsob jak ji prolomit a danou elektronickou knihu pak
ilegálně kopírovat. Fakticky by pak tento obchodní model nabízející knihy pouze
na zapůjčení mohl v boji s nelegálním kopírováním elektronických knih
mít velký význam a to především z toho důvodu, že celý princip je založen
na relativně malých platbách za členství v knihovně nebo velmi malých
platbách za jednorázové zapůjčení dané knihy. V konečném důsledku by se pak
potencionálnímu „pirátovi“, který se v současnosti snaží elektronickou knihu
zkopírovat, nevyplatilo ztrácet větší množství času a úsilí na prolomení
ochrany knihy, když by jeho druhou možností byla velmi levná a časově nenáročná
zápůjčka na dobu než knihu přečte.
Půjčování elektronických knih ve světě
Je tomu již téměř rok, co byl
v Severoamerických veřejných knihovnách zahájen projekt zaměřený na
zavedení „divize“ online knihovny s elektronickými knihami, který by
splňoval výše specifikovaný princip. Tohoto projektu se koncem roku 2011
účastnilo již 11 000 lokálních knihoven po celých Spojených státech.
Technické řešení tohoto relativně
velmi rozsáhlého projektu zajišťují společnosti Overdrive a Amazon, které
vytvářejí rozhraní pro přístup z webových stránek lokálních knihoven přímo
do databáze Amazonu, ze které je možné si knihu půjčit. K tomu aby vše
proběhlo hladce, a vy jste si mohli ihned půjčit knihu (nejdéle na 3 týdny) pak
potřebujete jen: registraci v některé lokální americké knihovně, účet na Amazonu
a Kindle nebo jiné zařízení, na kterém běží Kindle aplikace. Právě poslední
podmínka se pak může v globálním měřítku projektu napojeného na síť
veřejných knihoven zdát lehce diskriminační.
Tento projekt je samozřejmě velmi
zajímavý především pro zapojení velké sítě veřejných knihoven, avšak
principielně se nejedná o nic nového. Již před několika lety se na světovém
trhu s „půjčováním“ elektronických knih prosadila společnost Safari Books
Online LLC, která aplikuje obdobný obchodní model. Tato společnost se zaměřila
na vytváření digitální databáze elektronických knih a článků (do značné míry
rychle stárnoucích článků a knih jakou jsou například v oboru IT),
k této databázi pak svým členům za různě vysoké poplatky, které by se dali
srovnat s poplatky za členství v knihovně, umožňuje přístup. Tento
obchodní model, který aplikuje Safari Books Online celosvětově, je podle mého
názoru velmi vhodný právě pro rychle zastarávající literaturu, ve kterém si
čtenář rozmyslí, zda si kupovat knihu o tisíci stránkách v tištěné podobě
a nebo si ji přečíst přes tuto speciální knihovnu, když například za půl roku
stejně vyjde nová verze této knihy.
Půjčování elektronických knih v České republice
Česká republika má, co se
elektronických knih a jejich trhu týče, značně odlišný ráz než jak je tomu
například ve Spojených státech, o kterých byly předchozí odstavce tohoto
článku. Když se na náš trh podíváme čistě statisticky, pak v České
republice máme cca 10 mil potencionálních čtenářů klasických knih a na
Slovensku dalších cca 5 mil, dohromady nám to pak nedá podle mého názoru ani 15
mil a to jsou čtenáři obecně. Otázkou pak je kolik lidí z tohoto ne příliš
velkého čísla čte elektronické knihy? Podle mého názoru se toto číslo bude
pohybovat někde na úrovni desítek tisíc.
Na takto malém trhu se pak není
čemu divit, že elektrické knihy téměř kopírují cenu těch tištěných a to především
z toho důvodu, že když se elektronických knih v českém jazyce prodá více
jak řekněme pár stovek kopií, pak je téměř tuto knihu možné považovat za
bestseller. Náklady na celou přípravu elektronické knihy se pak logicky
nerozpočítávají na tisíce kopií, ale pouze na desítky či stovky.
Řešením tohoto stavu by pak podle
mého názoru mohl být výše zmíněný model půjčování elektronických knih, který by
měl potenciál výrazně snížit náklady zákazníka na přečtení elektronické knihy a
mohl by tak napomoci v rozšíření elektronických knih i na tuzemský knižní
trh, a to i za nižší cenu, která by byla dotována především skrze mikro-platby
za půjčování knih v knihovnách.
Za zmínku na závěr rovněž stojí i
projekt s názvem Správa elektronických
publikací v síti knihoven České republiky. Tento projekt, který začal
v lednu tohoto roku, má za úkol v průběhu dalších čtyř letech
vytvořit kompletní systém pro správu elektronických knih v Českých
knihovnách s napojením na Národní knihovnu, a to tak, aby do něj mohli
přistupovat i sami čtenáři. Součástí projektu je pak rovněž i úprava
legislativy týkající se literárních děl, aby vydavatelé měli povinnost
odevzdávat do Národní knihovny k archivaci i elektronickou podobu jejich
knih V současné době je tato zákonná povinnost stanovena pouze u tištěných
knih (zákon je tedy svým způsobem částečně zastaralý a nestíhá relativně rychlý
nástup elektronické literatury).
Zdroje:
No comments:
Post a Comment