Vývojové trendy na poli myší

Počítačová myš oslaví příští rok 50 let od svého vzniku a od té doby si drží neochvějnou pozici na trhu. Tato cesta ovšem byla protkána více či méně zajímavými pokusy, než se myš dopracovala do dnešní podoby. Pokud jde o úplně první pokus/koncept, dostaneme se do roku 1963 k návrhu Douglase Engelbarta.  Myš měla dřevěné tělo, dva kovové kotoučky pro udávání změn pozice v obou osách a jedno červené tlačítko. Této „myši“ se ovšem velké slávy nedostalo. K většímu průlomu došlo až u firmy Xerox, kde její hlavní   výzkumná divize (Palo Alto Research Center) přišla se zařízením (myší), jež měla tři tlačítka a především byly nahrazeny kotoučky „moderním“ kolečkem (které bylo samozřejmostí u každé myši ještě v nedávných letech). Myš byla dodávána k jejich novému počítači (Xerox Alto a následně i Xerox Star). Byla ovšem kritizována za svou křehkost a nespolehlivost. K největšímu průlomu došlo až s příchodem první myši od Applu. Ta byla dodávána opět k osobnímu počítači (Apple Lisa). Zařízení se odlišovalo svou cenou a především také mechanismem pro ovládání, kde byly tří tlačítka nahrazeny jedním a uložením kuličky myši. Na trh přišel se svou novou myší také Microsoft, který tím tak započal vznik jeho hardwarové divize. Od počátku 80. let můžeme myš považovat za standardní zařízení k obsluze počítače, které si drží pevně své místo na trhu a je v menší míře inovováno všemožnými výrobci.

Pokud jde o inovace myší. Přicházejí výrobci se změnou počtu tlačítek, kde se můžeme setkat s verzemi jak klasickými (2 tlačítka), tak klidně s počtem tlačítek blížící se či přesahující dvouciferné hodnoty. Tímto však nabídka vymožeností nekončí. U nejlepších/nejdražších modelů se můžeme setkat s úpravou velikosti myši tak, aby nám sedla pohodlně do dlaně či úpravou váhy myši závažími pro lepši ovládání. S příchodem optiky, resp. laseru myši nabízejí možnost upravit si citlivost (senzitivitu – rychlost pohybu kurzoru). V neposlední řadě se můžeme setkat s myšmi bezdrátovými, kde odpadá nutnost tahání kabelu za myší. Ač mají myši bezdrátové většinou slabší odezvu, je toto rozpoznatelné většinou pouze u hraní počítačových her (v případě nejdražších modelů je i tento nedostatek vyřešen dokem s kvalitním vysílačem). Pokud jde o herní myši, umožňují naprogramování jednotlivých tlačítek tak, aby každé plnilo přesně tu funkci, která vyhovuje danému uživateli.

Co se týče nahrazení myší v budoucnu, nedokážu si vysloveně představit zařízení, které by dokázalo nahradit myš. To podle mého bude možné až se zásadnější změnou počítačů či jejich úplného nahrazení (virtuální realita, holografy, 3D projekce a podobné věci, které jsou spíše známé ze sci-fi, ovšem ne nereálné). V dnešní době dochází k  největšímu ohrožení myší bezdrátovým ovládáním pomocí gest či pohybu těla (Kinect, Wii), které je ovšem dostupné spíše u konzolí, resp. konzolových her. Určité ohrožení může nastat s dotykovými displeji, které především u notebooku, ultrabooku a jim podobným zařízením šikovně nahrazují a odbourávají potřebu vlastnit myš. Jde ovšem (v současné době) o málo rozšířený segment trhu, navíc tato alternativa obnáší omezení vzdálenosti ovládání a neustálou potřebu čištění displeje, i z tohoto důvodu většího ohrožení v současné době neočekávám. Zajímavou alternativu pro dotykové displeje je zařízení Digital Pen Mouse DUO, který umístěním jedné z části zařízení udělá displej notebooku dotykovým. K ovládání se pak dá použít jakási tužka podobná mobilnímu stylusu (viz video http://www.zive.cz/clanky/video-dotykovy-displej-v-kazdem-notebooku/sc-3-a-145219/default.aspx). Pokud zůstaneme u notebooku a jim podobným zařízení, jediným nativní alternativou pro myš je touchpad. V tomto případě jde ale spíše o jakousi rychlou náhradu v případě absence myši či vhodného místa pro její zapojení a není dostatečně pohodlnou a přesnou alternativou. Další zařízení, které je postaveno na podobném principu jako myš, jsou tzv. trackbally, které se využívají především v průmyslovém sektoru či u veřejných terminálů či v počítačové grafice (kde je potřeba maximální přesnost). Jsou ovšem nevhodné pro pohyb s velikou přesností a tím pádem jsou nevhodný pro používání v počítačových hrách, což je obrovský segment trhu a tím pádem nelze očekávat, že by (úplně) nahradily myš. Pokud jde o využití pro grafiky, pro práci mohou využít například grafické tablety, toto je ovšem řešení, které je opět zaměřené pouze na určitý segment trhu a tím pádem stejně jako u předchozí varianty nelze očekávat masovějšího rozšíření.


Pokud jde o vývoj myší do budoucna, dokážu si představit především, čím dal tím větší/širší nabídku funkcí a zkvalitnění materiálů, z kterých jsou myši vyráběny. Zajímavé by mohlo být zabudování ověření otisku prstu tak, aby došlo k omezení užívání počítače jinými osobami či v případě jejího odcizení znemožnění jejího použití. Zajímavým nápadem by mohlo být také zabudování konceptu myši do jakéhosi headsetu, kde by člověk pohybem myši, resp. hlavy ovlivňoval umístění kurzoru a například rychlým pokývnutím by ovlivňoval, co bude myš vykonávat (rozuměno otevření složky/souboru, či zpřístupnění nabídky umožňující další práci se složkou/souborem). To by mohlo najít využití, když ne u klasického uživatele, tak u osob tělesně handicapovaných či s tělesním postižením omezujících je v plnohodnotné práci s myší. Jako další variantu bych si dokázal představit jakousi plochu či prostor, která by snímala pohyb ruky a na jeho základě by vykonávala kýžené operace. Zajímavým počinem a možná i hudbou budoucnosti je Logitech Cube, který přichází s dotykovým ovládáním. Scrolování a veškeré klikání je nahrazeno dotykovou vrstvou nahoře na kostce. Dole je klasický laserový senzor, který umožňuje pohybovat kurzorem. Jelikož jde o velice malé zařízení, jeho přenos nečiní sebemenší problém a dokázal bych si takové zařízení představit i jako přívěšek na klíčích či jako zařízení, které by vykonávalo přenos dat místo flashky. Vše by pak mohlo být přenášeno bezdrátově a fungovat jako povedená kancelářská pomůcka. Pokud jde o inovace vzhledu a konstrukce je velice zajímavým kouskem Thermaltake level m10, který působí velice futuristickým dojmem. Nechme se překvapit, co nám přinesou další léta a jestli se jedna z vizí mnou nastolených stane skutečností.