Morální zastarávání, podstata, problém

Morální zastarávání, podstata, problém

 

Toto století se stále nese ve znamení konzumní společnosti. Tržní ekonomické systémy jsou na vrcholu a začínají narážet na své možnosti. Současná globalizace souvisí s rostoucí provázaností státních ekonomik, finančních trhů, obchodu, firem, výroby atd. Proces globalizace má dva hnací motory. Prvním je technologie, která zrychluje vývoj výrobků a druhým je trvající vlna deregulace, privatizace, liberalizace kapitálových toků, otvírání státních ekonomik, rozšiřování globálního obchodu a růstové politiky založené na vývozu.

 

"Na konci tisíciletí se formuje nový obraz světa. Jeho původ vychází z historického spolupůsobení tří nezávislých procesů na konci 60. a v polovině 70. let: revoluce informačních technologií, ekonomická krize kapitalismu i státem řízeného hospodářství a jejich následná restrukturalizace a rozkvět sociálně-kulturních hnutí jako libertarianismus, hnutí za lidská práva, feminismus, hnutí za ochranu životního prostředí... Vzájemné působení těchto procesů a reakcí, které vyvolaly, vytvořilo převládající sociální strukturu - společnost sítě..., novou informační/globální ekonomiku a novou kulturu." 

- Manuel Castells: The Information Age: Economy, Society and Culture

V tomto systému se setkáváme s termínem „morálního zastarávání“. Tento pojem je důsledkem tržního přístupu snažícího se maximalizace zisku, stejně tak jako pohledu nás samotných na realitu, sebe a své okolí. Na morální zastarávání lze nahlížet z několika rovin:

• Ekonomická
• Technologická
• Filozofická

Ekonomická a technologická rovina jdou nyní v podstatě ruku v ruce. Tato doba nás zaplavuje technikou, spotřební elektronikou. Kdo z nás si dovede představit život bez mobilního telefonu, omlouvám se, chtěl jsem říci smartphonu, tabletu, notebooku nebo třeba auta? Naše životní nároky neskutečně stoupají a není nic výjimečného, pokud máme doma plochou televizi, PC, notebook, tablet, chytrou pračku, inteligentní kuchyni, automobil s duální klimatizací a GPS... Neustále jsme doslova bombardováni skvělými, život nám ulehčujícími a obohacujícími věcmi. V každodenní iteraci se společností jsme konfrontování mnoha vjemy a podněty, které utvářejí naši osobnost a tyto poté promítáme do našeho chování a spotřebních návyků. Zde se pojďme dotknout gró věci. Proč tomu tak je?

Řekneme že morální zastarávání je stav kdy věc zestárne v důsledku technického rozvoje, aniž by znatelně ztratila jakoukoliv svoji funkčnost či kvalitu. Výrobce vymyslí lepší produkt, než je ten stávající, uvede jej na trh a následně nabídne svým uživatelům. Je to v podstatě strategie jak cokoli prodat vícekrát. Způsobuje to nastavení ekonomiky a přístup v ní zúčastněných subjektů. Všechny produkční entity na trhu potřebují průběžné opakující se příjmy pro financování své existence. Společnost, která přijde s produktem, který vydrží celý život, pravděpodobně nebude schopna dlouhodobého fungování. Výrobci tedy přicházejí s taktikou neustálého vývoje, obměn a doslova záplavou nových výrobků v uměle nastavených cyklech. Mají na to ty nejmodernější zbraně působení na zákazníka – agresivní reklamu a marketing. Zde vstupuje do hry konzumerismus.

„Konzumerismus je tendence, chování nadměrně nakupovat a hromadit předměty a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí. Často je předmětem kritiky, a to už od doby Karla Marxe a Thorsteina Veblena. V ekonomice konzumerismus může znamenat ekonomické zásady, které zdůrazňují spotřebu a (v abstraktním smyslu) víru, že svobodná volba spotřebitelů může diktovat podobu ekonomiky společnosti (tzv. producentismus, což je současně britský význam tohoto pojmu).“

-          Konzumerismus, definice. Dostupná z wiki na http://cs.wikipedia.org/wiki/Konzumerismus

„Podle Naomi Kleinové vznikl konzumerismus extrapolací od původního konzument-producentského vztahu prostřednictvím reklamy tím, jak se v 1. pol. minulého století postupně měnil její význam, účel i její paradigma v oslovení zákazníka – „potřebuji“ se změnilo na „chci“; inzerce produktů se změnila na inzerci životního stylu, kde dané produkty jsou jeho přirozenou součástí.“

-        Psychologický aspekt konzumerismu,úryvek. Dostupný z wiki na http://cs.wikipedia.org/wiki/Konzumerismus

A zde považuji klíč k celému problému. Jako společnost jsme došli do stádia, kdy substituujeme své potřeby, kterých se nám nedostává, lépe řečeno kterých jsme se vzdali, hmotnými statky. Producentům dovolujeme zaplavovat nás vším možným. Nevadí nám odklon od kvality a chceme neustále víc. Vidíme pouze růst a nic jiného nepřipadá v úvahu. K obraně tohoto jsme schopni vzdát se posledních duševních aspektů bytí a výroba nás v tom vesele podporuje. Staré věci v důsledku technologického rozvoje považujeme za nehodné naší pozornosti. Uměle ukončujeme podporu stávajících produktů. Je přece lepší prodat celý výrobek, než partikulární náhradní díl. Na druhé straně kdo z nás rozumí podstatě věcí kolem nás? Ukončujeme výrobu náhradních dílů. Kdo z nás dnes dovede opravit monitor, auto, pračku? Stále častěji měníme design, trendy. Poškozené výrobky rovnou za nové, nevyplatí se je opravovat. Prahneme po nových, lepších, neokoukaných věcech a sekundární důsledky tohoto zřízení jsme přesunuli na rozvojové země. Odpovědnost za to si rozhodně nehodláme připustit. Kupujeme víc a víc, vyhazujeme víc a víc. Žijeme kvantitativně.

Jako klasické příklady lze uvést:

• Microsoft a jeho cyklický vývoj Windows a Office ruku v ruce se společností Intel neustále vyvíjecí výkonnější hardware schopný nasystit výkonové požadavky OS (po uvedení netbooku tyto cykly narušeny).
• Automobilový průmysl. Dnes jste v podstatě nuceni mít nové, velké a výkonné auto. Je to jakýsi společenský kodex. Známka mého postavení a síly. Průměrná životnost auta? 3 roky?
• Nová elektronika, stále a stále dostupnější, která je nám prakticky nasunuta do rukou. Stále přemýšlím, k čemu použít tablet a jaké procento možností mého smartphonu doopravdy využívám? Je můj život obklopený těmito „gadgets“ lepší?
• Useknutí analogového vysílání. Hurá pro novou televizi. Ta stará vydržela 12let. Nová plazmová 3 a odešla. Nyní je ve službě LED TV. Předpokládaná životnost je na úrovni 4 let.
• Oděvní průmysl neustále servírující nové a nové trendy. Nedej bože, abych podle nich nevypadal. Kvanta oblečení za babku dostupná masám.
• Ale i potraviny kvalitativně rovnocenné odpadkům. Nicméně kvantita... To je jiná.
• A další a další...

„Naše nesmírně produktivní ekonomika požaduje, abychom z konzumace učinili náš životní program, abychom konvertovali koupě a používání věcí do rituálů, abychom v tom spatřovali naši duchovní útěchu, posílení našeho ega - tím, že budeme konzumovat. Potřebujeme věci konzumovat, spálit, vyhodit, nahradit stále rychlejším tempem.“

                               - Victor Lebeau, 1947

Co s tím bude dál je na nás. Vše je pouze odrazem toho, jak vnímáme sami sebe a přemýšlíme o svém bytí. Naše spotřební vzorce, ekonomika a svět toho budou důsledkem...