UNIVACV 50. letech byl svět rozdělen na tři části – západ, východ a třetí svět. Do zemí RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) byl vývoz ze západu zakázán nebo přinejmenším omezen, proto se dovážely ze západu pouze starší modely. Vývoj počítačů v zemích východního bloku byl zpožděný o mnoho let. Protože technologický pokrok byl rychlý, nešlo donekonečna využívat staré modely, tak byla rozdělena výroba počítačů do zemí RVHP podle technologických možností. Vyráběly se napodobeniny počítačů IBM a HP pod označením JSEP – mainframy, SMEP – minipočítače. Problémem těchto napodobenin byl ovšem velká poruchovost, která se odvíjela náročnosti napodobování rychlého vývoje počítačů na západě.
(Pro Vývoj počítačů v Československu doporučuji podívat sem - http://www.historiepocitacu.cz/)
Trhu se sálovými počítači v období od 50. do 70. let ovládly USA a Velká Británie, především USA a s ní firma IBM a “sedm trpaslíků” - společnosti Burroughs, NCR, Control Data, UNIVAC, Honeywell, Radio Corporation of America a General Electric. Sedm trpaslíků se nazývají, protože podíl na trhu byl nižší než celkový podíl IBM (v roce 1965 tvořil podíl IBM 65%). Počítače byly velmi drahé a rozměrné a výrobci počítačů produkovali zejména pro stavbu vlastních výpočetních center nebo pro plnění vládních zakázek jako vojenské programy a taktéž i kosmické programy. V průběhu času s příchodem tranzistorů se počítače začaly vyrábět i pro komerční sféru. Počítače ovládali pouze vyškolení pracovníci ve výpočetních střediscích. Jejich práce byla poměrně náročná vzhledem k tomu, že se pracovalo v dávkovém zpracování a každá úloha musela počkat na svou vyhrazenou dobu zpracování počítačem. S každou chybou se už tak náročné zpracování úloh značně prodražovalo.
V průběhu času kvůli snižující se poptávce a vysoké konkurenci došlo ke změnám hráčů na trhu mainframů. I když to vypadalo, že mainframy nebudou mít dále své opodstatnění na trhu IT, v 90. letech jejich význam vzrostl díky nutnosti zpracování back-end transakcí, dávkovému zpracování, růstu e-businessu ad.
IBM SYSTEM/360
Proč bylo IBM tak úspěšné? Její úspěch je souhrou hned několika okolností, plus její velmi troufalé obchodní taktiky (viz dále).
Původně se společnost IBM před svojí počítačovou érou zabývala výrobou rozsáhlé škály produktů a mezi nimi i výrobou děrných štítků a děrnoštítkových tabulátorů. V roce 1952 se stal novým presidentem společnosti Thomas J. Watson, Jr., který se rozhodl v době rychlého technologického rozvoje využít příležitosti. Zatímco jeho otec se držel “vyjetých kolejí” a tak působil poměrně konzervativně, jeho syn restrukturalizoval společnost a vytvořil podmínky, které umožnily další úspěšný vývoj společnosti.
Sálové počítače IBM začalo vyrábět v 50. letech, konkrétně v roce 1952 představila společnost první elektronický sálový počítač IBM 701. Postupně IBM vyráběla pět typů počítačů v této řadě. Počítače byly určeny pro hromadné zpracování dat a pro vědeckotechnické výpočty. Procesor v těchto počítačích byl složen z elektronek. Od 50. let do 60. let společnost IBM přišla s řadou 7000. V této řadě počítačů byly použity tranzistory, diody a pasivní elektronické součástky, které nahradily veliké a často poruchové elektronky. Způsob užití počítačů zůstal stejný. V obou těchto řadách byly počítače odlišeny tím, k jakému účelu se používaly, podle toho se také zákazník rozhodoval. Kromě toho IBM vyráběla i počítače označené řadou 14xx, které byly vzájemně kompatibilní v oblasti software a periferního zařízení. Protože modely IBM 14xx byly schopné zpracovávat řetězce a decimální čísla proměnné délky, byly používány k tomu vhodné programovací jazyky (COBOL, RPG, IBM vydala v roce 1957 FORTRAN). V roce 1964 IBM uvedla na trh počítač IBM System/360, který byl určen jak pro vědecké tak komerční účely. Modely této řady rozlišovaly architekturu a implementaci, byly rozšiřitelné, mezi sebou kompatibilní (některé z modelů byly kompatibilní i s řadou 14xx) a setkaly se už při zahájení prodeje s velkým úspěchem, Systém/360 se vyráběl až do roku 1977. Z této poslední architektury počítačů IBM System/360 se vyvinula do řady současných zSeries mainframů. Mezi výrobce mainframů mimo USA se řadili v Německu Siemens a Telefunken, ve Velké Británii ICL, v Itálii Olivetti, v Japonsku Fujitsu, Hitachi, Oki a Nec.
(Pokud by někoho blíže zajímalo, i z technického hlediska, téma IBM a sedmi trpaslíků, doporučuji následující články - http://www.root.cz/serialy/unixove-vykopavky/)
Jak to tedy vypadalo na trhu se sálovými počítači? Zkusme se podívat trochu blíže na některé společnosti a jejich konkurenční výhodu či nevýhodu oproti IBM. Společnost UNIVAC (UNIVersal Automatic Computer) 1951 vytvořila počítač založený na tranzistorech, který byl prvně použit vojenským letectvem USA. Za zrodem stála dvojice Eckert a Mauchly, kteří už uspěli s počítačem ENIAC. Vyšší tržní podíl UNIVAC nezískala kvůli nepromyšlené obchodní strategii a promeškaným příležitostem. Firma Burroughs se zaměřila na bankovnictví, kam dodávala děrnoštítkové tabulátory určené přímo pro tuto doménu, přičemž tato společnost také spolupracovala s vládou a dodávala hardware armádě. UNIVAC a Burroughs se později spojily a dnes vystupují jako UNISYS.
General Electric není třeba představovat, společnost se zabývá vším možným od spotřební po průmyslovou elektroniku. V té době GE měla mezi lidmi velmi dobré jméno, protože byla schopná se prosadit v mnoha různých oblastech, takže proč by to nemohla zkusit i na trhu s počítači? Což také udělala, ale nijak zvlášť neměla potřebu se více na trhu s počítači prosazovat, protože pro ni stále větší roli hrál trh spotřební elektroniky a letecký průmysl.
Honeywell se udržela na trhu docela dlouhou dobu, specializovala se na termostaty a sensory, ale konkurovat IBM skutečně nedokázala.
RCA vyráběli televize, hi-fi systémy, spotřební elektroniku a s počítači toho moc společného neměli, každopádně se jim dlouho dařilo dohánět IBM s vlastní řadou počítačů, které byly srovnatelné s IBM počítači, to až do doby nástupu IBM SYSTEM/360. IBM totiž měla velmi dobře propracovanou obchodní politiku “slušně oděných mladíků do obleků”, díky které RCA porazila.
Control Data, radši než aby dělali konkurenci IBM, se zaměřili na něco, co IBM nenabízela - superpočítač - rychlejší, větší, výkonnější počítač. Z počátku byl o něj opravdu extrémně velký zájem, jenže než stačili počítač sestavit, zájem opadl. Důvodem byla další chytrá obchodní taktika IBM. Obchodníci IBM se najednou objevili u zákazníka s fotografií superpočítače IBM. Samozřejmě se jednalo o podvrh. Control Data společnost IBM zažalovala a IBM musela na základě rozhodnutí soudu zaplatit odškodné ve výši 20 milionu dolarů. To už ovšem Control Data nezachránilo, protože finance na sestavení superpočítače nestačily a objednávky byly už dávno pryč, a tak se společnost zaměřila raději na jinou další nevyužitou oblast - mass storages.
Podle průzkumu provedenou společností Afcom v datových centrech po celém světě bude do boudoucnosti používání mainframů prudce klesat. Skoro polovina data center, které stále používájí mainframy, přiznalo, že uvažují o jeho nahrazení v příštích dvou letech. Z toho třetina uvažuje o nahrazení jiným high-end systémem.
Zdroje:
TIŠNOVSKÝ, Pavel. Sálové počítače firmy IBM. Root.cz [online]. 3. listopadu 2009 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://www.root.cz/clanky/salove-pocitace-firmy-ibm/ >
TIŠNOVSKÝ, Pavel. Sálové počítače serie IBM 1400 a System/360. Root.cz [online]. 10. listopadu 2009 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://www.root.cz/clanky/salove-pocitace-serie-ibm-1400-a-system-360/ >
TIŠNOVSKÝ, Pavel. IBM a sedm trpaslíku (první část). Root.cz [online]. 2. listopadu 2010 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://www.root.cz/clanky/ibm-a-sedm-trpasliku-prvni-cast/ >
KOVÁŘ, Petr. Generace počítačů. Historiepocitacu.cz [online]. Rok 2011 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://www.historiepocitacu.cz/obecny-prehled-generaci-pocitacu.html >
ZELENÝ, Jaroslav. Vzpomínky na dobu sálovou. Businessworld.cz [online]. 22. dubna 2004 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://businessworld.cz/veda-a-historie/vzpominky-na-dobu-salovou-3983 >
Wikipedia Contributors (2011). Dějiny počítačů. Cs.wikipedia.org [online]. 6. února 2011 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF >
Wikipedia Contributors (2011). Mainframe computer. En.wikipedia.org [online]. 17. února 2011 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://en.wikipedia.org/wiki/Mainframe_computer >
Wikipedia Contributors (2011). IBM. En.wikipedia.org [online]. 22. února 2011 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://en.wikipedia.org/wiki/IBM >
Wikipedia Contributors (2011). History of IBM. En.wikipedia.org [online]. 16. února 2011 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_IBM >
Wikipedia Contributors (2011). History of IBM. En.wikipedia.org [online]. 16. února 2011 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_IBM >
NELSON, Shayne. The 60’s – IBM & the Seven Dwarves. It.toolbox.com [online]. 1. June 2004 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://it.toolbox.com/blogs/tricks-of-the-trade/the-60s-ibm-the-seven-dwarves-955 >
NICCOLAI, James. Survey revives debate over mainframe’s futur. Pcworld.com [online]. 27. October 2009 [cit. 24. února 2011]. Dostupné z Internetu: < http://www.pcworld.com/businesscenter/article/174459/survey_revives_debate_over_mainframes_future.html >
Zdroje obrázků:
Univac - urel.feec.vutbr.cz
IBM System/360 - root.cz
No comments:
Post a Comment