Sunday, February 27, 2011

Vznik trhu mikropočítačů v 70. letech, jeho vývoj a hlavní hráči

Období druhé poloviny 20. století je ve znamení velmi se urychlujícího vývoje zejména v oblasti elektroniky a na ni navazující technologie počítačů, které se dnes honosně označují jako informační a komunikační technologie, zkratkou ICT.
Pro počítače, které jsou rozšířené v různých podobách a konstrukcích dnes, a to jak v domácnostech i komerčním prostředí, byly klíčová 70. léta, která dala vzniknout mikropočítačům.

Mikropočítače
Význam pojmu mikropočítač, se v průběhu času mění. Ovšem v minulosti, dnes a s nejvyšší pravděpodobností i v budoucnosti se bude mikropočítačem označovat jakýkoliv počítač, který je menší než ten, který je standardně používaný v té době.
Obecně se v 50. a 60. letech počítačem rozuměly výpočetní zařízení, které v sobě zastaralé elektronky nahrazovaly tranzistory. Jednalo se o tzv. počítače druhé generace. Tyto počítače už nebyly sálové, ovšem nadále zabíraly několik místností. Byly však už mnohem spolehlivější, právě díky použití tranzistorů. Na přelomu 50. a 60. let došlo k vyvinutí prvního integrovaného obvodu a na konci 60. let, v roce 1967, byl sestrojen první elektronický počítač, který bylo možné považovat za osobní a z pohledu tehdejší doby také mikropočítačem. Jednalo se o Anita Mark 8 (http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm).

Obr. 1: Prvního elektronického osobního počítače (Zdroj: http://www.vintagecalculators.com/html/anita_mk_8.html)

Na přelomu 60. a 70. let se v oblasti mikropočítačů začala angažovat společnost Intel, která byla založena v roce 1968. V roce 1969 Intel uvedl první integrovaný obvod Intel 4004, který již bylo možné považovat za první 4 bitové CPU. První integrovaný obvod, který je možné považovat za mikroprocesor, byl vyroben v roce 1971 a měl v sobě vestavěných až 100 000 tranzistorů (v současnosti, mohou být na CPU nebo GPU i jednotky miliard součástek, pozn. autor). Od této chvíle jsou za mikropočítače považovány takové osobní počítače, které jsou založené právě na takovýchto mikroprocesorech (http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm).

Vznik trhu mikropočítačů a jeho segmentace
Mikroprocesor byla tedy součástka, která dokázala zajistit primární funkcionalitu počítače a zároveň byla dostatečně spolehlivá a její výrobní náklady nestoupaly do závratných výšin. Tento mikroprocesor se stal základem pro celou řadu zařízení, která byla brzy dostupná na trhu v USA i v západní Evropě.
Mikropočítače, které jsou založené na mikroprocesoru, procházely v průběhu 70. let závratným vývojem. Počet různých zařízení relativně rychle rostl, zejména po roce 1975. Problémem těchto zařízení ovšem byla jejich vzájemná nekompatibilita. Každé zařízení totiž mělo de facto vlastní hardwarovou i softwarovou specifikaci a společných rysů bylo poskrovnu. Mezi lety 1970 až 1975 se výrazněji prosadily zejména následující modely (http://oldcomputers.net/):

• Datapoint 2200 (rok 1970)
• Kenbak-1 (rok 1971)
• Micral (rok 1973)
• Scelbi-8H (rok 1973)
• Mark-8 (rok 1974)

Ovšem prvním úspěšnějším osobním počítačem byl model Altair 8800, který byl vytvořen Edem Robertsem v roce 1975. Programoval se pomocí přepínačů, byl založen na mikroprocesoru společnosti Intel a nedisponoval ani klávesnicí ani obrazovkou. Také mu chyběl programovací jazyk pro vytváření aplikací. Ovšem mohl být již obsluhován jedním člověkem. Tento počítač našel uplatnění zejména na středních a vysokých školách (http://my.opera.com/maturanti/blog/2-historie-a-vyvoj-pocitacu).

Obr. 2: Altair 8800 (Zdroj: http://oldcomputers.net/altair.html)

Během druhé poloviny 70. let začaly osobní počítače využívat 8 bitové mikroprocesory a došlo k nárůstu počtu různých zařízení na několik desítek. Ovšem pouze několik málo společností se dokázalo na tomto nově vzniknuvším trhu více prosadit. Mezi nejvíce viditelné společnosti patřila společnost Apple, která v roce 1976 přivedla počítač Apple I a v roce 1977 Apple II. První jmenovaný byl ze strany Steva Jobse a Steva Wozniaka spíše pokus. Ovšem druhý model byl už díky kvalitnímu operačnímu sytému použitelný i z dnešního hlediska.

Obr. 3: Model Apple II (Zdroj: http://oldcomputers.net/appleii.html)

Dalšími pomyslnými legendami této doby, a doby osmibitových počítačů obecně, které na tomto trhu působily, byly společnosti Atari a Commodore. Společnost Atari se už v této době zabývala zejména herními zařízeními a i její první počin v oblasti mikropočítačů v roce 1977, Atari VCS (také známé jako Atari 2600), byl jeden z předchůdců dnešních herních konzol. Později, na konci 70. let v roce 1979, společnost Atari uvedla velmi pokročilé modely Atari 400 a Atari 800. Ty se svým vzhledem podobaly počítači Apple II.

Obr. 4: Atari 800 (Zdroj: http://oldcomputers.net/atari800.html)

Podobně jako Atari, i společnost Commodore je známým jménem v souvislosti s prvními počítači. Zařízení od společnosti Commodore, Commodore PET z roku 1977, ovšem bylo více účelové než herní konzole od Atari. Přesto pod tlakem konkurence nakonec i tato zařízení byla využívaná ke krácení volného času u počítačových her.
Vedle společností Apple, Atari a Commodore na tomto trhu působili další hráči. Mezi významné osmibitové počítače je možné zařadit modely, jako například IQ 151, PMD 85 nebo Didaktik GAMA (http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm). Některé z nich byly ve své době relativně rozšířené i na území tehdejšího Československa. Z pohledu velkých společností, které na technologickém trhu působí dodnes, se jednalo zejména o společnosti jako Texas Instruments, Hewlett-Packard a v neposlední řadě společnost IBM. Ty už produkovaly zařízení, která se začala objevovat ke konci 70. let, a která již rozhodovala o tom, jak tento trh bude vypadat v letech 80. Společnost IBM a HP dokonce už v této době experimentovaly s konceptem přenosných počítačů. Jednalo se zejména o modely IBM 5100 (1975), IBM 5110 (1978) a HP Model 85 (1979) (http://oldcomputers.net/). Obě společnosti používaly velmi podobnou konstrukci šasi počítače a vlastní konstrukci CPU. Společnost IBM však v průběhu 80. let přestoupila k mikroprocesorům společnosti Intel.
Obr. 5: IBM 5100 (Zdroj: http://oldcomputers.net/ibm5100.html)

Z pohledu segmentace trhu je možné identifikovat tři typy zařízení. První z nich jsou zařízení určená pro domácnosti. Na tuto klientelu se snažila se svými počítači orientovat zejména společnost Apple a Atari. Na segment soukromých společností se naopak orientovaly společnost IBM, HP a původně i společnost Commodore. Společnosti IBM se však její počítače dařilo prosadit i ve státní sféře.
Třetím segmentem, který se v této době objevil, byly tzv. deskové počítače. Jednalo se o jednoduchá jednoúčelová zařízení, použitá v úzce specializovaných zařízeních, jako byly bankomaty, kalkulačky nebo tzv. průmyslové kontroléry pro číslicové stroje (http://cs.wikipedia.org/wiki/Embedded_syst%C3%A9m). Jedná se o relativně konzervativní segment trhu, pro který se dnes vyvíjí speciální hardware a software (dnes například Windows XP Embedded nebo Windows 7 Embedded). Tyto zařízení se dnes nazývají Embedded Devices.
Obr. 6: Příklad moderní desky pro embedded systémy (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Embedded_syst%C3%A9m)

Výsledek tržní války na přelomu 70. a 80. let na trhu mikropočítačů
Přelom 70. a 80. let byl ve znamení střetu dvou filozofií výroby osobních počítačů. Byla zde společnost Apple se svým povedeným modelem Apple II, který si sebou nesl vlastní operační systém Macintosh. Obchodní strategie tohoto modelu bylo vytvořit exklusivní zboží, které bude určené pro bohaté. Tomu také odpovídala cena těchto modelů, která sama o sobě bránila širšímu rozšíření. Navíc nebylo možné pro tyto počítače vyrábět žádná přídavná zařízení. Kombinace těchto dvou vlastností produktu společnosti Apple vedla k tomu, že se jinak velice povedený počítač s kvalitním, velmi dobře vybaveným, ale víceméně uzavřeným software, stával neschopný konkurence.
Atari, ačkoliv dokázalo na trh dodat modely Atari 400 a 800, které už byly víceúčelové, a šlo k nim dokonce připojit tiskárnu, se stále primárně orientovalo na hry. Ty byly distribuované formou přídavných karet a magnetofonových pásek. Hlavním problémem zařízení značky Atari byla vzájemná nekompatibilita přídavných zařízení a to i přídavných zařízení od samotné společnosti Atari. Tyto počítače také nedisponovaly samostatným operačním systémem, ale všechny aplikace se musely nejdříve nahrát, například z audio kazety nebo vložením přídavné karty. To vyprofilovalo počítače Atari jako jednoúčelové počítače pro hry.
U společností, které se spíše orientovaly na soukromé společnosti, se hlavní bitva odehrála na počátku 80. let. Zde se snažily o své zákazníky bojovat zejména společnosti IBM, HP a Commodore. Technicky byly nejvíce pokročilé počítače IBM, ovšem do roku 1980 se nejednalo o tolik zásadní náskok. Hlavní úder společnosti IBM však přišel v roce 1981, kdy přišel na trh s počítačem IBM PC. Ten byl postaven na CPU Intel, dodával se se systémem MS-DOS a disponoval do té doby nevídanou rozšiřitelností a to i komponentami nevyráběnými společností IBM. Tyto počítače se ve vysoké míře dařilo nasazovat v soukromých společnostech jako náhrada do té doby používaných psacích strojů. Zanedlouho se zavedl určitý standard nazývaný IBM Compatible. Jednalo se o počítače, které byly postaveny na CPU kompatibilních s architekturou x86 CPU Intel, a byly schopné provozovat software určený pro IBM PC. Počítače IBM také velice rychle inovovaly (například velice rychle zavedly diskety a nahradily kazetové nahrávače). Společnost HP a další nově vznikající společnosti jako například Compaq nebo Dell se následně tomuto trendu přizpůsobily a začaly vyrábět počítače, které tomuto standardu odpovídaly.
Díky přibývajícím výhodám počítačů IBM se v prostředí soukromých firem postupně vytvořilo IBM PC Compatible prostředí. Druhotným efektem bylo, že když si obyčejní lidé, kteří často v těchto společnostech pracovali, kupovali počítač, tak si kupovali počítač, který byl se standardem IBM PC kompatibilní. Jednalo se o prostředí, které pro ně bylo známé, a zároveň jim to umožňovalo například pracovat z domova. Také jejich otevřenost, rozšiřitelnost a přizpůsobitelnost jak na hardwarové, tak na softwarové úrovni, vedla k tomu, že nakonec standard zavedený společností IBM v 80. letech ovládl trh a udržel se prakticky do současnosti.

Zdroje:
Posted by at

No comments:

Post a Comment

Subscribe to: Post Comments (Atom)