Thursday, April 5, 2012

Bitva mediálních kodeků. Je stále aktuální?

Téma mediálních kodeků jsem okrajově řešil už ve své bakalářské práci v roce 2010, proto mi přišlo zajímavé se na toto téma zaměřit a zmapovat jeho vývoj v čase.

HTML 5

Na počátku "problémů" s mediálními kodeky byl vznik HTML-5. Problémy by vznikaly jistě i bez HTML-5, ovšem díky zavádění nového standardu se o těchto problémech vědělo a začaly se řešit. Počátek vývoje HTML-5 se datuje do roku 2004 a v roce 2007 (kdy bylo jasné, že standard je potřebný a má svůj smysl) se jeho patronace ujala organizace W3C. Jednou z hlavních myšlenek HTML-5 je snaha o "jednotné řešení všeho, co se týká webových stránek". Vznikly elementy <video> a <audio>, které jednoduchým způsobem definovaly spuštění video a audio obsahu na webových stránkách. Tím odpadává nutnost instalovat si Flash a významně se zjednodušuje HTML syntaxe ve zdrojovém kódu (viz Syntaxe 1).
<video src="media/video.mp4" controls="controls"></video>
<embed type="application/x-shockwave-flash" ... />
Syntaxe 1: rozdíl v zápisu videa tagu <video> oproti Flashi

HTML-5 <video> vs. stávající technologie

Vzhledem k nespolehlivosti stávajících technologií pro přehrávání videa (snad s výjimkou Silverlightu), bylo začlenění videa do HTML-5 odbornou veřejností kvitováno s velkým očekáváním. Proti Flashi, QuickTime, Windows Media Playeru a dalším má integrované video v HTML-5 několik výhod: 
  • bezpečnost,
  • výkon, 
  • stabilita, 
  • uzavřenost celého řešení.
To jsou argumenty, proti kterým z pohledu Flashe není obrany. Nicméně Flash ještě neodepisujme, HTML-5 má svých problémů dost a vzhledem k jejich komplikovanosti budeme Flash na webových stránkách vídat ještě dlouho (dle mého názoru jednotky, možná deset let).

O co v bitvě kodeků vlastně jde?

V bitvě kodeků nejde o nic jiného než o peníze. Během prakticky nekontrolovaného vývoje se stal nepsaným standardem v oblasti videa kodek H.264, který vznikl v květnu 2003 a stále prochází úpravami. Jeho hlavní předností je vysoká kvalita obrazu při nižší přenosové rychlosti. Za dobu své existence se stal nejpoužívanějším kodekem - používáme ho např. pro pozemní digitální vysílání či Blu-ray, o internetových videích nemluvě. Jenže na začátku roku 2010 se objevily zprávy, že organizace MPEG LA (správce patentů vývojářů, kteří se na H.264 podíleli), hodlá prodloužit bezplatné používání kodeku H.264 do 31.12.2015. Na první pohled vstřícný krok, ovšem oponenti v čele s Mozillou a Operou si domysleli pravděpodobnou strategii MPEG LA (během pěti let zkosmopolitnění kodeku H.264 a následné tvrdé poplatky za jeho používání) a velmi hlasitě tomuto rozhodnutí oponovaly. Následkem toho vydalo MPEG LA prohlášení, že uvažuje o osvobození od licenčních poplatků jednou pro vždy (licence patentů vyprší v roce 2028). Mozilla řešila situaci tím, že přestala ve svých prohlížečích podporovat kodek H.264 a prosazovala volně šiřitelnou Theoru. Ačkoli nedosahovala kvalit a výsledků H.264, měla Theora svůj potenciál a začala na něm stavět i Opera. Situaci ještě více zamotal Google se svým projektem VP8/WebM. Zprávy o osvobození H.264 od licenčních poplatků se ukázaly jako strategické řešení MPEG LA, která tím získala čas na sehnání podkladů proti Googlu a jeho VP8 a nechala se slyšet, že VP8 obsahuje chráněné patenty použité v kodeku H.264. Tím se dostala Theora na "druhou kolej" a v současné době je veřejnost zaměřena na spor Google vs. MPEG LA.

H.264

  • první verze v roce 2003
  • nejpoužívanější kodek
  • velmi kvalitní
  • velká hardwarová podpora
  • nepsaný standard
  • zatížen patenty

Theora

  • první verze v roce 2002, neměl ambice
  • po prvních zprávách o zpoplatnění H.264 sponzorován Mozillou
  • svobodně šiřitelný kodek (licence BSD)
  • formát "ogg", "ogv"
  • jediný formát videa, který je povoleno uploadovat na Wiki Commons

VP8

  • představen v září 2008 společností On2 Technologies
  • koupen Googlem za $125 milionů (i s firmou)
  • volně šiřitelný pod licencí BSD
  • formát "WebM"
Vraťme se do roku 2008, kdy se do hry dostává Google a jeho kodek VP8. Ten měl být osvobozením od nadvlády H.264. Provozovat YouTube a žít v nejistotě, že za to, aby si uživatelé mohli videa prohlížet, bude muset Google či samotní uživatelé platit, to bylo pro Google nemyslitelné. Google si byl vědom dalších nákladů na prosazení kodeku mezi výrobce hardwaru, ale za prosazením svého formátu jde rázně. Zde zapůsobila velikost a síla Googlu, takže výrobci neměli problém formátu nevěřit a pomalu začínají VP8 podporovat. Projekt VP8 stále nedosahuje kvality H.264, ovšem každá další vydaná verze představuje viditelné zlepšení oproti verzi předchozí a dá se očekávat, že nebude dlouho trvat a kvalita bude srovnatelná.

Community Cross-Licence

Mezitím Google vytvořil tzv. Community Cross-Licence, což je protipól MPEG LA. V praxi to znamená, že některé firmy, jejichž patenty jsou použity ve VP8, dávají souhlas k jejich volného šíření v rámci VP8. Od Googlu je to dle mého názoru ukázka toho, že firmy o proplacení patentů za každou cenu nestojí a podle vyjádření do médií klade důraz na ziskuchtivst organizace MPEG LA, která vlastně jen svolává majitele patentů použitých v H.264, aby se bránili. Myslím si, že samotné firmy by do konfliktu s Googlem nešly. Na jednu stranu se Google tváří, že má nejčistší úmysly, ale samozrejmě mu vedle nich jde hlavně o vlastní prospěch a odvrácení kodekové hrozby za "přijatelnou" cenu.

Audio kodeky

Paralelně s tagem <video> vznikl také tag <audio>, který má v HTML-5 své místo a zjednodušuje přehrávání hudebních souborů - podobně jako u videa není třeba doinstalovávat žádný plug-in. Problémy s audiem se také nápadně podobají těm s videem - Mozilla a Opera nepodporují přehrávání formátu mp3, naopak všechny prohlížeče si bez problémů poradí s formátem ogg.
V audio-oblasti není situace tak dramatická jako u videa. Na audio kodeky nejsou kladeny tak vysoké nároky, a tak tuto oblast ovládl formát mp3. I ten je patentově zatížený, proto vznik a rozvoj Theory pro video zároveň zavedl formát ogg či oga s kodekem Vorbis pro audio. Ten je dnes považován za méně známého, ale prakticky rovnocenného konkurenta mp3 a v případě snahy o zpoplatnění mp3 nebude problém přejít na Vorbis.
<audio src="media/audio.mp3" controls="controls"></audio>
Syntaxe 2: tag <audio> v HTML-5

Jak to dopadne?

Odpověď na tuto otázku zatím neznáme, můžeme se jen dohadovat. Já se domnívám, že Google i přes svou kapitálovou sílu, která se promítne v právnické rovině, nemůže spor o patenty vyhrát. Právní bitva se bude odehrávat na půdě USA a tamní zákony - samozřejmě nadneseně - dovolí patentovat si 1+1=2 a každý, kdo toto použije, musí majiteli patentu odvádět poplatek. Na druhou stranu se o vítězství v soudním sporu Google třeba ani nepokusí a půjde do boje s taktikou, aby spor trval co nejdéle - odvolání, nové důkazy, apod. - klidně až do roku 2028, kdy budou patenty k dispozici. Do té doby se může objevit spousta jiných řešení tohoto problému, o kterých dnes nic netušíme.
Další možností vyřešení sporu je mimosoudní vyrovnání. V tomto případě jsem přesvědčen, že pokud by bylo pro Google únosné, touto cestou by se vydal a vyřešil by tak všechny problémy. Dle mého názoru je pravděpodobné, že si MPEG LA řekla o takovou sumu, jakou Google buď nemůže nebo nechce akceptovat a Google počítá s tím, že soudní tahanice ho vyjdou levněji.¨
Poslední možnost, že by se Google vzdal a vývoj VP8 ustal, považuji za vyloučenou, už jenom z hlediska YouTube či Google TV.

Zdroje informací:


Posted by at

No comments:

Post a Comment

Subscribe to: Post Comments (Atom)