Composer Hatchery prezentace

Prezentace je dostupná na https://docs.google.com/open?id=0B7ul1TIMxEPTUnNlNVJnOHpCU0E

Zaniknou v budoucnu vyhledávače a budou nahrazeny přímým "sémantickým" vyhledáváním?

Prezentace je věnována tématu sémantických vyhledávačů. Pokouší se odpovědět na otázku, zda v budoucnu zaniknou dnešní vyhledávače a budou nahrazeny sémantickými. V prezentaci je shrnut historický vývoj sémantických vyhledávačů, představeny dnes dostupné technologie z této oblasti a nahlédnuto na jejich možný budoucí vývoj.

Pod prvním odkazem je k dispozici původní prezentace. Pod druhým je prezentace doplněná o více informací, které byly řečeny ústně.

• https://docs.google.com/file/d/0B53PCRCyg0UTMW9OX0w3MFBfX1k/edit
• https://docs.google.com/file/d/0B53PCRCyg0UTbHBhMWk3SHNTTkk/edit

Cloudová IDE

Prezentace na téma Cloudových IDE byla zaměřená na seznámení s danou kategorií cloudových aplikací a jejich možností v porovnání s desktopovými verzemi. Dála bylo představeny tři vybraná cloudová IDE a to Cloud9, Koding a eXo.
odkaz na prezentaci :
 https://docs.google.com/presentation/d/11JJMPOq1p6yhxoz5yIKFNhzNkHzbjUkzkdhegRVvJmg/edit

Je koncept Privly smysluplný, nebo jde jen o extrémní výstřelek ochránců soukromí?

Prezentace je dostupná na https://docs.google.com/file/d/0B7ul1TIMxEPTamNzNXpIY29zaGM/edit

Má sociální síť Google+1 šanci uspět? Jaké myšlenky jsou hodnotné, jaké ne?

V rámci předmětu Informační technologie v době Software as a Service jsem zpracoval jedno z navrhnutých témat "Má sociální síť Google+1 šanci uspět? Jaké myšlenky jsou hodnotné, jaké ne?"

Zaměřil jsem se především na své zkušenosti. Popsal jsem výhody i nevýhody jednotlivých sociálních sítí a zkusil předpovědět, jakou mají tyto sítě budoucnost.

Má sociální síť Google+1 šanci uspět? Jaké myšlenky jsou hodnotné, jaké ne?

Aliance Nokia a Microsoft. Jaké důvody tyto dvě firmy k alianci vedly? Co tyto firmy spojuje? Má spojení naději na úspěch - lze najít analogie v historii? Jaká bude budoucnost systému Symbian?

Priložená prezentácia: [Stiahnuť]
 
Nokia patrí medzi významných výrobcov telekomunikačných zariadení, verejnosti známa najmä výrobou mobilných telefónov, Microsoft je najväčšia softvérová firma na svete. Čo tieto dve firmy spojuje? 
 

Ešte pred pár rokmi bola Nokia synonymom dobrých a kvalitných mobilných telefónov. Hodnota spoločnosti bola [Yahoo 2012] do konca roku 2007 relatívne stabilná a na pomerne vysokých priečkach. Nokia bola najväčším svetovým výrobcom mobilných telefónov – čo sa teda stalo? 
 

Začiatkom roku 2007 bol na trh uvedený prvý iPhone – bola to prelomová udalosť v oblasti smartfónov. Navyše, koncom roku 2008 bola spoločnosťou Google uvedená prvá stabilná verzia operačného systému Android, taktiež zameraná na mobilné zariadenia. A ako na to zareagovala Nokia? Nokia mala svoj vlastný operačný systém, ktorý bol používaný výhradne na jej zariadeniach. Trendy však rapídne napredovali – najmä príchod nových dotykových displejov; ovládanie zariadenií dotykom. Nové trendy určujú smer – ľudia túžia po nových inováciách a budú sa za nimi obzerať. Fínsky segment v tomto segmente začal výrazne zaostávať kvôli popularite iPhonu a zariadení s OS od Googlu. 
 

Príbeh Microsoftu je veľmi blízky. Už niekoľko rokov spoločnosť Microsoft vyvýjala operačný systém pre mobilné zariadenia. Dlhé roky nie práve najúspešnejšieho presadzovania operačného systému Windows Mobile nakoniec končilo upustením od tejto platformy. Uvedomili si však, že je potrebné inovovať. Začali preto pracovať na novom operačnom systéme Windows Phone – Nový názov, vývoj, inovácie, nový prístup k používateľskému rozhraniu. Zariadení pre tento operačný systém bolo však stále málo. 
 

Čo tieto dve firmy viedlo k spolupráci? Jasným cieľom Nokie bolo samozrejme dobehnúť Apple a Google v segmente smartfónov. Bolo potrebné, priam nevyhnuté, aby Nokia spravila nejaký zásadný krok – podľa analýz ich trhového podielu bola zrejmá ich postupná stagnácia. Na výber mala v podstate niekoľko možností. 

• Pokračovať vo vývoji ich vlastnej platformy Symbian
• Stať sa partnerom Googlu a nasadiť na vlastných zariadeniach operačný systém Android
• Vytvoriť obdobnú alianciu s Microsoftom – Windows Phone

Microsoft na druhej strane potreboval svoj operačný systém oveľa viac nasadiť do reálne používaných zariadení. Bolo preto na mieste využiť potenciál Nokie, ktorá má dekadické skúsenosti s mobilnými zariadeniami a momentálne je na tom so softvérovým vybavením biedne a je jasné, že musí spraviť nejaký zásadný krok. Šéf spoločnosti, Stephen Elop, sám oznámil, že „sa Nokia nachádza v kritickom bode, kde je nevyhnutná zmena vo  vnímaní“. 
 

Hlavnou motiváciou Nokie bola sila softvérového giganta a snaha odlíšiť sa. Microsoft si od Nokie sľuboval, že mu pomôže narušiť nadvládu Google na trhu internetového vyhľadávania a zväčšiť dosah operačného systému Windows Phone. Kľúčová bola taktiež podpora novovznikajúceho Windows ekosystému. V posledných týždňoch sme boli svedkami uvedenia nového operačného systému Windows 8, nových typov zariadení, ktoré sa pohybujú niekde medzi ultrabookmi a hybridnými tabletmi; nastáva zrejmá konvergencia zariadení. Jedná sa o nový obrovský trh, kde Microsoft znovu zavedením nových softvérových systémov poskytne možnosti pre výrobu nového hardvéru a to implikuje vznik ďalšieho nového softvéru pre nové platformy. 
 

Spolupráca oboch spoločnosti priniesla nasadenie platformy Windows Phone na mobilné telefóny fínskeho výrobcu. Okrem iného sa vzájomne zaviazali napríklad ku spoločným marketingovým kampaniam, spoločnej práci na vývoji, až po použitie kvalitných máp v OS – od Nokie. Pre Microsoft bola kľúčová potreba dostatočnej integrácie nového ekosystému – dostať svoj operačný systém na mobilné zariadeina. A zároveň všetky typy zariadení vzájomne prepojiť. 
 

Obr. 1.:Integrácia nového Windows ekosystému

 

Partnerstvo oboch firiem však automaticky neznamená úspech. Obe spoločnosti sa dostali do bodu, z ktorého niet návratu – minimálne zo strany Nokie. Aj preto boli od začiatku pochybnosti o tom, či to bolo pre Nokiu naozaj to správne a najlepšie rozhodnutie. 
 

Od roku 2007, kedy bol predstavený prvý iPhone, stratila Nokia približne 90 percent svojej trhovej hodnoty. Po čase od vytvorenia aliancie sa tieto čísla začali jemne zlepšovať. Tohto roku boli Nokiou uvedené nové zariadenia línie Lumia, z ktorých bolo v 2012/Q2 predaných 4 mil. Kusov (10,2 smartfónov dokopy), čo je takmer dvojnásobok oproti 2012/Q1. V 2012/Q3 to však podľa nových hospodíárskych výsledkov spadlo na 2,9 mil. predaných kusov z línie Lumia (6,4 mil. Smartfónov dokopy). Nokia sa zo všetkých síl snaží dobiť si späť aspoň časť stratených pozícií. 
 

V aktuálnych témach sa stále častejšie hovorí o špekulácií Microsoftu uviesť vlastné zariadenie – Windows Phone Surface. Na oficiálnych stránkach Microsoftu sa stále častejšie ojavujú informácie a obrázky smartfónov od iných spoločností, napr. HTC. Je to však pochopiteľné, cieľom Microsoftu je dostať svoj operačný systém na čo najväčšie množstvo smartfónov. A tu je najhorší problém Nokie – ako konkurovať ostatným? 
 

Aktuálna stratégia Nokie sa stále bude zameriavať na OS Symbian, no už len vo forme údržby. Príjmy z predaných zariadení s týmto OS (väčšinou low-end trieda) sú však stále obrovskou položkou v ich príjmoch a očakáva sa že aj v najbližšom čase ňou bude. No postupom času bude pravdepodobne stagnovať aj tento zdroj príjmov. Nokia sa vzdala kľúčovej konkurenčnej výhody, vlastného operačného systému, a bude musieť konkurovať – jedine hardvérom a cenou – ostatným výrobcom. Čo prakticky nemá takmer žiadne perspektívy. V konečnom dôsledku sa pôvodná snaha Nokie – odlíšiť sa – môže úplne rozpadnúť. 
 

Obr. 2.: Vývoj trhového podielu jednotlivých OS [Gartner]
 

Priložená prezentácia: [Stiahnuť]

Zdroje

[Yahoo 2012] http://finance.yahoo.com/q?s=NOK

http://komunikuj.zive.sk/zaujimavosti/nokia-sa-spaja-s-microsoftom-lebo-chce-porazit-iphone

http://finance.yahoo.com/q?s=NOK

http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=2017015

http://www.idc.com/ - IDC actuals and forefasts

http://mobilmania.azet.sk/clanky/nokia-a-microsoft-cesta-do-pekla-ci-svetla-buducnost/sc-3-a-1128837/default.aspx

http://mobilmania.azet.sk/clanky/potvrdene-nokia-prechadza-na-windows-phone/sc-3-a-1125129/default.aspx

http://mobilmania.azet.sk/clanky/nokia-vypadla-z-prvej-patky-vyrobcov-smartfonov/sc-3-a-1129457/default.aspx

http://mashable.com/2012/09/05/nokia-microsoft-announcement/

Jaký je rozdíl mezi tablety a ultrabooky? Proč vlastně máme dva různé názvy pro podobná zařízení? Splynou v jediný segment?

Ultrabooky

Ultrabooky jsou tenké, lehké, výkonné a s velkou výdrží na baterii. Iniciátorem názvu Ultrabook je společnost Intel, která má tento název chráněný ochrannou známkou. Intel se všemožně snaží výrobu ultrabooků akcelerovat a zřídil proto i fond pro podporu vývoje ultrabooků, který minulý rok nabídl 300 milionů dolarů.

Výrobky s označením ultrabook by měly splňovat tyto parametry:

• Rychlý start
• Váha do 1,5 kg (u 13“ a 14“ modelů)
• Tloušťka pláště do 18mm pro displej do 13,3“; do 21mm pro displej od 14“
• Dlouhá výdrž na baterie
• Pevný disk SSD
• Procesory Intel ULV (Ultra low voltage)

Procesory Intel v ultraboocích jsou z řad SandyBridge a IvyBridge.

A proč se vlastně ultrabooky začaly vyrábět? Byla to reakce na notebook MacBook Air (2008) od firmy Apple. Dalším důvodem dle mého názoru bylo to, že již zaběhlé netbooky sice byly lehčí a také s větší výdrží, ale z výkonnostní stránky na tom zrovna moc dobře nebyly. Také malý display nemusel všem vyhovovat.

Ovšem sama za sebe mohu říct, že netbook se alespoň vejde téměř všude a díky tomu, že je lehký, tak mi neutrhne ruku při přenášení. Netbooky nebyly vyrobeny pro velký výkon, ale pro výdrž, kompaktnost, nízkou váhu a relativně nízkou cenu. Ale nejde se tak zavděčit každému, jsou lidé, kterým to tak stačí, mnozí si zas zakládají na výkonném zařízení. A tak jsou tady ultrabooky – lehké, tenké, výkonné a s velkou výdrží.

Tyto lehké a výkonné ultrabooky se začaly prodávat na konci minulého roku. S nástupem prodeje prvních ultrabooků výrobci počítali s obrovským zájmem, ale bohužel se jich letos prodalo podstatně méně, než se předpokládalo. Vyplývá to z analýzy agentury iSuppli. Podle původních odhadů se jich prý letos mělo prodat na 22 miliónů. Podle analýzy iSuppli ale zákazníci na celém světě letos koupí maximálně 10,3 miliónu ultrabooků. Je škoda, že ultrabooky přišly až tak pozdě, protože v tu dobu už byl prodej tabletů v plném proudu. Nejspíš právě proto nezažily ultrabooky takový boom. Na vině je nejspíš především cena ultrabooků, která je oproti očekávání vysoká s ohledem na poměr cena/výkon. Vybrala jsem si pro krátké porovnání ultrabook Dell XPS 13 a notebook Dell Inspiron Q15R:

	ultrabook Dell XPS 13	notebook Dell Inspiron Q15R
Procesor:	Intel Core i5-2467M (Sandy Bridge) 1,6 GHz	Intel Core i5-2450M (Sandy Bridge) 2,5 GHz
Displej, grafika:	Intel HD Graphics, 1366 x 768 HD, 13.3“ HD LCD Gorilla displej	NVIDIA GeForce GT 525M, 1366 x 768, 15.6“
Pevný disk:	128 GB SSD	750 GB HDD
Paměť:	4 GB RAM (DDR3, 1.333 GHz)	6 GB RAM (DDR3, 1.333 GHz)
Fyzické charakteristiky:	hmotnost 1,36 kg, výdrž baterie až 8,53 hodin; bez mechaniky	hmotnost 2,65 kg, výdrž baterie až 4 hodiny
Cena: (czc.cz)	27 588 Kč	16 990 Kč

Z této tabulky je jasně vidět, že cena ultrabooku překračuje své meze vzhledem ke svému výkonu. A mnoho lidí dává právě přednost většímu výkonu a proto spíše kupují „obyčejné“ notebooky, nebo eventuelně tablety, pokud chtějí něco kompaktnějšího přímo do ruky.

Z hlediska celkového výkonu jsou na tom ultrabooky v porovnání s klasickými notebooky hůře. Ale pokud má ultrabook přídavnou výkonnou grafickou kartu, tak není problém si na něm zahrát i hry. Pro běžnou práci je však ultrabook díky SSD disku mnohem svižnější než notebook.

Tablety

Tablety jsou o hodně menší, lehčí ale také méně výkonná zařízení než ultrabooky. Éru dnešních tabletů odstartoval iPad společnosti Apple, který se začal prodávat v dubnu roku 2010. Časem zareagovaly na prodej iPadu i další společnosti výrobou vlastních tabletů s jinými operačními systémy. A k čemu jsou nám vlastně tablety, když máme výkonnější notebooky, a které jsou mnohdy i za stejnou cenu?

Vejdou se asi do jakékoli tašky, nezaberou téměř žádné místo, baterie má velkou výdrž, jsou lehké a lze je držet v ruce a i s nimi stát a přitom s nimi pracovat, jsou tedy skvělé na cesty. Jsou vhodné i pro psaní poznámek a je pro ně vyvinuta spousta různých aplikací. Navíc jejich cena není nijak horentně vysoká jako u ultrabooků. Například  Google Nexus 7 stojí v Czech Computeru docela příjemných 5 990 Kč. Jsou samozřejmě ještě mnohem levnější tablety, ceny začínají sice už na 1 390 Kč, ale koupit si je by bylo jako vyhození peněz do kanálu.

Asi nejčastěji se tablety používají na zábavu (fotografie, video, hudba, hry), e-maily, kalendář, brouzdání na internetu a sociální sítě. K čemu ale tablety opravdu vhodné ani určené nejsou, je práce. Ještě je lze brát na přednášky na psaní poznámek, ale myslím, že kdo tablet má, se k nějakému psaní poznámek asi moc nedostane. A už v žádném případě není náhradou za počítač. Srovnávat tablet s počítačem je něco podobného jako srovnávat stan s domem.

Celkově lze říci, že tablety jsou tak trochu k ničemu :-) Ale přeci jen by se jedno velké využití tabletu našlo. Lze je využít ve speciálním školství. Jednoduché dotykové ovládání a množství užitečných výukových aplikací je jako stvořené pro děti s tělesným handicapem, s problémy nejen v jemné motorice, s mentálním postižením, pro děti, které potřebují vizualizaci, autisty, pro děti nekomunikující. Pro augmentativní a alternativní komunikaci (AKK) se používají speciální aplikace, které jsou v zahraničí v tabletech nejvíce doporučovanou a rozvíjející se formou náhradní komunikace. Tyto produkty mohou výrazně podpořit vývoj dětí, které z důvodu svého řečového, motorického, mentálního nebo jiného vývojového postižení mají ztíženou komunikaci s okolím.

Hybridní zařízení

Dnes existují i taková zařízení, která kombinují výhody ultrabooku a tabletu. Zajímavým modelem je Toshiba Satellite U920T. Je to 12,5“ konvertibilní notebook, který lze snadno přeměnit na tablet. Tento notebook bude osazen procesorem Intel Core i5 třetí generace, o grafiku se postará integrovaný čip HD4000 a také tento notebook potěší 128 až 256 GB kapacitou SSD disku a 8GB RAM.

Cena za verzi s 128 GB SSD se pohybuje okolo 23 500 Kč.

Dalším podobným zařízením je 11,6“ Sony Vaio Duo 11, jehož displej má plné HD rozlišení. Opět procesor Intel Core i5 třetí generace a 128 GB SSD disk. Výhodu má v 6GB operační paměti. Jeho nevýhoda je v absenci touchpadu, protože by se tam už nevešel, tak ho alespoň nahrazuje trackpad.

Cena u nás se pohybuje mezi 25 - 30 tisíci korunami.

Dell XPS 12 má poněkud neobvyklý způsob otáčení displeje. Přeměna ultrabooku na tablet se provede jednoduchým horizontálním otočením displeje v rámečku a přiklapnutím na klávesnici. Tento ultrabook má 12“ dotykový displej, je osazen procesorem i5 nebo i7, 4GB operační pamětí a SSD diskem o velikosti 128 nebo 256 GB.

Cena od cca 24 000 Kč.

Lenovo IdeaPad YOGA 13 je zvláštní tím, že lze jeho displej otočit až o 360 stupňů. Opět s procesory i5 a i7, pevný disk až 256 GB a maximálně 8 GB operační paměti. Cena cca 31 000 Kč.

HP ENVY X2 je celkem normální tablet obohacený o možnost připojení k přídavné klávesnici. S výkonem to ale až tak valné není, oproti výše uvedeným „hybridům“. 11,6“ tablet X2 má úsporný procesor Intel Atom, 2 GB operační paměti a až 64 GB SSD disk. Plusem jsou dvě kamery (8 Mpx fotoaparát, 2 Mpx přední kamera). Objeví se na americkém trhu 14.11.2012 a cena bude prý 16 000 Kč bez daně. 

Dalším „hybridem“ je Asus Taichi s oboustranným displejem. Druhý displej je umístěn na víku ultrabooku a je, stejně jako u tabletu, dotykový. Rozlišení obou displejů je 1920x1080 pixelů a mají úhlopříčku 11,6 palců. Nejvýkonnější varianta bude mít 1,9 GHz procesor Intel Core i7, 4GB operační paměť a 256GB SSD disk. Cena bude necelých 31 000 Kč. Odkaz na videoukázku: http://www.youtube.com/watch?v=3DNQc9rgV9A. Jeho hmotnost je navzdory dvojici displejů a oproti předchozím zařízením velmi nízká, a to 1,1 kg. Hmotnost u předchozích zařízení se pohybovala v rozmezí cca 1,3-1,5 kg. Dva displeje jsou ale už zbytečností. U Czech Computeru se prodává za 40 000 Kč.

Posledním zajímavým modelem je Acer Aspire S7, což je klasický ultrabook, ovšem s tím rozdílem a zároveň je výhodou, že je vybaven dotykovým IPS displejem. Displej má v 13“ verzi rozlišení 1920 x 1080 px a kapacitní dotyková vrstva rozpozná až 10 dotyků najednou. Aspire S7 je vybaven procesory Core i5 a i7, 4 GB RAM a 128 nebo 256 GB SSD disk. Víko displeje je vyrobeno ze skla Gorilla Glass. Cena bude cca 35 000 Kč.

Závěrem...

Ultrabooky nezažily takový boom, jaký byl očekáván. A to nejen kvůli trochu vyšší ceně, ale pravděpodobně i díky tomu, že mnoho lidí již vlastní jeden z populárních tabletů a tudíž nemají takovou potřebu mít snadno přenositelné zařízení. Třeba jsou spokojeni se svým notebookem, který (pokud je novější) je výkonnější, byť při přenášení jeho vlastníkovi skoro utrhne ruku. Nebo nemají nutnou potřebu si ultrabook kupovat. Cena ultrabooků ale v současné době začíná už na 15 000 korunách a průměrná cena se pohybuje mezi 20 a 25 tisíci korun. Uvádí se ale, že ještě před koncem roku by měla cena ještě více klesnout. To by mohlo pomoci trochu zvýšit prodej ultrabooků. Doufejme, že konkurence požene cenu ultrabooků ještě níž. Dále by mohl zvýšit prodej již zmiňovaný dotykový displej, jako je to u ultrabooku Acer Aspire S7. A zvláště u Windows 8 je dotykový displej výhodou. Možností, jak do budoucna zvýšit prodejnost ultrabooků moc není. Určitě by jim ale pomohlo zvýšení výkonu.

Bohužel ultrabooky ale mají tu smůlu, že přišly na trh později než tablety, jsou také levnější, což může být jeden z důvodů, proč si lidé koupí spíše tablet než ultrabook. Těžko říct, jestli se ultrabooky tabletům v prodejnosti vyrovnají či nikoli. Přeci jen tablet je relativně atraktivní „hračička“ a asi ještě dlouho bude velmi žádaná. Ale asi je to jen otázkou času, kdy tablety omrzí a lidé se začnou poohlížet po něčem, na čem se dá i pracovat, třeba na ultrabooku.

Mohou ultrabooky a tablety splynout v jediný segment? Podle mě ne, protože každé zařízení je určeno k jinému účelu. Přestože jsou ultrabooky méně výkonné než klasické notebooky, pořád se na nich dá normálně pracovat, od programování, tvorbu prezentací, různých dokumentací, přes tvorbu grafiky až po hraní her. Tablety jsou naopak určeny spíše jako velmi skladný doplněk s extra dlouhou výdrží na baterii, když se zrovna na nějaké cestě chceme podívat na internet nebo si třeba něco zapsat do kalendáře apod.