Social coding - úspěšné využití mechanik sociálních sítí v profesionální oblasti

Sociální sítě zažívají v posledních letech monstrózní boom. Kdo není na Facebooku, Orkutu nebo MySpace, jako by neexistoval. Za úspěšnou adopci mechanik sociálních sítí v profesionální oblasti lze považovat agregátor pracovních profilů a profesionálních skupin LinkedIn. Služba Github ale dokazuje, že v integraci sociálních sítí a uzce zaměřených profesionálních nástrojů lze jít mnohem dál a hlavně - vydělat na tom.

Github

Github je služba poskytující hosting pro vývojáře softwarových projektů. Od běžných hostingových služeb se liší tím, že namísto internetových stránek umožňuje hostovat zdrojové kódy vyvíjeného software včetně historie změn. K tomu se běžně používá software zvaný “revision control system”. Github je vlastně webovou nadstavbou dnes asi nejpopulárnějšího “revision control system” - Git, který vyvinul Linus Torvalds, autor operačního systému Linux.

Služba byla spuštěna v roce 2008 v té době “garážovou” společností Logical Awesome (v současnosti GitHub Inc.) tvořenou třemi vývojáři (Chrisem Wanstrathem, PJ Hyettem a Tomem Preston-Wernerem). V době spuštění se Github zařadil po boku již funkčních podobně zaměřených služeb (např. Google Code, SourceForge, Savannah nebo Ohloh).

Podle uživatelských průzkumů z roku 2009 je z podobných služeb Github nejpoužívanější jak nekomerčně tak i komerčně. V současné době hostí více než 2,000,000 repozitářů a je tak světovou jedničkou.

Social coding

Všem ve společnosti Logical Awesome muselo být jasné, že vytvoření dalšího Google Code zisky nepřinese. Bylo potřeba poohlédnout se po něčem novém, co by Github odlišilo od stávajících služeb.

Tím něčím se stala formule Social coding, resp. její implementace. Možnosti Githubu nekončí u sdílení zdrojového kódu projektu mezi jeho vývojáři. Pojetí služby je naprosto odlišné. Zatímco u všech ostatních služeb je centrálním prvkem softwarový projekt, u Githubu je to vývojář, který vede svoje projekty, figuruje ve vývojářských skupinách, společnostech. Může komentovat a přispívat ke kódu ostatních vývojářů, sledovat jejich aktivitu (“follow”). Mezi mechaniky okoukané ze sociálních sítí patří taky uživatelské rozhraní, kde hlavním a klíčovým místem je tzv. Dashboard, kde každý uživatel vidí, co se děje v rámci projektů, ve kterých participuje a čím a do jakých projektů přispívají jím sledovaní vývojáři.


Klíčovým faktorem úspěšné implementace mechanik sociálních sítí do Githubu byl fakt, že jeho vývojáři nešli cestou umělého implantování těchto mechanik do tradiční služby, nýbrž vymysleli celou službu od nuly tak, aby v jejím rámci tyto mechaniky přirozeně fungovaly.

Jak na tom všem Github vydělá?

Je pochopitelné, že provoz infrastruktury a vývoj podobné služby něco stojí. I přes to je většina účtů na Githubu vedena zdarma. Github nabízí své služby pro omezený počet repozitářů a diskového prostoru zdarma, pokud subjekt souhlasí s tím, že jeho prostor bude veřejný - laicky řečeno, každý na světě si bude moci najít “střeva” jeho programu.

Ve chvíli, kdy uživatel nebo skupina plody své kolaborace zveřejnit nechce, přichází v úvahu některý z poměrně levných tarifů - za rok hostingu deseti privátních projektu vývojář zaplatí asi $120, což není moc. Nejdražší a defakto neomezený tarif přijde zájemce na $2400, což je v mnoha případech cena podstatně nižší, než v případě interního řešení (podobně sofistifikovaného). Rizikem tak zůstává, že kód je “jinde, než ve firmě”, což Github řeší schopností dodat dedikované (a velice drahé) řešení (tzv. Github Firewall) pro velké společnosti (při současných cenách vyjde “lokální Github pro 100 uživatelů/rok na $20 000).

Společnost v současné době čítá nad 10 zaměstnanců a podle slov zakladatelů i jiných zdrojů není nijak externě financována a profituje. V minulosti se objevily spekulace, že společnost šedě financuje portál Yahoo, který je jedním z jejích významných zákazníků.

Kde na tom vydělají hráči z komerčního sektoru?

Je jasné, že žádná úspěšná softwarová firma nechce zveřejnit kód svých produktů - klíč k vlastnímu úspěchu. Řada firem by se ale ráda zbavila interní režie na kruciální komponentu celého vývojového cyklu - správu zdrojového kódu, tedy “revision control systemu”, “issue tracker”, apod.

Placené tarify Githubu jsou v takovém případě ideální volbou. Github navíc běží v “cloudu”, což znamená, že data jsou v několika lokalitách redundatně zálohována a přístupná z internetu. Případ nefunkčního internetu ve firmě řeší podstata samotného Gitu (vývojář má vždy celý projekt kromě posledních změn) a pokud by toto vadilo z bezpečnostních důvodů, je tu zmíněná varianta Github Firewall-u. Vzhledem k popularitě Githubu je samozřejmá jeho podpora ve všech vývojových prostředích.

Nicméně ten pravý výdělek hráčů z komerčního sektoru spočívá v tom, že Github je sociální sítí. Ve chvíli kdy společnost na Githubu zveřejní svůj kód podobně, jako to provedli Twitter, Facebook, Yahoo nebo EMI, ozvou se stovky vývojářů se svými opravami a vylepšeními, která by rádi viděli v produktech té které společnosti. Pro tu je začlenení změny rozhodně menší režií než alokace zaměstnance na řešení celého problému.

Ostatní hráči a závěr

Na porovnání Githubu s ostatními hráči, kteří mají podobné portfolio služeb až na mechaniky sociálních sítí a začli ve stejný čas (např. BitBucket nebo Gitorious) je zřejmé, že postavit službu na principech, na kterých fungují sociální sítě byl rozumný krok. Podle služby valueis.com se pouze webová prezentace github.com na základě přístupů od uživatelů cení na více než $5,000,000.

Shrnutí a klíčové body úspěchu Github Inc.

• Podchycení nástupu sociálních sítí, rozumná a smysluplná integrace mechanik známých ze sociálních sítí jako Twitter (mechanika “follow”) a Facebook (mechaniky “like” a “comment”).
• Podchycení boomu cloud-computingu a migrace velkých společností na hostovaná řešení z jejich inhouse.
• Tvorba celé služby na míru sociálním sítím, nikoliv implementace sociální sítě do zaběhlého projektu, kde by mohla působit nelogicky a nepřirozeně.
• Vhodná volba “revision control system” - v době příchodu Githubu zažíval Git ve světě opensource největší úspěch. Mezi komunitou vytvořil “hype” faktor fakt, že autorem byl sám Linus Torvalds, velké hráče a firmy přilákal fakt, že Git je úspěšně používán pro něco tak specificky vyvíjeného a rozsáhlého jako je Linux.