Wednesday, June 8, 2011
Social coding - úspěšné využití mechanik sociálních sítí v profesionální oblasti
Sociální sítě zažívají v posledních letech monstrózní boom. Kdo není na Facebooku, Orkutu nebo MySpace, jako by neexistoval. Za úspěšnou adopci mechanik sociálních sítí v profesionální oblasti lze považovat agregátor pracovních profilů a profesionálních skupin LinkedIn. Služba Github ale dokazuje, že v integraci sociálních sítí a uzce zaměřených profesionálních nástrojů lze jít mnohem dál a hlavně - vydělat na tom.
Služba byla spuštěna v roce 2008 v té době “garážovou” společností Logical Awesome (v současnosti GitHub Inc.) tvořenou třemi vývojáři (Chrisem Wanstrathem, PJ Hyettem a Tomem Preston-Wernerem). V době spuštění se Github zařadil po boku již funkčních podobně zaměřených služeb (např. Google Code, SourceForge, Savannah nebo Ohloh).
Podle uživatelských průzkumů z roku 2009 je z podobných služeb Github nejpoužívanější jak nekomerčně tak i komerčně. V současné době hostí více než 2,000,000 repozitářů a je tak světovou jedničkou.
Tím něčím se stala formule Social coding, resp. její implementace. Možnosti Githubu nekončí u sdílení zdrojového kódu projektu mezi jeho vývojáři. Pojetí služby je naprosto odlišné. Zatímco u všech ostatních služeb je centrálním prvkem softwarový projekt, u Githubu je to vývojář, který vede svoje projekty, figuruje ve vývojářských skupinách, společnostech. Může komentovat a přispívat ke kódu ostatních vývojářů, sledovat jejich aktivitu (“follow”). Mezi mechaniky okoukané ze sociálních sítí patří taky uživatelské rozhraní, kde hlavním a klíčovým místem je tzv. Dashboard, kde každý uživatel vidí, co se děje v rámci projektů, ve kterých participuje a čím a do jakých projektů přispívají jím sledovaní vývojáři.
Klíčovým faktorem úspěšné implementace mechanik sociálních sítí do Githubu byl fakt, že jeho vývojáři nešli cestou umělého implantování těchto mechanik do tradiční služby, nýbrž vymysleli celou službu od nuly tak, aby v jejím rámci tyto mechaniky přirozeně fungovaly.
Ve chvíli, kdy uživatel nebo skupina plody své kolaborace zveřejnit nechce, přichází v úvahu některý z poměrně levných tarifů - za rok hostingu deseti privátních projektu vývojář zaplatí asi $120, což není moc. Nejdražší a defakto neomezený tarif přijde zájemce na $2400, což je v mnoha případech cena podstatně nižší, než v případě interního řešení (podobně sofistifikovaného). Rizikem tak zůstává, že kód je “jinde, než ve firmě”, což Github řeší schopností dodat dedikované (a velice drahé) řešení (tzv. Github Firewall) pro velké společnosti (při současných cenách vyjde “lokální Github pro 100 uživatelů/rok na $20 000).
Společnost v současné době čítá nad 10 zaměstnanců a podle slov zakladatelů i jiných zdrojů není nijak externě financována a profituje. V minulosti se objevily spekulace, že společnost šedě financuje portál Yahoo, který je jedním z jejích významných zákazníků.
Placené tarify Githubu jsou v takovém případě ideální volbou. Github navíc běží v “cloudu”, což znamená, že data jsou v několika lokalitách redundatně zálohována a přístupná z internetu. Případ nefunkčního internetu ve firmě řeší podstata samotného Gitu (vývojář má vždy celý projekt kromě posledních změn) a pokud by toto vadilo z bezpečnostních důvodů, je tu zmíněná varianta Github Firewall-u. Vzhledem k popularitě Githubu je samozřejmá jeho podpora ve všech vývojových prostředích.
Nicméně ten pravý výdělek hráčů z komerčního sektoru spočívá v tom, že Github je sociální sítí. Ve chvíli kdy společnost na Githubu zveřejní svůj kód podobně, jako to provedli Twitter, Facebook, Yahoo nebo EMI, ozvou se stovky vývojářů se svými opravami a vylepšeními, která by rádi viděli v produktech té které společnosti. Pro tu je začlenení změny rozhodně menší režií než alokace zaměstnance na řešení celého problému.
Github
Github je služba poskytující hosting pro vývojáře softwarových projektů. Od běžných hostingových služeb se liší tím, že namísto internetových stránek umožňuje hostovat zdrojové kódy vyvíjeného software včetně historie změn. K tomu se běžně používá software zvaný “revision control system”. Github je vlastně webovou nadstavbou dnes asi nejpopulárnějšího “revision control system” - Git, který vyvinul Linus Torvalds, autor operačního systému Linux.Služba byla spuštěna v roce 2008 v té době “garážovou” společností Logical Awesome (v současnosti GitHub Inc.) tvořenou třemi vývojáři (Chrisem Wanstrathem, PJ Hyettem a Tomem Preston-Wernerem). V době spuštění se Github zařadil po boku již funkčních podobně zaměřených služeb (např. Google Code, SourceForge, Savannah nebo Ohloh).
Podle uživatelských průzkumů z roku 2009 je z podobných služeb Github nejpoužívanější jak nekomerčně tak i komerčně. V současné době hostí více než 2,000,000 repozitářů a je tak světovou jedničkou.
Social coding
Všem ve společnosti Logical Awesome muselo být jasné, že vytvoření dalšího Google Code zisky nepřinese. Bylo potřeba poohlédnout se po něčem novém, co by Github odlišilo od stávajících služeb.Tím něčím se stala formule Social coding, resp. její implementace. Možnosti Githubu nekončí u sdílení zdrojového kódu projektu mezi jeho vývojáři. Pojetí služby je naprosto odlišné. Zatímco u všech ostatních služeb je centrálním prvkem softwarový projekt, u Githubu je to vývojář, který vede svoje projekty, figuruje ve vývojářských skupinách, společnostech. Může komentovat a přispívat ke kódu ostatních vývojářů, sledovat jejich aktivitu (“follow”). Mezi mechaniky okoukané ze sociálních sítí patří taky uživatelské rozhraní, kde hlavním a klíčovým místem je tzv. Dashboard, kde každý uživatel vidí, co se děje v rámci projektů, ve kterých participuje a čím a do jakých projektů přispívají jím sledovaní vývojáři.
Klíčovým faktorem úspěšné implementace mechanik sociálních sítí do Githubu byl fakt, že jeho vývojáři nešli cestou umělého implantování těchto mechanik do tradiční služby, nýbrž vymysleli celou službu od nuly tak, aby v jejím rámci tyto mechaniky přirozeně fungovaly.
Jak na tom všem Github vydělá?
Je pochopitelné, že provoz infrastruktury a vývoj podobné služby něco stojí. I přes to je většina účtů na Githubu vedena zdarma. Github nabízí své služby pro omezený počet repozitářů a diskového prostoru zdarma, pokud subjekt souhlasí s tím, že jeho prostor bude veřejný - laicky řečeno, každý na světě si bude moci najít “střeva” jeho programu.Ve chvíli, kdy uživatel nebo skupina plody své kolaborace zveřejnit nechce, přichází v úvahu některý z poměrně levných tarifů - za rok hostingu deseti privátních projektu vývojář zaplatí asi $120, což není moc. Nejdražší a defakto neomezený tarif přijde zájemce na $2400, což je v mnoha případech cena podstatně nižší, než v případě interního řešení (podobně sofistifikovaného). Rizikem tak zůstává, že kód je “jinde, než ve firmě”, což Github řeší schopností dodat dedikované (a velice drahé) řešení (tzv. Github Firewall) pro velké společnosti (při současných cenách vyjde “lokální Github pro 100 uživatelů/rok na $20 000).
Společnost v současné době čítá nad 10 zaměstnanců a podle slov zakladatelů i jiných zdrojů není nijak externě financována a profituje. V minulosti se objevily spekulace, že společnost šedě financuje portál Yahoo, který je jedním z jejích významných zákazníků.
Kde na tom vydělají hráči z komerčního sektoru?
Je jasné, že žádná úspěšná softwarová firma nechce zveřejnit kód svých produktů - klíč k vlastnímu úspěchu. Řada firem by se ale ráda zbavila interní režie na kruciální komponentu celého vývojového cyklu - správu zdrojového kódu, tedy “revision control systemu”, “issue tracker”, apod.Placené tarify Githubu jsou v takovém případě ideální volbou. Github navíc běží v “cloudu”, což znamená, že data jsou v několika lokalitách redundatně zálohována a přístupná z internetu. Případ nefunkčního internetu ve firmě řeší podstata samotného Gitu (vývojář má vždy celý projekt kromě posledních změn) a pokud by toto vadilo z bezpečnostních důvodů, je tu zmíněná varianta Github Firewall-u. Vzhledem k popularitě Githubu je samozřejmá jeho podpora ve všech vývojových prostředích.
Nicméně ten pravý výdělek hráčů z komerčního sektoru spočívá v tom, že Github je sociální sítí. Ve chvíli kdy společnost na Githubu zveřejní svůj kód podobně, jako to provedli Twitter, Facebook, Yahoo nebo EMI, ozvou se stovky vývojářů se svými opravami a vylepšeními, která by rádi viděli v produktech té které společnosti. Pro tu je začlenení změny rozhodně menší režií než alokace zaměstnance na řešení celého problému.
Ostatní hráči a závěr
Na porovnání Githubu s ostatními hráči, kteří mají podobné portfolio služeb až na mechaniky sociálních sítí a začli ve stejný čas (např. BitBucket nebo Gitorious) je zřejmé, že postavit službu na principech, na kterých fungují sociální sítě byl rozumný krok. Podle služby valueis.com se pouze webová prezentace github.com na základě přístupů od uživatelů cení na více než $5,000,000.Shrnutí a klíčové body úspěchu Github Inc.
- Podchycení nástupu sociálních sítí, rozumná a smysluplná integrace mechanik známých ze sociálních sítí jako Twitter (mechanika “follow”) a Facebook (mechaniky “like” a “comment”).
- Podchycení boomu cloud-computingu a migrace velkých společností na hostovaná řešení z jejich inhouse.
- Tvorba celé služby na míru sociálním sítím, nikoliv implementace sociální sítě do zaběhlého projektu, kde by mohla působit nelogicky a nepřirozeně.
- Vhodná volba “revision control system” - v době příchodu Githubu zažíval Git ve světě opensource největší úspěch. Mezi komunitou vytvořil “hype” faktor fakt, že autorem byl sám Linus Torvalds, velké hráče a firmy přilákal fakt, že Git je úspěšně používán pro něco tak specificky vyvíjeného a rozsáhlého jako je Linux.
Zune - snaha firmy Microsoft o diverzifikaci portfólia
Přiložená prezentace shrnuje poznatky o projektu MS Zune a snaze firmy Microsoft o diverzifikaci produktového portfólia.
Struktura prezentace:
Struktura prezentace:
- Představení
- Vývojová osa
- Inovace
- Příčiny neúspěchu
- Zhodnocení
- Zdroje
Sieť prémiového obsahu Piano
Piano je služba, ktorá sprostredkováva unikátny obsah na internete za poplatok. Momentálne funguje len na Slovensku. Je to celkom odvážny krok, vzhľadom na veľkosť trhu. Avšak ak sa systém uchytí, bude to znamenie pre zahraničné médiá, že aj pre ne môže byť Piano zaujímavý spôsob ako zvýšiť príjmy.
Platený obsah nie je úplná novinka a niektoré známe médiá už majú s podobným modelom skúsenosti. Návštevníci sú zvyknutí prijímať informácie zadarmo a len veľmi malá časť je ochotná priplatiť si. Napríklad The Times po spoplatnení obsahu prišiel približne až o 90% návštevnosti. Avšak nárast príjmov oproti štandardným reklamným formátom sa odhaduje až na 4-násobok.
Výhoda zahraničných portálov je predovšetkým v obrovskej návštevnosti a model plateného obsahu sa ukázal ako výhodný pre špecificky zamerané weby (napr. financial times).
Podľa prieskumov je ochotných zaplatiť za unikátny a kvalitný obsah až 36% Slovákov. Skutočný potenciál odhadol „otec projektu“, T. Bella na 5 – 15%. Systém bol spustený 2.5.2011, uvidíme koľko ľudí si nakoniec za platený obsah zaplatí.
Systém Piano združuje internetové médiá a za jednotný poplatok (momentálne 2,9 € za mesiac, tj. cca 70 kč) poskytuje služby všetkých zapojených portálov.
Aký má Piano prínos pre užívateľov?
Za jeden poplatok dostanete prístup k 34 službám na 9 portáloch.
Dá sa očakávať, že počet služieb i portálov ešte narastie. Momentálne získate prístup napr. k portálom a službám:
www.sme.sk: - prístup napríklad k dennik.sme.sk, komentare.sme.sk, natankuj.sme.sk.
www.pravda.sk – prístup do sekcie názory
www.tyzden.sk – pre platiacich sú niektoré články vydávané skôr, majú prístup ku všetkým videám.
Najväčšiu časť webu spoplatnilo www.medialne.sk, vrátane článkov o reklame, marketingu, spoplatnili aj štatistiky, grafy a podobne.
Najväčšiu časť webu spoplatnilo www.medialne.sk, vrátane článkov o reklame, marketingu, spoplatnili aj štatistiky, grafy a podobne.
Aký má prínos Piano pre médiá?
1. Oproti klasickým modelom majú nižšie riziko strát, keďže spoplatnia len niektoré časti webu
2. Pri úspechu systémy budú môcť vydávať vďaka vyšším príjmom aj kvalitnejšie články.
3. Príjmy Piana nebudú pre všetky média rovnaké. Zaujímavejší a navštevovanejší obsah získa viac. Napríklad ak užívateľ navštevuje len medialne.sk, žiadny iný portál nedostane nič.
Piano prináša nový inovatívny model spoplatnenia obsahu. To, či sa uchytí ukáže čas. Každopádne držím palce!
Niektoré ďalšie informácie môžete nájsť v prezentácii:
Niektoré ďalšie informácie môžete nájsť v prezentácii:
Zdroje:
Monday, June 6, 2011
Nakolik je problém Sony s prolomením Playstation Network nešťastnou náhodou a nakolik jde o nevyhnutelný vývoj, ke kterému muselo dojít?
Přestože první výrazný útok na Playstation Network proběhl mezi 17. a 19. dubnem 2011, Sony o něm informovalo veřejnost a své zákazníky s více než týdenním zpožděním. Toto jednání mi ale přijde krajně nezodpovědné zvláště v situaci, kdy došlo nejen k zcizení přihlašovacích údajů k účtům, ale i jmen adres, telefonních čísel a mnohdy i údajů ke kreditním kartám a bankovním účtům. Právě u ztrát údajů ke kreditním kartám bych očekával větší snahu na co nejrychlejší kontaktování uživatelů z důvodů možného zablokování karet.
Sony navíc trvalo více než měsíc, než se jí povedlo znovu zprovoznit PSN. A to na počátku svým uživatelům tvrdila, že do týdne bude vše v provozu. K částečné obnově došlo 15. května s tím, že bude možné zatím jen hrát hry a chatovat a nikoli nakupovat a to ještě jen v některých zemích.
U služby, která zabezpečuje přibližně 77 milionů uživatelů, bych očekával nejen vyšší zabezpečení, ale i lepší komunikaci se zákazníky. To ostatně podle dostupných informací naštvalo nejen současné zákazníky, ale i ty potenciálně nové. Tato situace samozřejmě přináší velké ztráty pro společnost. Jde nejen o náklady na opravu a zabezpečení, ale i o odklon zákazníků od PS k např. xBoxu od Microsoftu. A to tu jsou ještě náklady na vyšetřování ze strany států a uživatelů a další případné kompenzace.
Vzhledem k tomuto mě už takřka nepřekvapilo, když koncem května získali hackeři údaje uživatelů MyPlay Store (Sony Pictures) s tím, že jim stačil jednoduchý postup známý jako SQL injection aby se do databáze dostali a našli v ní mimo jiné i hesla uložená v nešifrované formě – jen jako pouhý text!
Myslím si, že se nejedná o nešťastnou náhodu a jde spíše o nevyhnutelný vývoj. Sony si ostatně na toto „zadělalo“, když začalo trestně stíhat člověka, který prolomil jejich ochranu na PS3. Sony si navíc pravděpodobně zaměnilo prodej PS3 s jejím půjčováním uživatelů. Jsem totiž toho názoru, že pokud si uživatel zařízení zakoupí, je jeho a pokud chce, tak ho může hodit z okna či si na něm dělat co uzná za vhodné, včetně prolomení ochrany z důvodu toho, že například chce využívat Linux či jiné aplikace, které mu Sony nenabízí. Navíc PS3 je dnes už podle mne zastaralý systém a místo toho, aby Sony vydalo nový, tak se snaží „rejžovat“ peníze za každou hloupost, která je například na PC úplnou samozřejmostí.
Tímto článkem nechci nijak obhajovat chování hackerů a krádeže údajů uživatelů, jen jsem tím chtěl ukázat na problematičnost uzavřených platforem. Přijde mi naprosto neseriózní, když firma prodá svůj výrobek za mnohdy přehnanou cenu a následně ještě diktuje uživateli, co smí a co nesmí se zařízením dělat, jak ho má používat a co si na něm může pouštět (do toho samozřejmě nezahrnuji situace, kdy je zařízení využíváno na úkor práv někoho jiného).
ZDROJE:
http://www.guardian.co.uk/technology/gamesblog/2011/apr/27/playstation-network-hack-sony
http://www.ddworld.cz/aktuality/konzole/sony-rozpoutala-valku-s-hackery-ti-ji-to-vraceji-v-otevrene-valce-vse-kvuli-prolomeni-ps3-2.html
Subscribe to:
Posts (Atom)