Proč se dostala do problémů Nokia? Šlo jim zabránit?

Historie společnosti

Společnost Nokia není třeba dlouze představovat. Jedná se o největšího výrobce mobilních telefonů na světě. Z tržního podílu ukusuje bezmála 40%. Tato nadnárodní společnost se sídlem ve Finsku se může pochlubit zajímavou raritou: od roku 2006 je její obrat vyšší než celý státní rozpočet Finska.

Málokdo ví, že její historie sahá až do roku 1865. V té době se samozřejmě nejednalo o výrobce mobilních telefonů. Založena byla jako papírna. Později začala vyrábět gumárenské výrobky. Zvrat přišel až po druhé světové válce, kdy se firma začala orientovat na výrobu telefonních a telegrafních kabelů. Na trh telekomunikační elektroniky pronikla v 70. letech minulého století.

Podíl mobilních telefonů značky Nokia klesá

V posledních letech ale Nokia ztrácí svou pevnou pozici na trhu. Důvodů je hned několik, ale jejich jmenovatel je jasný: smarfony neboli chytré telefony. Ne snad že by Nokia neměla ve svém portfoliu celou řadu chytrých telefonů. Spíše udělala v minulosti zásadní chybu a tou byla cílová skupina těchto telefonů. Pro Nokii to byly převážně bohatí manažeři a pro běžné uživatele se ubírala úplně jinou cestou, kterou byla miniaturizace. Málokdo při prvním konceptu nového mobilního telefonu od Applu věřil v jeho úspěch. Na tehdejší poměry představoval iPhone poměrně velké zařízení bez hardwarových kláves. Zřejmě v Nokii nebylo dostatek vizionářů, kteří by si všimli tohoto trendu.

Tržní podíly výrobců mobilních telefonů

Nabídka chytrých telefonů od Nokie je a byla i v minulosti poměrně široká. V nabídce manažersky orientovaných produktů řady Eseries najdeme výhradně smartphony s operačním systémem Symbian. Ten se ostatně s postupem času začal rozšiřovat i do ostatních řad telefonů této značky. Paradoxně ale byl Symbian další kámen úrazu. Nokia nevěnovala systému dostatečnou pozornost a jeho vývoj probíhal poměrně pomalu. Navíc nebyl dostatečně uživatelsky přívětivý. Každý kdo měl možnost používat chytrý telefon s tímto systémem mi jistě potvrdí také fakt, že nabídka aplikací také nebyla nijak závratná. Jinými slovy Nokia nedokázala dostatečně namotivovat vývojáře aplikací pro operační systém Symbian. Uvidíme, jak se změní situace nyní po podepsání spolupráce Nokie a Microsoftu. Co přinese operační systém Windows Phone, ukáže čas.

Podíly operačních systémů chytrých mobilních telefonů

Předejití současným problémům

Této situaci, do které se Nokia dostala šlo jistě zabránit, ale společnost tak trochu zaspala dobu. Snahy o záchranu sestupné tendence prodejního podílu tu jistě byly, ale moc se nevydařily. Malý záchvěv byl patrný, když Nokia uvolnila své mapy zdarma. V kombinaci s GPS moduly v telefonech se jedná o velmi praktickou funkci. Rázem byly titulky článků v odborných magazínech plné zpráv o tom, jak tímto krokem způsobí nemalé problémy výrobcům GPS navigací. Ty tento krok asi pocítily, ale žádná revoluce se nekonala. Na prodeji mobilních telefonů této značky se to výrazně neprojevilo. Navíc jsou tu mobilní telefony s operačním systémem Android, které nabízejí podrobné a kvalitní Google maps.

Nokia se snaží o posílení značky i nyní. Pracuje na nové strategii firmy, jejíž součástí je již zmíněná spolupráce s firmou Microsoft. Zavádí ale novou strukturu společnosti. Cituji z tiskové zprávy společnosti. Od 1. dubna 2011 bude mít společnost Nokia novou strukturu, která se bude skládat ze dvou divizí: Smart Devices (chytrá zařízení) a Mobile Phones (mobilní telefony). Obě se zaměří na klíčové trhy pro společnost Nokia: high-end chytré telefony a mobilní telefony určené pro široké spektrum zákazníků. Každá divize bude mít zodpovědnost za své zisky a ztráty i za kompletní produktové portfolio, včetně vývoje produktů, produktového managementu a marketingu.

Budoucí vývoj

Budoucí vývoj chytrých telefonů a operačních systému pro tyto telefony se velmi těžko odhaduje. Na pomoc jsem si proto vzal službu Google Trends, která nabízí relativní čísla hledanosti jednotlivých pojmů. Tato čísla jsou sesbírána za určité časové období. Pro stanovení trendu jsem si vybral období od začátku roku 2009 do současnosti. Pro větší názornost jsem proložil křivky polynomem. Díky tomu je možné odhadnout budoucí vývoj na poli mobilních telefonů.

Hledanost slov smartphone, mobile phone a cell phone

Následující graf si jistě zaslouží podrobnější komentář. Strmý vývoj hledanosti pojmu Android je nepřehlédnutelný. Tento systém má jistě velký potenciál. No ale podstatné z pohledu Nokie je zájem lidí o systém Windows Phone. Ze srovnávaných systémů je na poslední místě. Nesáhla tedy Nokia pro svou spásu po trochu špatném produktu?

Hledanost operačních systému pro chytré telefony

Závěr

Nerad bych, aby můj závěr vyzněl pesimisticky. Já tuto společnost k záhubě jistě neodsuzuji. Osobně vlastním jeden z „hloupých“ telefonů Nokia a o novém prozatím neuvažuji. Ceny připojení k Internetu přes mobil jsou stále poměrně vysoké. Když už jsem v dosahu wifi sítě, tak radši budu přistupovat k Internetu z notebooku, který mám téměř stále u sebe.

Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Zřejmě nyní nastává nová éra tabletů, které zcela jistě nahradí některé funkce chytrých telefonů. Je možné, že se opět bude přecházet k malým „hloupým“ telefonům, které Nokia umí nejlépe. Nyní není zcela jistě nutné Nokii odepisovat, třeba opět přijde její doba.

Prezentace

Proč se dostala do problémů Nokia? Šlo jim zabránit?

Nokia

Společnost Nokia zná skoro každý. Většina ji zná jako největšího (zatím) výrobce mobilních telefonů, ale působí v celém spektru telekomunikačních technologií. Cesta to nebyla jednoduchá, když si uvědomíme, že v roce 1865, kdy byla společnost založena, to byla papírna. (1) V následujícím článku bych se pokusil shrnout, co vedlo k tomuto postavení a proč nyní naopak Nokia podíl na trhu ztrácí s tím, že se zaměřím jen na trh mobilních telefonů. Na otázku položenou v nadpisu bych si dovolil odpovědět už nyní. Ano, těmto problémům šlo zabránit a nejen jednou.

Cesta na vrchol

Jak jsem zmínil už v úvodu, společnost Nokia byla založena v roce 1865 jako papírna. Postupně vznikaly odnože soustřeďující se na gumárenský průmysl, kabely a elektroniku, až nakonec v roce 1967 se tyto společnosti sjednotily a největší prostor dostala právě elektronika. V 80. letech, po deregulaci evropského telekomunikačního trhu se začala Nokia soustřeďovat na nově vznikající mobilní trh. (2) Nokii se podařilo navrhnout ovládání mobilních telefonů, které bylo jednoduché a intuitivní, a software, který tohoto ovládání využíval. Společnosti jako Motorola nebo Ericsson tak úspěšné nebyly. To vedlo v roce 1998 k získání pozice světového lídra v oblasti mobilních telefonů. (3)

Postupný pád

Nokia se však dále vydala cestou postupných vylepšení a inovací, ale ty nebyly dost podstatné a hlavně dotažené do konce. Pak přišel Symbian, který nepatřil úplně Nokii, ale ta jej ovládala. (4) Společnost se pokoušela od začátku tisíciletí oslovit různé druhy zákazníků. V roce 2003 například vydala N-Gage, což byl mobilní telefon a herní systém v jednom. Pro tento systém bylo dostupných 58 her. (5) Sice mezi nimi byly tituly jako Tomb Raider nebo FIFA Football, ale 58 titulů je opravdu málo. Zde se začala projevovat slabá stránka Nokie a tím byl software a přístup k němu. Zdá se mi, že na něj Nokia nekladla takový důraz, jak by měla. Ať už na vlastní vývoj nebo smlouvy s jinými společnostmi.


V roce 2004 vydala Nokia telefon 7710. První smartphone s dotykovou obrazovkou od Nokie postavený na Symbianu S90. (6) Oplýval funkcemi, ale uživatelské rozhraní moc přívětivé nebylo. Možná proto se nedočkal žádného úspěchu a ani nástupce.

Symbian se pro dotykové telefony, které se po vydání telefonu iPhone v roce 2007 firmou Apple začali rojit jako houby po dešti, už nehodil vůbec. To byl a je jeden z nejcitelnějších problémů Nokie. Propásla tak nástup smartphonů určených širší veřejnosti. Je to až kupodivu, když v oblasti komunikátorů měla zajímavé produkty jako 9300.

Nejen Symbian, ale i další software od společnosti, nedosáhl takového potenciálu, jakého dosáhnout mohl. Na obsah, který by dal mobilním telefonům nějakou další přidanou hodnotu, se začala Nokia soustřeďovat až poslední 2 roky. Po vzoru společnosti Apple spustila Nokia Ovi store, svůj portál, kde si mohou uživatelé stáhnout další aplikace do svého telefonu, založit si svůj Ovi mail, využívat kalendář, fotogalerii a další. Že by se však tento portál těšil nějakého většího úspěchu, se říct nedá. Mezi nejznámější software od Nokie patří bezesporu mapy a navigace na nich postavená, kterou společnost uvolnila zcela zdarma pro své telefony před rokem. (7) Ani to však nestačilo na postupný pád, ve kterém se Nokia nachází.

Závěr

Společnost měla tedy několik možností jak si udržet tržní podíl nebo ho dokonce zvětšit. Inovace softwaru, nové zákaznické trhy…, ale ani jedno se Nokii nedařilo. Společnost se ale nevzdává a hledá cesty, jak se z této situace dostat. Nynější výkonný ředitel Stephen Elop se nedávno pustil do nebývalé kritiky a ironicky například komentoval stav marketingového oddělení takto:

„Na nejnižším konci cenového spektra jsou Číňané schopni vyrobit přístroj mnohem rychleji, než my vytvoříme prezentaci v PowerPointu, jak v žertu řekl jeden náš zaměstnanec“. (8)

Jedním z nejrazantnějších opatření patří spojenectví Nokie se společností Microsoft. To už je však na další článek.

Citovaná literatura

1. Nokia. Nokia's first century - Story of Nokia. Nokia. [Online] http://www.nokia.com/about-nokia/company/story-of-nokia/nokias-first-century.
2. —. The move to mobile - Story of Nokia. Nokia. [Online] http://www.nokia.com/about-nokia/company/story-of-nokia/the-move-to-mobile.
3. —. Mobile revolution - Story of Nokia. Nokia. [Online] http://www.nokia.com/about-nokia/company/story-of-nokia/mobile-revolution.
4. Sameš, Milan. Nokia: žádný strom neroste do nebe. LUPA.cz. [Online] 15. Únor 2011. http://www.lupa.cz/clanky/nokia-zadny-strom-neroste-do-nebe/.
5. Wikipedia. N-Gage. Wikipedia, the free encyclopedia. [Online] http://en.wikipedia.org/wiki/N-Gage.
6. —. Nokia 7710. Wikipedia, the free encyclopedia. [Online] http://en.wikipedia.org/wiki/Nokia_7710.
7. Kuruc, Jiří. Nokia Ovi Maps: navigace do auta nyní zcela zdarma. Navigovat.cz. [Online] 21. Leden 2010. http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/nokia-ovi-maps-navigace-do-auta-nyni-zcela-zdarma/sc-3-a-1314450.
8. Ziegler, Chris. Nokia CEO Stephen Elop rallies troops in brutally honest 'burning platform' memo. engadged. [Online] 8. Únor 2011. http://www.engadget.com/2011/02/08/nokia-ceo-stephen-elop-rallies-troops-in-brutally-honest-burnin/.

Prezentace

Souboj Davida s Goliášem - Android vs. Symbian

V současné době prochází trh s operačními systémy určenými pro mobilní zařízení (smartphony, PDA apod.) dynamickými změnami. Relativně klidné vody rozčeřil svým vstupem na trh operační systém Android, který v roce 2007 představila společnost Google. Na vstup nového hráče na trh museli dosavadní poskytovatelé řešení, v čele s lídrem trhu, jímž je OS Symbian, zhodnotit svou dosavadní strategii.
Následující odstavce popisují problematikou mobilních operačních systémů a zaměřují se především na OS Android a Symbian.

Představení OS

Android

Společnost Google představila v roce 2007 první verzi OS Android a zároveň iniciovala vznik uskupení Open Handset Alliance (dále OHA). Hlavním cílem OHA je zabezpečení dalšího vývoje systému a kompatibilních aplikací. Členy OHA jsou telekomunikační operátoři, výrobci mobilní telefonů a další společnosti působící na poli telekomunikačních technologií.
Společnost Google se rozhodla pro rozšíření a vývoj svého systému jít opačnou cestou než, kterou jde Apple. Android je open sourceová distribuce Linuxu, na jejímž vývoji se může podílet takřka každý.

Symbian

Operační systém Symbian je dlouhá léta největším hráčem na trh. První verze Symbianu byla představena v roce 1998, na jejímž vývoji se dále podíleli společnosti Psion, Nokia, Motorola, Ericsson a iMatsushita. Tato verze vycházela ze systému EPOC, který byl vyvíjen společností Psion již od roku 1987. Vzhledem k tomu, že za Symbianem stáli dominantní hráči na trhu, tak jeho tržní podíl činil celých 85%.
V roce 2008 došlo k obratu a společnost Nokia se stala jediným vlastníkem operačního systému Symbian. V témže roce byla založena nadace Symbian Foundation a Symbian se z proprietálního systému stal open source systémem. Symbian Foudnation sdržuje společnosti, podobně jako OHA, které se podílí na vývoji nových verzí Symbianu.

Trh s mobilními OS

Celosvětový trh

Dle dat na grafech 1 a 2 lze vysledovat tržní podíly a trendy jednotlivých mobilních operačních systémů. Dominantním hráčem na trhu je od svého vzniku v roce 1998 systém Symbian. Nicméně z původního tržního podílu 85% kontinuálně ztrácí a tento trend se zatím společnosti Nokia nepodařilo zastavit.
OS Android od svého představení v roce 2007 je celosvětově nejrychleji rostoucí systémem. Dá se předpokládat, že v roce 2010 tomu nebude jinak.

GRAF 1 – Tržní podíly prodaných zařízení podle OS [3]

GRAF 2 – Tržní podíly prodaných zařízení podle OS [3]

U.S. trh

Severoamerický trh je oproti celosvětovému specifický. Rozložení tržních podílů je znázorněno v tabulce 1. Symbian má takřka mizivé zastoupení. Významný vliv na nízké zastoupení Symbianu na severoamerickém trhu má společnost Nokia, která za Symbianem stojí. Nabídka telefonů se Symbianem a jsou určeny pro U.S. trh je velmi omezená.
Dle dostupných dat od společností Gartner a NDP Group lze konstatovat extrémně strmý nárůst tržního podílu Androidu. Z říjnového tržního podílu 3.8% došlo k nárůstu podílu na úctyhodných 28%.

TABULKA 1 - Tržní podíly prodaných zařízení podle OS na U.S. trhu [2] [4]

Vývoj celosvětového trhu

Analytici společnosti Gartner se pokusili odhadnout vývoj trhu s mobilními operačními systémy. Výsledek je Graf 3, na které jsou zaznamenány odhadované tržní podíly dílčích OS v roce 2012.

GRAF 3 – Odhad tržních podílů prodaných zařízení podle OS v roce 2012 [3]

Z grafu lze konstatovat, že Symbianu se nepodaří zastavit pokles tržního podílu, přesto si však udrží svoje dominantní postavení.
Android jehož hlavní výhodou je skloubení multimediálních a business funkcí svůj podíl na úkor BlackBerry a Symbianu navýší na 15% a stane se dvojkou na celosvětovém trhu. Hlavním faktorem, který bude nejspíše stát za vzestupem Androidu, je bezesporu využití služeb, které společnost Google v současné době nabízí.

Aplikace pro OS

Pokud není operační systém podporován (resp. doplňován) kvalitním portfoliem aplikací nemá šanci na přežití natož na získání významného tržního podílu. Tohoto faktu jsou si Google i Nokia dobře vědomi, a proto se snaží motivovat vývojáře, aby tvořili aplikace právě pro jejich platformu.
Aplikace určené pro OS Android jsou centrálně spravovány a distribuovány prostřednictvím Android marketu. Market zažívá exponencionální růst počtu aplikací. Konkrétní hodnoty lze vyčíst z grafu 4 a 5.

GRAF 4 – Počet nových aplikací určených pro Android [1]

GRAF 5 – Celkový počet všech aplikací určených pro Android [1]

Symbian Foundation v současné době rozjíždí podobný projekt. Jeho název je Symbian Horizon Program. Jeho náplní bude podpora vývojářů aplikací pro Symbian. Vývojáři se mohou dočkat pomoci při řešení problémů spojených s certifikací aplikací, vývojem, překladem aplikací do jiných jazykových mutací, marketingem a podobně. Aplikace budou distribuovány do více obchodů (v současné době je plánováno cca se sedmi). Z toho lze usuzovat, že Nokia vsadila na jiný způsob distribuce aplikací než Android, který se snaží spravovat aplikace centrálně. Nezbývá, než se nechat překvapit do jaké míry bude tento model úspěšnější.

Závěr

Symbian a Android zvolili velice podobnou obchodni strategii. V následujících letech si podle mého názoru Symbian udrží dominantní postavení. Nicméně Symbianu se nepodaří zastavit kontinuální pokles tržního podílu. Jediný způsob, jak zastavit kontinuální pokles tržeb, je expanze na severoamerický trh.

OS Android by měl získat druhý nejvetší podíl na trhu s mobilními operačními systémy. Jeho agresivní obchodní strategie dozajista povede k úspěchu a předstihne ostatní mobilní operační systémy.

Závěrem si lze položit několik otázek na zamyšlení:
Podaří se po více jak 12 letech zastavit propad tržního podílu Symbianu?
Jak velký tržní podíl získá OS Android v budoucnu?
Jaké faktory by mohli ovlivnit změnu tržních podílů?
Stane se vývoj aplikací pro mobilní zařízení lukrativnějším a výnosnějším businessem než vývoj pro klasické počítače?
Bude trh s chytrými mobilními zařízeními v budoucnu stále atraktivní pro výrobce OS?

Zdroje

[1] AndroLib.com: Statistics, URL: http://www.androlib.com/appstats.aspx
[2] comScore: comScore Reports February 2010 U.S. Mobile Subscriber Market Share, Reston, VA, 2010,

URL: http://www.comscore.com/Press_Events/Press_Releases/2010/4/
[3] GARTNER: Gartner Says Worldwide Mobile Phone Sales to End Users Grew 8 Per Cent in Fourth Quarter 2009; Market Remained Flat in 2009, Egham, UK, 2010, URL: http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=1306513
[4] NPD Group: Android shakes up U.S. Smartphone Market, Port Washington, NY, 2010, URL: http://www.npd.com/press/releases/press_100510.html
[5] OPEN HANDSET ALLIANCE, URL: http://www.openhandsetalliance.com/
[6] POSPÍŠIL, Aleš: Android trumfne do roku 2012 všechny platformy krom Symbianu, 2009, Mobilmania.cz,

URL: http://www.mobilmania.cz/default.aspx?section=21&article=1123541
[7] THE SYMBIAN FOUNDATION COMMUNITY, URL: http://www.symbian.org/

Trh mobilní reklamy: charakteristika, trendy a vývoj

Mobilní reklama

Mobilní reklama jako součást mobilního marketingu, představuje jeden ze způsobů komerční propagace subjektů za pomoci mobilních technologií (např. mobily) a mezi nimi navzájem. I když je tento trh blízký trhu internetové reklamy, je specifický v mnoha ohledech:

• různorodost a odlišnost mobilních zařízení,
• možnost preciznějšího cílení reklamy,
• mobilita subjektů (větší flexibilita uživatelů),
• různé typy reklamních produktů.

Charakteristika trhu

Trh mobilní reklamy je dnes velmi perspektivním trhem, především díky:

• růstu penetrace mobilních zařízení a jejich oblíbenosti,
• růstu výdajů na mobilní reklamu (=více peněz),
• neexistence dominantní firmy,
• velký potenciál pro vývoj nových specifických forem propagace na „mladém“ trhu,
• rychlejší připojení (3G, WiFi).

Mobilní reklamní sítě (mobile ad networks)

Jako mobilní reklamní síť lze označovat firmy, které zprostředkovávají reklamu mezi zadavatelem reklamy (značka, osoba) a cílovou skupinou, prostřednictvím platformy (RIM, iPhone, Symbian, atd). Tyto sítě představují „hráče“ na trhu mobilní reklamy a každá z nich je specifická svými produkty a typy partnerů, které publikují dodávaný obsah. Ačkoli je trh mobilní reklamy velmi roztříštěný a nelze jednoznačně určit nějakou dominantní firmu, která by určovala směr vývoje, lze tyto sítě klasifikovat na základě jejich velikosti a zaměření. Reklamní sítě lze klasifikovat na:

1. slepé sítě (Blind networks)
2. prémiové slepé sítě (Premium blind networks)
3. prémiové sítě (Premium networks)

Slepé sítě se vyznačují tím, že jsou největší do počtu partnerů publikujících reklamy. Takto rozsáhlé sítě mají celosvětový dosah a dokážou nabídnout reklamu podle zemí nebo obsahu za velmi přijatelné ceny. Ačkoli je nabídka partnerů obrovská, nelze zvolit konkrétní stránku kde inzerovat. Co se týče financí, jejich cenový model je obvykle založen na systému CPC (Cost-per-Click) a partner dostává kolem 55 až 60%. Přední představitelé těchto sítí jsou adModa, adultModa, adMob, BuzzCity a InMobi.

Druhá kategorie zůstává pozadu z hlediska přesného cílení reklamy, ale vyznačuje se větším podílem známějších partnerů, které jsou populárnější a tím pádem nabízejí lepší podmínky pro reklamu z hlediska návštěvnosti. V této kategorií najdeme firmy adModa, Quattro Wireless a MillenialMedia.

Kategorie prémiových sítí je jakousi VIP kategorií, kde se shromaždují největší a nejnavštěvovanější partneři, přičemž úroveň a možnosti cílení jsou největší. Obvykle se sjednává každá kampaň zvlášť s důrazem na péči a podporu inzerenta, což ovšem vede k větším cenám služeb oproti ostatním variantám. Do této kategorie patří Microsoft Mobile Advertising, Nokia Interactive Advertising, Advertising.com/AOL, YOC Group anebo Hands.

Strategie IT velikánů

Nyní se zaměřím na strategii výrobců mobilních telefonů a OS v oblasti mobilní reklamy.

Podíváme-li se na aktuální trh mobilní reklamy a na poslední akvizice jak ze strany Googlu, který koupil reklamní siť adBulk, tak ze strany Applu (siť Quattro Wireless), tak je vidět, že trh je opravdu tak zajímavý, jak ukazují různé výzkumy a čísla. Lze říci, že teprve teď vzroste konkurence a bude velký boj o tento rozvíjející se trh za podpory takových velikánů.

Každopádně, tyto dvě firmy nejsou jediné, které sází na strategii mobilní reklamy. Už v roce 2007, vstoupily na tento trh (také za pomoci akvizic) společnosti Nokia (Nokia Interactive Advertising) a Microsoft (MS Advertising).

Microsoft těží především z velkého rozsahu možností umístění reklamy ve vlastních produktech, které zahrnují např. mobilní vyhledávání (Bing.mobi), hry nebo vlastní mobilní platformu Windows Mobile. Dalším kandidátem pro reklamu by mohl být plánovaný Windows Marketplace pro svou mobilní platformu.

Nokia také těží z vlastní platformy, kterou nedávno doplnila o služby a aplikace pod názvem Ovi. Hlavně produkt jako je Ovi Maps (navigace zdarma) se může stát velkým lákadlem pro firmy, které by chtěli umístit svou reklamu na jejich mapách.

Z hlediska mobilního vyhledávání zůstává největší a nejznámější volbou Google Mobile Ads, který dokázal přenést svůj model na mobilní branži a podle mého názoru, akvizice adBulku má za cíl nejen získání ohromného množství partnerů a nových kanálů pro zatraktivnění svých reklamních produktů na mobilech, ale určitě bude mít za cíl napodobení model Apple iAd na svůj Android Market, který je stále více populární. Myslím, že úspěch bude záviset především na tom, jaká reklamní možnost bude výhodnější pro vývojáře z finančního hlediska.

Trendy a vývoj

Základní možnosti kontextové reklamy při mobilním vyhledávání jsou podle mě doménou Googlu a Bing nebo jiná společnost nemá šanci ho ohrozit. Odpověď na otázku dalšího vývoje mobilní reklamy založené na vyhledávání spočívá podle mně v dalším rozšíření OS mezi smartphony a využití trendů geografické lokace a rozšířené reality (augmented reality). Tyto dva trendy jsou dnes prakticky realitou a za pomocí vstupu Googlu a Applu, které nabízejí platformy vhodné pro jejich uplatnění, mohly by vzniknout nové reklamní aplikace, které by využily dovednosti a inovativnosti těchto technologií. Jako příklad lze uvést značku Fanta, která nedávno vytvořila aplikaci, která umožňovala dvěma hráčům zahrát si stolní tenis na virtuálním hřišti umístěném v reálném prostoru. Takové aplikace dokážou upoutat pozornost, rychle se rozšířit a zůstat v paměti „konzumentů“ lépe než při klasickém banneru. Možnosti geo-fencingu či geo-lokace, kdy se člověk dostane do určitého prostoru a je např. kontaktován pizzerií, která je naproti s nabídkou 30% slevy může být konečně realitou díky podpoře velkých IT hráčů, které se budou snažit ukousnout co největší podíl trhu.

Na poli aplikací, očekávám bitvu „app storů“ při snaze o přilákání co nejvíce vývojářů a reklam, především mezi Applem a Googlem. První je nováčkem na trhu reklamy vůbec a druhý má postavený business model na reklamě.

Zdroje

[1] http://mobithinking.com/mobile-ad-network-guide

[2] http://www.mobithinking.com/mobile-ad-network-guide/blind

[3] http://mobithinking.com/mobile-ad-network-guide/premiumblind

[4] http://mobithinking.com/mobile-ad-network-guide/premium

[5] http://blogs.wsj.com/venturecapital/2009/11/10/the-daily-start-up-let-the-bidding-wars-begin/?mod=rss_WSJBlog

[6] http://advertising.microsoft.com/mobile-advertising

[7] http://www.mobilemarketer.com/cms/news/advertising/4867.html

[8] http://www.mobilemarketer.com/cms/lib/5077.pdf

[9] http://www.marketingcharts.com/television/online-video-ads-beat-regular-tv-ads-12655/

[10] http://www.marketingcharts.com/interactive/mobile-augmented-reality-poised-for-rapid-growth-12150/

[11] http://www.sfnblog.com/industry_trends/global%20mobile%20ad.jpg

Prezentace

4IT466 - Trh mobilní reklamy

Dodatek

Pomineme-li fakt, že dnešní implementace rozšířené reality v oblasti mobilního marketingu a reklamy představují nezralé kampaně a aplikace, očekávám, že vývoj nabídne následující možnosti:

A) Rozšířená realita bude zkombinována s kontextuálními daty na základě umístění uživatele, čímž vzniknou přesnější služby, které budou nabízeny v reálném čase. Vznikne i možnost spojení fyzických produktů (které např. nasnímáme) s daty, které budou poskytnuty nějakou službou do mobilního přístroje.

B) Vzniknou možnosti komparace produktů v reálném čase, podpora při rozhodování či technické asistence nebo "tutoriálů" přímo v mobilním zařízení.

C) S rozvojem různých platforem rozšířené reality, vznikne potenciál pro vývoj aplikací (a reklama v aplikacích), které budou propagovat různé produkty a obchody na základě kontextu.

Pro konkrétní ukázku možností konkrétního produktu, který uplatňuje rozšířenou realitu, přidávám následující video.

Jak měřit dosah elektronických médií?

Článek rozebírá tři základní otázky, které si mohou pokládat tvůrci obsahu publikovaného přes internetová média: Jak se mění média v internetovém prostředí? Jaký je model dosahu média? Jak měřit úspěšnost z pohledu tvůrce obsahu?

Média v internetovém prostředí

Elektronickými médii se rozumí portály, zpravodajské servery, odborné servery, televize a jiné formy videa, rádio a jiné formy hudby, blogy a různé sociální sítě. Internetové prostředí razantně mění klasičtější média a tyto změny mají mnoho různých faktorů, ale i dopadů na fungování těchto médií.

Změny médií v internetovém prostředí

Odborné servery jsou ideálním příkladem pro vysvětlení různých změn. Článek, který se na takovém serveru publikuje, podléhá základnímu problému, žeweb není středem světa. Roste množství způsobů, kde se článek dá publikovat (ať již z dobrovolného přání autora nebo pasivním zkopírováním textu), zároveň existuje mnoho různých cest a zařízení pro přístup k obsahu. Zejména mobilní zařízení jsou trendem posledních několika let a mnoho mobilních
internetových služeb se zaměřuje poskytování obsahu.

Publikování článku rozhodně nelze brát pouze jako aktivitu zapadající do komunikačního modelu one-to-many, typického pro masová média, ale spíše v principu many-to-many. Masová média mohla mít alespoň přibližný přehled o okruhu svých čtenářů (např. z dat o předplatném), v případě nových médií není předem přesně znám okruh čtenářské obce. Čtenáři totiž nezůstávají aktivní pouze na elektronickém médiu, ale obsah „přenášejí“ zpět do offline světa. Jedním příkladem budiž, když si lidé v hospodě povídají, co viděli na Facebooku.

Jak měřit úspěšnost obsahu z pohledu tvůrce či šiřitele?

Velkou neznámou, která je (naštěstí či bohužel) podle cílů specifická pro každého tvůrce obsahu, ať již jde o individuálního spisovatele, firmu, instituci či politickou stranu, je právě vyhodnocování úspěšnost svého obsahu.

U článku je možné sledovat spoustu ukazatelů, ať již jde o nějaké kvantitativní údaje jako návštěvnost článku na webu, kde byl publikován, počet komentářů pod článkem nebo počet dotazů ke článku zaslaných přes email. Co z toho však mluví o nějaké kvalitě článku? Předurčí počet návštěv či počet shlédnutých stránek příjmy z reklamy?

Na příkladu Twitteru je možné ukázat, že obdoba návštěvnosti webu, tedy počet osob, které uživatele sledují (tzv. followers), není tím zásadním a jediným měřítkem.

Username	Followers	Followers 2. řádu
@paveljasek	249	339618
@venca	424	529220
@codeas	327	55376

Je-li cílem zasáhnout se svou zprávou široký okruh zajímavých uživatelů, pak je ideální dostat se nejen k jednotlivcům, kteří tvůrce zprávy na Twitteru následují, ale také do jejich vlastní sítě osob, které zase následují je.

Zdroj obrázku: http://www.graphedge.com/report.php?guid=390b1996-adeb-11de-9d14-00304833c5e8&rep=folsnetworks

Pokud někdo tzv. retweetuje vaši zprávu, zobrazí se celé jeho síti následovníků. Obdobným způsobem se dokáže šířit jakýkoliv obsah, navíc se přidává spousta možností, jak toto šíření podpořit.

Model dosahu média

Jakýkoliv obsah by měl procházet třemi fázemi, které značně předurčí jeho úspěch: vytváření, distribuce a spotřeba.

Zdroj: Avinash Kaushik v presentaci na GAAC Summitu, http://symlink.cz/WjfI

Vytváření obsahu

Klasický princip vytváření obsahu z jednoho místa se mění zejména způsobem přípravy obsahu, jeho personalizace a hlavně průběžným dotvářením, např. pomocí komentářů
čtenářů. Na jednom místě se tak střetávají formy obsahu, které jsou tvořeny různě a mohou být zároveň i různě šířeny.

Distribuce obsahu

Unikátnost obsahu elektronických médií může být v praktickém důsledku velmi nízká, neboť je snadné vkládat vlastní obsah na různá místa.

Spotřeba obsahu

Čtení či jiná forma akceptace obsahu je také ovlivňujícím článkem úspěšnosti obsahu. Existuje spousta způsobů, které jsou využívány pro přístup k obsahu, v neposlední řadě jde o mobilní zařízení, která se dokážou připojit přímo na web. Ne všechny způsoby přístupu k obsahu je schopen autor ovlivňovat, neboť on sám nemusí být šiřitelem.

Na všechny části tohoto modelu existují nástroje, které poskytnou alespoň základní informace o úspěšnosti. Mnoho z nich funguje také jako SaaS
aplikace.

Závěry z modelu dosahu elektronických médií

Praktickým důsledkem modelu však je, že o úspěchu a dosahu obsahu se nelze dozvědět jednu absolutní pravdu (ať již se sleduje jakýkoliv ukazatel). Bližší pohled na realitu je nutné skládat dohromady z různých dílků skládačky.

Článek na odborném serveru si tedy bude hlídat nejen návštěvnost článku na vlastním webu, ale také počet odběratelů kanálu RSS, přístupy přes
mobilní zařízení, počet a kvalitu komentářů na článek, zpětné odkazy vedoucí na článek a mnoho dalších zajímavých informací.

Elektronická média si musí hlídat úspěšnost svého obsahu ve třech rovinách:

• Vytváření obsahu.
  
• Distribuce obsahu.
  
• Spotřeba obsahu.

Co lze řešit dále (vykopávky na další témata)

• Je to s mobilními zařízení tak horké, jak se píše?
• Jaké jsou charakteristiky nových médií s komunikačním modelem many-to-many? Viz http://zbiejczuk.com/web20/03-2-many-to-many.html

Jak měřit dosah elektronických médií

View more presentations from pavel jašek.

Co je výhodnější - vlastnit platformu nebo ji otevřít?

Google roste. Apple roste ještě víc. Microsoft rozhodně neklesá a věřím, že byste ani jej nezařadili mezi neúspěšné firmy. Zároveň si tihle tři giganti světa počítačů a technologií začínají lézt čím dál víc do zelí. Čí strategie bude slavit největší úspěch?

Vývoj hodnoty akcií Google, Microsoftu a Apple v letech 2005 až 2009.

Při pohledu na současné aktivity zmíněných společností lehko zjistíme, že konkurenční překryvy už jsou opravdu významné. Namátkou jmenujme mobilní telefony, operační systémy či internetové aplikace (vyhledávání, online sdílení dokumentů a další). A třecí plochy budou spíše přibývat než naopak. Zároveň je zajímavé, že každá z firem přišla z jiného prostředí a právě v něm zatím slaví největší úspěchy – u Googlu je to internetové vyhledávání, u Microsoftu operační systémy a software a nakonec u Applu prémiový hardware a multimediální zařízení.

Možná právě díky odlišnému původu volí každý z „velké trojky“ odlišnou strategii v oblasti, na kterou bych se v tomto článku rád zaměřil – nakládání s platformou u mobilních telefonů. Pojďme se podívat, jaký kdo zvolil přístup.

Windows Mobile

Mobilní operační systém od Microsoftu má bezesporu nejdelší historii, ale také nejhorší pověst. Je pomalý, tragický na ovládání (kdo nezažil peklo se stylusem, nepochopí) a vypadá, jako by se někdo pokusil vměstnat klasické Windows na displej mobilního zařízení. Co už ale většina lidí neví, je fakt, že Windows Mobile je systém s nebývale širokými možnostmi, obrovským množstvím aplikací (byť poslední dobou v porovnání s konkurencí mírně ztrácí dech) a tedy velkým potenciálem. K jeho naplnění ale chybí jasná vize, která by vedla ke zpřehlednění trhu s aplikacemi a lepší použitelnost systému.

Pojďme se nejprve podívat, jak je na tom Microsoft s prodejem (nebo spíše jeho zprostředkováním) u mobilních aplikací. Teprve od října 2009 existuje centralizované tržiště Windows Mobile Marketplace, ve kterém se ale od té doby nenastřádala ani tisícovka aplikací. Možná k tomu přispěly i vstupní podmínky, které po tvůrcích aplikací požadují paušální poplatek $100 ročně, dalších $100 za přidání aplikace a nakonec ještě $10 za každý lokální trh. Kromě toho inkasuje Microsoft 30 % z každé prodané aplikace. To vše vede k tomu, že vývojáři nevydělávají a Marketplace tudíž neroste. Z mého pohledu je s podivem, že Microsoft nezaintegruje do desktopových Windows aplikaci, která by stahování mobilních aplikací zprostředkovala, a tudíž přinesla přidanou hodnotu, za kterou budou ochotněji platit vývojáři i uživatelé.

Co je však asi ještě důležitější, je samotná distribuce systému Windows Mobile. Ten je již od počátků licencovaný výrobcům telefonů a vypadá to, že si Microsoft tuto strategii zachová i nadále. Cena licence není pro nejnovější verzi Windows Mobile 7 veřejná, ale odhady se pohybují mezi 5 - 20 dolary. Ať už je ale jakákoliv, je jasné, že výsledný roční potenciální příjem pro Microsoft není v rámci celého businessu této firmy významný a nepřekračuje 1 % (vycházím z odhadu příjmů ve výši $300 milionů, více viz již odkazovaný článek).

Naopak, licencování platformy – tedy operačního systému – může na trhu, kde je k dispozici zcela zdarma systém Android, Microsoftu zlomit vaz nebo ho přinejmenším připravit o značnou část (potenciálního) tržního podílu.

Apple iPhone

Apple u svého telefonu nijak neexperimentoval a zvolil svou klasickou strategii – vytvořit vlastní kus kvalitního a do jisté míry revolučního hardware s perfektním designem a uzavřeným systémem. K němu spustil prodej aplikací přes vlastní prostředí iTunes, což se ukázalo jako zlatý důl. Ne náhodou se tak z iPhonu během tří let stal nejvýnosnější artikl společnosti Apple s výnosy 5,6 miliardy dolarů jen za poslední čtvrtletí roku 2009 (za celý rok to bylo $15 miliard). A to i přes rostoucí konkurenci na trhu chytrých telefonů.

Pojďme se podívat na několik dalších čísel. Ta z loňského srpna ukazují, že v App Store se měsíčně prodají aplikace pro iPhone a iPod zhruba za $200 milionů. Při provizi 30 %, kterou si Apple strhává u každé prodané aplikace, lze tedy odhadovat, že inkasuje okolo 60 milionů dolarů každý měsíc a tento příjem bude podle všech předpokladů i nadále růst. A nezapomeňme, to jsou stále jen aplikace a nikoliv systém samotný – v případě Applu neoddělitelně spojený i s „železem“, o jehož prodejním úspěchu už jsem psal výše.

Google Android

Google jako jediný, a chtělo by se říci v duchu své dlouhodobé strategie, uvolnil svůj operační systém zcela zdarma a v otevřené podobě. Byl to krok do jisté míry nečekaný a přitom stále chytrý.

Místo, aby Google vstoupil do boje s Microsoftem na poli klasických operačních systémů, kde by to měl proti Windows 7 opravdu těžké, pustil se do vývoje odlehčené platformy, která však plní většinu požadavků dnešních uživatelů – umožňuje pracovat s internetem a online aplikacemi (z nichž mnoho je právě z dílny Google), psát texty a poznámky, sledovat YouTube apod. A co víc vlastně budeme v budoucnu potřebovat? Kromě toho je Android uživatelsky přívětivý, obsahuje mnoho moderních funkcí (rozeznávání hlasu, copy & paste a další) a není tedy divu, že po něm sahá stále více výrobců mobilních telefonů.

Ne vše se ale Googlu podařilo. Podobně jako Windows Marketplace, ani Android Market nebyl zpočátku dobře navržený, což zabrzdilo vývoj aplikací a jejich rozšiřování. V současné době jich je k dispozici ke stažení přes 20 000, což rozhodně není málo, ale 150 000 aplikací v App Store to zatím nemůže konkurovat. A to platí i o kvalitě. I tak ale Google se stejnou provizí jako ostatní (tedy 30 %) bude svoje příjmy z prodeje aplikací zvyšovat a bezplatná platforma k tomu významnou měrou přispěje.

Jak vás ale asi napadne, aplikace nejsou pro Google hlavním zdrojem příjmů. Je to přeci firma, která umí nejlépe na světě nejen prohledávat internet, ale především prodávat reklamu ve vyhledávání. Už dnes se pohybují odhady budoucích příjmů Google pro rok 2011 z mobilní reklamy a reklamy v mobilním vyhledávání v rozmezí $2 až $5 miliard ročně a lze určitě předpokládat, že tato křivka do budoucna ještě strmě poroste.

Která strategie je nejvýhodnější?

Na základě výše uvedených údajů je snadné říci, kdo v mobilním světě vsází na špatnou kartu. Je to Microsoft, který se stále drží modelu licencování operačního systému a svou politikou tak brzdí všechny strany – výrobce telefonů, jejich zákazníky a nakonec i vývojáře aplikací. Tato strategie není zas tak překvapivá – vždyť Microsoft je především výrobce software a operačních systémů – ale jsem pevně přesvědčený o tom, že v mobilním světě nemůže obstát. Čím dříve si to Microsoft uvědomí, tím větší má šanci udržet si alespoň část trhu pro sebe.

Pro bitvu o celkové vítězství nám tedy zbývají Google a Apple, a tedy zcela otevřená platforma proti uzavřené. Na základě čísel lze jen těžko říci, kdo nakonec vyhraje, protože obě strategie a z nich plynoucí zdroje příjmů se diametrálně liší. Osobně bych si ale vsadil na Android, a to i přesto, že sám telefonuji z iPhonu. A důvody? Vidím jich několik:

• K maximalizaci příjmů vede více rozličných modelů monetizace, ale hlavním faktorem rozhodujícím o celkové sumě bude i do budoucna tržní podíl. A tady iPhone i přes svou vzrůstající oblibu může jen těžko konkurovat všem tradičním výrobcům mobilních zařízení, kterým se Android jakožto kvalitní a otevřený systém nabízí zdarma k dispozici. I když se iPhone v posledních letech stal jakousi výkladní skříní chytrých telefonů, ne vždy bude tento konkrétní kus hardware a software vyhovovat všem, a právě v tom vidím hlavní příležitost pro Android.
• Google už opakovaně prokázal, že jeho silnou stránkou je monetizace návštěvnosti, takže i v tomto ohledu je pro něj tržní podíl stěžejní. Čím více uživatelů, tím více mobilních reklam a tím více hledajících návštěvníků, klikajících na placenou reklamu.
• Stejně jako Apple může i Google získávat dodatečné příjmy z provize při prodeji aplikací.

Domnívám se tedy, že je výhodnější otevřít platformu, protože tato strategie vede dlouhodobě k vyššímu tržnímu podílu. Vyšší tržní podíl pak znamená více uživatelů, ze kterých lze vhodnými způsoby monetizace získat více peněz.