Nový iPad

Apple 22.října 2013 představil nový Apple iPad Air. Jaké novinky přináší? A proč Apple přichází s novou verzí?

Prezentace ke stažení zde.

Prosadí se Apple iAd?

V polovině roku 2010, kdy Steve Jobs představil iAd, vznikla obrovská bublina označovaná jako souboj na poli mobilní reklamy. Apple tak odpověděl na výzvu jeho hlavního rivala Googlu, který již v této oblasti působil. Ačkoliv Apple má oproti Googlu určité výhody a jeho iAd má bezesporu obrovský potenciál, tento konkurenční souboj prozatím spíše prohrává. Pomyslná bublina mobilní reklamy je natolik výnosná a lukrativní, že pravděpodobně nikdy nesplaskne, nicméně Apple by měl nabrat druhý dech, aby ji dokázal dofouknout do plného objemu a vytěžit tak maximum z jejího potenciálního zisku.

Apple stejně jako Google vstoupil na trh s mobilní reklamou pomocí akvizice společnosti, která se soustředila zejména na mobilní reklamu a vlastnila v této oblasti potřebné know-how. Google investoval kolem 750 milionů dolarů do spojení se společností Ad-Mob již na podzim roku 2009, čímž se stal prvním velkým hráčem na trhu mobilní reklamy, což ho dokonce stálo problémy s americkým antimonopolním úřadem. Apple na sebe nenechal dlouho čekat a o necelý rok později koupil za cca 300 milionů dolarů společnost Quattro Wireless, čímž se stal pro Google hlavním konkurentem a souboj o zisky v mobilní reklamě mohl začít.

Ačkoliv Google byl na trhu jako první, Apple má oproti němu zásadní výhodu, a to že prodává své vlastní mobilní zařízení. Kromě laptopů se začaly raketovým tempem prosazovat iPody, iPhony a iPady. Tyto mobilní „gadgety“ se staly fenoménem dnešní doby a Apple iAd je konstruován přímo pro ně. Google sice nevyvíjí mobilní zařízení, nicméně vyvinul svůj vlastní mobilní operační systém Android, který dodává do smart-phonů a tabletů největších konkurentů Applu, jako Samsung, HTC a dalších. Vzhledem k tomu, že výrobci využívající Android prodávají svá zařízení výrazně levněji než Apple, získal Google výraznou převahu a nadpoloviční podíl na trhu s mobilními zařízeními z pohledu operačního systému, viz statistika za první čtvrtletí roku 2012.

iAd je platforma mobilní reklamy navržená pro mobilní zařízení od Applu využívající operační systém iOs 4.0 a vyšší, tj. podporující multitasking. Právě na multitaskingu je postaven princip interaktivní reklamy, kterou nezávislí vývojáři integrují přímo do svých aplikací. Reklama je pak zobrazena ve spuštěné aplikaci jako banner, nebo na celé obrazovce. Multitasking umožňuje to, že spuštění reklamy nepřeruší běh aplikace přechodem do Safari prohlížeče, ale běží současně s ní a uživatel ji může kdykoliv vypnout a pokračovat v aplikaci tam kde přestal. Interaktivita spočívá v tom, že reklama není jen statickou prezentací inzerenta, ale umožňuje např. přehrát videa, zahrát si reklamní minihru, přímou registraci apod.

Apple láká inzerenty na statistiky prodeje svých zařízení a zejména na počty stažených aplikací a času, který uživatel stráví jejich využíváním, tzn. potenciální doba expozice reklamy. Aktuální statistika pro první čtvrtletí roku 2012 uvádí, že se již prodalo kolem 315 milionů iOs zařízení, na nich uživatelé nainstalovali již více než 15 miliard aplikací a jejich používáním stráví až 73 minut denně. Reklama zároveň využívá data o uživateli, jeho oblíbených zájmech, aktuální poloze atd., čímž je velice efektivně zacílena.

Model generování zisků je nastaven tak, že peníze za reklamu od inzerenta jsou rozděleny v poměru 40% pro Apple a 60% pro vývojáře aplikací. Ty díky tomu mohou být poskytovány zcela zdarma. Vstup reklamy do mobilních zařízení je tak evidentně přínosný nejen pro Apple, ale i pro vývojáře aplikací a jejich uživatele.

I přesto se však najdou lidé, které reklama obtěžuje a raději by za aplikaci zaplatili těch „pár korun“. (Průměrná cena aplikací je 99centů až 5 dolarů). Apple by proto mohl dát uživatelům vybrat a v Appstoru nabízet obě varianty aplikací, tj. placenou bez reklam a sponzorovanou zdarma, obsahující reklamu. Tento model úspěšně využívá Google na konkurenční platformě Android.

Dalším kamenem úrazu iAd je jeho lokální (ne)dostupnost. V Evropě je iAd stále dostupný pouze ve velkých státech, jako Velká Británie, Francie, nebo Německo. Český uživatel si sice může stáhnout vybrané aplikace zdarma, jenže v reklamním banneru uvidí pouze nápis „iAd Test Advertisement“, podobně jako na následujícím obrázku. Apple se tak zbytečně připravuje o zisky od inzerentů, přičemž prázdný reklamní banner zbytečně zabírá zobrazovací plochu aplikace.

Spuštěním iAd Apple vykročil správným směrem a disponoval (a stále disponuje) obrovským potenciálem, aby úspěšně konkuroval Googlu v oblasti mobilní reklamy, jenže od té doby již uběhly dva roky a Apple jakoby v tomto závodě ztratil dech. Pravdou je, že v říjnu loňského roku ztratil svého geniálního vůdce a vizionáře Steva Jobse, jenže ani to nesmí jednu z nejvýznamnějších společností světa ochromit a zbrzdit její byznys aktivity. Obávám se, že něco takového se do určité míry děje a může to být příčinou toho, že projekt iAd je vzhledem ke svým ambicím nepříliš úspěšný, ačkoliv vedení Applu tvrdí opak. Na otázku zda se nakonec iAd prosadí, aby byl plně konkurenceschopný, není snadné přímo odpovědět, protože to ovlivňuje příliš mnoho faktorů. Nicméně ano, proč by se neprosadil, pokud se vedení Applu vzchopí a začne využívat potenciál mobilní reklamy nejen v severní Americe, ale i ve všech státech Evropy, potažmo po celém světě. Pokud tak neučiní, možná bude příští rok někdo psát blog na téma proč se ambiciózní Apple iAd nakonec neprosadil.

Otázky k zamyšlení:

• Do jaké míry ovlivnila smrt Steva Jobse budoucí strategii firmy a sílu pro její realizaci?

• Byly jeho geniální vize, nadčasovost a předvídavost nenahraditelným klíčem k úspěchu společnosti?

• Bylo by možné prodávat iPhone nebo iPad (kromě klasické verze) i ve „sponzorované“ verzi, tj. za nižší cenu, ale s reklamou nejen v aplikacích, ale i na ploše, „uzamčené ploše“, spořiči displaye atd., podobně jako je tomu u mobilních čteček Amazon Kindle? Je tento model pro Apple vůbec přijatelný?

Zdroje:

• http://advertising.apple.com/
• http://www.itbiz.cz/apple-iad-evropa
• http://www.google.com/ads/admob/
• http://www.marketingcharts.com/direct/google-android-takes-majority-share-of-smartphone-market-21712/comscore-share-of-smartphone-market-by-platform-nov11-v-feb12-apr12jpg/

Jak se dlouhodobě udržet na špičce trhu, Zobecnění strategie Apple

Apple je zdárným příkladem toho, že správně zvolená strategie dokáže udržet firmu na špičce po desítky let. Důkazem jsou zástupy loajálních zákazníků, kteří netrpělivě čekají i několik dní ve frontě před obchody, jen aby mohli být mezi prvními, kdo se bude moci těšit z dalšího nového produktu, který Apple právě představil. Takového stavu se jen těžko dá dosáhnout nějakou šťastnou náhodou, pokusím se tedy určit 10 hlavních důvodů úspěchu firmy s logem nakousnutého jablka.

Snahy Microsoftu o diverzifikaci: MS Zune jako kopie Apple iPod/iTunes MS Zune jako kopie Apple iPod/iTunes MS Zune jako kopie Apple iPod/iTunes

V říjnu 2011 Microsoft ohlásil, že stahuje svůj MP3 přehrávač Zune HD a transformuje tento koncept přehrávání do svého nového Windows Phone 7.Proč tak dopadl? Za jakých podmínek vstoupil Microsoft na trh a jak probíhal jeho životní cyklus se dozvíte v prezentaci dále v prezentaci. Snahy Microsoftu o diverzifikaci: MS Zune jako kopie Apple iPod/iTunes

View more presentations from julia_juli.

Proč vznikly elektronické počítače? Jak a kdo je první transformoval na komerční produkt?

Uchopení tématu

Poté co jsem si prostudoval celou řadu zdrojů, převážně elektronických, které se zabývají touto problematikou a to včetně již dvou napsaných článků z pera mých předchůdců na tomto blogu, které se zabývají naprosto stejnými otázkami a jsou si velmi podobné vyvstal možná pro mne nejzajímavější problém a to jak napsat nový článek, které by pokud možno nekopíroval již to co bylo napsáno a to jen s několika málo nuancemi.

V rámci první otázky, kterou je „Proč vznikly elektronické počítače?“, není podle mého názoru skoro žádný prostor, ve kterém by bylo možné rozvíjet nové důvody či motivy, které zapříčinili jejich objev nebo možná lépe řečeno nutnost jejich objevu či vynalezení. Z tohoto důvodu, se i první část mého článku bude fakticky shodovat s již na tomto blogu uveřejněnými články.

Když se však přiblížím k druhé otázce, jejíž zodpovězení bude náplní druhé poloviny mého článku, je zde již možné vytyčit různé důvodu „JAK“ a „KDO“ transformoval počítače na skutečně komerční produkt a to nejen na základě studia různých „ tzv. historických“ pramenů, které se tímto zabývají ale především na základě specifikace toho co chápeme pod pojmem komerční produkt. O tom však ale již dále v druhé polovině článku.

Proč vznikly elektronické počítače?

Kdybychom se bez znalosti historie zamyslely nad možnými důvody, které vedli ke vzniku (vynalezení) elektronických počítačů byli bychom jich schopni nalézt pravděpodobně celou řadu počínaje prostým experimentováním s nově dostupnou technologii, přes cílenou inovaci v různých oborech až po vytvoření více účelového stroje, který by napomáhal a usnadňoval lidem práci všeho druhu.

Pravděpodobně nejblíže ke skutečnému důvodu pro vynalezení elektronických počítačů by pak byla kombinace cílené inovace v určitém oboru za účelem usnadnění a zefektivnění práce lidem. Bohužel jak už to tak bývá u většiny velkých prvotních objevů, tímto oborem byla armáda resp. vojenství. Význam tohoto odvětví pak vždy enormně narůstá v období válečných konfliktů, kterými byla první polovina 20. století více než nabita (první světová válka 1914 – 1918 následovaná druhou světovou válkou 1939-1945). Každý větší a dlouhodobější válečný konflikt má pak velice příznivé vlivy právě na inovace všeho druhu a to především z toho důvodu, že aby se země byla schopna bránit, dává enormní úsilí a finanční prostředky právě do armády, která se snaží pomocí nejrůznějších inovací získat výhodu nad nepřítelem. Za jednu z takových inovací první poloviny 20. století pak je možné považovat i elektronický počítač. (Pro dokreslení významu armádních inovací vytvořených ve válečném období či období příprav na válku stojí především za zmínku ARPANET neboli předchůdce dnešního internetu, jednalo se o decentralizovanou komunikační síť, která byla navržena tak aby byla schopná odolat výpadku hlavních uzlů v případě jaderného útoku, spuštěna byla v roce 1969).

Teď když jsme určili důvod, kvůli kterému byly první elektronické počítače vyrobeny, jen podle mého názoru ještě nutné uvést co je možné považovat za tyto první elektronické počítače a to včetně data jejich vytvoření a jména toho kdo stojí za jejich vytvořením.

Hlavními adepty o titul prvního elektronického počítače na světě jsou podle mého názoru hned tři stroje:

• Harvard Mark I – jednalo se o elektro-mechanický počítač, který byl vyvinut na Harvardské univerzitě ve spolupráci s IBM roku 1944 Howardem H. Aikenem

• ENIAC – elektronický počítač, vyvinutý za účelem výpočtu balistických tabulek pro armádu USA, uveden do provozu roku 1946 pány John Mauchly a J. Presper Eckert

• Z3 – německý elektro-mechanický počítač vyrobený v průběhu druhé světové války roku 1941 vědcem Konrádem Zusem (tento stroj se kvůli bombardování Berlína na konci druhé světové války nedochoval)

Podle mého názoru a podle zadání otázky je pak možné za první čistě elektronický počítač považovat právě stroj ENIAC, který byl sice vytvořen jako poslední z tohoto seznamu, ale jednalo se o počítač čistě elektronický. Za zmínku rovněž stojí i počítač Z3, který podle mého názoru výrazně přeběhl svoji dobu a je jen otázkou zda tento počítač, nebyl již v roce 1941 na takové úrovni aby se dal považovat za rovnocenný stroj ke stroji ENIAC, z důvodu jeho zničení před koncem druhé světové války není na tuto otázku možné odpovědět.

Jak a kdo první transformoval elektronické počítače na komerční produkt?

Jak již jsem předestřel v úvodu tohoto článku, přesná odpověď na tuto otázku je podle mého názoru podmíněna především vymezením pojmu komerční produkt, který každý může chápat trochu odlišným způsobem což je především ovlivněno historickým pohledem ve spojení s rychlým vývojem informačních technologií.

Pro účely tohoto článku bych rád definoval komerční produkt jakožto produkt, který je volně dostupný jakémukoliv zákazníku na trhu a jehož rozšíření mezi zákazníky se neomezuje jen na úzkou skupinu jedinců. Do určité míry se tedy podle mého názoru musí jednat o produkt, který je standardizovaný (a to jak hardwarově tak softwarově) a jehož cena je akceptovatelná přinejmenším velkému počtu firem či běžných lidí. Takto nastavené definici komerčního produktu pak odpovídají hned tři počítače od dvou velkých výrobců. Těmito výrobci pak jsou:

 IBM

Po spoluprácí na vytváření prvních sálových počítačů jako například Harvard Mark I, IBM v roce 1964 uvedlo na trh první skutečně široce dostupný počítač, který již byl hoden tohoto jména. Jednalo se o mainframe s názvem Systém 360, který byl dostupný v různých modelech, přičemž nejprodávanější stál cca 250.000 USD a byl určen pro střední a větší společnosti a vědecká zařízení.

Druhým počítačem, který je podle mého názoru hoden názvu komerční produkt je pak v roce 1981 opět IBM uveřejněný Personal Computer (PC) resp. osobní počítač, jak již prvotní idea skrytá v názvu zařízení napovídá, jednalo se o počítač, který byl určený k masovému rozšíření do všech oblastí a to především díky vysoké standardizaci a nízké ceně, která nebyla překážkou pro koupi tohoto zařízení i běžnými lidmi.

Apple

Druhým výrobcem, který v tomto období přišel s obdobným komerčním počítačem jaký mělo později IBM (PC) byla právě společnost Apple, která v roce 1976 uvedla na trh osobní počítač s názvem Apple I (tedy o 5 let dřív než IBM). Počítač Apple I však podle dostupných informací měl nastavenou příliš vysoko cenu a z toho důvodu nikdy nedosáhl tak masového prodeje jako právě PC od IBM.

Jak je tedy na první pohled patrné, není dost dobře možné určit, který z těchto počítačů resp. výrobců přetransformoval počítače jako první na skutečně komerční produkt a to především z toho důvodu, že pojem počítač a pojem komerce jsou obecně a historicky jen mlhavě definovatelné. Za přihlédnutí k tomuto tvrzení pak nechávám na každém, aby si udělal vlastní názor na to, kdo podle něj dokázal počítač komercializovat.

Zdroje

http://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/360

http://en.wikipedia.org/wiki/Apple_I

http://en.wikipedia.org/wiki/Eniac

http://en.wikipedia.org/wiki/Zuse

http://en.wikipedia.org/wiki/Harvard_Mark_I

iPad 2

Apple iPad2 - Jaké novinky přináší a proč Apple příchází s novou verzí?

Odpovědi k nalzení v následující prezentaci.

Jakým způsobem vstoupil Apple na trh spotřební elektroniky

Apple je v současnosti velice úspěšnou společností, která zaujímá velký podíl na trhu spotřební elektroniky a má velice propracovaný systém prodeje. K tomu však došlo až po roce 2000, kdy se Apple dostal z období finančních ztrát a úpadku. Než tedy vysvětlím, které kroky Apple učinil pro svůj znovunabytý úspěch ve světě spotřební elektroniky, pojďme se podívat do historie.

Společnosti Apple se v 70. letech podařilo zachytit nástup počítačové éry. Na počátku 80. let vytvořila počítač Apple II, který se stal prvním masově rozšířeným počítačem pro běžné uživatele. V té době byl Apple velice úspěšnou firmou, kterou ovšem o deset let později převálcoval Microsoft se svým operačním systémem Windows. Stalo se tak díky odchodu Steva Jobse ze společnosti, vysokým cenám produktů, dále díky velice neuspořádanému portfoliu těchto produktů a také díky špatným prodejním kanálům a nedostatečné marketingové podpoře. Apple se postupně ztrácel z trhu. Záchranou byl až návrat Steva Jobse v roce 1996.

Co tedy dokázalo Apple vytáhnout z červených čísel? Steve Jobs se rozhodl postavit znovuzrození firmy na několika pilířích. Jedním z nich je značka. Ačkoli Apple měl velice malý podíl na trhu, lidé si značku Apple pamatovali z dřívějších úspěšných let a byla významným aktivem společnosti. Steve Jobs proto podpořil Apple marketingově. Jeho prvním počinem byla velmi známá kampaň „myslete jinak“.

Apple také zastavil výrobu „klonů“. Což byly počítače jiných výrobců, kteří ale používali součásti a software od Apple.

Velice významným krokem byla změna portfolia produktů, které radikálně zjednodušil. Zastavil výrobu tiskáren, monitorů a kapesního počítače Newton a soustředil se pouze na to, co Apple uměl nejlépe- počítače. Ovšem počítače s výborným designem, skvěle technicky propracované pro náročný trh. Strukturu portfolia tehdy změnil na pouhé čtyři produkty. Dva přenosné počítače a dva stolní. Přičemž vždy jeden byl určen pro profesionály a druhý pro běžné spotřebitele. Jobs nechtěl podlehnout tlaku na snižování cen, aby se Apple počítače nestaly komoditou.

Velmi důležitým krokem byla také změna distribučních kanálů a systému prodeje. V polovině 90. let se produkty Apple prodávaly prostřednictvím katalogů se zásilkovým zbožím nebo ve velkých obchodech s elektronikou (něco jako dnešní Datart). Zaprášené Macy umístěné v zadních regálech nepřitahovaly pozornost a prodejci zákazníky směřovali spíše k počítačům s Windows. Koncem 90. let se pak Apple pokoušel Macy prodávat v „polo-prodejnách“ umístěných v rámci velkých obchodů CompUSA. Tato strategie přinesla dílčí úspěchy.

Po svém návratu však Jobs měl v hlavě zcela jiný obchodní model a to síť maloobchodních prodejen. V té době byly v USA populární především obchodní domy a počítačová firma Gateway své maloobchodní pobočky právě uzavírala. Jobs však na realizaci svého plánu najal nejlepšího specialistu na maloobchod a v roce 2001 otevřel první AppleStore. Koncept AppleStore počítal s umístěním obchodů v luxusních lokalitách a měl přinášet „nejlepší zážitek z nakupování“. Interiéry obchodů jsou vždy skvěle designově propracované, člověk si v nich připadá mezi stříbrnými produkty jako v budoucnosti. Jsou vždy přívětivé a kladen velký důraz na osobní zkušenost. Jsou zde k dispozici vždy všechny produkty k vyzkoušení. Přívětivý personál s čímkoli poradí, ale zákazník nemá pocit, že by byl tlačen do koupě. Do AppleStrore si dnes můžete zajít třeba jen brouzdat po internetu na nejnovějších modelech Mac. Úspěchy prodeje počítačů Mac souvisely se stoupajícími prodeji přehrávače iPod. Lidé si přišli do AppleStore koupit iPod a zároveň si zde vyzkoušely Mac. Prodejny Apple pořádají mnoho různých kurzů a přednášek zdarma. AppleStore neprodávají zboží, ale spíše životní styl.

V prodejnách je kladen důraz na péči o zákazníka. Společně s koupí nového přístroje Vám ho prodavači pomohou nastavit a naučí vás ho používat. Pro řešení různých problémů vznikla přepážka Genius Bar. V roce 2000 mohla trvat oprava počítače i několik týdnů, Apple se rozhodl, že ji přes Genius Bar bude uskutečňovat do několika dnů.

Prodejny Apple jsou neuvěřitelně ziskové a v současné době se z USA přesouvají čím dál více přes západní Evropu do východní a do celého světa. Zde uvedené, kroky, které Jobs udělal pro úspěch na spotřebitelském trhu, vynesli společnosti Apple miliardové zisky. Do budoucna budou produkty Apple pravděpodobně získávat čím dál tím větší podíl na trhu spotřební elektroniky a to především v Evropě, kam se nyní AppleStore rozšiřují.

Zdroj: Leander Kahney: Jak myslí Steave Jobs, Computer Press 2009

Proč se neprosadil Apple Macintosh oproti PC s MS Windows

Společnost APPLE je v současné době jedna z nejznámějších firem zabývající se informačními a komunikačními technologiemi. Pro mladší ročníky vstoupil APPLE do popředí jejich zájmů teprve v posledních několika letech svými výrobky, které byly použitou technologií o krok napřed před konkurencí. Pravdou ovšem je, že APPLE se v minulosti dost významně podílel i na rozvoji a rozmachu osobních počítačů pro běžné použití, které byly označovány jako MAC. Tyto první MAC počítače ale byly od července 1984 tvrdě válcovány konkurenčními IBM Compatible. V tomto článku se pokusím zaměřit na fakta, která vedla APPLE k postupnému zmenšování podílu na trhu osobních počítačů.

Počátky vývoje

S vývojem osobního počítače začal APPLE již koncem 70.let. Po počítačích s označením APPLE 1, APPLE 2, APPLE 3 a LISA byl v roce 1984 představen nový osobní počítač APPLE Macintosh. Tento model byl později přejmenován na Macintosh 128k a je také označován jako originální Macintosh. Počítač byl dodávaný s 9“ monitorem béžové barvy, s klávesnicí a s jednotlačítkovou myší. Prodejní cena byla po úpravě stanovena na 2495 Dolarů. Zajímavostí bylo, že oproti dnešním klávesnicím nebyla součástí standardní dodávky numerická klávesnice a ani kurzorové šipky. Numerická klávesnice se ovšem dala dokoupit a k počítači připojit. Na výslovné přání Jobse nebyl počítač dodáván s ventilátorem. To umožňovalo zcela tichý chod, ale za rizika přehřívání. Díky vzhledu disketové mechaniky byl počítač často přezdíván jako ,,béžový toustovač“.

Samozřejmě, že vývoj nového osobního počítače s označením Macintosh byl velmi nákladný. Zatím prosperující firmu Aplle držela v ziscích zejména prodejnost jejich strojů Apple 2, Apple 3 i Lisa. Po velmi dobře provedené kampani s názvem ,,Děti nemohou čekat“ se Stevu Jobsovi podařilo prosadit Aplle 2 ve školách. I přes masivní nákupy těchto strojů do školních učeben byly ovšem na přání právě Jobse, jakožto vedoucího týmu pracujícího na vývoji Macintoshe, odstaveny na ,,vedlejší kolej“. Jobs zkrátka vsadil vše na jednu kartu. Důvod k tomu měl-> Macintosh Office. Vize tohoto celku spočívala ve složení z několika různých komponent, které měly být použity jako výkonný kancelářský počítač. Tah to byl dobrý, protože v té době na trhu dominoval IBM PC s omezeným použitím oproti Macintosh office, ale bohužel v roce 1984 některé z potřebných komponent ještě neexistovaly. Tudíž Macintosh Office jakožto kancelářský balík fungoval, ale nikoliv v takovém rozsahu jaký byl původně avizován. Velký náskok oproti IBM PC přivedlo uvedení Aldus Pagemakeru a tiskárny LaserWriter v roce 1985. Jako první v IT umožnil každému domácí DTP neboli desktop publishing.

S uvedením Macintoshe na trh a po odvysílání známé reklamy během Super poháru byly prodeje v květnu 1984 okolo 70000Ks. V červenci stejného roku ovšem prodeje Macintoshe začaly rapidně klesat. Reakce Steava Jobse byla taková, že jde pouze o letní výpadek způsobený dovolenými a že se není potřeba ničeho obávat. A to byl možná jeden z důvodů proč Macintosh začal ztrácet víc a víc.

GUI

Další problémy nastaly již při vývoji Macintoshe. Jednak neshody Steava Jobse s tehdejším vývojářem Ruskinem, který v podstatě vytvořil celý koncept Macintoshe. I od něj vznikl název počítače podle jeho oblíbeného druhu jablka Maclntosh. Ruskin nakonec z Applu odešel a vývoj počítače byl podřízen pouze přáním Jobse. Dále pak vize kompletně grafického uživatelského rozhraní, kterou Jobs okoukal u Xerox Parcu. Aplikace totiž musely být přepisovány z textového rozhraní do grafického což bylo dost náročné. Proto se také našlo jen málo programátorů, kteří u toho vydrželi. Tím pádem nebylo pro Macintosh k dispozici příliš mnoho aplikací.

Nová strategie

Jednou z reakcí na stále klesající prodeje Macintoshe byla nová marketingová strategie. Potenciální zákazníci si mohli Maca půjčit na 24hod a po té ho vrátit dealerovi. Tato kampaň nazvaná "Test drive a Macintosh" ovšem neměla valný úspěch. Sice bylo zapůjčeno celkem asi 200 000 zákazníkům, kteří ale často vraceli Maca v dost špatném stavu. Tím byly dost rozčarováni samotní dealeři i vedení Applu. Nakonec museli cenu jednoho Macintoshe zvýšit z 1995 na 2495 Dolarů, aby na této akci tolik netratili.

Koncem 80 let se ještě Apple dokázal znovu probrat a to tím, že k Macintoshi nabídl laserovou tiskárnu a kvalitní software jako například Adobe Photoshop. Tímto krokem nabídl svým zákazníkům kvalitní počítač na zpracování grafiky. I přes počáteční problémy s nedostatkem výkonu se nakonec Macintosh udržel. V této době konkurenční operační systémy Macintosh nijak nepřevyšovaly.

Apple zaspal dobu

Jedním z chybných kroků Applu bylo nejspíš také to, že když počátkem 90. Let vydal Microsoft svůj Windows 3, tak Apple na to nereagoval nějakými výraznými změnami. Pouze vydal několik levnějších Maců a některé počítače jen přejmenoval. Na trhu tak pro zákazníky vznikl zmatek a Apple se opět neprodával. Windows 3 byl navíc pro zákazníky snadno ovladatelný a cenově dostupný. Cenou tedy Apple nemohl Microsoftu konkurovat. Apple totiž razil stále stejnou strategii a to prodávat špičkové stroje, ale za příliš vysokou cenu. Logickou odpovědí konkurence pak bylo prodávat levněji a tím postupně sytit trh právě svými výrobky.

Shrnutí

Jako hlavní příčiny neúspěchu bych viděl toto:

-přílišná sázka na jednu kartu (Apple Macintosh)

-nereflektování potřeb trhu

-nepružná reakce na výsledky prodejů

-špatný marketing

-přílišné spoléhání na jednoho člověka (Steve Jobs)

-dlouhodobě vysoká cena produktů

Zdroje

http://aktuality.firstnet.cz/historie/Macintosh-128k/

http://forum.zive.cz/viewtopic.php?f=957&t=1091305

http://theprodesigner.com/the-original-mac-vs-pc-ad/

http://switch2mac.blog.zive.cz/2010/12/vizionaruv-prozatimni-konec-cast-1/