Discussions on the future shape of information technology at the time of Internet services (SaaS, Cloud Computing), and comments on past and current strategies of the major players of the IT industry. In Czech language.
Pokud začnu závěrem a zeptáte se mě na otázku jak to vidím s budoucností Androidu? Odpovím Vám, že pozitivně. A proč si to myslím? Ukážu Vám to na následujících obrázkách.
Na této mapě je zobrazení/populace iPhone a Android, když se zadíváme na střed USA všimneme si, že Android má velké zastoupení anebo aspoň stejné jako iPhone.
V tabulce jsou pěkně rozepsány změny na trhu s mobilními platformami. Google se svým Androidem stoupá oproti ostatním značkám, které stoupají pomalu anebo klesají.
Srovnání prodeje mobilních zařízení Motorola Droid a iPhoneG1 za 74 dnů. Droidu se povedla překročit pomyslná hranice nastavená iPhonem.
Analýza zákazníků co by právě preferovali za mobilní OS. Porovnání s analýzou v prosinci a březnu tohoto roku. Android znovu vítězí.
Následující devátou přednášku pojmeme na žádost studentů netradičně: budeme diskutovat možnosti uplatnění po ukončení vysoké školy v IT průmyslu i v obecném managementu. Přednášku zahájíme shrnutím životopisů několika úspěšných profesionálů, kteří ovlivnili podobu IT průmyslu; z lidí z akademické sféry to budou Sergey Brin a Larry Page, zakladatelé firmy Google, a Len Bosack a Sandy Lerner, zakladatelé firmy Cisco; z lidí s vysokým talentem pro podnikání to budou Bill Gates a Michael Dell. U všech těchto podnikatelů se pokusíme analyzovat základní povahové a odborné vlastnosti, které přispěly k jejich úspěchu. Život je náhoda a stejně tak i profesní úspěch je velkým dílem náhody; i přesto lze identifikovat dvě schopnosti, které jsou velmi důležitými předpoklady úspěšné kariéry:
Cílevědomost - člověk by měl mít vizi, kam chce dojít. K této vizi samozřejmě potřebuje určité penzum odborných znalostí a schopnost realistického uvažování - v této oblasti určitě může pomoci škola. Svoji osobní vizi můžeme postupně upravovat a může se i stát, že jí nikdy nedosáhneme. Bez vize se ale naopak nemůže stát, že bychom k ní mohli dojít.
Motivace uspět - ne náhodou najdeme mezi nejúspěšnějšími podnikateli, ale i vědci, umělci či sportovci, lidi z velmi chudých poměrů, kterým právě jejich skromné začátky dodaly obrovskou motivaci žít lepší život. S touto motivací přichází i energie udělat ve svém oboru o ten jeden pověstný krok více, než jejich konkurenti. Každý máme stejnou možnost v životě uspět, ale některé věci v životě je prostě nutné "odpracovat".
Shrnutí: Život je o energii a o využití času, který je nám na světě vymezen. Čím více energie věnujeme našemu snu, tím větší šanci máme tento sen skutečně vybudovat. Ten sen ale nesmí být nedosažitelný a stejně tak naše kroky k němu nesmí být slepé. K tomu je rozhodně důležité vzdělání, inteligence a obecný rozhled. Čím rozumněji dokážeme náš sen definovat a čím chytřeji jsme schopni uvažovat o krocích, které k němu povedou nejkratší cestou, tím větší šanci máme v životě uspět.
Telekomunikační průmysl je oblastí téměř nejvíce ovlivněnou technologickými změnami. Nové komunikační technologie ukončují přirozený monopol v tomto odvětví a telekomunikace se stávají odvětvím s vysokou mírou konkurence. Osnova naší osmé přednášky je následující:
Co je to konvergence
Jaké výzvy pro operátory znamená?
Jakou strategii mohou operátoři zvolit k řešení těchto výzev?
IT průmysl dnes prochází zásadní změnou. Z podoby, ve které byl jeho hlavní platformou počítač PC, přechází do podoby, ve které je hlavní platformou internet a nad ním provozovaný Software jako služba (dále SaaS). Tato zásadní změna zcela ovlivní uspořádání a podobu IT průmyslu, počínaje rolí dodavatelů a konče rolí firemních zákazníků a koncových uživatelů. Sedmá přednáška našeho předmětu pojednává nejprve o podobě IT průmyslu v době sálových počítačů, ve které byl průmysl uspořádán vertikálně a monolyticky kolem velkých dodavatelů mainframe počítačů (IBM, DEC, Sperry Univac, Wang, NEC,...) a o následné transformaci IT průmyslu do současného horizontálního uspořádání doby PC, ve kterém se role původních velkých hráčů rozdělila do sedmi vrstev reprezentovaných velkými specializovanými firmami. V druhé části diskutujeme změny, které do tohoto stávajícího uspořádání přinese přechod k modelu Software jako služba. Horizontální uspořádání IT průmyslu zůstane zachováno, z pohledu koncových uživatelů se ale model zjednoduší a některé jeho vrstvy budou zcela vypuštěny.
Osnova přednášky:
The general trend of the IT industry towards the Software as a Service model
Vertical IT industry landscape in the Mainframe era
Horizontal IT industry landscape in the PC era
Discussion of the IT industry landscape in the SaaS era
The perception of (business) value from IT and its implications to BPO strategy
Trends in BPO – need to specialize in particular industry
Example: Future services of BPO specialized in telecommunication
Společnost Google začala působit také na trhu operačních systémů, tato oblast jí byla dlouhou dobu opomíjená a zaměřovala se téměř výhradně na prostředí webu. Co vedlo k vstupu do této části trhu a co tím Google sleduje?
Operační systém
Nejprve vymezím termín operační systém, který je dle [1] definován takto:
"Operační systém je v informatice základní programové vybavení počítače (tj. software), které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. Skládá se z jádra (kernel) a pomocných systémových nástrojů. Hlavním úkolem operačního systému je zajistit uživateli možnost ovládat počítač, vytvořit pro procesy stabilní aplikační rozhraní (API) a přidělovat jim systémové zdroje."
Je tedy zřejmé, že operační systém je prostředníkem mezi HW prostředky (který už dnes v podstatě nikoho nezajímá) a SW.
Platforma Google
Platforma Google z pohledu G2G (Google SW a HW prostředky a jejich spojení s Google službami v prosředí Cloudu) má, respektive v nejbližší době bude mít, výše uvedenou podobu. První kategorií je prohlížeč Chrome a klasické aplikace (Picasa, Earth, Sketchup a další), které běží v Googlem (zatím) neovládaném prostředí desktopu. Druhou kategorií je koncem tohoto roku očekávaný operační systém určený pro netbooky (potažmo i tablety a další zařízení), oblast kterou by chtěl Google vzhledem k charekteru použití těchto zařízení ovládnout. Poslední je pak již nějakou dobu existující mobilní operační systém Android, který je ale používán i v zařízeních jako tablety a elektronické čtečky. Poslední dvě zmíněné kategorie jsou relevantní pro tento příspěvek a budou dále rozebrány.
Zrození Androidu
V roce 2005 Google jako jednu z mnoha akvizicí zakoupil společnost Android, Inc. a tím možná ještě necílevědomě nakročil do oblasti operačních systémů v mobilních telefonech. V roce 2007 pak vzniklo konsorcium Open Headset Alliance sdružující Google, HTC, Samsung, LG, T-mobile, Motorola, Nvidia a další. Členy byly výrobci mobilních telefonů, producenti HW komponent i mobilní operátoři a cílem tohoto sdružení bylo z Androidu vytvořit novou mobilní platformu - otevřený (všem výrobcům HW dostupný) OS pro mobilní telefony a konkurovat tak zavedeným systémům jako Symbian či Windows Mobile. Google už v té době samozřejmě věděl, že nástup přenosných zařízení je nezadržitelný a že dojde k transformaci ve využívání internetu. Na to bude muset reagovat i Googlem zatím ovládaný reklamní trh. Zasazení se o vznik vlastní platformy bylo tedy na snadě. V roce 2008 pak byly Googlem vypuštěny zdrojové kódy Androidu jako open source a pro vývojáře aplikací byl vydán první SDK. Tím byly odstartovány přípravy první ostré verze systému. Cílem bylo urychlit vývoj tak, aby vývojáři nepřešli k iPhone, což se nakonec moc nepovedlo a první ostrá verze včetně telefonu (T-mobile G1) byla vydána až před koncem roku 2008.
Postavení Androidu dnes
Po poměrně vlažném přijetí první verze OS i telefonu jsme však v průběhu roku 2009 mohli vidět neustále přibývající zařízení využívající právě tento OS od většiny členů OHA a i Google konečně vydal první přístroj pod svou vlastní značkou - Nexus One. O vydání tohoto přístroje se spekuluje jako o zradě ostatních producentů apod. Dle mě však hlavním účelem N1 bylo obrácení pozornosti médií a zákazníků právě ke Google, jeho spojení s OS Android a hlavně k demonstraci možností tohoto systému a platformy jako celku. N1 tedy dle mě nebyl primárně zamýšlen jako další zdroj zisku. Pro Google je totiž důležité, aby se systém co nejvíce rozšířil a získal důvěru jak výrobců zařízení a zákazníků, tak i vývojářů. V posledních měsících je pak vidět, že se to opravdu daří. Počet existujících i oznámených zařízení (kromě mobilů a tabletů se chystá např. i televize [2] se stále zvyšuje - celkem jich je už kolem stovky [3]. Co se týče tržního podílu, tak ten se také neustále roste. Na následujícím obrázku je možné vidět podíly jednotlivých systémů v roce 2009 a předpověď na rok 2010, která je pro Android velmi pozitivní.
Navíc došlo také k nárustu počtu aplikací dostupných v Android Marketu (obdoba Apple App Store) - od prosince 2009 se počet dostupných aplikací více než zdvojnásobil na asi 40 tisíc a většina jich je zdarma (pro srovnání App Store jich má asi 150 tisíc a většina je zpoplatněných) [4,8].
Smysl Androidu v portfoliu Google je tedy dvojí:
Udržovat si uživatele u svých služeb za pomoci svých aplikací
Začlenění reklamy do mobilního obsahu (zde ale Google nemá takovou převahu jako u klasické internetové reklamy a zájem urvat si část trhu má např. i Apple.)
Chrome OS a cloud computer
Google započal vývoj nového systému někdy v průběhu roku 2009, v listopadu pak byl oficiálně představen a jak je u Google zvykem, byl také uvolněn zdrojový kód jako Chronium OS. Cílem tohoto operačního systému je umožnit uživateli dostat se co nejdříve k tomu, co potřebuje. Tím je nejčastěji internet (jak uvádí video výše, uživatelé na něm tráví asi 90 % svého času) Vzhledem k tomu, že k internetu přistupujeme prostřednictvím webového prohlížeče a pro většinu činností prostředí webového prohlížeče dnes opravdu stačí, stalo se otázkou, zda je ještě potřeba operační systém v původním slova smyslu. Google se rozhodl, že není a z webového prohlížeče se v podstatě stane rovnou i operační systém.
Cíl společnosti Google je tedy zřejmý, odkázat uživatele na trh, který ovládá - tedy na internet k jeho Cloud aplikacím, službám a reklamě. To je jeho hlavním záměrem a také polem, kde se mu oproti konkurenci v této oblasti (Microsoft, Apple) daří. OS zde bude tedy jen prostředníkem mezi HW a internetem.
OS typu Chrome také může pomoci vychovávat nové uživatele internetových aplikací, kdy netbooky a podobná jednoduchá zařízení si kupují i lidé starší nebo lidé, kteří se k webovým aplikacím zatím nedostali. To je pro Google další prostor - uživatel si zakoupí nový netbook s předinstalovaným Chrome OS, při prvním spuštění se zaregistruje a Google má nového uživatele, který za to navíc dostane základní aplikační vybavení zdarma.
Co znamená Chrome OS pro uživatelé netbooků:
Rychlost a rychlost
Jednoduchost
Bezpečnost
Všechno do cloudu
Jediné prostředí = Web
Svázanost s Google účtem (single sign-on)
Bezúdžbovost
Mass Storage
Jak chce Google dosáhnout avizované rychlosti, ukazuje následující obrázek srovnávající nutné kroky při spouštění tradičního systému a toho postaveném na Chronium OS.
Jedná se v podstatě o tenký klient - dnes můžeme říct Cloud computer, protože všechno důležité se bude dít právě v prostředí Cloudu a počítač bude využívat vlastní zdroje téměř výhradně k zobrazování aplikací běžících vzdáleně. Tento systém by mohl najít velké využití i u firem, kdy by jeho síla spočívala ve spojení s Google Apps a Google Apps Marketplace (cesta ke kompletnímu cloud informačnímu systému) a tím by v podstatě zanikla "lokální informatika" a starosti o ni - všechno by se nakupovalo jako služby.
Google tedy chce náš čas u svých produktů a služeb, ne naše peníze. Problémem netbooků dle [5] však je, že uživatelé se u nich snaží (jsou nuceni) trávit méně času a to je dáno i jejich konstrukcí, navíc malá obrazovka = méně prostoru pro reklamy.
Zajímavostí je, že se chystá Google certifikovat hardware, na kterém by Chrome OS bežet. Zde Google zdánlivě kopíruje Microsoft a vytváří prostor pro "inovace" ze strany výrobců hardwaru. Pravděpodobně jde ale spíše o princip používaný Applem, kdy kromě omezování možností stojí za stabilitou a rychlostí i to, že jejich OS jsou odladěny na vlastní HW. To je klíčové i pro Chrome postavený na Linuxu, který se s nekvalitní podporou ovladačů stále potýká [6].)
Budoucnost Chrome OS
Jak naznačuje jedna stránka projektu Chronium týkající se UI [7], tak se vývoj systému u přenosných zařízení pravděpodobně nezastaví. Následujícím obrázku můžeme vidět, že je plánováno přizpůsobování rozhraní typu použitého zařízení ani desktopy a klasické notebooky.
Otázkou však jde, zda se počítá jen se stávajícím konceptem webového OS spuštěného např. jako druhý systém na běžném počítači, nebo zda se uvažuje i o dalším posunu v oblasti funkcionality a možností. Jisté však je, že kopírovat Windows, Mac či stávající Linuxové distribuce smysl nemá.
Shrnutí
Google se snaží vytvořit otevřenou platformu operačních systémů pro všechny typy zářízení, ale tato platforma je zatím spíše prostředníkem mezi uživateli a Google službami. O vlastní platformu (ve smyslu nezdravě upřednostňované či dokonce uzavřené) Googlu (jak je u něj zvykem) totiž v této oblasti nejde. Důkazem je např. podpora a tvorba vlastních aplikací pro iPhone nebo nyní uzpůsobování aplikací pro iPad viz [9] a nemalá snaha udržet si tuto početnou skupinu, protože důležitý je každý uživatel, i když přistupuje z konkurenční technologie.
V čem hraje vlastní platforma již větší roli, je snadnější kontrola nově vznikajícího mobilního reklamního trhu, který díky technologiím jako GPS v mobilních a přenosných zařízeních povede k posunu a novým možnostem v cílení reklamy (viz např. Augmented reality). Bude zajímavé sledovat souboj reklamní platformy Google (po dokončení akvizice AdMob) oproti nedávno oznámené reklamní platformě Applu - iAd [10].
Komu dáváte větší šance na poli mobilní reklamy vy?
Na blogu Junk Charts vyšel článeček srovnávající cenu iPadu s historickými cenami jiných zařízení od společnosti Apple. Je to sice taková prodejní propaganda se šťastným závěrem, ale třeba se to někomu z vás bude hodit do podkladů.
Článek rozebírá tři základní otázky, které si mohou pokládat tvůrci obsahu publikovaného přes internetová média: Jak se mění média v internetovém prostředí? Jaký je model dosahu média? Jak měřit úspěšnost z pohledu tvůrce obsahu?
Média v internetovém prostředí
Elektronickými médii se rozumí portály, zpravodajské servery, odborné servery, televize a jiné formy videa, rádio a jiné formy hudby, blogy a různé sociální sítě. Internetové prostředí razantně mění klasičtější média a tyto změny mají mnoho různých faktorů, ale i dopadů na fungování těchto médií.
Změny médií v internetovém prostředí
Odborné servery jsou ideálním příkladem pro vysvětlení různých změn. Článek, který se na takovém serveru publikuje, podléhá základnímu problému, žeweb není středem světa. Roste množství způsobů, kde se článek dá publikovat (ať již z dobrovolného přání autora nebo pasivním zkopírováním textu), zároveň existuje mnoho různých cest a zařízení pro přístup k obsahu. Zejména mobilní zařízení jsou trendem posledních několika let a mnoho mobilních internetových služeb se zaměřuje poskytování obsahu.
Publikování článku rozhodně nelze brát pouze jako aktivitu zapadající do komunikačního modelu one-to-many, typického pro masová média, ale spíše v principu many-to-many. Masová média mohla mít alespoň přibližný přehled o okruhu svých čtenářů (např. z dat o předplatném), v případě nových médií není předem přesně znám okruh čtenářské obce. Čtenáři totiž nezůstávají aktivní pouze na elektronickém médiu, ale obsah „přenášejí“ zpět do offline světa. Jedním příkladem budiž, když si lidé v hospodě povídají, co viděli na Facebooku.
Jak měřit úspěšnost obsahu z pohledu tvůrce či šiřitele?
Velkou neznámou, která je (naštěstí či bohužel) podle cílů specifická pro každého tvůrce obsahu, ať již jde o individuálního spisovatele, firmu, instituci či politickou stranu, je právě vyhodnocování úspěšnost svého obsahu.
U článku je možné sledovat spoustu ukazatelů, ať již jde o nějaké kvantitativní údaje jako návštěvnost článku na webu, kde byl publikován, počet komentářů pod článkem nebo počet dotazů ke článku zaslaných přes email. Co z toho však mluví o nějaké kvalitě článku? Předurčí počet návštěv či počet shlédnutých stránek příjmy z reklamy?
Na příkladu Twitteru je možné ukázat, že obdoba návštěvnosti webu, tedy počet osob, které uživatele sledují (tzv. followers), není tím zásadním a jediným měřítkem.
Je-li cílem zasáhnout se svou zprávou široký okruh zajímavých uživatelů, pak je ideální dostat se nejen k jednotlivcům, kteří tvůrce zprávy na Twitteru následují, ale také do jejich vlastní sítě osob, které zase následují je.
Pokud někdo tzv. retweetuje vaši zprávu, zobrazí se celé jeho síti následovníků. Obdobným způsobem se dokáže šířit jakýkoliv obsah, navíc se přidává spousta možností, jak toto šíření podpořit.
Model dosahu média
Jakýkoliv obsah by měl procházet třemi fázemi, které značně předurčí jeho úspěch: vytváření, distribuce a spotřeba.
Klasický princip vytváření obsahu z jednoho místa se mění zejména způsobem přípravy obsahu, jeho personalizace a hlavně průběžným dotvářením, např. pomocí komentářů čtenářů. Na jednom místě se tak střetávají formy obsahu, které jsou tvořeny různě a mohou být zároveň i různě šířeny.
Distribuce obsahu
Unikátnost obsahu elektronických médií může být v praktickém důsledku velmi nízká, neboť je snadné vkládat vlastní obsah na různá místa.
Spotřeba obsahu
Čtení či jiná forma akceptace obsahu je také ovlivňujícím článkem úspěšnosti obsahu. Existuje spousta způsobů, které jsou využívány pro přístup k obsahu, v neposlední řadě jde o mobilní zařízení, která se dokážou připojit přímo na web. Ne všechny způsoby přístupu k obsahu je schopen autor ovlivňovat, neboť on sám nemusí být šiřitelem.
Na všechny části tohoto modelu existují nástroje, které poskytnou alespoň základní informace o úspěšnosti. Mnoho z nich funguje také jako SaaS aplikace.
Závěry z modelu dosahu elektronických médií
Praktickým důsledkem modelu však je, že o úspěchu a dosahu obsahu se nelze dozvědět jednu absolutní pravdu (ať již se sleduje jakýkoliv ukazatel). Bližší pohled na realitu je nutné skládat dohromady z různých dílků skládačky.
Článek na odborném serveru si tedy bude hlídat nejen návštěvnost článku na vlastním webu, ale také počet odběratelů kanálu RSS, přístupy přes mobilní zařízení, počet a kvalitu komentářů na článek, zpětné odkazy vedoucí na článek a mnoho dalších zajímavých informací.
Elektronická média si musí hlídat úspěšnost svého obsahu ve třech rovinách:
Vytváření obsahu.
Distribuce obsahu.
Spotřeba obsahu.
Co lze řešit dále (vykopávky na další témata)
Je to s mobilními zařízení tak horké, jak se píše?
