Volně navazuje na „Porovnání sociálních sítí, jejich přednosti a vize“
Současná podoba
V současné době existuje celá řada sociálních sítí (ať už profesní nebo soukromé – pro udržování vztahů s kamarády, spolužáky…). Záleží pouze na uživateli, pro co a jakou síť chce využívat. Množství sociálních sítí sebou nesou pro uživatele několik nevýhod. Jednak při registraci stále musí zadávat svoje údaje (ať už pravdivá, nebo smyšlená), musí si pamatovat několik loginů (pokud nepoužívají jedno univerzální, které již ale na síti může používat někdo jiný), různá hesla (každý server může požadovat jiné požadavky na heslo – písmena velká¬/malá, číslice, znaky, různé kombinace) a zejména pro zjištění novinek na těchto serverech musí tyto servery přímo „navštívit“.
Sociální sítě avšak podporují přeposílání novinek na uvedený email, což je velmi praktické, ale zároveň neefektivní. Data totiž bývají uložena jednak na síti a následně na uvedeném emailu (případně i poštovním klientu – pokud uživatel používá), což může uživatele v celkovém důsledku otravovat, jelikož si to musí přečíst 2x (nebo ne přímo přečíst, ale minimálně „odfajfkovat“ jako přečtenou zprávu) a stejně na to může reagovat pouze přímo na konkrétní stránce.
Možná budoucí?
Jak by ale výše zmíněné nedostatky šly vyřešit? Nejjednodušší cestou se jeví jako univerzální platforma na straně uživatele (například plugin do Mozilly), která by výše zmíněné nedostatky vyřešit sice dokázala, ale pouze na stanici (zařízení), kde by tato platforma byla nainstalovaná.
Výhodnější cesta, která by využitelná z každého zařízení, které je schopno se připojit na internet, je přímá integrace služeb sociálních sítí s emailem. Vezměme si například gmail (od firmy google), který již umožňuje uživatelům volitelné funkce. Prakticky by stačilo přidat další funkci (komponentu).
A jak by to celé mohlo vypadat? Uživatel by si vybral, do které sítě se chce registrovat (případně se kterou propojit, pokud je již registrován). Následně by proběhla kontrola osobních údajů (jméno, bydliště…) pro případ, že uživatel nechce něco konkrétního zveřejnit (registrován – lze přeskočit). V poslední řadě by se po přístupu na emailovou adresu neobjevovalo například jen „doručená/odeslaná pošta“, ale i facebook/linkeln/myspace/“další“ (podle toho, které sítě si uživatel připojil) a novinky na těchto sítích.
Ilustrujme si to na jednoduchém příkladu (gmail vs. Facebook) – již po registraci/propojení. Například Anička mi na facebooku pošle zprávu (nebo jinou žádost) a mně jako uživateli bude prakticky stačit navštívit pouze stránky emailu, který stejně pravidelně navštěvuju, a na tuto událost přímo reagovat bez přímého navštívení stránek facebooku.
Co uživatelům tento model všechno přinese?
Mám všechno na jednom místě (v jednom okně, jeden panel) i když jsem uživatel více sociálních sítí – snadnější komunikace
Ověřování hesla pouze jednou
Nemusím se „otravovat“ s duplikátem dat
Snadnější registrace v případě zájmu o další sítě
Princip by mohl fungovat i obráceně - na sociální sítí záložka email, kde si mohu číst a psát zprávy na propojeném emailu.
Možnost komunikace i v rámci rozdílných sítí
Každá mince má ale rub i líc. Pro uživatele existuje hlavně jedna velká nevýhoda, že tím všechny „zúčastněné“ strany mohou získat přístup k mým osobním údajům, mohou sledovat komunikaci mezi ostatními apod. Tyto informace mají pro společnosti cenu zlata, jelikož následně mohou přesněji zacílit reklamu. Bohužel je v dnešní době všechno o penězích a morálka jde stranou. Uživatelé tomu sami i dosti nahrávají, protože řada z nich si tento faktor neuvědomuje a napíší na svoje stránky vesměs cokoliv.
Závěr
Emailová adresa má pro výše popsaný model jeden výborný předpoklad, a to, že je vždycky unikátní (základní identifikace automatizovaná přes adresu). Výhody pro uživatele jistě převahují nad nevýhodami (pokud ty informace chci, mohu si je sehnat jinak, otázka za jakou cenu).
Vyskytuje se zde zásadní otázka, jestli a proč do toho subjekty (provozovatelé emailu, sociálních sítí) půjdou nebo si nadále každý bude hrát na svém písečku.
Thursday, May 13, 2010
Porovnání sociálních sítí, jejich přednosti a vize
Něco z historie
Pojem sociální síť, který je v dnešní době skloňován zejména s internetem, vznikl v roce 1954 sociologem z „Manchesterovy školy“ Jamesom Barnsom. Jeho význam spočívá podle (1) v tom, že „samotný člověk je centrem sociální sítě, jeho známí jsou větvě této sítě, a vztahy mezi lidmi jsou vztahy i v sociální síti. Hlubší bádání nad sociálními sítěmi navede na klasifikace vztahů mezi objekty: jednosměrné, obousměrné, sítě kolegů, spolužáků, atd.“
Za jako první sociální síť, tak jak ji vnímáme v dnešní době, lze považovat (pro nás prosté) posílání emailu. Tento krok je ale velmi důležitý, jelikož tím to všechno začalo. Přenesením prvního vzkazu na vzdálený počítač dne 2. 10. 1971 byly položeny první základy sociálních sítí. Problém zde nastal v tom, že přenos byl pouze mezi jedním odesilatelem a jedním příjemcem, avšak to se jednoduchou modifikací podařilo rozšířit na skupinu lidí. Jako dalším krokem bylo objevení IRC (Internet Relay Chat), který umožňoval komunikaci mezi uživateli v reálném čase. Poslední krok nastal v roce 1991 publikováním prvních webových stránek.
Za první sociální síť, která se svým principem podobá dnešní, lze považovat classmates.com, která slouží zejména pro hledání a udržování vztahů mezi spolužáky a i jinými známými. Z této koncepce vycházejí i dnešní giganti, jako je MySpace, FaceBook, Bebo nebo LinkedIn apod. Mezi první české sociální sítě lze považovat lide.cz, spolužáci, xchat…
Primárním cílem nebylo ale vytvoření sociálních sítí. To lze považovat za vedlejší produkt. Primárním cílem bylo šíření informací, obchodní komunikace apod. S dalšími faktory, jako je pokles cen počítačů a rozšíření internetu do domácností dosáhla komunikace větší svobody a lidé se začali spojovat do různých zájmových skupin. Je snazší najít si člověka se stejnými zájmy na síti, než v reálném životě. Už jenom z důvodu možné anonymity, kdy jedinec nemusí vystupovat pod svým vlastním jménem, ale pouze pod nějakou jeho přezdívkou (nickname), a také díky možnosti, že jedinec nemusí kamkoliv chodit. Pouze si sedne doma v klidu k počítači.
Soukromé sociální sítě
Myspace
Myspace je sociální síť, která byla založena v roce 2003. Prezidentem je od počátku Tom Anderson a zastává slogan „A place for friends“ (Místo pro přátele). Ze sloganu lze snadno vyčíst, že to je místo pro udržování vztahů s přáteli. Tato sociální síť se stala jednou z nejpopulárnějších sítí na celém světě.
Největší předností je sdílení multimediálních děl. Dokonce i různí profesionální umělci tuto síť používají k šíření svých děl. Stále podle mnohých názorů nemá v tomto oboru žádnou konkurenci, ale o tom by se dalo určitě v rámci uživatelů různých sítí polemizovat. Uživatelé se mohou připojovat k uměleckým skupinám (podle individuálních předností) a mohou hodnotit jejich díla. Součástí Myspace je i možnost nahrávání vlastních audiovizuálních děl. Základní myšlenka spočívala v nalezení neznámých talentů.
Jako další přednost bych vystihl vlastní Instant Messanger (MySpaceIM) což je samostatný program, který běží pod operačním systémem a informuje uživatele prakticky o všem, co se na jeho profilu děje (posílání zpráv, informace o komentářích, žádostech apod.)
Další součástí jsou již spíš klasické funkce, které již existovali dříve samy od sebe (v jiných, lehčích sociálních sítích). Ať už se jedná o funkci nahrávání fotek, vlastního blogu, diskusní skupiny, komenty, nebo myspace TV, která funguje na podobném principu jako youtube.
Mezi zajímavost Myspace sítě patří, že je součástí mediálního domu Ruperta Murdocha, který je považován za jednoho z největších (možná i největší) mediálních magnátů. Vždyť vlastní několik desítek až stovek televizních, kabelových, satelitních stanic a podobné číslo i v novinových periodikách.
Facebook
Facebook byl založen Markem Zuckerbergem, bývalým studentem Harvardovy univerzity, v roce 2004. Jeho původ byl v počátcích pro komunikaci mezi studenty na škole. Postupem času se začaly připojovati další školy a nakonec se stal volně přístupný i ne studentům.
Facebook podporuje vesměs všechny základní funkce, které vystihují sociální sítě (komunikace s přáteli, vytváření vlastního profilu, nahrávání fotek, seskupování do různých zájmových skupin apod.).
Vyskytuje se zde ale zásadní otázka, proč se facebook rozšířil tak rychle a stal se tolik populárním, když už něco podobného, ne li stejného, existovalo. Jako hlavní tah se jeví jednoduchost (vedle myspace), což je spojeno s první významem sítě, a to rozšíření pouze mezi studenty a udržení vztahů s nimi. První základní funkce i na to byly stavěny (např. kalendář, upomínky, vytváření událostí…). Další důležitý krok je rozvoj aplikací třetích stran dřív před konkurencí (v roce 2007). Vesměs se jedná o hry (tedy „zábavový zabíječ času“). V ten moment mohu hrát různé hry, kde nejvíc populární hry jsou od společnosti Zynga (Texas Hold'em Poker, Farmville, Mafia Wars…). Díky těmto hrám uživatelé mohou navazovat „přátelství“ i s prakticky neznámými lidmi, jelikož se vzájemně potřebují do party. Všechno není ale jenom růžové. Aplikace stahují z profilu citlivá data (což si mnoho uživatelů neuvědomuje), která mohou autoři využít ve svůj prospěch, ať je jakýkoliv.
Další součástí facebooku (ale i aplikací) je posílání virtuálních dárků. Každého jistě „potěší“, když mu někdo na zeď k narozeninám pošle obrázek zabaleného dárku. Tyto funkce jsou už ale za reálné peníze. Přesněji za virtuální, které si uživatelé musí koupit za reálné. V aplikacích (hrách) si zase uživatel za peníze může nakoupit různé bonusy.
Součástí Facebooku je jistá možnost přizpůsobení svým potřebám. Nabízí filtrování svých vlastních příspěvků podle potřeb (jakože se příspěvek zobrazí jen tomu, komu uživatel chce), nebo i skrývání příspěvků od „spamerů“.
Facebook, oproti myspace, je také podporován v mnoha světových jazycích (64 jazyků včetně češtiny k 23. 7. 2009)
Profesní sociální sítě
LinkedIn
LinkedIn je nejznámější „profesní“ sociální síť, která byla založena v roce 2003 a je určena pro „profesionály“, tedy kariéru, pracovní místa a vzdělávání, udržování kontaktů s kolegy.
Předností LinkedIn je snazší hledání pracovní pozice. Uživatel si zde může vyplnit svůj životopis, proto se stala velmi populární pro manažery a personalisty, kteří zase mohou snáze hledat mezi obrovským množstvím potencionální zaměstnance. Často se místo poslání životopisu spokojí s posláním odkazu na profil.
Možnost LinkedIn je i zveřejnění referencí o spolupráci s kolegy v rámci sítě, čímž si personalisti o potencionálním zaměstnanci mohou udělat ještě před pohovorem jistý „obrázek“.
Závěr
Sociální sítě v posledních letech zažily obrovský boom. Každá sociální síť má svoje přednosti, ale i nedostatky. Záleží na uživateli, čemu dává přednost. Jestli chce navazovat nové kontakty v soukromém životě, jestli chce jenom zabíjet čas, či jestli chce podporovat svůj kariérní růst.
S rozvojem sítí se objevil jeden zásadní problém. Každý jedinec se chová před svými kamarády rozdílně, neboli má v rozdílně partě lidí (doma, s kamarády, kolegy) jinou roli a chová se rozdílně. Sociální sítě toto ruší. Jakmile si přidám někoho do svých přátel, tak se před ním chovám stejně jako s ostatními. Proto základní pravidlo zní „nepsat veřejně to, co nechci, aby alespoň jeden člověk viděl“.
Jelikož existuje celá řada sociálních sítí, tak jejich budoucnost je nejistá. Jestli přijde něco nového, nečekaného, tak v soukromých sítích nejspíš nastane úpadek. Sociální sítě, které byly před současnými na výsluní, tento osud již potkal. Mohla by nastat situace úpadek menších a propojení větších v jeden virtuální celek. Nebo si každá půjde vlastní cestou, kdy v myspace nejspíš bude diktovat cestu Rupert Murdoch směrem audiovizuálních děl a médií (např. televize, rozhlas) a facebook zase směrem her a aplikací, jelikož aplikace se již dost propojují (pokud uživatel něco udělá v jedné aplikaci, tak dostane bonus někde jinde). Současný trend i ukazuje, že minimálně facebook se snaží o propojování služeb již nyní (například podpora v ICQ).
Profesní sítě by se oproti tomu mohly snadno ještě více rozšířit, kdy bude upadat posílání přímo životopisu a personalistům bude stačit poslat odkaz na profil, kde uvidí posudek od předchozího zaměstnavatele, jeho kolegů a zaměstnanec nebude muset složitě tyto papíry shánět. Tato možnost již existuje, avšak zaměstnavatel nemá povinnost vyplnit.
Zdroje
1. Historie sociálních sítí. Sociální sítě. [Online] 25 . listopad 2008. [Citace: 10. duben 2010.] http://socialnisite.cz/info/historie_socialnich_siti.
Ostatní zdroje
http://www.lupa.cz/clanky/socialni-site-to-neni-jenom-facebook/
http://en.wikipedia.org/wiki/MySpace
http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook
http://en.wikipedia.org/wiki/LinkedIn
Pojem sociální síť, který je v dnešní době skloňován zejména s internetem, vznikl v roce 1954 sociologem z „Manchesterovy školy“ Jamesom Barnsom. Jeho význam spočívá podle (1) v tom, že „samotný člověk je centrem sociální sítě, jeho známí jsou větvě této sítě, a vztahy mezi lidmi jsou vztahy i v sociální síti. Hlubší bádání nad sociálními sítěmi navede na klasifikace vztahů mezi objekty: jednosměrné, obousměrné, sítě kolegů, spolužáků, atd.“
Za jako první sociální síť, tak jak ji vnímáme v dnešní době, lze považovat (pro nás prosté) posílání emailu. Tento krok je ale velmi důležitý, jelikož tím to všechno začalo. Přenesením prvního vzkazu na vzdálený počítač dne 2. 10. 1971 byly položeny první základy sociálních sítí. Problém zde nastal v tom, že přenos byl pouze mezi jedním odesilatelem a jedním příjemcem, avšak to se jednoduchou modifikací podařilo rozšířit na skupinu lidí. Jako dalším krokem bylo objevení IRC (Internet Relay Chat), který umožňoval komunikaci mezi uživateli v reálném čase. Poslední krok nastal v roce 1991 publikováním prvních webových stránek.
Za první sociální síť, která se svým principem podobá dnešní, lze považovat classmates.com, která slouží zejména pro hledání a udržování vztahů mezi spolužáky a i jinými známými. Z této koncepce vycházejí i dnešní giganti, jako je MySpace, FaceBook, Bebo nebo LinkedIn apod. Mezi první české sociální sítě lze považovat lide.cz, spolužáci, xchat…
Primárním cílem nebylo ale vytvoření sociálních sítí. To lze považovat za vedlejší produkt. Primárním cílem bylo šíření informací, obchodní komunikace apod. S dalšími faktory, jako je pokles cen počítačů a rozšíření internetu do domácností dosáhla komunikace větší svobody a lidé se začali spojovat do různých zájmových skupin. Je snazší najít si člověka se stejnými zájmy na síti, než v reálném životě. Už jenom z důvodu možné anonymity, kdy jedinec nemusí vystupovat pod svým vlastním jménem, ale pouze pod nějakou jeho přezdívkou (nickname), a také díky možnosti, že jedinec nemusí kamkoliv chodit. Pouze si sedne doma v klidu k počítači.
Soukromé sociální sítě
Myspace
Myspace je sociální síť, která byla založena v roce 2003. Prezidentem je od počátku Tom Anderson a zastává slogan „A place for friends“ (Místo pro přátele). Ze sloganu lze snadno vyčíst, že to je místo pro udržování vztahů s přáteli. Tato sociální síť se stala jednou z nejpopulárnějších sítí na celém světě.
Největší předností je sdílení multimediálních děl. Dokonce i různí profesionální umělci tuto síť používají k šíření svých děl. Stále podle mnohých názorů nemá v tomto oboru žádnou konkurenci, ale o tom by se dalo určitě v rámci uživatelů různých sítí polemizovat. Uživatelé se mohou připojovat k uměleckým skupinám (podle individuálních předností) a mohou hodnotit jejich díla. Součástí Myspace je i možnost nahrávání vlastních audiovizuálních děl. Základní myšlenka spočívala v nalezení neznámých talentů.
Jako další přednost bych vystihl vlastní Instant Messanger (MySpaceIM) což je samostatný program, který běží pod operačním systémem a informuje uživatele prakticky o všem, co se na jeho profilu děje (posílání zpráv, informace o komentářích, žádostech apod.)
Další součástí jsou již spíš klasické funkce, které již existovali dříve samy od sebe (v jiných, lehčích sociálních sítích). Ať už se jedná o funkci nahrávání fotek, vlastního blogu, diskusní skupiny, komenty, nebo myspace TV, která funguje na podobném principu jako youtube.
Mezi zajímavost Myspace sítě patří, že je součástí mediálního domu Ruperta Murdocha, který je považován za jednoho z největších (možná i největší) mediálních magnátů. Vždyť vlastní několik desítek až stovek televizních, kabelových, satelitních stanic a podobné číslo i v novinových periodikách.
Facebook byl založen Markem Zuckerbergem, bývalým studentem Harvardovy univerzity, v roce 2004. Jeho původ byl v počátcích pro komunikaci mezi studenty na škole. Postupem času se začaly připojovati další školy a nakonec se stal volně přístupný i ne studentům.
Facebook podporuje vesměs všechny základní funkce, které vystihují sociální sítě (komunikace s přáteli, vytváření vlastního profilu, nahrávání fotek, seskupování do různých zájmových skupin apod.).
Vyskytuje se zde ale zásadní otázka, proč se facebook rozšířil tak rychle a stal se tolik populárním, když už něco podobného, ne li stejného, existovalo. Jako hlavní tah se jeví jednoduchost (vedle myspace), což je spojeno s první významem sítě, a to rozšíření pouze mezi studenty a udržení vztahů s nimi. První základní funkce i na to byly stavěny (např. kalendář, upomínky, vytváření událostí…). Další důležitý krok je rozvoj aplikací třetích stran dřív před konkurencí (v roce 2007). Vesměs se jedná o hry (tedy „zábavový zabíječ času“). V ten moment mohu hrát různé hry, kde nejvíc populární hry jsou od společnosti Zynga (Texas Hold'em Poker, Farmville, Mafia Wars…). Díky těmto hrám uživatelé mohou navazovat „přátelství“ i s prakticky neznámými lidmi, jelikož se vzájemně potřebují do party. Všechno není ale jenom růžové. Aplikace stahují z profilu citlivá data (což si mnoho uživatelů neuvědomuje), která mohou autoři využít ve svůj prospěch, ať je jakýkoliv.
Další součástí facebooku (ale i aplikací) je posílání virtuálních dárků. Každého jistě „potěší“, když mu někdo na zeď k narozeninám pošle obrázek zabaleného dárku. Tyto funkce jsou už ale za reálné peníze. Přesněji za virtuální, které si uživatelé musí koupit za reálné. V aplikacích (hrách) si zase uživatel za peníze může nakoupit různé bonusy.
Součástí Facebooku je jistá možnost přizpůsobení svým potřebám. Nabízí filtrování svých vlastních příspěvků podle potřeb (jakože se příspěvek zobrazí jen tomu, komu uživatel chce), nebo i skrývání příspěvků od „spamerů“.
Facebook, oproti myspace, je také podporován v mnoha světových jazycích (64 jazyků včetně češtiny k 23. 7. 2009)
Profesní sociální sítě
LinkedIn je nejznámější „profesní“ sociální síť, která byla založena v roce 2003 a je určena pro „profesionály“, tedy kariéru, pracovní místa a vzdělávání, udržování kontaktů s kolegy.
Předností LinkedIn je snazší hledání pracovní pozice. Uživatel si zde může vyplnit svůj životopis, proto se stala velmi populární pro manažery a personalisty, kteří zase mohou snáze hledat mezi obrovským množstvím potencionální zaměstnance. Často se místo poslání životopisu spokojí s posláním odkazu na profil.
Možnost LinkedIn je i zveřejnění referencí o spolupráci s kolegy v rámci sítě, čímž si personalisti o potencionálním zaměstnanci mohou udělat ještě před pohovorem jistý „obrázek“.
Závěr
Sociální sítě v posledních letech zažily obrovský boom. Každá sociální síť má svoje přednosti, ale i nedostatky. Záleží na uživateli, čemu dává přednost. Jestli chce navazovat nové kontakty v soukromém životě, jestli chce jenom zabíjet čas, či jestli chce podporovat svůj kariérní růst.
S rozvojem sítí se objevil jeden zásadní problém. Každý jedinec se chová před svými kamarády rozdílně, neboli má v rozdílně partě lidí (doma, s kamarády, kolegy) jinou roli a chová se rozdílně. Sociální sítě toto ruší. Jakmile si přidám někoho do svých přátel, tak se před ním chovám stejně jako s ostatními. Proto základní pravidlo zní „nepsat veřejně to, co nechci, aby alespoň jeden člověk viděl“.
Jelikož existuje celá řada sociálních sítí, tak jejich budoucnost je nejistá. Jestli přijde něco nového, nečekaného, tak v soukromých sítích nejspíš nastane úpadek. Sociální sítě, které byly před současnými na výsluní, tento osud již potkal. Mohla by nastat situace úpadek menších a propojení větších v jeden virtuální celek. Nebo si každá půjde vlastní cestou, kdy v myspace nejspíš bude diktovat cestu Rupert Murdoch směrem audiovizuálních děl a médií (např. televize, rozhlas) a facebook zase směrem her a aplikací, jelikož aplikace se již dost propojují (pokud uživatel něco udělá v jedné aplikaci, tak dostane bonus někde jinde). Současný trend i ukazuje, že minimálně facebook se snaží o propojování služeb již nyní (například podpora v ICQ).
Profesní sítě by se oproti tomu mohly snadno ještě více rozšířit, kdy bude upadat posílání přímo životopisu a personalistům bude stačit poslat odkaz na profil, kde uvidí posudek od předchozího zaměstnavatele, jeho kolegů a zaměstnanec nebude muset složitě tyto papíry shánět. Tato možnost již existuje, avšak zaměstnavatel nemá povinnost vyplnit.
Zdroje
1. Historie sociálních sítí. Sociální sítě. [Online] 25 . listopad 2008. [Citace: 10. duben 2010.] http://socialnisite.cz/info/historie_socialnich_siti.
Ostatní zdroje
http://www.lupa.cz/clanky/socialni-site-to-neni-jenom-facebook/
http://en.wikipedia.org/wiki/MySpace
http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook
http://en.wikipedia.org/wiki/LinkedIn
Sociální sítě v podnikové praxi
Jak by mohly vypadat neveřejné vnitropodnikové sociální sítě a k čemu by mohly být využívány? Začnou časem vznikat jakési „firemní facebooky“?
S tím jak postupně začal růst zájem o sociální sítě mezi běžnými uživateli, vzbudil se zájem o jejich využívání i v komerční oblasti a sociální sítě se tak čím dál tím více stávají podpůrným komunikačním kanálem. Využívají se k propagaci společnosti, získávání nových zákazníků apod. Velkou výhodou sociálních sítí je, že oslovují obrovské masy lidí a vše se odehrává prakticky v reálném čase.
Kromě využívání sociálních sítí k firemním účelům má jejich rozmáhání i negativní dopady např. v podobě trávení části pracovní doby na těchto sítích a nevěnování se svým činnostem a povinnostem. Některé společnosti již začaly provádět opatření zakazující jejich využívání a navštěvování v pracovní době, jiné jsou zatím benevolentní.
Sociální sítě, o kterých zatím bylo mluveno a které byly zmíněny, jsou zaměřeny na široké masy lidí a veřejně dostupné. My se nyní blíže podíváme na možnosti využití a nasazení podobné technologie uvnitř podniku, tj. neveřejně. Jako typ podniku vhodného pro projekt nasazení byl vybrán mezinárodní podnik s několika pobočkami v každém státě pohybující se v oboru IT. V tomto oboru jde o poskytování nejrůznějších služeb a pokrytí širokého spektra potřeb zákazníků.
Možnosti sociálních sítí
Sociální síť je dle (Wikipedia) definována jako společenské zřízení tvořené jednotlivci nebo organizacemi vytvářející uzly, které jsou těsně spjaty a propojeny jedním nebo více specifickými vzájemnými závislostmi jako je přátelství, zájmy, rodinné vazby apod. My se budeme blíže zabývat, jak již bylo řečeno, pracovním vztahem v jedné společnosti jako vzájemnou závislostí mezi členy sociálních sítí. Konkrétně budeme hovořit o sítích, které jsou neveřejné, a tudíž nejsou nikomu jinému než zaměstnancům dané společnosti dostupné. Tento typ není zatím příliš rozšířený a na své objevení teprve čeká. Nyní se podíváme na to, jaké možnosti a výhody tato technologie skýtá a proč se vyplatí o jejím nasazení uvažovat.
Sociální sítě umožňují být stále ve spojení s lidmi, ať již jsou kdekoliv. To přináší možnost využívání nejen v rámci společnosti či jedné země, ale kdekoliv na světě a s kýmkoliv na světě, kdo je jejím členem. Zaměstnanci tak mohou být neustále ve spojení, mohou mít dostupné veškeré potřebné informace, ať se již nalézají kdekoliv na služební cestě apod. Samozřejmostí je také využívání a napojení pomocí jiných zařízení než je počítač, např. pomocí chytrého mobilního telefonu.
Nasazení a využívání sociální sítě v mezinárodní společnosti představuje možnost, jak jednoduše komunikovat s kýmkoliv z jakékoliv pobočky/země s minimálními náklady. Je možné získat podporu v případě potřeby, aktuální informace a dopředu se připravit na vznikající příležitosti či naopak minimalizovat přicházející nebezpečí či hrozby. Tento druh důležitých informací se v současné době pomocí klasických prostředků a systémů distribuuje velmi omezeně i přesto, že pro společnost mohou mít zásadní význam.
Pro společnost zabývající se informačními technologiemi a všeho co s nimi souvisí je možnost mít jednoduše dostupné informace ze zahraničí velmi cenná. Trendy se zejména v této oblasti neustále mění a existuje řada metodik a postupů, jak je následovat. Mnoho společností si tyto postupy alespoň částečně upravuje podle sebe tak, aby co nejvíce vyhovovaly požadovaným cílům a požadavkům zákazníků. Tyto specifické úpravy existujících metodik a používané postupy jsou velmi cenným know-how, které je možné efektivně sdílet a vyměňovat v rámci jedné společnosti. Lze se tak vyvarovat chybám, které se mohou objevit a většinou také objevují při tzv. začínání na zelené louce. Získáním informací ze zahraničí o tom, jak probíhají různé projekty, nasazování nových postupů apod. lze ušetřit nemalé finanční obnosy.
Běžné způsoby komunikace většinou umožňují komunikaci pouze v rámci uzavřené skupiny lidí. Například pokud se řeší nějaký problém pomocí emailové komunikace, tak o daném problému a způsobu řešení vědí pouze osoby, které jsou uvedeni jako příjemci. Znalosti se pak nedostávají k ostatním zaměstnancům. V rámci sociálních sítí je možné (v případě dostatečných oprávnění apod.) nahlížet na dění a řešení daného problému a zároveň do něj i aktivně zasahovat. Je možné vyhledávat, jak byl daný problém řešen, jaké komplikace se objevovaly v jeho průběhu apod. Informace se pak stávají mnohem dostupnější než při klasických způsobech komunikace.
V rámci takovýchto sociálních sítí je předpokladem, že existuje možnost zveřejňovat informace v rámci určitých oprávnění, stupňů důležitosti a utajení. Zaměstnanci se tak mohou přiřazovat do skupin, které mají práva na zobrazování různých informací, dokumentů, videí apod. Stejně tak i samotní zaměstnanci si mohou nastavit, jaké informace mají být komu dostupné. Lze nastavit např. „stupně kamarádství“, které umožní rozdělovat lidi a označovat podle toho, jak moc jsou informace důvěrné a kdo vše má tyto informace možnost vidět. Takováto možnost rozdělování a označování jednotlivých informací umožní vkládat i údaje ze soukromého života. Údaji se myslí jednak klasické textové informace, tak obrázky či různá videa. Příležitosti a možnosti, která tato funkcionalita přináší, zvyšuje pravděpodobnost sblížení lidí ve společnosti, získání přehledu o jednotlivých lidech, dění ve firmě i mimo ni apod. Tato možnost samozřejmě není vždy vítána (což lez jednoduše zařídit zakázáním zobrazování jakýchkoliv soukromých informací) a hodně záleží na mentalitě lidí, jak budou dané informace vnímat a nakládat s nimi. Např. v ČR se lidé většinou ve společnosti znají, vědí o sobě alespoň základní informace, oproti tomu v Německu tyto informace nikoho nezajímají a povětšinou striktně oddělují soukromý a pracovní život.
Velikou příležitostí v rámci sociálních sítí je také integrace a propojení s již existujícími informačními systémy, databázemi, aplikacemi apod. Integrací plánovaného systému s nejrůznějšími již existujícími systémy se dá docílit vzniku jakéhosi portálu, který bude sjednocovat a umožňovat mnoho funkcionalit bez nutnosti navštěvovat externí aplikace. Příkladem propojení může být napojení systému na poštovního klienta včetně kalendáře a plánování událostí. Při takovémto propojení je možné odesílat a pracovat s poštou, zveřejňovat komunikaci dalším osobám, přikládat odkazy na jednotlivé zprávy, plánovat k nim události apod.
Propojení s poštou je jeden z mnoha příkladů integrace a propojení s jinými systémy. Velmi efektivní a přínosné je propojení s DMS systémem, jež umožní přístup ke všem potřebným dokumentům odkudkoliv. Všechny údaje a informace jsou pak ve strukturované podobě a formě dostupné pověřeným osobám. V rámci mezinárodního systému pak lze velice zjednodušit výměnu informací a zefektivnit komunikaci.
Ať již propojení probíhá s jakýmkoliv systémem či aplikací, vždy je zapotřebí zajistit zobrazování stejných informací ve všech systémech. V případě, že při propojování s některými systémy nedovolí technické řešení využívat jednotnou databázi, je potřeba zajistit synchronizaci údajů takovým způsobem, aby v každém ze systémů byly vždy zobrazeny aktuální údaje.
Závěrem...
Sociální sítě jsou moderní technologií, která přináší nové možnosti a příležitosti jako je například získání strukturovanějších informací a znalostí. Napojením na již existující systémy může vzniknout systém, s jehož pomocí lze velmi efektivně šetřit čas a zjednodušovat procesy. Všechny výhody a funkcionality sociálních sítí všemi zaměstnanci nemusí být zpočátku přijímáno s nadšením, jelikož je zapotřebí učit se novým procesům a postupům. Postupem času se však tato technologie pravděpodobně začne čím dál tím více prosazovat. Standardní dosud využívané systémy, jako je například emailový klient apod. však určitě zcela nezmizí. Sociální sítě se však stanou jejich užitečným doplňkem.
Souboj Davida s Goliášem - Android vs. Symbian
V současné době prochází trh s operačními systémy určenými pro mobilní zařízení (smartphony, PDA apod.) dynamickými změnami. Relativně klidné vody rozčeřil svým vstupem na trh operační systém Android, který v roce 2007 představila společnost Google. Na vstup nového hráče na trh museli dosavadní poskytovatelé řešení, v čele s lídrem trhu, jímž je OS Symbian, zhodnotit svou dosavadní strategii.
Následující odstavce popisují problematikou mobilních operačních systémů a zaměřují se především na OS Android a Symbian.
GRAF 1 – Tržní podíly prodaných zařízení podle OS [3]
GRAF 2 – Tržní podíly prodaných zařízení podle OS [3]
TABULKA 1 - Tržní podíly prodaných zařízení podle OS na U.S. trhu [2] [4]
Analytici společnosti Gartner se pokusili odhadnout vývoj trhu s mobilními operačními systémy. Výsledek je Graf 3, na které jsou zaznamenány odhadované tržní podíly dílčích OS v roce 2012.
GRAF 3 – Odhad tržních podílů prodaných zařízení podle OS v roce 2012 [3]
GRAF 4 – Počet nových aplikací určených pro Android [1]
GRAF 5 – Celkový počet všech aplikací určených pro Android [1]
Zdroje
Následující odstavce popisují problematikou mobilních operačních systémů a zaměřují se především na OS Android a Symbian.
Představení OS
Android
Společnost Google představila v roce 2007 první verzi OS Android a zároveň iniciovala vznik uskupení Open Handset Alliance (dále OHA). Hlavním cílem OHA je zabezpečení dalšího vývoje systému a kompatibilních aplikací. Členy OHA jsou telekomunikační operátoři, výrobci mobilní telefonů a další společnosti působící na poli telekomunikačních technologií.
Společnost Google se rozhodla pro rozšíření a vývoj svého systému jít opačnou cestou než, kterou jde Apple. Android je open sourceová distribuce Linuxu, na jejímž vývoji se může podílet takřka každý.
Společnost Google se rozhodla pro rozšíření a vývoj svého systému jít opačnou cestou než, kterou jde Apple. Android je open sourceová distribuce Linuxu, na jejímž vývoji se může podílet takřka každý.
Symbian
Operační systém Symbian je dlouhá léta největším hráčem na trh. První verze Symbianu byla představena v roce 1998, na jejímž vývoji se dále podíleli společnosti Psion, Nokia, Motorola, Ericsson a iMatsushita. Tato verze vycházela ze systému EPOC, který byl vyvíjen společností Psion již od roku 1987. Vzhledem k tomu, že za Symbianem stáli dominantní hráči na trhu, tak jeho tržní podíl činil celých 85%.
V roce 2008 došlo k obratu a společnost Nokia se stala jediným vlastníkem operačního systému Symbian. V témže roce byla založena nadace Symbian Foundation a Symbian se z proprietálního systému stal open source systémem. Symbian Foudnation sdržuje společnosti, podobně jako OHA, které se podílí na vývoji nových verzí Symbianu.
V roce 2008 došlo k obratu a společnost Nokia se stala jediným vlastníkem operačního systému Symbian. V témže roce byla založena nadace Symbian Foundation a Symbian se z proprietálního systému stal open source systémem. Symbian Foudnation sdržuje společnosti, podobně jako OHA, které se podílí na vývoji nových verzí Symbianu.
Trh s mobilními OS
Celosvětový trh
Dle dat na grafech 1 a 2 lze vysledovat tržní podíly a trendy jednotlivých mobilních operačních systémů. Dominantním hráčem na trhu je od svého vzniku v roce 1998 systém Symbian. Nicméně z původního tržního podílu 85% kontinuálně ztrácí a tento trend se zatím společnosti Nokia nepodařilo zastavit.
OS Android od svého představení v roce 2007 je celosvětově nejrychleji rostoucí systémem. Dá se předpokládat, že v roce 2010 tomu nebude jinak.
OS Android od svého představení v roce 2007 je celosvětově nejrychleji rostoucí systémem. Dá se předpokládat, že v roce 2010 tomu nebude jinak.
GRAF 1 – Tržní podíly prodaných zařízení podle OS [3]
GRAF 2 – Tržní podíly prodaných zařízení podle OS [3]
U.S. trh
Severoamerický trh je oproti celosvětovému specifický. Rozložení tržních podílů je znázorněno v tabulce 1. Symbian má takřka mizivé zastoupení. Významný vliv na nízké zastoupení Symbianu na severoamerickém trhu má společnost Nokia, která za Symbianem stojí. Nabídka telefonů se Symbianem a jsou určeny pro U.S. trh je velmi omezená.
Dle dostupných dat od společností Gartner a NDP Group lze konstatovat extrémně strmý nárůst tržního podílu Androidu. Z říjnového tržního podílu 3.8% došlo k nárůstu podílu na úctyhodných 28%.
Dle dostupných dat od společností Gartner a NDP Group lze konstatovat extrémně strmý nárůst tržního podílu Androidu. Z říjnového tržního podílu 3.8% došlo k nárůstu podílu na úctyhodných 28%.
TABULKA 1 - Tržní podíly prodaných zařízení podle OS na U.S. trhu [2] [4] Vývoj celosvětového trhu
Analytici společnosti Gartner se pokusili odhadnout vývoj trhu s mobilními operačními systémy. Výsledek je Graf 3, na které jsou zaznamenány odhadované tržní podíly dílčích OS v roce 2012.
GRAF 3 – Odhad tržních podílů prodaných zařízení podle OS v roce 2012 [3] Z grafu lze konstatovat, že Symbianu se nepodaří zastavit pokles tržního podílu, přesto si však udrží svoje dominantní postavení.
Android jehož hlavní výhodou je skloubení multimediálních a business funkcí svůj podíl na úkor BlackBerry a Symbianu navýší na 15% a stane se dvojkou na celosvětovém trhu. Hlavním faktorem, který bude nejspíše stát za vzestupem Androidu, je bezesporu využití služeb, které společnost Google v současné době nabízí.
Android jehož hlavní výhodou je skloubení multimediálních a business funkcí svůj podíl na úkor BlackBerry a Symbianu navýší na 15% a stane se dvojkou na celosvětovém trhu. Hlavním faktorem, který bude nejspíše stát za vzestupem Androidu, je bezesporu využití služeb, které společnost Google v současné době nabízí.
Aplikace pro OS
Pokud není operační systém podporován (resp. doplňován) kvalitním portfoliem aplikací nemá šanci na přežití natož na získání významného tržního podílu. Tohoto faktu jsou si Google i Nokia dobře vědomi, a proto se snaží motivovat vývojáře, aby tvořili aplikace právě pro jejich platformu.
Aplikace určené pro OS Android jsou centrálně spravovány a distribuovány prostřednictvím Android marketu. Market zažívá exponencionální růst počtu aplikací. Konkrétní hodnoty lze vyčíst z grafu 4 a 5.
Aplikace určené pro OS Android jsou centrálně spravovány a distribuovány prostřednictvím Android marketu. Market zažívá exponencionální růst počtu aplikací. Konkrétní hodnoty lze vyčíst z grafu 4 a 5.
GRAF 4 – Počet nových aplikací určených pro Android [1]
GRAF 5 – Celkový počet všech aplikací určených pro Android [1] Symbian Foundation v současné době rozjíždí podobný projekt. Jeho název je Symbian Horizon Program. Jeho náplní bude podpora vývojářů aplikací pro Symbian. Vývojáři se mohou dočkat pomoci při řešení problémů spojených s certifikací aplikací, vývojem, překladem aplikací do jiných jazykových mutací, marketingem a podobně. Aplikace budou distribuovány do více obchodů (v současné době je plánováno cca se sedmi). Z toho lze usuzovat, že Nokia vsadila na jiný způsob distribuce aplikací než Android, který se snaží spravovat aplikace centrálně. Nezbývá, než se nechat překvapit do jaké míry bude tento model úspěšnější.
Závěr
Symbian a Android zvolili velice podobnou obchodni strategii. V následujících letech si podle mého názoru Symbian udrží dominantní postavení. Nicméně Symbianu se nepodaří zastavit kontinuální pokles tržního podílu. Jediný způsob, jak zastavit kontinuální pokles tržeb, je expanze na severoamerický trh.
OS Android by měl získat druhý nejvetší podíl na trhu s mobilními operačními systémy. Jeho agresivní obchodní strategie dozajista povede k úspěchu a předstihne ostatní mobilní operační systémy.
Závěrem si lze položit několik otázek na zamyšlení:
Podaří se po více jak 12 letech zastavit propad tržního podílu Symbianu?
Jak velký tržní podíl získá OS Android v budoucnu?
Jaké faktory by mohli ovlivnit změnu tržních podílů?
Stane se vývoj aplikací pro mobilní zařízení lukrativnějším a výnosnějším businessem než vývoj pro klasické počítače?
Bude trh s chytrými mobilními zařízeními v budoucnu stále atraktivní pro výrobce OS?
Podaří se po více jak 12 letech zastavit propad tržního podílu Symbianu?
Jak velký tržní podíl získá OS Android v budoucnu?
Jaké faktory by mohli ovlivnit změnu tržních podílů?
Stane se vývoj aplikací pro mobilní zařízení lukrativnějším a výnosnějším businessem než vývoj pro klasické počítače?
Bude trh s chytrými mobilními zařízeními v budoucnu stále atraktivní pro výrobce OS?
Zdroje
[1] AndroLib.com: Statistics, URL: http://www.androlib.com/appstats.aspx
[2] comScore: comScore Reports February 2010 U.S. Mobile Subscriber Market Share, Reston, VA, 2010,
[2] comScore: comScore Reports February 2010 U.S. Mobile Subscriber Market Share, Reston, VA, 2010,
URL: http://www.comscore.com/Press_Events/Press_Releases/2010/4/
[3] GARTNER: Gartner Says Worldwide Mobile Phone Sales to End Users Grew 8 Per Cent in Fourth Quarter 2009; Market Remained Flat in 2009, Egham, UK, 2010, URL: http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=1306513
[4] NPD Group: Android shakes up U.S. Smartphone Market, Port Washington, NY, 2010, URL: http://www.npd.com/press/releases/press_100510.html
[5] OPEN HANDSET ALLIANCE, URL: http://www.openhandsetalliance.com/
[6] POSPÍŠIL, Aleš: Android trumfne do roku 2012 všechny platformy krom Symbianu, 2009, Mobilmania.cz,
[3] GARTNER: Gartner Says Worldwide Mobile Phone Sales to End Users Grew 8 Per Cent in Fourth Quarter 2009; Market Remained Flat in 2009, Egham, UK, 2010, URL: http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=1306513
[4] NPD Group: Android shakes up U.S. Smartphone Market, Port Washington, NY, 2010, URL: http://www.npd.com/press/releases/press_100510.html
[5] OPEN HANDSET ALLIANCE, URL: http://www.openhandsetalliance.com/
[6] POSPÍŠIL, Aleš: Android trumfne do roku 2012 všechny platformy krom Symbianu, 2009, Mobilmania.cz,
URL: http://www.mobilmania.cz/default.aspx?section=21&article=1123541
[7] THE SYMBIAN FOUNDATION COMMUNITY, URL: http://www.symbian.org/
[7] THE SYMBIAN FOUNDATION COMMUNITY, URL: http://www.symbian.org/
Trh mobilní reklamy: charakteristika, trendy a vývoj
Mobilní reklama
- různorodost a odlišnost mobilních zařízení,
- možnost preciznějšího cílení reklamy,
- mobilita subjektů (větší flexibilita uživatelů),
- různé typy reklamních produktů.
Charakteristika trhu
- růstu penetrace mobilních zařízení a jejich oblíbenosti,
- růstu výdajů na mobilní reklamu (=více peněz),
- neexistence dominantní firmy,
- velký potenciál pro vývoj nových specifických forem propagace na „mladém“ trhu,
- rychlejší připojení (3G, WiFi).
Mobilní reklamní sítě (mobile ad networks)
Jako mobilní reklamní síť lze označovat firmy, které zprostředkovávají reklamu mezi zadavatelem reklamy (značka, osoba) a cílovou skupinou, prostřednictvím platformy (RIM, iPhone, Symbian, atd). Tyto sítě představují „hráče“ na trhu mobilní reklamy a každá z nich je specifická svými produkty a typy partnerů, které publikují dodávaný obsah. Ačkoli je trh mobilní reklamy velmi roztříštěný a nelze jednoznačně určit nějakou dominantní firmu, která by určovala směr vývoje, lze tyto sítě klasifikovat na základě jejich velikosti a zaměření. Reklamní sítě lze klasifikovat na:
- slepé sítě (Blind networks)
- prémiové slepé sítě (Premium blind networks)
- prémiové sítě (Premium networks)
Slepé sítě se vyznačují tím, že jsou největší do počtu partnerů publikujících reklamy. Takto rozsáhlé sítě mají celosvětový dosah a dokážou nabídnout reklamu podle zemí nebo obsahu za velmi přijatelné ceny. Ačkoli je nabídka partnerů obrovská, nelze zvolit konkrétní stránku kde inzerovat. Co se týče financí, jejich cenový model je obvykle založen na systému CPC (Cost-per-Click) a partner dostává kolem 55 až 60%. Přední představitelé těchto sítí jsou adModa, adultModa, adMob, BuzzCity a InMobi.
Druhá kategorie zůstává pozadu z hlediska přesného cílení reklamy, ale vyznačuje se větším podílem známějších partnerů, které jsou populárnější a tím pádem nabízejí lepší podmínky pro reklamu z hlediska návštěvnosti. V této kategorií najdeme firmy adModa, Quattro Wireless a MillenialMedia.
Kategorie prémiových sítí je jakousi VIP kategorií, kde se shromaždují největší a nejnavštěvovanější partneři, přičemž úroveň a možnosti cílení jsou největší. Obvykle se sjednává každá kampaň zvlášť s důrazem na péči a podporu inzerenta, což ovšem vede k větším cenám služeb oproti ostatním variantám. Do této kategorie patří Microsoft Mobile Advertising, Nokia Interactive Advertising, Advertising.com/AOL, YOC Group anebo Hands.
Strategie IT velikánů
Nyní se zaměřím na strategii výrobců mobilních telefonů a OS v oblasti mobilní reklamy.
Podíváme-li se na aktuální trh mobilní reklamy a na poslední akvizice jak ze strany Googlu, který koupil reklamní siť adBulk, tak ze strany Applu (siť Quattro Wireless), tak je vidět, že trh je opravdu tak zajímavý, jak ukazují různé výzkumy a čísla. Lze říci, že teprve teď vzroste konkurence a bude velký boj o tento rozvíjející se trh za podpory takových velikánů.
Každopádně, tyto dvě firmy nejsou jediné, které sází na strategii mobilní reklamy. Už v roce 2007, vstoupily na tento trh (také za pomoci akvizic) společnosti Nokia (Nokia Interactive Advertising) a Microsoft (MS Advertising).
Microsoft těží především z velkého rozsahu možností umístění reklamy ve vlastních produktech, které zahrnují např. mobilní vyhledávání (Bing.mobi), hry nebo vlastní mobilní platformu Windows Mobile. Dalším kandidátem pro reklamu by mohl být plánovaný Windows Marketplace pro svou mobilní platformu.
Nokia také těží z vlastní platformy, kterou nedávno doplnila o služby a aplikace pod názvem Ovi. Hlavně produkt jako je Ovi Maps (navigace zdarma) se může stát velkým lákadlem pro firmy, které by chtěli umístit svou reklamu na jejich mapách.
Z hlediska mobilního vyhledávání zůstává největší a nejznámější volbou Google Mobile Ads, který dokázal přenést svůj model na mobilní branži a podle mého názoru, akvizice adBulku má za cíl nejen získání ohromného množství partnerů a nových kanálů pro zatraktivnění svých reklamních produktů na mobilech, ale určitě bude mít za cíl napodobení model Apple iAd na svůj Android Market, který je stále více populární. Myslím, že úspěch bude záviset především na tom, jaká reklamní možnost bude výhodnější pro vývojáře z finančního hlediska.
Na poli aplikací, očekávám bitvu „app storů“ při snaze o přilákání co nejvíce vývojářů a reklam, především mezi Applem a Googlem. První je nováčkem na trhu reklamy vůbec a druhý má postavený business model na reklamě.
Zdroje
[1] http://mobithinking.com/mobile-ad-network-guide
[2] http://www.mobithinking.com/mobile-ad-network-guide/blind
[3] http://mobithinking.com/mobile-ad-network-guide/premiumblind
[4] http://mobithinking.com/mobile-ad-network-guide/premium
[6] http://advertising.microsoft.com/mobile-advertising
[7] http://www.mobilemarketer.com/cms/news/advertising/4867.html
[8] http://www.mobilemarketer.com/cms/lib/5077.pdf
[9] http://www.marketingcharts.com/television/online-video-ads-beat-regular-tv-ads-12655/
[10] http://www.marketingcharts.com/interactive/mobile-augmented-reality-poised-for-rapid-growth-12150/
[11] http://www.sfnblog.com/industry_trends/global%20mobile%20ad.jpg
Prezentace
Dodatek
Pomineme-li fakt, že dnešní implementace rozšířené reality v oblasti mobilního marketingu a reklamy představují nezralé kampaně a aplikace, očekávám, že vývoj nabídne následující možnosti:
A) Rozšířená realita bude zkombinována s kontextuálními daty na základě umístění uživatele, čímž vzniknou přesnější služby, které budou nabízeny v reálném čase. Vznikne i možnost spojení fyzických produktů (které např. nasnímáme) s daty, které budou poskytnuty nějakou službou do mobilního přístroje.
B) Vzniknou možnosti komparace produktů v reálném čase, podpora při rozhodování či technické asistence nebo "tutoriálů" přímo v mobilním zařízení.
C) S rozvojem různých platforem rozšířené reality, vznikne potenciál pro vývoj aplikací (a reklama v aplikacích), které budou propagovat různé produkty a obchody na základě kontextu.
Pro konkrétní ukázku možností konkrétního produktu, který uplatňuje rozšířenou realitu, přidávám následující video.
color1=0x234900&color2=0x4e9e00" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="430" height="310">
Tuesday, May 11, 2010
Aktualita: Google Překladač – do češtiny písmem i slovem
Ačkoliv překlad z mnoha jazyků do Češtiny podporuje Google Překladač (v originále Google Translator) již nějaký ten pátek, dnes přišli vývojáři Googlu s novinkou v podobě možnosti převodu přeloženého textu i do mluveného slova. Tato funkce již existovala několik měsíců v testovacím režimu (Angličtina <-> Haitština). Před nedávnem bylo přidáno několik rozšířených jazyků, jako je Francouzština, Němčina, Italština, Španělština a Hindština, a dnes přibylo mnoho dalších jazyků, v čele s Češtinou, Dánštinou, Finštinou, Polštinou či Slovenštinou. Celkem bylo dne 11.5.2010 přidáno jazyků 27 (převážně evropských), což nám s předchozími šesti dává číslo 33, což už je pěkný počet.
Kvalitu zpracování jazyků lze již dnes otestovat běžným zadáním překladu na klasické adrese http://translate.google.com. K dispozici je zde kromě přeloženého textu nově i tlačítko, po jehož stisknutí je přeložený text v odpovídajícím jazyce i „přečten“. Kvalita českého jazyka je však poměrně špatná a zní velmi „synteticky“, podobně jako tomu je již pěknou řádku let. Google však sám připouští horší kvalitu nově přidaných jazyků s příslibem, že se kvalita bude zlepšovat.
Zdroj: http://googletranslate.blogspot.com/2010/05/giving-voice-to-more-languages-on.html
Kvalitu zpracování jazyků lze již dnes otestovat běžným zadáním překladu na klasické adrese http://translate.google.com. K dispozici je zde kromě přeloženého textu nově i tlačítko, po jehož stisknutí je přeložený text v odpovídajícím jazyce i „přečten“. Kvalita českého jazyka je však poměrně špatná a zní velmi „synteticky“, podobně jako tomu je již pěknou řádku let. Google však sám připouští horší kvalitu nově přidaných jazyků s příslibem, že se kvalita bude zlepšovat.
Zdroj: http://googletranslate.blogspot.com/2010/05/giving-voice-to-more-languages-on.html
Nápady na add-on aplikace pro specifické segmenty
Představa jednotného rozhraní
Toto téma jsem pojal spíše jako úvahu o tom, kam by se mohl SaaS pro běžné uživatele v budoucnu vyvíjet a o jaké funkce by se mohl rozšiřovat. Vycházel jsem z představy, že současné webové rozhraní nabízející běžné služby (jak to dělá např. Google se svým Google Account, se kterým máte přístup k mnoha aplikacím různého druhu) se bude nadále rozšiřovat a bude nabalovat další a další služby, až se z něj stane jedno velké „meta-rozhraní“. To bude rozšiřitelné o nejrůznější druhy aplikací ve formě modulů, a jednou z výhod bude možná synchronizace dat mezi jednotlivými moduly.V praxi si to představuji tak, že uživatel se do tohoto rozhraní přihlásí pod jediným, jednotným ID, a bez dalšího přihlašování bude mít jednoduchý přístup do všech modulů, a to odkudkoliv (z počítače, mobilních telefonů apod.).
Jaké moduly by mělo takové rozhraní obsahovat? Rozdělil bych je do dvou kategorií – do osobních a komerčních modulů. Do osobních by patřilo například: vyhledávání všeho druhu (web - fulltext, mapy, překlad, osobní data, data ze všech modulů; komunikace – e-mail, mobilní služby (hovory, SMS..), instant-messaging (ICQ, skype..), sociální sítě; osobní „diář“ – kontakty, kalendář, úkoly; dokumenty – úložiště + editace (kancelářský SW, fotografie); multimédia – hudba, video, TV+archív (i placený); finance – přístup k bankovním kontům (přímo či přes systém jako Paypal), evidence osobních financí; navigace + lokalizační služba (např. Google Latitude); osobní úložiště; zábava a další moduly. Mezi komerční moduly by pak šlo zařadit například stravování – parametrické vyhledávání (dle aktuální polohy, klíčových slov jídla, cenového rozmezí...) v databázi stravovacích; nakupování –parametrické vyhledávání v databázi internetových obchodů, aukcí, inzerce; cestování; státní správa; kultura a další komerční služby.
Zásadní vlastností rozhraní by bylo, že do žádného z modulů by nebylo nutné se opětovně přihlašovat a moduly by mezi sebou sdílely informace, takže například po vyhledání konkrétního zboží by mohl uživatel jedním tlačítkem zboží zaplatit, z jeho ID by se automaticky načetla adresa pro doručení, které by uživatel pouze potvrdil. Tento způsob by vedl k velkému zjednodušení a urychlení mnoha běžných úkonů, což by mohlo vézt k jeho snadnějšímu rozšíření mezi masy.
Specifický segment - restaurace
Po hrubé definici „meta-rozhraní“ si můžeme zkusit případ užití pro specifický segment – restauraci. Z pohledu restaurace (majitele, zaměstnance) by nejprve bylo nutné svou firmu zaregistrovat do databáze (viz např. Firmy.cz) – po zadání adresy by se začlenila do mapy, dále by se zadala například otevírací doba, kontakt, kapacita míst, stálý jídelní lístek a podobně. Všechny tyto údaje by byly v databázi indexovány a šlo by tedy podle nich restaurace vyhledávat. Dále by šlo pravidelně zadávat například denní nabídku jídel, informaci o mimořádných událostech a akcích. Pokud by měla restaurace nějaký svůj vlastní informační systém, dala by se s databází například synchronizovat informace o aktuálním počtu volných míst na určitý čas s možností online rezervací míst, jídla by šly také online objednávat a uživatel by mohl online rovnou zaplatit. Záleželo by pak na restauraci, zda by například online platby povolila a riskovala tak například vynechání spropitného.
Z pohledu zákazníka by pak průběh vypadal tak, že by si v jednotném rozhraní našel modul stravování, v něm vyhledal restauraci (ať už podle denní nabídky, místa či jiného kritéria). V restauraci by si zarezervoval místa na konkrétní čas. Vybral by si z nabídky jídel a pití a jedním tlačítkem vše rovnou i zaplatil. Po zaplacení by se uživateli automaticky vložila nová událost do diáře, zaevidovala by se mu platba do jeho osobních financí a zobrazila by se mu navigace do vybrané restaurace (včetně aktuální dopravní situace a odhadu doby příchodu).
Výhody tohoto postupu jsou především v jednoduchosti a svižnosti celého procesu, protože by díky jednotému ID odpadla nutnost se opětovně přihlašovat či vyplňovat nějaké údaje. Nevýhody by mohly pocítit především restaurace, kdy by například v databázi byly všechny na stejné úrovni (databáze by však šla rozšířit například o hodnocení uživatelů) a nemohly by se odlišit reklamou. Dále by restaurace musely mít svůj informační systém a v případě rezervací by bylo nutné vymezit určitou část volných míst právě pro online rezervaci a určitou část pro hosty nevyužívající internet, aby nedocházelo k rozporu mezi volnými a obsazenými místy. Další problém by mohl nastat v případě, kdy by se zákazník zdržel déle než pouze na předem zaplacený oběd, ovšem toto by řešila zmíněná rezerva ve volných místech, které nejde předem rezervovat.
Faktory bránící rozšíření
Proč takové rozhraní již neexistuje dávno? Potenciálních problémů lze nalézt několik. Bylo by nutné rozhraní opravdu masivně rozšířit mezi podstatnou část obyvatelstva. Toho je v současné době schopen snad pouze Google. Dále by bylo zásadní promyslet otázku bezpečnosti, jelikož pro všechny aplikace by stačilo pouze jedno ID. To by šlo vyřešit například kombinováním více zabezpečovacích prvků, jako je heslo, elektronický podpis, čtečka otisků prstu, bezpečnostní karty, či v budoucnu třeba očního či obličejového skeneru (pomocí webové kamery a detekce obličeje). Dalším předpokladem by byla masová dostupnost internetu kdekoliv a kdykoliv v odpovídající rychlosti přenosu a odezvy, což je ale (doufejme) otázka několika let. A v neposlední řadě je otázka, jestli by tento nový přístup k informacím a obchodu přijali i samotní obchodníci (jako v našem případě restaurace), což je podle mě největší hrozba tohoto přístupu.
Toto téma jsem pojal spíše jako úvahu o tom, kam by se mohl SaaS pro běžné uživatele v budoucnu vyvíjet a o jaké funkce by se mohl rozšiřovat. Vycházel jsem z představy, že současné webové rozhraní nabízející běžné služby (jak to dělá např. Google se svým Google Account, se kterým máte přístup k mnoha aplikacím různého druhu) se bude nadále rozšiřovat a bude nabalovat další a další služby, až se z něj stane jedno velké „meta-rozhraní“. To bude rozšiřitelné o nejrůznější druhy aplikací ve formě modulů, a jednou z výhod bude možná synchronizace dat mezi jednotlivými moduly.V praxi si to představuji tak, že uživatel se do tohoto rozhraní přihlásí pod jediným, jednotným ID, a bez dalšího přihlašování bude mít jednoduchý přístup do všech modulů, a to odkudkoliv (z počítače, mobilních telefonů apod.).
Jaké moduly by mělo takové rozhraní obsahovat? Rozdělil bych je do dvou kategorií – do osobních a komerčních modulů. Do osobních by patřilo například: vyhledávání všeho druhu (web - fulltext, mapy, překlad, osobní data, data ze všech modulů; komunikace – e-mail, mobilní služby (hovory, SMS..), instant-messaging (ICQ, skype..), sociální sítě; osobní „diář“ – kontakty, kalendář, úkoly; dokumenty – úložiště + editace (kancelářský SW, fotografie); multimédia – hudba, video, TV+archív (i placený); finance – přístup k bankovním kontům (přímo či přes systém jako Paypal), evidence osobních financí; navigace + lokalizační služba (např. Google Latitude); osobní úložiště; zábava a další moduly. Mezi komerční moduly by pak šlo zařadit například stravování – parametrické vyhledávání (dle aktuální polohy, klíčových slov jídla, cenového rozmezí...) v databázi stravovacích; nakupování –parametrické vyhledávání v databázi internetových obchodů, aukcí, inzerce; cestování; státní správa; kultura a další komerční služby.
Zásadní vlastností rozhraní by bylo, že do žádného z modulů by nebylo nutné se opětovně přihlašovat a moduly by mezi sebou sdílely informace, takže například po vyhledání konkrétního zboží by mohl uživatel jedním tlačítkem zboží zaplatit, z jeho ID by se automaticky načetla adresa pro doručení, které by uživatel pouze potvrdil. Tento způsob by vedl k velkému zjednodušení a urychlení mnoha běžných úkonů, což by mohlo vézt k jeho snadnějšímu rozšíření mezi masy.
Specifický segment - restaurace
Po hrubé definici „meta-rozhraní“ si můžeme zkusit případ užití pro specifický segment – restauraci. Z pohledu restaurace (majitele, zaměstnance) by nejprve bylo nutné svou firmu zaregistrovat do databáze (viz např. Firmy.cz) – po zadání adresy by se začlenila do mapy, dále by se zadala například otevírací doba, kontakt, kapacita míst, stálý jídelní lístek a podobně. Všechny tyto údaje by byly v databázi indexovány a šlo by tedy podle nich restaurace vyhledávat. Dále by šlo pravidelně zadávat například denní nabídku jídel, informaci o mimořádných událostech a akcích. Pokud by měla restaurace nějaký svůj vlastní informační systém, dala by se s databází například synchronizovat informace o aktuálním počtu volných míst na určitý čas s možností online rezervací míst, jídla by šly také online objednávat a uživatel by mohl online rovnou zaplatit. Záleželo by pak na restauraci, zda by například online platby povolila a riskovala tak například vynechání spropitného.
Z pohledu zákazníka by pak průběh vypadal tak, že by si v jednotném rozhraní našel modul stravování, v něm vyhledal restauraci (ať už podle denní nabídky, místa či jiného kritéria). V restauraci by si zarezervoval místa na konkrétní čas. Vybral by si z nabídky jídel a pití a jedním tlačítkem vše rovnou i zaplatil. Po zaplacení by se uživateli automaticky vložila nová událost do diáře, zaevidovala by se mu platba do jeho osobních financí a zobrazila by se mu navigace do vybrané restaurace (včetně aktuální dopravní situace a odhadu doby příchodu).
Výhody tohoto postupu jsou především v jednoduchosti a svižnosti celého procesu, protože by díky jednotému ID odpadla nutnost se opětovně přihlašovat či vyplňovat nějaké údaje. Nevýhody by mohly pocítit především restaurace, kdy by například v databázi byly všechny na stejné úrovni (databáze by však šla rozšířit například o hodnocení uživatelů) a nemohly by se odlišit reklamou. Dále by restaurace musely mít svůj informační systém a v případě rezervací by bylo nutné vymezit určitou část volných míst právě pro online rezervaci a určitou část pro hosty nevyužívající internet, aby nedocházelo k rozporu mezi volnými a obsazenými místy. Další problém by mohl nastat v případě, kdy by se zákazník zdržel déle než pouze na předem zaplacený oběd, ovšem toto by řešila zmíněná rezerva ve volných místech, které nejde předem rezervovat.
Faktory bránící rozšíření
Proč takové rozhraní již neexistuje dávno? Potenciálních problémů lze nalézt několik. Bylo by nutné rozhraní opravdu masivně rozšířit mezi podstatnou část obyvatelstva. Toho je v současné době schopen snad pouze Google. Dále by bylo zásadní promyslet otázku bezpečnosti, jelikož pro všechny aplikace by stačilo pouze jedno ID. To by šlo vyřešit například kombinováním více zabezpečovacích prvků, jako je heslo, elektronický podpis, čtečka otisků prstu, bezpečnostní karty, či v budoucnu třeba očního či obličejového skeneru (pomocí webové kamery a detekce obličeje). Dalším předpokladem by byla masová dostupnost internetu kdekoliv a kdykoliv v odpovídající rychlosti přenosu a odezvy, což je ale (doufejme) otázka několika let. A v neposlední řadě je otázka, jestli by tento nový přístup k informacím a obchodu přijali i samotní obchodníci (jako v našem případě restaurace), což je podle mě největší hrozba tohoto přístupu.
Subscribe to:
Posts (Atom)