Jaká je budoucnost HTML5 a Flashe a jakou strategii zvolí Adobe?

Flash ani HTML5 určitě není třeba dlouze představovat. Před nějakým časem jejich souboj rozdělil zainteresované diváky na dva nesmiřitelné tábory, dnes je však tato bitva dávno dobojována a je jasné, že HTML5 uhájilo svou pozici a perspektivu do budoucna. Přesto jsem se rozhodl zabývat tím, jaké mají obě technologie vyhlídky a to především ve vztahu ke společnosti Adobe, jakožto klíčovému hráči na tomto poli.

Přestože jsem si téma vybral ještě před uvedením Adobe CS6 na trh, nemohu nereagovat v první řadě na tuto aktuální událost, jelikož přináší odpovědi na mnoho otázek a nastiňuje jasnější vizi směřování v této problematice. Tak tedy, jaké důležité novinky Creative Suite 6 přináší:

• ·         Adobe Creative Cloud – Adobe zavádí cloudové řešení s měsíčním poplatkem za využívání programů Master Collection a dalších služeb a funkcí. Pouze v Creative Cloud je také možné využívat z hlediska tvorby webu významné nástroje Muse a Edge, k těm ale něco málo ještě později. Co bohužel zatím nefunguje je Creative Cloud Team, tedy není možná spolupráce více osob v kolektivu. Tato funkcionalita by však měla být doplněna do konce letošního roku.

• ·         Publikace obsahu – Je zde snaha o jednoduchost přizpůsobení vytvořeného obsahu a to především co se týká různých velikostí a rozlišení obrazovek (mobilních zařízení, atd.)

• ·         Vztah HTML5 vs. Flash – Z mého pohledu nejdůležitější bod, Adobe poměrně jasně vyjádřilo priority v této oblasti. Podporovat chce oboje, ale pro rozdílné účely. HTML5 je plně integrováno v několika nástrojích pro tvorbu webu, animací i běžných videí, naproti tomu Flash se má zaměřit na oblast webových her a prémiového (placeného) videa, kde je kladen větší důraz na ochranu obsahu.

• ·         Nástroje pro vytváření webů s nativním formátem HTML5:

o   Muse - Pro jednoduché weby, k ovládání stačí grafické rozhraní, není nutná znalost programování.

o   Dreamweaver - Pro složitější weby, adaptabilita a snadná úprava produktu pro různá rozhraní.

o   Edge - Pro vytváření animací, apod.

Z uvedených informací vyplývá, že Adobe se v současnosti snaží najít prostor pro koexistenci obou technologií. Dlouho váhavý postoj společnosti je pochopitelný, jakožto vlastník Flashe neměla potřebu vytvářet konkurenci svému vlastnímu produktu a vzhledem k počátečním těžkostem standardu HTML5 a nedostatečné podpoře se ani necítila být příliš ohrožena. V poslední době ale podle mého názoru začalo být v Adobe jasné, že HTML5 nakonec pomalu ale jistě překoná překážky a pokud se toho neujmou sami, vytvoří vhodné nástroje pro webdesignery někdo jiný. Proto byl nastolen nový kurz poměrně rozsáhlé podpory HTML 5. Zbyla však otázka jak naložit s Flashem, do jehož vývoje firma bezpochyby vložila nemalé prostředky. Logicky se ho proto snaží využít na poli flashových her a placeného (zabezpečeného) videa, kde HTM5 pravděpodobně ještě dlouho nebude dosahovat potřebných kvalit. Např. u her vidím velký potenciál dalšího růstu díky plné grafické akceleraci a tím otevření nových možností pro webové hry.

Je tedy očividné, že přechod od Flashe k HTML5 bude pozvolný, rozdílný podle jednotlivých oblastí a podle mého názoru bude trvat roky. Standard HTML 5 nepochybně zaznamenal rychlý rozvoj u mobilních zařízení, u klasických PC je ale už situace obtížnější. Existuje zde nezanedbatelné procento uživatelů se zastaralými verzemi prohlížečů, naopak penetrace Flash Playeru je velmi vysoká (kolem 95% počítačů, některé zdroje uvádějí až 99%). Odhaduje se, že HTML 5 dožene technologicky současný Flash až za mnoho let (kolem 2020), otázka je kam se vyvine samotný Flash do té doby? Vzhledem k tomu, že jeho vývoj je uzavřený a nevedou se ohledně něj dlouhé veřejné spory, může to být pro něj i výhodou.

Závěrem lze tedy říci, že HTML 5 má nezpochybnitelnou vůdčí roli v budoucím vývoji, přesto však zánik Flashe nepovažuji za jistý a přinejmenším je ještě značně vzdálený. Firma Adobe se snaží o nalezení uplatnění pro oba produkty a to formou jejich specializace na určité segmenty webového trhu.

Bezkontaktní platby a technologie NFC

Co to vůbec jsou bezkontaktní platby? Jak už z názvu vyplývá, jedná se o platby, při nichž nedochází ke kontaktu mezi platebním zařízením a čtecího terminálu. Pro zprostředkování platby stačí pouze přiblížení k terminálu a po zaznění zvukového signálu je vaše platba uskutečněna. Hlavním důvodem, proč zavádět nový způsob platby, je jejich rychlost a zároveň zvýšení komfortu zákazníka. Při platbě nižších částek není nutné zadávat PIN a vše je vyřízeno rychle a pohodlně. Další výhodou je možnost nahrazení veškeré hotovosti v peněžence a do budoucna i veškeré hotovosti. Díky tomu, že platby probíhají elektronicky, je možné sledovat veškeré výdaje, tedy i nižší obnosy. Co se týče výhod pro obchodníky, je zde příležitost k zmenšení front u pokladen a zvýšení počtu obsloužených zákazníků za daný časový úsek. Banky navíc potvrzují, že z bezkontaktních plateb nebudou vybírat žádné poplatky navíc. Což je na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu budou moci vybírat poplatky z platby nižších částek, čili výsledný měsíční poplatek obchodníků se zvýší.

Je vícero způsobů, jak uskutečnit bezkontaktní platbu. Současně nejrozšířenější variantou jsou bezkontaktní karty. Ty se vzhledově neliší od stávajících karet, pouze je do nich zabudován čip obsluhující bezkontaktní komunikaci. Jednou z nejočekávanějších možností jsou mobilní aplikace a technologie NFC (Near Field Communication). NFC je technologie vycházející ze standardu RFID a díky ní bude možné úplně nahradit peněženku mobilním telefonem. Dále existují méně rozšířené alternativy – nálepky s čipem, speciální hodinky či klíčenky. Jednou z hlavních obav, která se objevuje v reakcích uživatelů, je bezpečnost. Platby nižších částek, zpravidla do 500 Kč, je možné platit bez zadání PINu. Ovšem pokud se pokusíme zaplatit vícekrát za den nižší částku, může po nás terminál chtít zadat PIN. V případě ztráty nebo krádeže je tedy možné zaplatit tímto způsobem pouze částku cca 1500 Kč, která bude pojištěná bankou. Obava z možnosti „vysátí“ peněz zloději, kteří by nám k peněžence přiblížili čtecí zařízení, je u karet řešena rušivou čtečkou, která znemožňuje komunikaci. U telefonů se pak čip NFC aktivuje pouze v případě, že jsme přihlášeni do platební aplikace. Samozřejmostí je šifrovaná komunikace.

Stejně jako u všech nových technologií i zde se objevili inovátoři, jež zkouší nasadit bezkontaktní platby jako první. Není bez zajímavosti, že tímto inovátorem je město Plzeň. To, s pomocí mobilního operátora Telefónica, nabídlo uživatelům tzv. Plzeňské karty alternativu v podobě stejnojmenné aplikace do telefonů podporující NFC. Od května 2010 je možné bezkontaktně platit za MHD, kulturní akce, v knihovně či u nasmlouvaných partnerů. Dalším projektem, využívající mobilní platby, je spojení CitiBank, Komerční banka, Telefónica, Visa a Globus. V rámci pilotního projektu proběhlo cca 7000 transakcí s průměrnou částkou 400 Kč a pozitivní reakce dali tomuto projektu zelenou. Od ledna 2012 je tedy možné platit mobilní aplikací v prodejnách Globus.

CitiBank byla zároveň první banka, která začala vydávat bezkontaktní karty. Nejvíce jich ovšem prozatím vydala Česká spořitelna. K lednu 2012 se zatím jedná o zhruba 260 000 karet, což je asi 8% ze všech karet. Toto číslo bude postupně narůstat, jelikož všechny nově vydané karty již budou bezkontaktní. Prozatím lze těmito kartami platit v obchodech InterSpar, C&A, bauMax, Kaufland a kinech Cinema City. Výhledově pak plánují zavedení bezkontaktních terminálu řetězce jako Penny, Lidl, Kika, Obi nebo Ikea.

Na internetovém portále měšec.cz proběhl zajímavý test, ve kterém redaktoři vyzkoušeli sedm způsobů bezkontaktní platby ve 23 státech Evropy, mezi nimiž nechybělo Slovensko, Španělsko, Francie či Anglie. Samotný test nedopadl nijak oslnivě a byly v jeho průběhu znát porodní bolesti bezkontaktní plateb – obsluha neví, neumí, nevěří a terminály nefungují, neakceptují či nereagují. Nejlépe si vedli Lichtenštejnsko, Polsko, Slovensko, Anglie a Švýcarsko. A právě tuto neznalost by chtěla napravit Visa a Samsung. Využít k tomu chtějí, jako hlavní partneři, olympijské hry v Londýně 2012. Visa slíbila, že dodá 3000 terminálů do obchodů a Samsung zase speciální verzi Galaxy S II s NFC. V reklamní kampaň nechali sprintovat a při tom platit Usaina Bolta, což nám všem má napovědět, že bezkontaktní platby jsou rychlé jako blesk.

Mobilní aplikace lákají stále více firem a tak není divu, že se do jejich nasazení zapojil i internetový gigant Google. Ovšem jeho projekt Google Wallet zatím neslaví úspěchy, které od něj byly očekávány. Aplikace skomírá, jelikož zatím podporuje pouze jeden telefon, funguje pouze v Americe a lehké jí to nedělá ani jeden z největších operátorů na americkém trhu Verizon. Ten se totiž spojil s T-Mobilem a AT&T a v létě by chtěl nasadit vlastní projekt Isis. Potenciál tohoto projektu jednoznačně tkví v strategických partnerech, jelikož svou účast přislíbili všichni velcí vydavatelé karet – Visa, MasterCard, American Express a Discover, a zároveň tři veliké banky – Barclaycard, Chase a Capital One. Další ve frontě velikých společností, které by rády uvedly své bezkontaktní řešení, je Apple. Aplikace se bude jmenovat iWallet (jak jinak) a měla by světlo světa spatřit s novou řadou mobilních telefonů iPhone 5, které by už snad měly podporovat NFC. Pokud, jak už bývá zvykem, nepřijde Apple s jinou technologií, která se s NFC nebude kamarádit. K potenciálu jablečného řešení můžeme přičíst pozici inovátora na trhu, který vždy přichází s jednoduchým a hlavně použitelným řešením a zároveň 200 miliónů zaregistrovaných karet v aplikaci iTunes.

A jak to celé dopadne? To si dnes nikdo netroufne odhadnout. Jedno je ale jisté – neuspějí všichni. Není možné, aby fungovalo více řešení, jelikož by se ztrácela ona pohodlnost, o kterou šlo především. Podle všech bude rok 2012 rokem bezkontaktním a já osobně se na něj těším pln očekávání a naděje, že se opět dočkáme platební evoluce a zase se trochu přiblížíme sci-fi budoucnosti. Třeba se nám jednou budou děti smát, co jsme to nosili za divné papírky a žetony v kožených deskách.

Jak se dlouhodobě udržet na špičce trhu, Zobecnění strategie Apple

Apple je zdárným příkladem toho, že správně zvolená strategie dokáže udržet firmu na špičce po desítky let. Důkazem jsou zástupy loajálních zákazníků, kteří netrpělivě čekají i několik dní ve frontě před obchody, jen aby mohli být mezi prvními, kdo se bude moci těšit z dalšího nového produktu, který Apple právě představil. Takového stavu se jen těžko dá dosáhnout nějakou šťastnou náhodou, pokusím se tedy určit 10 hlavních důvodů úspěchu firmy s logem nakousnutého jablka.

Google Cloud Connect pro MS Office

proč Google vytváří služby, které vylepšují funkčnost produktů Microsoftu?

Obsah prezentace:

1. Co je Google Cloud Connect pro MS Office
2. Funkcionalita
3. Systémové požadavky, podporované jazyky a typy souborů
4. Proč vznikl Google Cloud Connect?
5. Další příklad Google vyhledávání v MS Outlook
6. Zamyšlení - Proč Google vylepšuje funkčnost konkurenčních produktů?

prezentace o Google Cloud Connect pro MS Office 

Jaký je rozdíl mezi tablety a ultrabooky? Proč vlastně máme dva různé názvy pro podobná zařízení? Splynou v jediný segment?

Ultrabooky

Notebooky, které zeštíhlily, nabraly na výkonu, zvýšila se výdrž baterie. Ultrabook je ochrannou známkou společnosti Intel. Intel standardizoval pojem ultrabook – musí běžet na platformě od Intelu, lehčí než 1,5kg a baterie by měla vydržet více jak 5 hodin.

Proč vznikly ultrabooky – tento nový segment trhu definoval Intel. Hledal nové příležitosti, protože nedařilo se mu na poli procesorů pro chytré telefony. Pro vývoj a podporu technologií pro ultrabooky vyhradil fond 300m $. Intel chce ultrabooky odlišit od klasických notebook a tabletů a chce je prosazovat jako manažerské, pracovní nástroje.

AMD samozřejmě nespí v tomto segmentu a chystá se (pravděpodobně léto 2012) uvést na trh Ultrathin notebooky. AMD věří je jeho Ultrahin notebooky budou mít o 50% vyšší grafický výkon a cenově budou stát přibližně 600 $.

Tablety

Jsou to menší, lehčí, méně výkonnější zařízení než ultrabooky. Obsahují operační systém s intuitivním uživatelským rozhraním. Slouží především pro hry a konzumaci obsahu. Není primárně určen jako pracovní nástroj. Nebo snad ano?

Jako první s tímto přišel Apple s jeho iPadem. Následovaly další výrobci s jinými OS (viz několik medializovaných soudních sporů mezi Applem a Samsungem). Různě internetem probublávají názory, že začíná nebo již žijeme v post-pc éře, která je brána jako odklon od klasických PC k různým mobilním platformám (mobilní telefony, tablety, notebooky…).

Jak vidí budoucnost těchto zařízení internet

Na českém trhu je přibližně 7 modelů utrabooků. Po červenovém Computexu by se měl počet modelů ztrojnásobit do konce roku, nové modely by měly mít i nižší cenu, čímž trh ultrabooků může nabrat na otáčkách.

Tendence u ultrabooků a tabletů bude ve snižování hmotnosti, zeštíhlování a zvyšování výkonu. U displejů se budou minimalizovat okraje, displeje budou dotykové i na ultraboocích a mít větší rozlišení.

Jak já to vidím

Tablety se stanou novou hrací platformou, tablety a ultrabooky obsahují SSD disky, které zrovna neoplývají kapacitou, což způsobí rozkvět cloudových služeb. Tablety s přídavnou klávesnicí nebudou mít valný úspěch – lidé budou upřednostňovat ultrabook jako pracovní nástroj. Zákazníci budou vyvíjet tlak na mobilní operátory při poskytování mobilního připojení. Windows 8, který je disignován pro dotykové obrazovky významně neohrozí pozici iPadu, ale určitě přinese „něco nového“ do tohoto segmentu.

CD/DVD mechanika se stane archaismem (něco jako jehličková tiskárna v dnešní době). Ultrabooky budou rozšířenější než tablety. I když nejsem fyzik, tak si myslím, že vznikne nová technologie pro baterie, která bude poskytovat vyšší výdrž zařízení, než jsou stávající.

Závěrem bych dodat svou tezi, že ultrabooky a tablety nesplynou v jeden segment, protože oba dva výrobky jsou dost diversifikovány a každý bude mít svého specifického zákazníka.

Jaký je rozdíl mezi tablety a ultrabooky? Proč vlastně máme dva různé názvy pro podobná zařízení? Splynou v jediný segme on Prezi

Strategie Google v segmentu reklamy

Předtím než je vůbec možné či spíše smysluplné analyzovat strategii firmy Google v daném segmentu, je vhodné se podívat co reklama pro Google znamená a to samozřejmě především z hlediska business stránky věci. Poměrů znalí již tuší, jak situace u Google vypadá. Při pohledu na čísla publikovaná v Invesotr Relations je vidět, že z rekordních tržeb roku 2011, které v absolutních číslech dosahovaly bezmála 38 mld. dolarů [1], tvoří příjmy z reklamy více jak 96% (zbytek je pak tvořen např. poplatky z Google Apps nebo Maps), z čehož je více než zřejmé, že business Google s kvalitou strategie v segmentu reklamy roste či padá.

Google je velmi úspěšná firma, která byla mnohými dosazována do pozice vedoucí světové technologické firmy prvního desetiletí tohoto století, z tohoto postu měla sesadit Microsoft, jenž ho údajně opanoval v devadesátých letech. Google za to vděčil především faktu, že dokázal využít zřejmě historicky první možnosti zavést personalizovanou reklamu a to díky svému vyhledávači a vyhledávání na internetu obecně.

Personalizace stojí a vždy bude stát na informacích o subjektu jemuž mám (třeba právě reklamu) přizpůsobovat. Základní model je tedy ve vyhledávačích takový, že na základě vyhledávaných slov volím zobrazované reklamy ve výsledcích vyhledávání, tzn. na základě zájmu projeveného požadavkem na vyhledávání mu nabízím reklamu z co možná nejbližší oblasti. Google tímto způsobem využívá svůj reklamní systém AdWords, pomocí něhož dosahuje velké části svých příjmů z reklamy (dle finančních čísel Google z roku 2011 to je zhruba 69% [1]).

Druhým modelem personalizace je přizpůsobování zobrazované reklamy na webových stránkách třetích stran na základě analýzy obsahu dané stránky, tzn. o čem je web o tom bude reklama. Uživatel zde své preference tedy vyjadřuje právě návštěvou stránky s danou tématikou. Této služby mohou využívat webové stránky, které jsou součástí tzv. Google Network. Tyto stránky zobrazují reklamní bloky AdSense tzv. AdSense for content (pozn. existuje i AdSense for share, ale zdaleka nedosahuje rozšíření content verze) nebo Double Click Ad Exchange (ten koupil Google v roce 2007 za 3.1 mld. dolarů [2]) a při prokliku získávají podíl na zisku. Zajímavá je výše tohoto podílu. Ta, podle Google AdSense Insight blogu, měla v roce 2010 právě u content publishers dosahovat 68% v jejich prospěch [3]. Z vydělané částky jim tedy bylo při prokliku vyplaceno 68% a 32% šlo Google. Zisky Google činí z Google Network celkem 27% celkové sumy, jak plyne z čísel z roku 2011 [1].

Současnost a další vývoj

O předchozích modelech personalizace se dá ve vztahu ke Google říci, že je prakticky zcela ovládl a i díky stále velmi silné pozici na trhu vyhledávačů se o své postavení v těchto oblastech zřejmě nemusí obávat. Konkurence Google přišla ovšem ze zcela jiné strany a je jím již několik let trvající trend sociálních sítí, kde v dnešní době (k 12. dubnu s více než 838 milióny uživatelů [4]) bezpečně vládne Facebook. Google s ním přišlo hned několik starostí a velmi zásadních změn v chování uživatelů na síti. Prvním z nich je změna způsobu hledání informací, z průzkumů vyplývá, že stále větší procento uživatelů při hledání konkrétní informace radši napíše “kamarádovi” než že ji bude aktivně vyhledávat, což pro Google znamená méně uživatelů a tím pádem méně prokliků.

Dalším velmi zásadním aspektem je množství času, který uživatelé na facebooku tráví, což zřejmě souvisí i s předchozím bodem. Průměrný čas strávený na Facebook dnes značně převyšuje čas strávený na stránkách Google a toto číslo stále velmi rapidně roste (hezky je tento trend vidět například zde [5], [6]). Facebook pro mnohé začíná vytvářet model jakéhosi internetu v malém či internetu v internetu. Lidé sem přicházejí a již nemají potřebu odcházet, protože kromě socializace zde nachází i mnoho dalších možností vyžití např. z hlediska zábavy ale i dalších zájmových skupin či činností. Což pro Google znamená další ztrátu uživatelů a nárůst času, který tráví mimo jeho teritorium.

Přímou reakcí Google bylo 7 let po spuštění Facebooku vytvoření vlastní sociální sítě Google+ (pozn. pro Google v pořadí již několikáté, příkladem obdobného pokusu může být Orkut, který je stále ještě celkem populární například v Brazílii, odkud je dle wikipedie 59% uživatelů Orkut). Google+ dle zveřejněných čísel v tomto měsíci (duben 2012) má mít 170 milionů uživatelů, kteří však k neradosti Google na této sociální síti tráví signifikatně méně času než na Facebook.

Dalším problémem, který pro Google zřejmě i díky nástupu Facebooku vyvstal na povrch, byla značná neucelenost jeho portfolia. V podstatě každá aplikace byla více či méně oddělená od ostatních s uzavřenou skupinou uživatelů. To pro Google znamenalo hlavně to, že přicházel o spoustu informací o svých uživatelích a souvislostí mezi nimi, které tak velmi citelně potřebuje pro svoje business aktivity, zejména samozřejmě proto, aby dodával kvalitní personalizovanou reklamu napříč svými službami, což je pro jeho podnikání naprosto klíčové. Reakcí na tento problém a značný nedostatek v business modelu Google bylo zavedení nové politiky soukromí (new privacy policy), která přinesla, mimo jiné, sjednocení roztroušených uživatelských účtů po jednotlivých službách do jednoho centrálního, ze kterého pak uživatel může jednotlivé služby užívat. Tím pádem Google získal možnost disponovat ucelenými informacemi za jednotlivé uživatele ze všech užívaných služeb, a tudíž možnost lepšího cílení reklamy. V případě že se mu povede ještě dobře technicky zkonsolidovat uživatelovi “přátele” napříč spektrem jednotlivých služeb, tak může disponovat dobrým odrazovým můstkem pro své další aktivity i v segmentu reklamy.

Další krok, který Google chystá a který by měl (údajně již brzy) přimět uživatele trávit na stránkách Google delší dobu a Googlu tím přinést větší kontrolu nad jejich aktivitami, je již mnohokrát skloňované “sémantické vyhledávání.” Google by pomocí něho uživateli poskytoval místo výsledků rovnou odpovědi, čímž by získal kromě informací o tom kam uživatelé chodí, kterými dnes již disponuje, i kontrolu nad tím co dělají a jak se chovají a přiměl by je k tomu, že nemusí ze stránek Google tak rychle odcházet. Což může Google opět přinést vyšší úspěšnost s poskytovanou reklamou.

Zdroje:

[1] http://investor.google.com/financial/tables.html

[2] http://www.nytimes.com/2007/04/14/technology/14DoubleClick.html?_r=1

[3] http://adsense.blogspot.com/2010/05/adsense-revenue-share.html

[4] http://www.checkfacebook.com/

[5] http://articles.businessinsider.com/2011-09-26/tech/30203311_1_facebook-aol-search-giant

[6] http://blog.nielsen.com/nielsenwire/online_mobile/august-2011-top-us-web-brands

Má sociální síť Google+1 šanci uspět?

Odkaz na prezentaci Google+ - bohužel převod do Google docs není stoprocentní, omluvte typografické a vzhledové chyby.

Bc. Jan Šimek