Integrace jako služba - Integration as a Service

Stav integrace době SaaS

Díky velkému rozmachu cloud computingu, tudíž i softwaru poskytovaného formou služby (SaaS) a jeho přínosům, jako je snadné nasazení i téměř nulové počáteční investice volí SaaS stále více společností. V ideálním případě si tak může uživatel vybrat a nasadit CRM od jednoho poskytovatele, finanční řešení od jiného, od dalšího business inteligence a k tomu ještě využívat nějaké starší on-premise řešení. Jistě cítíte, že je tato situace velmi podobná tomu, kdy se ve firmě instaluje spousta na sobě nezávislých aplikací a do popředí se tak dostává známá EAI. Otázkou však zůstává, kdo se postará integraci cloudu, respektive SaaS řešení různých poskytovatelů?

Trh integračních řešení

Patrně vždy bude potřeba, aby aplikace byly navzájem integrované. Tento trh je zároveň dostatečně velký a zároveň nabízí prostor pro vstup nových hráčů. To potvrzuje i studie společnost Gartner (SnapLogic, 2010), která odhaduje velikost trhu integračních řešení na přibližně $ 10 B. Navíc jak dále uvádí, pouze 20% trhu je obsazeno klasickými integračními řešeními EAI, jako jsou různé middleware MOMs, ESB, případně dalšími ETL řešeními apod. Zbytek, tedy celých 80% pak připadá na „ručně“ kódovaná řešení typu point-to-point. Důvod pro vstup na trh tedy určitě je. Není ovšem zcela jasné, kdo, respektive které typy firem mají šanci na úspěch a co je pro to předpokladem?

Integrace jako služba (Intregration as a service). Kdo zintegruje cloud?

Vzhledem k tomu, že se celý softwarový průmysl ubírá směrem do cloudu, je pravděpodobné, že tento trend musí reflektovat i integrátoři se svými řešení. Kdo ale bude tato řešení poskytovat? V současné době poskytují IaaS specializované firmy (Boomi, Snaplogic, Hubspan atd.) ať už zatímto účele založených, nebo rozšiřujících své integrační služby (Informatica). Při masivním rozšíření SaaS a faktu, že je vyhledáván také kvůli snadnému nasazení a údržbě, lze předpokládat, že uživatelé nebudou chtít realizovat a udržovat integrační řešení sami, tudíž by ani neměla být tato řešení na ně přímo orientována. Nicméně v současné době poskytovatelé IaaS nabízejí různé designéry, které slouží právě k snadnému „naklikání“ svého vlastního řešení. Z předchozích důvodů ovšem tento krok vidím jako řešení dočasné.

Obrázek 1: Integrační řešení SnapLogic. Zdroj: SnapLogic, 2008

Integrace jako služba pak probíhá tak, že poskytovatel integračního řešení propojí jednotlivé aplikace uvnitř cloudu a to jak SaaS-SaaS, tak SaaS-on-premise, viz. Obrázek 1, kdy místo řešení SnapLogic může být využito jakýchkoliv jiných řešení. Uživatel pak platí například měsíční paušál podle počtu připojených aplikací (Boomi). Klíčem k úspěchu takto orientovaných systémových integrátorů je počet aplikací, které jsou schopni dále integrovat tedy počet API. Vytvořit API není technologické složité, nicméně je k tomu potřeba přístup k aplikaci a vzhledem k jejich obrovskému počtu by bylo složité a nákladné, aby je tvořil sám integrátor, proto se snaží motivovat jednotlivce i společnosti, aby jim API poskytovali a vytvářeli. Rovněž poskytovatelé nabízí řadu předpřipravených řešení.

Většina společností také nabízí krom řešení na své straně i možnost využití nástroje na vytvoření integračních bodů. Co se týče prezentace těchto společností, je patrné, že se snaží vypadat velmi jednoduše a přesvědčit, že integraci opravdu nic nebrání. Mnohdy se zdá, a možná je to i pravda, že samotní poskytovatelé IaaS nevědí, na jaké zákazníky se přesně orientovat, kdy jedno řešení nabízejí „různým“ způsobem managementu, vývojářům, tak ostatním systémovým integrátorům. Dále se snaží uživatelům poskytnout velké množství tutoriálů, diskuzní fóra a různé případové studie.

Poskytovatelé IaaS

Boomi

• Zavedená společnost

• Integrační platforma AtomSphere

• Velké množství integrovatelných aplikací

• Ceny dle počtu služeb a integrovaných aplikací

• Soutěž pro vývojáře ve spolupráci se SalesForce.com (DreamWidget)

• Ceny za měsíc užívání AtomSphere (Boomi, 2010):

• Base

• Počet propojení standardních aplikací: 2 (další $185)

• Počet propojení „enterprise“ aplikací (Oracle, SAP..): 0 (další $495)

• Cena: $495

• Professional

• Počet propojení standardních aplikací: 5 (další $185)

• Počet propojení „enterprise“ aplikací (Oracle, SAP..): 0 (další $495)

• Cena: $995

• Enterprise

• Počet propojení standardních aplikací: 5 (další $185)

• Počet propojení „enterprise“ aplikací (Oracle, SAP..): 1 (další $495)

• Cena: $1,995

Obrázek2: Aplikace integrovatelné před Boomi AtomSphere.Zdroj: Boomi, 2010

SnapLogic

• Jeden z nejmladších hráčů na trhu (2008)

• Integrační platforma DataFlow Server

• Možnost instalovat lokálně a dokupovat SnAPI (48) přes SnapStore:

• Oracle PeopleSoft - $10,995

• SalesForce.com - $2,500

• Google Analytics - $250

• SugarCRM - Free!

• Soutěž o nejlepší SnAPI ($ 5000 + Amazon Kindle)

• Možnost připojit se ke komunitě vývojářů (70% z ceny SnAPI jde vývojářům, vývojář určuje cenu)

Jak je vidět, SnapLogic počítá i se zákázníky, kterí chtějí integrovat sami a proto zdarma poskytuje integrační platformu DataFlow Server, zároveň tím přitahuje vývojáře a připravuje si půdu pro pozdější uživatel IaaS řešení.

Další možností řešení integrace může být na straně poskytovatele SaaS, kdy by pravděpodobně prvním impulsem bylo rozšíření SaaS aplikací mezi širší spektrum zákazníků. Toto je pro zákazníka v mnoha směrech jistě výhodnější, než kontaktovat zvlášť poskytovatele aplikací i integrační platformy a zároveň nemusí mít obavy ze svěření svých dat dvěma dalším společnostem. Nicméně že by se tak poskytovatelé SaaS začali chovat dle mého názoru očekávat nelze, jelikož to není jejich core-business a poskytování IaaS je mnohdy i nákladově náročnější než poskytování SaaS.

Jistou možnost integrace dává Salesforce.com s Force.com, kdy nabízí integraci svého CRM (SalesForce, 2010) při dokoupení Enterprise Edition ze svého ServiceCloud řešení za $135 na uživatele měsíčně. CRM pak lze rozšířit o více než 800 aplikací z appexchange, kde je rovněž možné najít "konektory" do různých cloud integračních řešení (např. Informatica). Tento postup, nabídnout odkaz na některé z integračních řešení, je teoreticky možným přístupem, který může být výhodný pro obě strany.

Budoucnost

Integrace jako služba bude pravděpodobně zatím stále růst, nicméně současný obchodní model je relativně složitý. Pokud koncový uživatel plánuje nasazení SaaS i integraci, musí kontaktovat jednak samotného poskytovatele a dále rovněž poskytovatele integrace ve formě služby. To je nepohodlné a navíc se tím prohlubuje i obava o data v cloudu, kdy k nim navíc má možnost přístup i další osoba. Analytik společnosti Gartner L. Frank Kenney (Burt, 2010) tak předpokládá vznik nového místa na trhu, a sice zprostředkovatelů cloud služeb (cloud service brokers), přičemž budou stát mezi poskytovatelem a uživatelem a budou službám přidávat hodnotu a řídit celý dodavatelský vztah. Přidaná hodnota může být tvořena různými add-ony, jako je data a security managemente vedoucí ke zvýšení služeb, případně bude v kompetence zprostředkovatele i agregace služeb různých a jejich integrace.

Zdroje

SnapLogic. 2008. InformationWeek. Integrating SaaS Applications. [Online] Srpen 2008. [Citace: 9. 12 2009.] http://www.informationweek.com/whitepaper/download/showPDF.jhtml;jsessionid=L4TDS5YINODC1QE1GHOSKHWATMY32JVN?profileCreated=true&id=33600003&site_id=300001.

Lawson, Loraine. 2009. The future of Cloud Integration: What Model Will Win?. [Online] Červenec 2009. [Citace: 15. 4 2010.] http://www.itbusinessedge.com/cm/blogs/lawson/the-future-of-cloud-integration-what-model-will-win/?cs=34121

Snaplogic. 2010. SnapLogic the DataFlow Company. [Online] [Citace: 15. 4 2010.] http://www.snaplogic.com/

Boomi. 2010. Boomi . [Online] [Citace: 15. 4 2010.] http://www.boomi.com/

SalesForce. 2010. SalesForce.com [Online] [Citace: 15. 4 2010.] http://www.salesforce.com/crm/editions-pricing-service_alt.jsp

Burt, Jeffrey. 2009. Gartner Predicts Rise of Cloud Integration Services. [Online] Červenec 2009. [Citace: 15. 4 2010.] http://www.eweekeurope.co.uk/news/news-security/gartner-predicts-rise-of-cloud-integration-services-1350

Strategie Googlu v segmentu reklamy

Na začátku si položme otázku: Z čeho vlastně Google žije? Co je hlavním zdrojem jeho příjmů? Dle poslední výsledovky za rok 2009 tvoří 97% příjmu příjmu reklama (viz dále) a pouze 3% tzv. "Licencing a Other revenues". Do této skupiny patří Google Apps pro firmy, prodej specializovaných nástrojů (Urchin), vyhledávacích technologií pro firemní intranety atd.

Jaké reklamní systémy Google provozuje?

Neznámějším systémem je bezpochyby Google AdWords, který zobrazuje reklamy ve výsledcích hledání Googlu. Zobrazuje se nad a napravo od přirozených (neplacených) výsledků hledání.

Velice důležitý je také Google AdSense zobrazující se v tzv. obsahové síti. Tu tvoří majitelé webů, kteří si na své stránky umístili reklamu AdSense. Za to dostávají od Google provizi ze zisku z této reklamy.

Další formy reklamy

Google ale nenabízí reklamu pouze na internetu. V rozhraní AdWords lze zakoupit např. reklamu v některých amerických tištěných denících (Google Printed Ads), na kabelových televizích (TV Ads) a dokonce i v rádiu (Audio Ads).

V poslední době Google stále více experimentuje s reklamou na Youtube (Youtube Video Ads). Začínají se objevovat dokonce první reklamy v počítačových hrách (In-Game Advertising). Zatím pouze v těch internetových, ale za pár let se možná budete procházet v GTA po městě a na na billboardech bude umístěna reklama na produkty z reálného světa.

Co v seznamu zatím chybí?

Google se zatím teprve připravuje na vstup na trh mobilní reklamy. Zde se mu otevírá úplně nový prostor s mnohem lepšími možnostmi zacílení reklamy. Jedná se především o cílení geografické, protože velké množství dnešních mobilních telefonů umí zjistit svou polohu (přes GPS nebo pomocí vysílačů GSM signálu).

Rozvoj reklamy v tomto sektoru velmi dobře popisuje citát Ethana Lyona: "Mobile search and location based services will allow small local retailers and service providers to reach consumers like never before".

Reklamní nástroje Googlu

Své reklamí produkty Google podporuje celou řadou zajímavých nástrojů. Nejznámějších je Google Analytics. Ten umožňuje inzerentům jednoduše vyhodnocovat návštěvnost a obchodní výkonnost svých webů získanou (nejen) z placených kampaní.

Google AdPlaner složí mediálním agenturám k takzvanému mediálnímu plánování. Nástroj DisplayAd Builder zase pomáhá rychle a jednoduše vytvářet grafické reklamní bannery, určené pro Google Adsense.

Co o nás Google ví?

Aby mohl Google cílit svou reklamu co nejlépe, musí o svých uživatelích/návštěvnících vědět co nejvíce informací. Dnes již ví:

• Co potřebujeme nyní (z hledání, Gmailu),
• naše pravidelné návyky (historie vyhledávání),
• kam chodíme, jezdíme (mapy, Google Latitude).

V blízké budoucnosti Google nabídne svůj operační systém Chrome OS, takže může nahlížet do všeho, co děláme na počítači. V mobilních telefonech budeme používat Google Android. V USA již dokonce existuje služba Google Health, která představuje jakousi internetovou zdravotní kartu. Připravuje se i Google TV.

Následky?

Google o nás v budoucnu bude vědět stále více informací. Uživatelé jsou stále "otupělejší" a nevadí jim, že své osobní údaje zadávají téměř kamkoliv.

Výsledkem bude zacílenější reklama, což může být prospěšné nejen pro Google i pro běžné lidi. Není nic horšího, než být otravován nezacílenou reklamou.

Zároveň bude Google stále více dominovat trhu s internetovou reklamou. Každý svůj nový produkt (např. jako v případě Google Chrome) dokáže velmi jednoduše zpropagovat ve své obrovské reklamní síti.

Napojení CRM systémů (provozovanými formou SaaS) se sociálními sítěmi

CRM provozované formou SaaS
Aplikace CRM jsou pro chod podniků velmi důležité a při správném a kvalitním využívání této aplikace lze předběhnout konkurenci v získávání zákazníků či zvýšení prodeje. S těmito aplikacemi jsem se donedávna setkával pouze ve velkých podnicích, které si tyto aplikace přizpůsobovaly na míru svým podmínkám. Ostatní podniky často uvažovaly o nasazení daných aplikací, ale ať už kvůli časové či finanční tísni nakonec od daného nápadu upustily. Nyní se však odkrývá obrovský potenciál CRM provozovaných formou SaaS. Díky tomuto modelu tak nyní mohou podniky zapomenout na problémy velkých prvotních nákladů na pořízení a dalších.
Účelem tohoto článku není seznamovat čtenáře s výhodami či nevýhodami CRM provozovaných formou SaaS. Jednu neodmyslitelnou výhodu, která souvisí s masivnějším rozšířením této aplikace, zde však zmíním. Je to zejména výhoda finanční výdajů, které lze vynaložit dle nejčastějších metrik typu cena, počet uživatelů, za časovou jednotku. Výdaje na takto využívané CRM jsou snadno predikovatelné a flexibilní. Lze velice rychle zareagovat na vzniklou situaci či problém, kdy si podnik nemůže dovolit v plné míře využívat danou aplikaci. Pak lze například omezit počet uživatelů či funkcí, které si platí. V případě, kdy si podniky provozují CRM samy, takto rychle zareagovat nemohou. Proto se využívání CRM více rozšíří do podniků, které si to do teď dovolit nemohly.
Budoucnost crm provozovaných formou SaaS
Neodmyslitelnou výhodou CRM provozovaných formou SaaS je přístup pomocí internetu. Proto jej můžeme využívat nejen na počítači, ale i pomocí svých mobilních telefonů odkudkoliv, kde máme přístup na internet. Docílíme tak lepší úspory času a větší efektivity práce. Další obrovskou výzvou je propojení CRM aplikací se sociálními sítěmi typu LinkedIn, Facebook atd. V současnosti se to pro někoho může zdát jako sen, ale o těchto snahách si lze již teď přečíst odborné články zabývající se danou problematikou. Dále se výrobci a provozovatelé daných aplikací budou snažit o minimalizaci omezení, které CRM provozovaných formou SaaS poskytují. To bude ale vyžadovat větší zapojení zákazníků do vývoje daných aplikací, což povede ke zdokonalení a kvalitnějšímu využití CRM.
V tomto roce lze předpokládat, že se podniky vymaní z ekonomické recese, která je postihla a budou hledat cesty jak zvýšit efektivitu a produktivitu s pokud možno nejnižšími náklady. CRM provozované formou SaaS se tak mohou dostat do popředí těchto snah a mohou tak být velice užitečným pomocníkem.
Propojení aplikací CRM se sociálními sítěmi
V současné době jsou ve velkých podnicích CRM aplikace hojně využívány. Jsou však využívány kvalitně? Dokážou tyto aplikace pomoci zacílit na své zákazníky v dostatečné míře a s dostatečným ohledem na individuální potřeby svých zákazníků? Dokáže integrace CRM se sociálními sítěmi lepší zacílení na své potencionální a stávající zákazníky? To jsou otázky, které mě napadají při úvahách nad budoucností CRM aplikací a v krátkosti se na ně budu snažit najít i odpovědi, které mohou vyvolat další otázky.
Můj osobní pocit je takový, že podniky shromažďují spoustu užitečných dat o svých zákaznících. Často však mohou mít problém s tímto množstvím dat a jejich využitím. Dat je tedy dost, ale jsou to ta správná data? Jednoznačně podnikům pomohou v prodeji dalších svých produktů, ale nelze zde najít další mezery v získávání těchto a dalších užitečných dat? Klasickým případem může být nabídka dalších produktů, které se mohou hodit či jsou nadstavbou k zakoupenému produktu. Zákazník si tak může zakoupit například potápěčské brýle, a do budoucna mu podnik může nabídnout ke koupi i ploutve na potápění. To, že by měl potencionální zájem i o plavky, je hůře zjistitelné. Podnik tak může vyzkoušet štěstí a poslat danému zákazníkovi další nabídku, ve které bude spousta produktů, které by si mohl zakoupit. V této nabídce však bude i hodně produktů, o které daný zákazník nemá zájem a budou jej spíše obtěžovat, než aby mu pomohly.
V rámci sociální sítě, je potenciální zákazník přihlášený a vše na co se podívá je zaznamenáno. Ať už je to přidávání se do skupin či prohlížení stránek v rámci sociálních sítí, tak tímto, ač chceme či nechceme, nepřímo poskytujeme cenné údaje, které mohou být dále využity. Člověk v rámci sociální sítě "nechtěně" brouzdá po různých stránkách, aniž by cíleně na tyto stránky chtěl vstoupit. Tím dává najevo, že se o daný obsah zajímá. Stránky s podobným obsahem lze snadno na internetu nalézt, ale v rámci sociální sítě se k nim prokliká necíleně, velice snadno a je známá identita osoby, která si dané stránky prohlíží. Díky tomu jsme schopni dohledat kdo má jaký zájem a nabídku svých produktů ještě více individualizovat.
V případě propojení sociální sítě LinkedIn s CRM, vidím velký potenciál v získávání dat o uživatelích profesního, ale i osobního charakteru. Dále to jsou opět skupiny, do kterých se daný uživatel přihlašuje či zakládá. Toto jsou opět užitečné informace, které poukazují na zájmy (ať už profesního či osobního charakteru) daného uživatele. Tyto informace by pak mohly být kvalitně využity pomocí CRM, a dosáhlo by se tak opět kvalitnějšího zacílení na potřeby a zájmy jednotlivce. Údaje profesního charakteru, mohou být využity společnostmi, které by mohly danému uživateli prodat výrobek či službu, jež by mu napomohla při jeho práci. Znamenalo by to opět snazší hledání potenciálního zákazníka. Dle mého názoru, tato síť nedosáhla v současné době v ČR tak velkého rozmachu jako například v USA. Její větší rozšíření však lze do budoucna očekávat.
Zmínil jsem velký potenciál propojení CRM se sociálními sítěmi. Je nutno zmínit i rizika a omezení, takového propojení. Jedno z největších rizik spatřuji v tom, že zákazníci budou přehlceni různými nabídkami produktů tak, že se v nich nakonec sami nevyznají. Podniky by mohly neustále posílat nové a nové nabídky produktů či služeb, až by to nakonec bylo kontraproduktivní a uživatelům by to lezlo na nervy. Jaká je hranice toho, čeho je dost a čeho už příliš? Tato hranice se dle mého názoru hledá velice těžko. V podnicích existuje "lhůta mlčení", v rámci které se zákazníkovi neozývají. Ale po této době se opět ozvou a navíc, kdyby mělo přístup k datům zákazníků více společností, tak ty by mohly mít "lhůtu mlčení" v jiném období, takže by potenciálního zákazníka opět někdo "obtěžoval" s různými nabídkami a ani na chvíli by neměl od nabídek klid.
Dalším omezením by byl fakt, že by se k uživatelským datům dostala třetí strana, tedy v našem případě podnik, který by o tyto data měl zájem. Nebudu na tomto místě rozebírat právní stránku věci, ale otázka je nasnadě. Chce uživatel opravdu poskytovat své údaje v rámci sociálních sítí i třetím stranám? Pokud by s tím souhlasil, tak by si musel zvyknout na to, že s jeho informacemi a činnostmi v rámci sociálních sítí bude obeznámen někdo jiný než on sám a provozovatel sociální sítě, který je dále bude využívat a budou uživatele nějakým způsobem dále oslovovat a kontaktovat. Určitě to bude k něčemu dobré, ale obával bych se toho, že se spousta uživatelů raději odhlásí ze sociální sítě, než aby žila s vědomím toho, že jsou jejich kroky a činnosti monitorovány a v hojné míře využívány pro působení na jejich osobnosti. Nebo si na to vše zvykneme a nebudeme si daných skutečností všímat?
CRM (provozované formou SaaS) propojené se sociálními sítěmi má určitě obrovskou budoucnost. Úspěch však, dle mého názoru, bude záležet na kvalitním a nepřemrštěném využívání daných možností, které nám tyto aplikace poskytují.

Budoucnost platformy Android

Pokud začnu závěrem a zeptáte se mě na otázku jak to vidím s budoucností Androidu? Odpovím Vám, že pozitivně. A proč si to myslím? Ukážu Vám to na následujících obrázkách.

Na této mapě je zobrazení/populace iPhone a Android, když se zadíváme na střed USA všimneme si, že Android má velké zastoupení anebo aspoň stejné jako iPhone.

V tabulce jsou pěkně rozepsány změny na trhu s mobilními platformami. Google se svým Androidem stoupá oproti ostatním značkám, které stoupají pomalu anebo klesají.

Srovnání prodeje mobilních zařízení Motorola Droid a iPhoneG1 za 74 dnů. Droidu se povedla překročit pomyslná hranice nastavená iPhonem.

Analýza zákazníků co by právě preferovali za mobilní OS. Porovnání s analýzou v prosinci a březnu tohoto roku. Android znovu vítězí.

Přednáška 9: Diskuse Jak uspět v profesní kariéře po ukončení školy

Následující devátou přednášku pojmeme na žádost studentů netradičně: budeme diskutovat možnosti uplatnění po ukončení vysoké školy v IT průmyslu i v obecném managementu. Přednášku zahájíme shrnutím životopisů několika úspěšných profesionálů, kteří ovlivnili podobu IT průmyslu; z lidí z akademické sféry to budou Sergey Brin a Larry Page, zakladatelé firmy Google, a Len Bosack a Sandy Lerner, zakladatelé firmy Cisco; z lidí s vysokým talentem pro podnikání to budou Bill Gates a Michael Dell. U všech těchto podnikatelů se pokusíme analyzovat základní povahové a odborné vlastnosti, které přispěly k jejich úspěchu.
Život je náhoda a stejně tak i profesní úspěch je velkým dílem náhody; i přesto lze identifikovat dvě schopnosti, které jsou velmi důležitými předpoklady úspěšné kariéry:

1. Cílevědomost - člověk by měl mít vizi, kam chce dojít. K této vizi samozřejmě potřebuje určité penzum odborných znalostí a schopnost realistického uvažování - v této oblasti určitě může pomoci škola. Svoji osobní vizi můžeme postupně upravovat a může se i stát, že jí nikdy nedosáhneme. Bez vize se ale naopak nemůže stát, že bychom k ní mohli dojít.
2. Motivace uspět - ne náhodou najdeme mezi nejúspěšnějšími podnikateli, ale i vědci, umělci či sportovci, lidi z velmi chudých poměrů, kterým právě jejich skromné začátky dodaly obrovskou motivaci žít lepší život. S touto motivací přichází i energie udělat ve svém oboru o ten jeden pověstný krok více, než jejich konkurenti. Každý máme stejnou možnost v životě uspět, ale některé věci v životě je prostě nutné "odpracovat".

Shrnutí: Život je o energii a o využití času, který je nám na světě vymezen. Čím více energie věnujeme našemu snu, tím větší šanci máme tento sen skutečně vybudovat. Ten sen ale nesmí být nedosažitelný a stejně tak naše kroky k němu nesmí být slepé. K tomu je rozhodně důležité vzdělání, inteligence a obecný rozhled. Čím rozumněji dokážeme náš sen definovat a čím chytřeji jsme schopni uvažovat o krocích, které k němu povedou nejkratší cestou, tím větší šanci máme v životě uspět.

Přednáška 8: Fenomén konvergence a změny v telekomunikačním průmyslu

Telekomunikační průmysl je oblastí téměř nejvíce ovlivněnou technologickými změnami. Nové komunikační technologie ukončují přirozený monopol v tomto odvětví a telekomunikace se stávají odvětvím s vysokou mírou konkurence.
Osnova naší osmé přednášky je následující:

1. Co je to konvergence
2. Jaké výzvy pro operátory znamená?
3. Jakou strategii mohou operátoři zvolit k řešení těchto výzev?

Přednáška 7: Podoba IT průmyslu v době SaaS

IT průmysl dnes prochází zásadní změnou. Z podoby, ve které byl jeho hlavní platformou počítač PC, přechází do podoby, ve které je hlavní platformou internet a nad ním provozovaný Software jako služba (dále SaaS). Tato zásadní změna zcela ovlivní uspořádání a podobu IT průmyslu, počínaje rolí dodavatelů a konče rolí firemních zákazníků a koncových uživatelů.
Sedmá přednáška našeho předmětu pojednává nejprve o podobě IT průmyslu v době sálových počítačů, ve které byl průmysl uspořádán vertikálně a monolyticky kolem velkých dodavatelů mainframe počítačů (IBM, DEC, Sperry Univac, Wang, NEC,...) a o následné transformaci IT průmyslu do současného horizontálního uspořádání doby PC, ve kterém se role původních velkých hráčů rozdělila do sedmi vrstev reprezentovaných velkými specializovanými firmami. V druhé části diskutujeme změny, které do tohoto stávajícího uspořádání přinese přechod k modelu Software jako služba. Horizontální uspořádání IT průmyslu zůstane zachováno, z pohledu koncových uživatelů se ale model zjednoduší a některé jeho vrstvy budou zcela vypuštěny.

Osnova přednášky:

1. The general trend of the IT industry towards the Software as a Service model
2. Vertical IT industry landscape in the Mainframe era
3. Horizontal IT industry landscape in the PC era
4. Discussion of the IT industry landscape in the SaaS era
5. The perception of (business) value from IT and its implications to BPO strategy
6. Trends in BPO – need to specialize in particular industry
7. Example: Future services of BPO specialized in telecommunication