Google Cloud Connect for Microsoft Office - proč Google vytváří služby, které vylepšují funkčnost produktů Microsoftu?

Úvod

Tento článek se zabývá Document Management systémy (DMS) jako Cloud pro synchronizaci s MS Office. Konkrétně to jsou Google Docs s add-on Google Cloud Connect, Windows Live SkyDrive a MS Sharepoint 2010 online. Jak už název článku napovídá, zaměření je na vliv add-on Google Cloud Connect na situaci na trhu s Cloud DMS systémy.

Vývoj na trhu DMS jako Cloud

Google Cloud Connect byl původně produkt firmy DocVerse, která byla v minulém roce koupena společností Google. Google Cloud Connect tak reaguje na možnost synchronizace MS Office s Cloud službami Windows Live případně s Sharepointem 2010 online. Pro zprovoznění synchronizace s Google Docs přes Google Cloud Connect stačí mít Google účet a MS Office.

Uživatelé MS Office 2003, 2007 a 2010 mohou díky add-on Google Cloud Connect ukládat, sdílet a synchronizovat své dokumenty vůči Google Docs úložišti jako Cloud. Zároveň mohou mít dokumenty zpřístupněny přes URL v rámci webové aplikace Google Docs k editaci online. Zatím je k dispozici jen podpora zmíněných verzí fungujících pod Windows nikoli pro Mac.

Byznys model společnosti Google

Google Cloud Connect je zdarma. Na první pohled nelogická věc, ale ve skutečnosti dobře promyšlená strategie stejně jako ostatní Google služby.

Pouhé 3% procenta tržeb z více jak 17 miliard dolarů vydělává totiž Google na licencování svého software. To ostatní je důsledkem chytrého obchodního modelu využívajícím příjmy např. z reklam prostřednictvím Google's Adwords, kdy zákazník platí za umístění své reklamy, kterou mu bude Google zobrazovat u svých služeb (Gmail, Google Search). Tato služba je dosti umocněna další službou Google's Adsense, což je služba, za kterou se sice Googlu neplatí, ale zvyšuje počet umístění reklam přes Google Adwords, takže ji považuji také za klíčovou při tvorbě příjmů.

Další způsob získání příjmů je přes tvorbu aplikací prostřednictvím Google App Engine.

K těmto službám generujícím příjmy se zákazník dostane přes služby, které Google poskytuje zdarma. Zpřístupnění SaaS zdarma využívá Google jako nástroj pro penetraci trhu.

Na níže uvedeném obrázku jsou údaje Googlu o vývoji příjmů a zisku v letech, procentuální zastoupení příjmů z reklamy, geografické rozložení příjmů, vývoj tržní hodnoty společnosti a proběhlé akvizice. Tyto údaje svědčí o vysoké úspěšnosti byznys modelu společnosti Google.

Obrázek 1 Úspěšnost byznys modelu společnosti Google (zdroj č.2)

Na jaké zákazníky zacílil Google Cloud Connect?

Podle průzkumu trhu firmy Forrester (informace z roku 2009) 92% IT manažerů podporuje Microsoft Office. Pouze 3,3% Google Apps, 2,6% Sun StarOffice a 1,9% IBM Lotus Symphony (viz graf níže).

Obrázek 2 Podíl na trhu kancelářského software

V kancelářských aplikacích má Microsoft tedy téměř monopolní postavení. Aby Google oslovil dost zákazníků zaměřuje se na uživatele MS Office a snaží se je produktem Google Cloud Connect převést na své cloudové DMS služby.

Konkuruje tak webovému úložišti SkyDrive a Sharepointu 2010 online od Microsoftu a zároveň se snaží přilákat zákazníky MS Office ke Google produktům včetně těch zpoplatněných a získat od nich peněžitou odměnu.

Google versus Microsoft

Google chce využít obrovskou zákaznickou základnu využívající MS Office a dostat ji přes své služby poskytované zadarmo ke svým placeným službám.

Microsoft a jeho Windows Live využívají stejný obchodní model jako Google - přilákat zákazníky na služby zadarmo k placeným službám.

Microsoft propaguje S+S (Software+Services) model místo čistého SaaS. S+S je vystaven na myšlence, že SaaS je více užitečný v součinnosti s lokálním softwarem. Tohoto přístupu a součinnosti využívá i Google Cloud Connect.

Propojování konkurenčních technologií

S produktem Google Cloud Connect narůstá konkurenční soutěživost, která by mohla akcelerovat nové možnosti a vývoj lepších služeb pro zákazníka. Uživatelé MS Office teď už totiž nejsou nuceni pro synchronizaci využívat cloud od Microsoftu a mohou přejít na Google Docs.

Další službou, kterou Google integruje do konkurenčního produktu je Google Search, který je součástí služeb Google Desktop, v MS Outlook. Google sice vylepšuje konkurenční aplikaci MS Outlook, ale za cenu toho, že si uživatel nainstaluje Google Desktop, tedy i spoustu ostatních služeb od Googlu.

Trend propojování konkurenčních technologií je projevem soutěživosti a boje o zákazníka. Zároveň je důležitý v tom, že narušuje technologickou závislost (technology stack) a tím vytváří větší možnost volby pro zákazníka a tlak na ceny směrem dolů v důsledku větší konkurence na trhu.

Budoucnost DMS jako SaaS

V současnosti se využívá DMS SaaS dosti v synchronizaci s lokální aplikací. DMS SaaS služby se však neustále zdokonalují a přibližují klasickým aplikacím. Ještě nedávno v nich nebylo např. možné použít drag & drop, editaci nebo pravé tlačítko myši. V budoucnosti budou pravděpodobně DMS jako SaaS více využívány a poskytovat více možností.

Srovnání produktů DMS jako SaaS

SkyDrive spolupracuje přímo s Office narozdíl od nutnosti samostatného add-on Google Cloud Connect u Google Docs. SkyDrive zachovává kompletní formátování dokumentů při práci v desktopové aplikaci i ve webové verzi, což je oblast, kde aplikace Google Docs není příliš silná. Na druhou stranu Google Docs nabízí systém revizí i podporu starších verzí MS Office.

Další způsob, jak spolupracovat nad dokumenty online je Sharepoint 2010 online, který je však placený a v současnosti už je dokonce multi-tenant, jedná se tedy o plnohodnotný SaaS. Sharepoint 2010 online má stejnou funkcionalitu jako jeho on-premise řešení. Nabízí tedy funkce jako uzamčení dokumentu, majoritní i minoritní verzování, vestavěná workflow i workflow na míru, stránky, knihovny pro opakované vkládání dokumentů se stejnými metadaty, content types pro definování metadat, správu záznamů, wiki, blogy, Content organizer pro automatické třídění dokumentů na základě metadat. Výhodou je i integrace s Exchange online nebo podpora mobilních zařízení. Sharepoint 2010 online není jen DMS systém. Je to platforma aspirující na to být portálové řešení. Jedná se tedy o mnohem více než jen sdílení a verzování dokumentů.

Závěr:

Google Cloud Connect je sice velmi jednoduchý produkt, může však v konečném důsledku odlákat spoustu nenáročných zákazníků SkyDrive nebo dokonce Sharepointu 2010 online od Microsoftu, protože narušuje donedávna uzavřenou možnost synchronizace téměř monopolního MS Office.

Pro běžné uživatele postačuje Google Docs či SkyDrive. Pro firmu, která očekává více funkcí než jen sdílení dokumentů a verzování je potom vhodnější Sharepoint 2010 online, který je však, narozdíl od těch dříve zmíněných, placený systémem pay as you go za cenu $5.25 za měsíc.

Google vytváří služby, které vylepšují funkčnost produktů Microsoftu proto, aby přilákal zákazníky Microsoftu ke svým službám. Využívá k tomu osvědčený byznys model, který Googlu umožnil takovou evoluci, jaké jsme dnes svědky.

Zdroje:

http://www.readwriteweb.com/cloud/2010/05/is-sharepoint-2010-cloud-ready.php

http://www.webanalyticsworld.net/2007/04/how-google-makes-money.html

http://www.lupa.cz/zpravicky/google-cloud-connect-for-microsoft-office/

http://nb.vse.cz/~raskao/2009-01-14_obchodni_modely_saas.pdf

http://www.hbs.edu/research/facpubs/workingpapers/papers2/0001/01-002.pdf

http://www.microsoft.com/online/sharepoint-online.aspx

Proč se masově neprosadily mikropočítače 70. a počátku 80. let?

Ačkoli neexistuje žádná přesná definice pojmu mikropočítač, velice často jím bývá označen počítač s mikroprocesorem. Mikroprocesor je důležitou komponentou, bez které by nebylo možné vůbec mikropočítač sestrojit. Proto se nejprve podívejme, co bylo základním impulsem pro sestrojení prvního mikropočítače.

První mikroprocesor sestrojila v roce 1971 firma Intel. Jeho vznik zapříčinil požadavek japonské firmy Busicom, která v roce 1968 vyvíjela kalkulátor, kde bylo zapotřebí 12 specializovaných integrovaných obvodů pro různé funkce. Intel nejprve nabídku nechtěl přijmout, jelikož by výroba tak velkého počtu samostatných obvodů byla velmi složitá a drahá. Marcian Hoff (konstruktér Intelu) však přišel s revolučním nápadem vytvořit univerzální integrovaný obvod, který byl schopen zpracovávat základní logické informace. Intel tak o svou zakázku nepřišel a vznikl tak první 4-bitový mikroprocesor s označením Intel 4004, který pracoval na frekvenci 104 kHz a integroval v sobě z dnešního hlediska úsměvných 2300 tranzistorů.

Obrázek 1 - Microprocesor 4004

Trvalo ještě nějaký čas, než byl mikroprocesor využit i počítači, nicméně vznik mikroprocesoru byl důležitým krokem, který významně napomohl k přechodu od velkých sálových počítačů k mikropočítačům.

Historicky nejúspěšnějším mikropočítačem se stal IBM PC 5150, který 12. srpna 1981 představila společnost IBM. PC se postupem času stalo jakýmsi „standardem“ a jako více méně jediné přežilo až dodnes. Jaké bylo tajemství úspěchu tohoto počítače? Proč se tak masově rozšířil, přestože nebyl prvním ani posledním mikropočítačem a mnohdy ani nenabízel to co mikropočítače konkurenčních firem? Pojďme se tedy nejprve podívat na produkty konkurenčních firem IBM, které měly také potencionální možnost (ačkoli v pozměněné podobě) být dnes na našem psacím stole.

O prvopočátku mikropočítačů můžeme hovořit až v roce 1974, kdy Intel představil nový mikroprocesor 8080. Tehdy spatřilo světlo světa hned několik amatérských návrhů počítačů. Vůbec prvním mikropočítačem, který upoutal pozornost, vyrobila firma MITS, která se původně zabývala výrobou kalkulaček. Tento mikropočítač nesl název MITS Altair 8800. Altair 8800 si ale nemůžeme představovat jako dnešní počítač, jelikož nešel připojit k monitoru ani tiskárně, neměl klávesnici, měl 256 bytů velkou paměť a neuměl ani nahrávat program z kazet. V roce 1977 však fimru MITS získala společnost Pertec Computer a značka MITS tak nadobro zmizela.

Obrázek 2 - MITS Alair 8800

Do hry záhy vstoupil Jack Tramiel – žid, který přižil Osvětim, voják a opravář psacích strojů. Jakožto bývalý voják založil firmu s jak jinak než vojenským názvem „Commodore“. V roce 1976 koupil Jack Tramiel MOS Technologies, která dodávala čipy. Nedlouho poté se zrodila i myšlenka vyrobit počítač „all in one“. S tímto návrhem přišel konstruktér Chuck Peddle. Jack Tramiel souhlasil, ovšem pod podmínkou, že počítač nebude dražší než 500$. Přestože musel Cuck Peddle velmi šetřit (tak např. na šasi bylo použito dřevo místo plastu a namísto monitoru byla zakoupena nejlevnější televize), v lednu 1977 sestrojil první „all in one“ počítač Commodore PET. Tímto počítačem však historie firmy nekončí. V roce 1982 představil Commodore počítač Commodore 64. V průběhu 80. let se však začíná podíl firmy na trhu ztenčovat, odchází i Jack Tramiel a firma dál prodává počítače už jen pod značkou Amiga, ktrou jakožto dceřinou společnost firma Commodore v roce 1984 koupila. Prodej této značky pak přetrval do roku 1992, kdy značka definitivně zmizela z trhu.

Ve stejné době přišel ale s myšlenkou sestrojit „all in one“ počítač i Steve Wozniak, avšak na rozdíl od Jacka Tranimiela neměl tak velké množství peněz, aby mohl nakoupit nejnovější technologie. Přesto byla touha veliká, a tak v roce 1976 založil nadějný elektroinženýr Steve Wozniak, spolu se svým kamarádem Stevem Jobsem v garáži Jobsových rodičů firmu Apple. Třetím spoluzakladatelem byl Ronald Wayne, který ovšem po čtrnácti dnech montování počítačů v tomto provizorním prostředí raději svůj podíl prodal. Jobs byl vynikající obchodník a tak brzy po té, co Wozniak sestrojil jakýsi „zárodek“ počítače, neváhal a sjednal kontrakt na 50 počítačů pro Paulem Terrela, který vlastnil ochod s výpočetní technikou. V červnu uvedli Wozniak s Jobsem první Apple I, který však stále ještě nebyl počítačem „all in one“. Tím se stal až v dubnu 1977 počítač Apple II, kterému však prvenství mezi „all in one“ počítači, vzal o tři měsíce dříve Commodore PET. Kromě těchto dvou počítačů v témže roce i mikropočítač TRS-80 od společnosti Tandy, nicméně Apple II z nich byl nejúspěšnější a objevil se nejen v domovech nejrůznějších nadšenců, ale i v některých firmách. Úspěch firmy Apple byl následně podpořen v roce 1984 uvedením oblíbené série počítačů Macintosh.

V dalších letech se objevovali další vylepšené verze počítačů firem Apple, Commodore i Tandy, ale i další významní hráči na poli konstrukce a vývoje mikropočítačů. Významným konkurentem se stala společnost Atari se svým počítačem Atari 400 a také firma Sinclair, která představila svůj počítač s označením ZX80.

Rok 1981 však znamenal ve vývoji mikropočítačů zásadní zlom. Tehdy totiž na trh počítačů vstoupila i firma IBM, která byla založena již roku 1888 a která se původně zabývala výrobou předmětů denní potřeby jako vah, automatických kráječů masa, hodin pro kontrolu pracovní doby, později pak výrobou zařízení na zpracování děrných štítků pro účetní a statistické účely a od 60. let výrobou velkých sálových počítačů. Svůj první počítač IBM PC 5100 sice IBM představila již v roce 1975, ale ten nebyl technologicky tak dokonalý a komerčně využitelný. 12.srpna 1981 však IBM představila osobní počítač IBM 5150 jako drobný doplněk své nabídky. Co následovalo, nepředpokládal snad nikdo. IBM předpovídala prodej asi 250 000 kusů během pěti let, ale již za rok a půl IBM prodala tři čtvrtě milionu. IBM PC se objevovali všude a o počítače firem Atari, Sinclair, Commodore, Tandy a dokonce i Appelu přestával být zájem, což mělo za následek postupný zánik těchto společnosti (až na firmu Apple, který ale ustoupila do pozadí).

Obrázek 4 - IMB PC 5150

Proč se IMB PC tak masově rozšířily na úkor ostatních mikropočítačů?

Podíváme- li se do historie vývoje mikropočítačů (viz výše) zjistíme, že nejlepší pozici proto stát se nejprodávanější značkou mikropočítačů, měl Apple. V roce 1981 dominoval trhu, byl uživatelsky velmi oblíbený, jako první přišel s uživatelsky přívětivým GUI a operačním systémem. Tak proč právě IMB PC?

1. Je to od IBM – Mnozí zákazníci měli dlouhodobou zkušenost s produkty firmy IBM. Apple, a stejně tak i další výrobci, se zaměřovaly spíše na nadšence a mladé lidi, kteří využívali mikropočítače k výuce, k hrám apod. Většina potencionálních zákazníků však potřebovala využívat počítač pro práci.

2. Zaměření na podnikovou sféru – Tento bod úzce souvisí s bodem předchozím. IBM PC bylo spíše zaměřené na podporu podnikového sektoru

3. Možnost připojení k sálovým počítačům – IBM PC mohly přistupovat k datům sálových počítačů, což je velmi zásadní skutečnost v době, kdy velké množství firem využívalo sálové počítače.

4. Nízká cena a vysoká kompatibilita – IBM PC bylo oproti ostatním levné, a jelikož IBM tento produkt nechránila prostřednictvím patentů mohly se vyrábět kompatibilní počítače.

5. Matematický výkon – Počítači s procesorem 8088 s koprocesorem 8087 mohl jen málokterý mikropočítač v tehdejší době konkurovat.

Zdroje:

http://switch2mac.blog.zive.cz/2010/02/strucna-historie-mikropocitacu-usvit/

http://switch2mac.blog.zive.cz/2010/01/strucna-historie-mikropocitacu-pribeh-prvni-cip/

http://www.svethardware.cz/art_doc-09A21086885BEDC1C1257544007CF477.html

http://www.zive.cz/clanky/25-let-pocitacu-ibm-pc/sc-3-a-131715/default.aspx

http://en.wikipedia.org/wiki/Apple_inc

http://en.wikipedia.org/wiki/IBM

http://en.wikipedia.org/wiki/Atari

http://en.wikipedia.org/wiki/Commodore_International

http://en.wikipedia.org/wiki/Microcomputer

http://www.apple-history.com/

http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=191

Přednáška 3: Pyramida paradigmat IT

V pátek se zamyslíme nad tím, jak lze vysvětlit zrychlující se vývoj IT průmyslu. Podíváme se na několik modelů, které se o takové vysvětlení pokouší, a nakonec popíšeme model IT průmyslu postavený na pyramidě technologických vrstev stavěných nad sebou. Popíšeme si vývoj IT průmyslu v obou osách této pyramidy. Ve vertikální ose probíhá nárůst specializace oboru IT (a s ním spojený pocit zrychlujícího se vývoje, který ovšem platí pouze v oblastech, kam se IT obor specializuje), zatímco v horizontální ose probíhá vývoj od souboje myšlenek přes souboj produktů po komoditu. Nárůst funkčnosti proto vidíme v obou osách, v horizontální je ale omezen okamžikem, kdy začíná docházet k "umělému vývoji". V té chvíli je nutné pokračovat ve vývoji vertikálně, v další vrstvě (viz slide 38 přiložené prezentace). Závěrem pak odvodíme tři zásady úspěchu na masovém trhu, které platí nejen v oblasti technologického vývoje (viz slide 40 a 41).
O tomto tématu pojednává též článek na Lupě Pyramida IT, který doporučuji k přečtení, stejně jako diskusi pod ním.

Osnova přednášky:

1. Úvodní diskuse: Jak lze vysvětlit zrychlující se vývoj IT průmyslu? Proč většina velkých hráčů vytváří platformy pro jiné firmy oboru?
2. Jak si lze představit IT obor?
3. Pyramida paradigmat

Vertikální osa: nárůst specializace

Horizontální osa: od souboje myšlenek přes souboj produktů po komoditu

4. Proč se výrobci snaží vytvořit platformy pro nové produkty?
5. Jaké jsou nutné podmínky k úspěchu na masovém trhu?
6. Jak lze model aplikovat na postup Microsoftu?
7. Jak lze model aplikovat na postup firmy Google?

Zde je ke stažení prezentace z prvních tří přednášek.

Přednáška 2: Technologický adopční cyklus a změna uspořádání IT průmyslu v době SaaS

Osnova druhé přednášky:

1. Proč se v době PC neprosadil Linux na desktopu?
2. Vysvětlení za základě modelu Technologického adopčního cyklu
3. Proč se v době PC neprosadil tenký klient?
4. Vysvětlení na základě prodejního cyklu PC a zainteresovanosti jednotlivých hráčů
5. Vlastnosti "doby internetových služeb", výpočetního paradigmatu, ve kterém jsou primární data i aplikace na serverech provozovatelů
6. Zánik komerčního software a budoucí obchodní model softwarového průmyslu
7. Vertikální model IT průmyslu doby sálových počítačů
8. Horizontální model IT průmyslu doby PC a jeho postupný vývoj směrem k outsourcingu
9. Horizontální model IT průmyslu doby SaaS

Prezentaci naleznete u osnovy třetí přednášky.

Vývoj na trhu aplikací pro chytré telefony

Když 9. ledna 2007 Steve Jobs na veletrhu Macworld představil iPhone, nejnovější přírůstek do rodiny zařízení Apple, zřejmě jen málokdo si dokázal představit, jak velký úspěch tento výrobek zaznamená. O to méně se asi dalo předpokládat, že pro novou generaci smartphonů, které se snažily navázat na úspěch iPhone, ve velmi krátké době vyroste mnohamiliardový trh s aplikacemi.

První byl v této oblasti opět Apple, když do svého iTunes Store dne 10. června 2008 přidal novou část výstižně pojmenovanou „App Store“. Následoval Android Market společnosti Google, který byl spuštěn 22. října 2008, Webos Appcatalog pro Palm (16. 12. 2008), Ovi Store společnosti Nokia (26. 5. 2009) a v neposlední řadě obchody pro Blackberry (1. 4. 2009) a mobilní zařízení na platformě Microsoftu (5. 10. 2009). Existuje i celá řada dalších obchodů s aplikacemi, přesto nejsou natolik významné, aby bylo nutné je zde výslovně uvádět. Základní parametry o výše zmíněných obchodech je možné nalézt v následující tabulce.
Tabulka 1 – Nejvýznamnější obchody s aplikacemi pro chytré telefony

Počet aplikací v jednotlivých obchodech a zároveň přítomnost dominantních hráčů na tomto trhu dokládá, že ekonomika aplikací pro chytré telefony (dále možno jen „aplikace“) nebude mít negativní vývoj. Jen odhad společnosti Chetan Sharma hovoří o tom, že v roce 2012 se bude na tomto trhu hrát o 17,5 miliardy dolarů. Odhadnout ale růst a vývoj v této oblasti v delším než střednědobém horizontu, to je velmi těžký úkol.


Očekávaný vývoj na trhu aplikací pro chytré telefony

To, jakým směrem se bude v nejbližší době trh vyvíjet, nám může napovědět statistika z předchozích let, očekávané prodeje zařízení, pro které jsou aplikace určeny, zvyšující se počet předplatitelů datových služeb a v neposlední řadě také rozšiřování portfolia zařízení s kompatibilními operačními systémy.

Vývoj na trhu aplikací pro mobilní zařízení
Obrázek 1 - Odhad vývoje na trhu aplikací pro mobilní zařízení

Jak nám ukazuje předchozí graf, růst tržeb na trhu aplikací zatím vždy dosahoval desítek procent ročně a očekává se, že tento trend bude v nejbližších letech pokračovat.

Počty předplatitelů datových služeb
Obrázek 2 - Růst počtu předplatitelů datových služeb

Z dlouhodobého růstu počtu uživatelů předplaceného mobilního datového připojení lze usuzovat na trend rostoucí poptávky po aplikacích pro smartphony, protože právě ony umožní tyto telekomunikační služby naplno využít.

Trh s chytrými telefony

Obrázek 3 - Trh s chytrými telefony

Na trhu se smartphony se v poslední době událo mnoho nového. Své výsadní postavení ztratila společnost Nokia s operačním systémem Symbian a roli dominantního hráče na trhu obsadila firma Google se svými chytrými telefony postavenými na platformě Android.

Nejčastěji používané aplikace

Obrázek 4 - Nejčastěji používané aplikace

Graf zobrazuje, který typ aplikace si uživatelé chytrých telefonů spustí alespoň jednou do měsíce. Jak je zřejmé, nejoblíbenější aplikace spadají do kategorie her, komunikace a multimédií.


Zhodnocení a závěr

Trh aplikací pro chytré telefony neustále roste. Tento trend bude v nejbližší době jenom posílen tím, že se budou chytré telefony stávat přístupnějšími pro uživatele díky snižování cen přístrojů a také díky rostoucímu počtu předplatitelů mobilních datových služeb, které umožní aplikace využívat.

I když by současný vývoj mohl na první pohled lépe vypadat pro nového leadera v oblasti chytrých telefonů – společnost Google – není jisté, zda její tržby z prodaných aplikací mohou v nejbližší době překonat tržby společnosti Apple. Zatímco na App Store je kolem tří čtvrtin aplikací placených, na platformě Android je situace diametrálně odlišná. Open source software zřejmě láká více nadšenců, kteří netvoří aplikace primárně kvůli zisku, a možná i z tohoto důvodu je většina aplikací na Android Marketu zdarma. I průměrná cena aplikací pro Android je nižší (kolem 60 CZK) než je tomu u aplikací pro iOS (75 CZK).

Cena aplikací v obchodech však nemusí být rozhodující. Platformy pro chytré telefony se totiž zároveň stávají operačními systémy pro tablety, které se nyní dostávají na trh. V minulém roce se jejich prodej vyšplhal téměř na 20 milionů zařízení a již v roce 2013 by se jich podle studie společnosti Gartner mohlo prodat více než 150 milionů. Jedná se tedy o velký trh, který bude moci sdílet současnou základnu aplikací pro chytré telefony a dále ji rozšiřovat. Pokud by se více ujal operační systém společnosti Google, mohlo by to výrazně zvýšit tržby společnosti v oblasti mobilních aplikací.

Na poli tabletů se zřejmě bude snažit obsadit větší prostor trhu společnost Microsoft. Na první polovinu tohoto roku je již ohlášených 35 nových tabletů s procesory Intel Atom a operačním systémem Windows 7. Pokud by se vyplnili předpovědi některých analytiků, kteří tvrdí, že roli smartphonů do budoucna převezmou ve velké míře tablety, mohlo by to znamenat další body pro Microsoft. Dohoda se společností Nokia, které zajistí Microsoftu odbyt pro jejich mobilní operační systém na přístroje této finské společnosti, pak pozici softwarového giganta z Redmondu upevní. Je otázka, zda to zajistí budoucnost i společnosti Nokia, to je ovšem téma na jinou diskuzi.

Jistě se budou objevovat i další zařízení, na kterých bude možné provozovat aplikace původně určené pro chytré telefony, ve zprávě analytiků z GigaOM se například mluví o dvoumiliardovém trhu pro aplikace pro televizory v roce 2015. Všechny tyto předpovědi se ovšem čím dál tím více blíží spekulacím a teprve čas nám ukáže, jak moc jsou tyto odhady přesné.

 
Zdroje

Chetan Sharma. (2010). Sizing Up the Global Mobile Apps Market. Chetan Sharma Consulting.
Klega, V., & Köppl, M. (25. 2 2011). Ekonomika aplikací. Chip, stránky 14-15.

Vznik trhu mikropočítačů v 70. letech, jeho vývoj a hlavní hráči

Období druhé poloviny 20. století je ve znamení velmi se urychlujícího vývoje zejména v oblasti elektroniky a na ni navazující technologie počítačů, které se dnes honosně označují jako informační a komunikační technologie, zkratkou ICT.
Pro počítače, které jsou rozšířené v různých podobách a konstrukcích dnes, a to jak v domácnostech i komerčním prostředí, byly klíčová 70. léta, která dala vzniknout mikropočítačům.

Mikropočítače
Význam pojmu mikropočítač, se v průběhu času mění. Ovšem v minulosti, dnes a s nejvyšší pravděpodobností i v budoucnosti se bude mikropočítačem označovat jakýkoliv počítač, který je menší než ten, který je standardně používaný v té době.
Obecně se v 50. a 60. letech počítačem rozuměly výpočetní zařízení, které v sobě zastaralé elektronky nahrazovaly tranzistory. Jednalo se o tzv. počítače druhé generace. Tyto počítače už nebyly sálové, ovšem nadále zabíraly několik místností. Byly však už mnohem spolehlivější, právě díky použití tranzistorů. Na přelomu 50. a 60. let došlo k vyvinutí prvního integrovaného obvodu a na konci 60. let, v roce 1967, byl sestrojen první elektronický počítač, který bylo možné považovat za osobní a z pohledu tehdejší doby také mikropočítačem. Jednalo se o Anita Mark 8 (http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm).

Obr. 1: Prvního elektronického osobního počítače (Zdroj: http://www.vintagecalculators.com/html/anita_mk_8.html)

Na přelomu 60. a 70. let se v oblasti mikropočítačů začala angažovat společnost Intel, která byla založena v roce 1968. V roce 1969 Intel uvedl první integrovaný obvod Intel 4004, který již bylo možné považovat za první 4 bitové CPU. První integrovaný obvod, který je možné považovat za mikroprocesor, byl vyroben v roce 1971 a měl v sobě vestavěných až 100 000 tranzistorů (v současnosti, mohou být na CPU nebo GPU i jednotky miliard součástek, pozn. autor). Od této chvíle jsou za mikropočítače považovány takové osobní počítače, které jsou založené právě na takovýchto mikroprocesorech (http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm).

Vznik trhu mikropočítačů a jeho segmentace
Mikroprocesor byla tedy součástka, která dokázala zajistit primární funkcionalitu počítače a zároveň byla dostatečně spolehlivá a její výrobní náklady nestoupaly do závratných výšin. Tento mikroprocesor se stal základem pro celou řadu zařízení, která byla brzy dostupná na trhu v USA i v západní Evropě.
Mikropočítače, které jsou založené na mikroprocesoru, procházely v průběhu 70. let závratným vývojem. Počet různých zařízení relativně rychle rostl, zejména po roce 1975. Problémem těchto zařízení ovšem byla jejich vzájemná nekompatibilita. Každé zařízení totiž mělo de facto vlastní hardwarovou i softwarovou specifikaci a společných rysů bylo poskrovnu. Mezi lety 1970 až 1975 se výrazněji prosadily zejména následující modely (http://oldcomputers.net/):

• Datapoint 2200 (rok 1970)
• Kenbak-1 (rok 1971)
• Micral (rok 1973)
• Scelbi-8H (rok 1973)
• Mark-8 (rok 1974)

Ovšem prvním úspěšnějším osobním počítačem byl model Altair 8800, který byl vytvořen Edem Robertsem v roce 1975. Programoval se pomocí přepínačů, byl založen na mikroprocesoru společnosti Intel a nedisponoval ani klávesnicí ani obrazovkou. Také mu chyběl programovací jazyk pro vytváření aplikací. Ovšem mohl být již obsluhován jedním člověkem. Tento počítač našel uplatnění zejména na středních a vysokých školách (http://my.opera.com/maturanti/blog/2-historie-a-vyvoj-pocitacu).

Obr. 2: Altair 8800 (Zdroj: http://oldcomputers.net/altair.html)

Během druhé poloviny 70. let začaly osobní počítače využívat 8 bitové mikroprocesory a došlo k nárůstu počtu různých zařízení na několik desítek. Ovšem pouze několik málo společností se dokázalo na tomto nově vzniknuvším trhu více prosadit. Mezi nejvíce viditelné společnosti patřila společnost Apple, která v roce 1976 přivedla počítač Apple I a v roce 1977 Apple II. První jmenovaný byl ze strany Steva Jobse a Steva Wozniaka spíše pokus. Ovšem druhý model byl už díky kvalitnímu operačnímu sytému použitelný i z dnešního hlediska.

Obr. 3: Model Apple II (Zdroj: http://oldcomputers.net/appleii.html)

Dalšími pomyslnými legendami této doby, a doby osmibitových počítačů obecně, které na tomto trhu působily, byly společnosti Atari a Commodore. Společnost Atari se už v této době zabývala zejména herními zařízeními a i její první počin v oblasti mikropočítačů v roce 1977, Atari VCS (také známé jako Atari 2600), byl jeden z předchůdců dnešních herních konzol. Později, na konci 70. let v roce 1979, společnost Atari uvedla velmi pokročilé modely Atari 400 a Atari 800. Ty se svým vzhledem podobaly počítači Apple II.

Obr. 4: Atari 800 (Zdroj: http://oldcomputers.net/atari800.html)

Podobně jako Atari, i společnost Commodore je známým jménem v souvislosti s prvními počítači. Zařízení od společnosti Commodore, Commodore PET z roku 1977, ovšem bylo více účelové než herní konzole od Atari. Přesto pod tlakem konkurence nakonec i tato zařízení byla využívaná ke krácení volného času u počítačových her.
Vedle společností Apple, Atari a Commodore na tomto trhu působili další hráči. Mezi významné osmibitové počítače je možné zařadit modely, jako například IQ 151, PMD 85 nebo Didaktik GAMA (http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm). Některé z nich byly ve své době relativně rozšířené i na území tehdejšího Československa. Z pohledu velkých společností, které na technologickém trhu působí dodnes, se jednalo zejména o společnosti jako Texas Instruments, Hewlett-Packard a v neposlední řadě společnost IBM. Ty už produkovaly zařízení, která se začala objevovat ke konci 70. let, a která již rozhodovala o tom, jak tento trh bude vypadat v letech 80. Společnost IBM a HP dokonce už v této době experimentovaly s konceptem přenosných počítačů. Jednalo se zejména o modely IBM 5100 (1975), IBM 5110 (1978) a HP Model 85 (1979) (http://oldcomputers.net/). Obě společnosti používaly velmi podobnou konstrukci šasi počítače a vlastní konstrukci CPU. Společnost IBM však v průběhu 80. let přestoupila k mikroprocesorům společnosti Intel.

Obr. 5: IBM 5100 (Zdroj: http://oldcomputers.net/ibm5100.html)

Z pohledu segmentace trhu je možné identifikovat tři typy zařízení. První z nich jsou zařízení určená pro domácnosti. Na tuto klientelu se snažila se svými počítači orientovat zejména společnost Apple a Atari. Na segment soukromých společností se naopak orientovaly společnost IBM, HP a původně i společnost Commodore. Společnosti IBM se však její počítače dařilo prosadit i ve státní sféře.
Třetím segmentem, který se v této době objevil, byly tzv. deskové počítače. Jednalo se o jednoduchá jednoúčelová zařízení, použitá v úzce specializovaných zařízeních, jako byly bankomaty, kalkulačky nebo tzv. průmyslové kontroléry pro číslicové stroje (http://cs.wikipedia.org/wiki/Embedded_syst%C3%A9m). Jedná se o relativně konzervativní segment trhu, pro který se dnes vyvíjí speciální hardware a software (dnes například Windows XP Embedded nebo Windows 7 Embedded). Tyto zařízení se dnes nazývají Embedded Devices.

Obr. 6: Příklad moderní desky pro embedded systémy (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Embedded_syst%C3%A9m)

Výsledek tržní války na přelomu 70. a 80. let na trhu mikropočítačů
Přelom 70. a 80. let byl ve znamení střetu dvou filozofií výroby osobních počítačů. Byla zde společnost Apple se svým povedeným modelem Apple II, který si sebou nesl vlastní operační systém Macintosh. Obchodní strategie tohoto modelu bylo vytvořit exklusivní zboží, které bude určené pro bohaté. Tomu také odpovídala cena těchto modelů, která sama o sobě bránila širšímu rozšíření. Navíc nebylo možné pro tyto počítače vyrábět žádná přídavná zařízení. Kombinace těchto dvou vlastností produktu společnosti Apple vedla k tomu, že se jinak velice povedený počítač s kvalitním, velmi dobře vybaveným, ale víceméně uzavřeným software, stával neschopný konkurence.
Atari, ačkoliv dokázalo na trh dodat modely Atari 400 a 800, které už byly víceúčelové, a šlo k nim dokonce připojit tiskárnu, se stále primárně orientovalo na hry. Ty byly distribuované formou přídavných karet a magnetofonových pásek. Hlavním problémem zařízení značky Atari byla vzájemná nekompatibilita přídavných zařízení a to i přídavných zařízení od samotné společnosti Atari. Tyto počítače také nedisponovaly samostatným operačním systémem, ale všechny aplikace se musely nejdříve nahrát, například z audio kazety nebo vložením přídavné karty. To vyprofilovalo počítače Atari jako jednoúčelové počítače pro hry.
U společností, které se spíše orientovaly na soukromé společnosti, se hlavní bitva odehrála na počátku 80. let. Zde se snažily o své zákazníky bojovat zejména společnosti IBM, HP a Commodore. Technicky byly nejvíce pokročilé počítače IBM, ovšem do roku 1980 se nejednalo o tolik zásadní náskok. Hlavní úder společnosti IBM však přišel v roce 1981, kdy přišel na trh s počítačem IBM PC. Ten byl postaven na CPU Intel, dodával se se systémem MS-DOS a disponoval do té doby nevídanou rozšiřitelností a to i komponentami nevyráběnými společností IBM. Tyto počítače se ve vysoké míře dařilo nasazovat v soukromých společnostech jako náhrada do té doby používaných psacích strojů. Zanedlouho se zavedl určitý standard nazývaný IBM Compatible. Jednalo se o počítače, které byly postaveny na CPU kompatibilních s architekturou x86 CPU Intel, a byly schopné provozovat software určený pro IBM PC. Počítače IBM také velice rychle inovovaly (například velice rychle zavedly diskety a nahradily kazetové nahrávače). Společnost HP a další nově vznikající společnosti jako například Compaq nebo Dell se následně tomuto trendu přizpůsobily a začaly vyrábět počítače, které tomuto standardu odpovídaly.
Díky přibývajícím výhodám počítačů IBM se v prostředí soukromých firem postupně vytvořilo IBM PC Compatible prostředí. Druhotným efektem bylo, že když si obyčejní lidé, kteří často v těchto společnostech pracovali, kupovali počítač, tak si kupovali počítač, který byl se standardem IBM PC kompatibilní. Jednalo se o prostředí, které pro ně bylo známé, a zároveň jim to umožňovalo například pracovat z domova. Také jejich otevřenost, rozšiřitelnost a přizpůsobitelnost jak na hardwarové, tak na softwarové úrovni, vedla k tomu, že nakonec standard zavedený společností IBM v 80. letech ovládl trh a udržel se prakticky do současnosti.

Zdroje:

http://www.cmsps.cz/~marlib/historie/historie.htm
http://my.opera.com/maturanti/blog/2-historie-a-vyvoj-pocitacu
http://oldcomputers.net/
http://oldcomputers.net/appleii.html
http://oldcomputers.net/altair.html
http://oldcomputers.net/atari800.html
http://oldcomputers.net/ibm5100.html
http://www.vintagecalculators.com/html/anita_mk_8.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Embedded_syst%C3%A9m

Prezentace:
http://www.edisk.cz/stahni/72956/Trh_mikropocitacu_v_70._letech_a_jeho_vyvoj.pdf_237.77KB.html

Aliance Nokia a Microsoft

Obsah prezentace:

O co jde?

Výchozí postavení Microsoftu

Výchozí postavení Nokie

Nokia s sebou do svazku přinese

Co s sebou přinese Microsoft?

Podobné „sňatky z rozumu“ v minulosti

Budoucnost současných OS Nokie

Závěr

Zdroje

Prezentace dostupná přes: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=explorer&chrome=true&srcid=0B3kncS7OlUrpOGVhYTBjNGUtN2UwMi00MWZhLWIyNDUtZDA4NzllMGRiNzU0&authkey=CPCsgooI&hl=en